Microsoft navrhl nové specializované programovací prostředí MS Kodu Game Lab, jež slouží pro tvorbu a hraní si vlastních nových her. Je natolik jednoduché a snadné na ovládání, že s ním mohou pracovat i děti. Může být též využito ve výuce např. k rozvoji logického myšlení u žáků, jejich tvořivosti či k zvýšení jejich sebevědomí.
Co vlastně Kodu je a jaké vyžaduje technické zázemí je přehledně popsáno v článku Jakuba Čižka ‘‘Napište si hru za 10 minut, i když neumíte programovat“ na portálu Živě.cz. Proto bych se chtěla věnovat spíše stránce didaktické.
Pěkným příkladem aplikace Kodu Cup ve výuce je činnost anglických učitelů Tima Meeka a Russella Payna, kteří toto prostředí využívají k rozvoji počítačové a dalších gramotností. Jejich sdružení Kodudes je aktivní na školách v Nottinghamshiru a Wiltshiru. Jejich výukové projekty integrují informace ze sdělovacích prostředků, dětskou literaturu a literární práce se softwarem Kodu. Zakladatelé Kodudesu si vytkli za cíl stimulovat čtení a psaní, a prostřednictvím těchto dovedností zapojit žáky do využívání sdělovacích prostředků, knih, filmů a textových příběhů. Sdružení se mimo to zabývá podporou tvůrčího psaní, tvorbou 3D příběhů, herním designem a programováním.
Prostředí Kodu je založeno na dvou hlavních komponentách – na nástroji pro definování pozemků (tvarování půdy, změna barvy pozemků) a na nástroji pro přidávání objektů. Žáci mohou programovat chování objektů, a tím i hře dávat smysl. Aby žáci mohli programovat hru, musí nejprve pochopit ovládání prostředí Kodu Cupu a ujasnit si představu o svém výtvoru. Po dokončení své hry ji zkouší hrát se spolužáky. Při hraní většinou zjistí určité nedostatky, nad nimiž pak diskutují a snaží se je eliminovat. Poté, co mají hotovou finální verzi hry, napíší k ní žáci návod (tvůrčí psaní).
V těchto projektech se žáci nenásilně učí řadě tvůrčích činností - programování a hernímu designu, diskuzi a budování vlastních názorů a psaní manuálu. Žáci tak vlastně procházejí podobným procesem jako profesionální programátoři. Důležité je, že tato činnost je žáky brána jako hra, a tudíž je baví a současně je pro ně velmi přínosná.
Použití jednotného prostředí Kodu umožňuje vyhlašovat různé soutěže, např. o nejlepší naprogramovanou hru. Toto klání je možno uskutečnit v rámci školy, v rámci celého státu, ba dokonce i v rámci různých zemí.
Že to je skutečně možné, dokládá příklad z USA, kde Microsoft takovou soutěž zorganizoval pro děti ve věku 9 - 17 let. Děti byly rozděleny do dvou soutěžních skupin a to podle věku, první skupinu tvořily děti ve věku 9 - 12 let, druhou ve věku 13 - 17 let. Úkolem bylo naprogramovat svojí hru a odevzdat ji do 10. 5. 2011. U soutěžních příspěvků byla hodnocena jejich kvalita, zábavnost a inovační charakter hry. Děti mohly vyhrát kromě cen pro sebe i ceny pro své školy a zároveň si zajistit účast na celosvětovém finále Imagine Cup v New Yorku.
Pro inspiraci se můžete podívat na ukázku vítězné hry v kategorii 9 – 12 let od Hannah Wyman. Hannah je 10 let a svojí hrou upozorňuje na znečištěné životní prostředí a zároveň se jejím prostřednictvím snaží tomuto globálnímu problému zamezit.
Jelikož programovací prostředí Kodu je snadno a intuitivně ovladatelné, neměla by práce v něm působit větší problémy ani žákům, kteří programují poprvé. Na základě zkušeností z tohoto jednoduchého programovacího prostředí, pak mohou pochopit logiku programování a lépe se orientovat v jiných složitějších programovacích prostředích.
V ČR zatím není toto programovací prostředí příliš známé. Doufám však, že se rozšíří stejně jako v USA či ve Velké Británii. Samotná čistě technická stránka tohoto pojetí výuky není tak důležitá. Podstatné je, že dovoluje vtáhnout žáky do vzdělávacích aktivit a vyvolat jejich iniciativu.
Poznámka 18.6.2011:
Pan Miroslav Vlček nás upozornil na chybný název programu, který jsme opravili, a české stránky http://kodu.kukweb.cz/, kde lze získat i český překlad prostředí. Děkujeme!
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
