Státní maturitní zkoušky nejsou centrem pozornosti jen u nás. Jejich zavádění souvisí s celosvětovou snahou o objektivní hodnocení výsledků vzdělávání. Očekává se, že srovnatelné výsledky všech absolventů pomohou zvýšit prestiž této zkoušky a že její výsledky budou využitelné též jako jedno z kritérií přijímacího řízení na vysoké školy. V mnoha zemích již jsou zkoušky odpovídající naší maturitě zadávány a vyhodnocovány plošně – ať už externě či centrálně. V některých evropských státech již dokonce celá maturita probíhá na počítači (viz
Dánská maturita vyžaduje přístup na web). I u nás se předpokládá, že státní část zkoušky bude mít jednotné zadání (s možností volby úrovně obtížnosti) a výsledky budou hodnoceny u všech stejnou metodikou. Ve volitelném bloku nového modelu maturity se připravuje i koncepce zkoušky z předmětu informatika – zatím bohužel bez přímé návaznosti na jiné předměty.
Informatika je zařazena mezi zkušební předměty až od roku 2012. Je jedním ze tří zkušebních předmětů, ze kterých má žák možnost volit (dalšími jsou občanský a společenskovědní základ a matematika). Dle zákona je povinností
CERMATu zveřejnit katalog požadavků 24 měsíců před konáním příslušné zkoušky. Katalog informatiky by měl být tedy zveřejněn na jaře 2010.
V rámci přípravných prací není bez zajímavosti sledovat zahraniční zkušenosti. Příkladem může být model jednotných státních zkoušek z informačních a komunikačních technologií realizovaný od loňska v Ruské federaci.
Jednotné státní zkoušky (EGE) – obdoba u nás připravované státní maturity – byly zavedeny na celém území Ruské federace od 1. 1. 2009. Tomu předcházelo 7 let experimentálního ověřování a roční přechodné období. Zkoušky jsou organizovány centrálně
úřadem pro dohled nad vzděláváním a probíhají ve zvláštních centrech, obvykle umístěných ve školských zařízeních.
Absolventi školy k tomu, aby získali certifikát o úplném středním všeobecném vzdělání (a mohli se ucházet o přijetí na vysokou nebo vyšší odbornou školu), musí složit EGE ze dvou povinných předmětů (ruštiny a matematiky). Ostatní předměty (mezi nimiž je i předmět „Informatika“) jsou volitelné. Počet volitelných předmětů, z nichž studenti skládají zkoušku, si určují sami, a to v návaznosti na požadavky jednotlivých vysokých škol, na kterých chtějí studovat. Vysoké a vyšší odborné školy v dostatečném předstihu zveřejňují požadavky pro přijetí, které mimo jiné obsahuji i seznam předmětů, z nichž uchazeči musí udělat zkoušku.
Pro státní zkoušky, které proběhnou v tomto roce, již byly zveřejněny podrobné organizační pokyny, a to i pro předmět
„Informatika a informačně komunikační technologie“. Tato zkouška je pouze písemná a celkem obsahuje 32 úloh. Na splnění zadaných úkolů mají studenti 4 hodiny (240 minut). Úlohy řeší bez použití počítače či další výpočetní techniky (kalkulátory nejsou povoleny). Řešení si mohou připravovat „nanečisto“ na volné listy papíru. Odpovědi pak zaznamenávají do předtištěných formulářů.
Jednotlivé úlohy jsou koncipovány ve třech úrovních náročnosti a maximálně lze jejich správným vyřešením získat 40 bodů. Přehled úloh dle náročnosti je uveden v následující tabulce:
Úroveň náročnosti
|
Počet úloh
|
Maximální počet bodů
|
Základní
|
17
|
17
|
Střední
|
10
|
12
|
Vysoká
|
5
|
11
|
Z tabulky je patrné, že vyřešením snadnějšího úkolu získává student většinou jeden bod, za úlohy vyšší náročnosti bodů více.
Písemná zkouška je rozdělena do tří částí (A, B, C), nikoli podle úrovně náročnosti, ale podle typu zadání úloh. V každé části tak studenti řeší různě náročné úlohy. První část A tvoří úlohy s výběrem odpovědi (ze čtyř předložených možností je vždy jediná správná). V části B jsou úlohy vyžadujících krátkou samostatně formulovanou odpověď. Část C obsahuje úlohy, kde je úkolem studentů podrobně popsat celý postup řešení.
Obsah jednotlivých úloh a kritéria pro jejich hodnocení byly zpracovány podle základního učiva příslušného předmětu. Jedná se o následující tematické bloky:
- Informace a její kódování (přenos)
- Základy teorie algoritmizace a programování
- Logika a algoritmy
- Modelování
- Programovací prostředky informačních a komunikačních technologií
- Technologie zpracování grafických a multimediálních informací
- Zpracování číselných informací
- Technologie zpracování, vyhledávání a organizace informací v databázových systémech
- Telekomunikační technologie
Pro ilustraci uvádíme dvě ukázky úloh z části B a jednu z části C:
B1. Robot se pohybuje po buňkách nekonečného dvourozměrného pole. Na povely „nahoru“, „dolů“, „vpravo“, „vlevo“ přechází vždy v přikázaném směru do sousední buňky.
Právě dokončil následující program: vlevo – nahoru – nahoru – vlevo – dolů – vpravo – vpravo – vpravo. Určete nejmenší počet možných povelů v programu, který by robota přemístil ze stejné startovní buňky do téže cílové buňky jako v popsaném případě.
B2. Na místě, kde došlo ke zločinu, byly nalezeny čtyři útržky papíru. Následně bylo zjištěno, že jsou na nich napsány části jedné IP adresy. Kriminalisté označili útržky papíru písmeny A, B, C a D. Zrekonstruujte celou IP adresu. V odpovědi seřaďte písmena označující části papíru v takovém pořadí, aby to odpovídalo IP adrese.
C1. Dva hráči spolu hrají hru. Na ploše určené souřadnicemi leží kostka. Na začátku se kostka nachází v bodě (-2, -1). Hráči táhnou střídavě. Tah spočívá v tom, že hráč přesune kostku z bodu o souřadnicích (x, y) do některého ze tří bodů: (x + 3, y), (x, y + 4), (x + 2, y + 2). Hra končí, jakmile vzdálenost mezi kostkou a průsečíkem os překročí hodnotu 9. Vítězí ten hráč, který uskutečnil poslední tah.
Kdo vyhraje (pokud žádný ze soupeřů neudělá chybný tah) – hráč, který začíná táhnout, nebo jeho soupeř, který provádí druhý tah? Jaký musí být první tah budoucího vítěze? Odpověď zdůvodněte.
EGE – jedna z možných inspirací
Je nesporné, že popsaný model státních zkoušek EGE v Ruské federaci vychází z dlouhodobých historicko-kulturních procesů formování společnosti a odpovídá současným strategiím a specifickým cílům ruského vzdělávacího systému. Proto není na místě uvažovat o jeho plném převzetí. Přesto může být inspirací, a to nejen v otázce státních maturit. Z
demonstračních úloh je patrné, že ve výuce informatiky je v Ruské federaci upřednostňováno programování a rozvíjení logického myšlení.
Jako problematickou lze vnímat formu plnění státní zkoušky EGE – „o počítači bez počítače“. Z volby tohoto způsobu ověřování výstupů vzdělávání je patrné, že edukační proces v ruské škole je zaměřen převážně na osvojování vědomostí, zatímco konkrétní dovednosti práce s počítačem zůstávají v pozadí.
I když celoplošné zavádění státních zkoušek EGE v Rusku je na samém počátku, odhalilo již řadu problémů, které jsou aktuální i u nás. Varujícím zjištěním je nedostatečná úroveň počítačové gramotnosti samotných učitelů. Na
tiskové konferenci dne 25. 12. 2009 prezidentka úřadu pro dohled nad vzděláváním Ljubov Grebova naznačila možný další vývoj ruské státní politiky, když řekla: „Je třeba zajistit erudovanost v oblasti informačních a komunikačních technologií všech učitelů, a to zavedením povinné zkoušky zařazené do programů přípravy a zvyšování kvalifikace pedagogů.“
Zdroj: