V průběhu posledních deseti let se odhalování nelegálního použití cizího textu stalo čistě technickou záležitostí. Programy, které takové plagiátorství zjišťují u studentů na vysokých i středních školách jsou již běžně používány a jejich nabídka je značně široká. Na jednom konci spektra jsou programy podobné tomu, který navrhla firma Turnitin.com z Oaklandu v Kalifornii. Toto řešení porovnává práci studenta s pokud možno co největším množstvím WWW stránek na celém světě a navíc též s velkou databází na Webu nepublikovaných prací rozličného původu. Jiný přístup používají firmy jako Glatt Plagiarism Services z Chicaga. Jejich řešení je založeno na teoriích kognitivní psychologie. Jednou z metod, která se osvědčila, je tzv. "doplňovačka". Vybrané pasáže ze zkoumané práce se převedou do počítače (pokud nejsou již v elektronické podobě). Zde se podle určitého algoritmu odstraní přibližně každé páté slovo a autor je požádán, aby chybějící slova doplnil. Zakladatelka a prezidentka firmy Dr. Barbara Glatt tvrdí, že skutečný autor musí být schopen správně doplnit naprostou většinu chybějících slov. Podvodník naopak v tomto testu neuspěje nebo ho rovnou odmítne vykonat.
zdroj: Emily Easkin - Stop, Historians! Don't Copy That Passage! Computers Are Watching, The New York Times, 26.1.2002
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 3.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
