Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Online Learning podle Edutopia
Odborný článek

Online Learning podle Edutopia

15. 12. 2011 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek se věnuje specializované metodice plnohodnotného online vzdělávání běžných žáků ZŠ či SŠ na základě studie publikované portálem Edutopia.

Edutopia je portál patřící nadaci The George Lucas Educational Foundation. Její hlavní náplní je pomáhat americkým učitelům aplikovat výukové postupy odpovídající nejnovějším požadavkům na vzdělání pro 21. století. Spomocník o jejích aktivitách informoval již několikrát: Kuchařka Edutopia pro rozjezd informační výchovy, Technologiemi posílená individualizace výuky, Strategie skutečné reformy školství.

Nedávno zde byla v rámci seriálu Schools That Work (Školy, které fungují) publikována případová studie Online Learning in Idaho poskytující návod učitelům, jak realizovat online formy vzdělávání ne jako nějaké doplňkové aktivity k prezenční výuce, ale jako samostatnou formu vzdělávání běžných žáků. Její obsah nepochybně může být zajímavý i pro naše učitele, kteří si zatím fakt, že je v blízké budoucnosti čeká řešení podobných problémů, příliš neuvědomují.

Důvody, jež vedly Edutopii k výběru právě tohoto tématu, jsou v USA středem zájmu mnohých médií. Hezky je popisuje v diskuzi odkazovaný článek redaktorky zpravodajského portálu The Next Web Courtney Boyd Myers, jehož obsahem je rozhovor s Claytonem Christensenem - známým inovátorem, profesorem ekonomie z Harvardu a autorem knihy Disrupting class: how disruptive innovation will change the way the world learns (Proměny školství: jak převratné inovace proměňují svět vzdělávání). Na otázku, jestli si myslí, že je školství již připraveno na internet, Christensen odpovídá takto:

Určitě ano. Jsem navíc přesvědčen, že jsme nejen připraveni, ale že se změny uskutečňují mnohem rychleji, než jsme čekali. Vypadá to, že přibližně do roku 2019 bude asi polovina veškeré výuky na ZŠ a SŠ realizována online. Tento vzestup online vzdělávání znamená úžasnou příležitost transformovat vzdělávací systém do podoby orientované na žáky – takové, v níž bude možno výuku přizpůsobit odlišným potřebám každého z nich, dovolí každému postupovat vlastní cestou a dosáhnout maxima svých osobních možností.

Podstatnou součástí studie Online Learning in Idaho je 10 doporučení pro online vzdělávání pocházejících od praktiků i teoretiků působících v tomto americkém státě:

  1. Využívej interaktivitu.
    Online výuka nutně nemusí být neosobní. S žáky se můžeš spojit pomocí zvukového nebo textového synchronního chatu. Můžeš je vést též k vzájemné komunikaci. Asynchronní komunikaci pak lze realizovat pomocí fóra. Během práce můžeš kdykoli zařadit online hlasování, otázku s jednoduchou reakcí ano/ne, třeba s dotazem, zda žáci rozuměli či ne. Takto máš možnost přizpůsobit postup potřebám žáků.
  2. Nech žáky postupovat vlastním tempem.
    Dej žákům k dispozici výukové materiály i nástroje na procvičování znalostí. Tak budou mít možnost se k učivu kdykoli vracet. Vhodné je dát jim též k dispozici záznam dříve uskutečněného online spojení s učitelem. Když vše zvládnou, mohou postoupit dál, někteří dříve, jiní později. Mají-li ale kurz řádně dokončit, musí existovat časový plán s kontrolními body, které jsou pro všechny závazné.
  3. Reaguj co nejrychleji.
    Rychlé odpovědi na maily (nejdéle do 24 hod.) a okamžitá zpětná vazba u odevzdaných úkolů – to je způsob zajišťující tvou účast na výuce. Bez odezvy ze strany učitele se žáci často ztrácejí v pro ně nepřehledném a neuchopitelném výukovém obsahu.
  4. Komunikuj neformálně.
    Při komunikaci se snaž uplatnit svou osobnost. Konverzace by neměla být strojená, spíš by měla připomínat běžný rozhovor.
  5. Maximálně využívej média.
    Při práci online je nutné plně zapojit všechny dostupné druhy výukových materiálů – obrázky, video, animace, simulace, grafy, audio, hry apod. Tak je možno aktivizovat zájem žáků o výuku. Jen je nutné si dát pozor, aby vybrané materiály byly pro dané výukové téma relevantní.
  6. Podporuj spolupráci.
    Zapojení žáků do výukových činností lze posílit též prostřednictvím jejich vzájemné spolupráce. Vyvolat ji ale není úplně jednoduché. Například je vhodné zadávat úkoly spolupráci vyžadující, podporovat osobní kontakty žáků a v rámci oficielních online setkání dávat prostor i k neformální výměně názorů (v mezích slušnosti).
  7. Používej živá online setkání s rozmyslem.
    Online výuka je méně efektivní než výuka prezenční. Vede ale k individualizaci a žáci tráví učením celkově více času. Většinu ho věnují samostatné práci bez přítomnosti učitele. Živá synchronní online spojení jsou jedinou možnou částečnou náhradou přímého kontaktu žáka s učitelem. Proto je třeba je maximálně využít k eliminaci nejasností a navedení žáků na správnou cestu.
  8. Buď propojen.
    Práce online učitele může vést k izolaci a profesní stagnaci. Proto je třeba být ve spojení s jinými učiteli, být členem vzájemně se posilující komunity, a soustavně tak budovat své osobní vzdělávací prostředí (viz Jak budovat vzdělávací prostředí digitálních učitelů).
  9. Organizuj svůj čas.
    To, že je teoreticky možné být k dispozici žákům neustále, ještě neznamená, že je to rozumné. Čas potřebuješ i na jiné činnosti. Proto je vhodné si naplánovat denní režim a věnovat určitý čas mailům, další reakcím ve fórech, hodnocení výsledků a zpětné vazbě. Pro přímý online kontakt s žáky je nejlepší mít stanoveny konzultační hodiny.
  10. Snaž se využít přímou pomoc asistentů.
    Je ověřeno, že fyzická přítomnost empatické osoby při samostatné práci žáků má pozitivní vliv na výsledky i tehdy, je-li bez pedagogické kvalifikace (viz Kam až dohlédneme dírou ve zdi?). To znamená, že je velmi vhodné se snažit najít někoho, kdo by žákům takto pomáhal, třeba jen tím, že bude jejich činnost sledovat, ptát se a projevovat zájem. V domácích podmínkách lze využít rodiče, prarodiče či jiné příbuzné. V USA se často organizuje online výuka i v rámci školní docházky (kvůli zákonné povinnosti nebo snaze ušetřil za učitele). Pak je vhodné, aby v online pracující třídě byl alespoň takovýto nekvalifikovaný asistent.

One Teacher's Take: How Holly Mortimer Took Her Teaching Career Online

Doufám, že tento článek bude pro některé naše učitele nápovědou, jež jim pomůže se orientovat a naznačí, co by měli dělat. Chápat ho lze též jako varování pro ty, kteří nechtějí uvěřit, že online formy výuky již brzy ve značné míře nahradí tradiční způsoby vzdělávání i v našem školství.

Literatura a použité zdroje

[1] – MYERS, Courtney Boyd. Clayton Christensen: Why online education is ready for disruption, now. 2011. [cit. 2011-12-11]. Dostupný z WWW: [http://thenextweb.com/insider/2011/11/13/clayton-christensen-why-online-education-is-ready-for-disruption-now/].
[2] – RUBENSTEIN, Graze. Ten Takeaway Tips for Online Learning. 2010. [cit. 2011-12-11]. Dostupný z WWW: [http://www.edutopia.org/stw-online-learning-ten-key-lessons].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
16. 12. 2011, 18:57
Děkuji za pěkný článek. Zajímalo by mě, kam je taková výuka online zařazena. V článku píšete, že to už není jen okrajová záležitost ale součást výuky. Mám to chápat tak, že žáci končí výuku dříve, aby pak mohli pracovat online z domova? Nebo (ale to je z mého pohledu trochu nesmyslné) sedí v PC učebně/ve třídě se svými zařízeními a pracují v online prostředí?
Případně, pokud ve zprávě takové odpovědi nejsou, zajímalo by mě, jak by se taková výuka praktikovala u nás (samozřejmě je třeba nejprve zavřít oči a trochu se zasnít). Děkuji za odpovědi a další reakce.
Bořivoj Brdička
18. 12. 2011, 09:30
Ano, je třeba se trochu zasnít. Ale pozor, tento argument je zavádějící. Je to stejné, jako když mě někdo označuje za vizionáře. Je to sice pravda, ale neznamená to, že je možno, co říkám, přehlížet. Zrychlující se vývoj nás nutí se stále více pokoušet předvídat.
Pokud chápu situaci v USA z přečtených dokumentů správně, platí obojí. V těch státech, kde je online výuka povinná, nastávají kuriozní případy, kdy žáci sedí ve škole ve třídě a učitel je vzdálen. Zcela běžné jsou ale též distanční kurzy, které nejsou organizovány školou a jež mohou sloužit jako doučování nebo příprava na zkoušky.  Tyto jsou často využívány třeba rodiči provozujícími domácí vzdělávání. Nezanedbatelnou variantou jsou tzv. virtuální školy. To jsou ty, které nabízejí kompletní online programy včetně diplomu (SŠ, VŠ).
Je zcela normální, že distanční služby soukromníkům mohou nabízet i učitelé, kteří nutně nemusí být občany Spojených států. Oficielní virtuální školy ovšem zaměstnávají jen učitele s licencí.
Pavlína Hublová
18. 12. 2011, 10:53
Děkuji za odpověď. Zdá se, že je jen na nás, jak si podobnou situaci nastavíme. To je příjemná zpráva. Ta méně příjemná je, že budeme asi zpočátku dělat stejné chyby. Ale ty bychom dělali asi i tak ;-) Tak vzhůru do virtuálního světa.
Jana Petrů
18. 12. 2011, 10:55
Pořád čekám jestli se někde objeví zmínka o tom, co s žáky, kteří plán (časový, obsahový) nesplní. Zatím jsem na to nikde nenarazila, proto se touto cestou ptám. Budou snad musete za trest do školy a tam jim to učitelé natlučou do hlavy? Zabývá se touto otázkou někdo? Jsou nějaké zkušenosti? Děkuji.
Bořivoj Brdička
18. 12. 2011, 11:08
Co s žáky, kteří plán (časový, obsahový) nesplní?
Naše představy jsou zkreslené naší současnou zkušeností. Většinou je to tak, že učitel i rodiče dost dlouho dělají, že o zaostávání žáků za časovým harmonogramem zvládání minimálních standardů nevědí. Zde se situace zásadně mění. Při aplikaci daty řízeného online vzdělávání je zaostávání patrné okamžitě. Dozví se o něm žák, učitel, rodiče, a bude-li chtít i vedení školy včetně nadřízených orgánů. Předstírat není možné! Je nutné dělat výchovná opatření. Co s těmi, kteří i pak budou trvat na tom, že se vzdělávat nechtějí, na to si bude muset odpovědět každý sám. Podle mě je to jejich výsostné právo. A to i s následky.
Jak zdůrazňuji pořád dokola, plošné jednorázové testování a dokonce ani komplexní individuální hodnocení pomocí velkých dat neověřuje všechny výukové cíle. Pokud se zaměříme jen na tento způsob hodnocení, budeme mít problém. Je to jen základ podmiňující další výukové aktivity. Na ně bude nutné aplikovat též jinak konstruované metody dalšího hodnocení.
Pavlína Hublová
29. 1. 2012, 15:04
Ještě mne napadlo... Z druhého odstavce vyplývá, že vzdělávání směřuje k plnému elerningovému systému. Když si odmyslím, že na 1. stupni je to téměř nemyslitelné (nebo jsem zapšklá konzerva?), pak na 2. stupni by to přeci jen mohlo v některých případech jít. Opravdu myslíte, že se tvorba podobných e-le kurzů týká již této generace českých učitelů?
C. Christensen mluví o roce 2019 - ale zřejmě v USA, ne?! Troufnul si někdo na podobný odhad v České republice? 
Bořivoj Brdička
29. 1. 2012, 17:08
Paní Hublová, trochu mě to zrovna u vás mrzí. Ta představa, že jsme od světa odděleni a něco, co je jinde, se nás netýká, je nesprávná a pro naše děti velmi škodlivá. Vláda, NERV a nakonec i pan ministr sám se zaklínají potřebou naší konkurenceschopnosti, a ta se na hranice již dnes neohlíží. Bylo by to hezké a uklidňující, kdybychom si mohli říci, že se nás to online vzdělávání netýká, ale to by byla chyba.
Chcete-li ale naznačit, že lze očekávat, že mnoho našich učitelů bude mít problém, tak tomu bych docela rozuměl. S tím se dá souhlasit. Bohužel na obzoru není ani žádná zpráva o tom, že by se dala v této oblasti čekat změna. Právě na toto se daly hezky využít ony miliardy z EU!
Mgr. Zdeněk Sotolář
29. 1. 2012, 22:10
Ty miliardy jsou ale pryč. Máte představu, jaká je skutečná IT vybavenost základních škol? Zřejmě jsme už dosáhli principu 1:1. Jedna škola, jedna učebna! A dostupnost asistenta? Vždyť je problém sehnat asistenta k integrovaným dětem. Čili ten problém nebudou mít jen někteří učitelé. Ten problém bude mít celý systém, který není na nic podobného připraven. Nůžky se opět budou rozevírat.
Jakub Novotný
27. 5. 2012, 01:25
Dobrý den, třetím rokem se zabývám zaváděním online vzdělávání (online synchronní vzdělávání) ve virtuálních učebnách v ČR, zejména pak v Libereckém kraji. V současnou dobu probíhají právě v LK projekty ESF, které jsou zaměřeny na poradenství a metodickou pomoc při zavádění online vzdělávání (ZŠ, SŠ, lektoři). Součástí projektů jsou úvodní "osvětové" semináře, které seznamují učitele a pedagogy s online výukou. Následují odborné webináře (online semináře ve virtuální učebně) v uceleném kurzu, do kterých se pedagogové a lektoři připojují nejčastěji ze svých počítačů z domova. Obsahem těchto webinářů je metodika online výuky právě ve virtuálních učebnách, které dostanou účasntíci zdarma v rámci projektu. Virtuální učebna je českého původu a bezbolestnou cestou si tak zájemci zkouší, co všechno takový nástroj dovede. Virtuální učebna je srovnatelná se známými nástroji (Webex, Wiziq, Wimba, Citrix, Go To Webinar, Go To Meeting, atd...). Zázemí pro asynchronní část kurzu je zajišťováno na webové stránce s diskusí, dokumenty ke stažení a také záznamy webinářů, což je velmi šikovný nástroj pro další využití ve výuce. Lektorům je jednoduše poskytnuto komplexní zázemí pro organizaci, propagaci a vedení svých online kurzů (webinářů). Z pohledu lektora online kurzů a díky komunikaci s mnoha pedagogy věřím, že v klidném inovačním dialogu můžeme nenásilně zavádět online výuku tam, kde je to potřeba. ICT by stále nemělo být překážkou, ale dobrým pomocníkem (e-pomocník). Ke zlepšení by měly přispět i projekty koordinátorů ICT, kteří by měli o těchto agendách spolurozhodovat a dávat odborný pohled na věc. V projektech na zavádění online výuky (virtuální učebny) bylo osloveno cca 500 pedagogů a lektorů z LK a je již zapojeno více než 150 pedagogů. V projektech například vznikly ucelené online kurzy pro online další vzdělávání pedagogů (DVPP online), nabídku online kurzů naleznete na stránce www.schoolnet.cz .
Loňský rok se na podzim uskutečnila pod záštitou MŠMT konference Rozvoj online technologií ve vzdělávání, na které byl přístup do konference umožněn i přes virtuální učebnu, počet online přihlášených se za den vyšplhal na cca 100 účastníků. Již nyní se těším na letošní 2. ročník konference a na posuny v této velmi diskutované a perspektivní oblasti.
Ze své zkušenosti zastávám názor, že -moderní technologie nenahradí, nýbrž ve značné míře doplní spektrum cest, jakými se bude vzdělávat. Technologie je již připravená a možnosti jsou opravdu obrovské, co nás brzdí jsou postoje, schopnosti a motivace ke změně a samozřejmě finance. Věřím však, že vedení vzdělávacích institucí využije nejen projektových pobídek, ale i open-source řešení, která se již dnes ve značné míře nabízí. Základním kamenem by mělo být odborné seznámení s těmito nástroji a samozřejmě metodika - didaktika online vzdělávání pro pedagogy a lektory. Jde často jen o to, překonat jazykovou a technologickou bariéru, pracovat samostatně v prostředí Internetu (někdy třeba jen překonat stud před webovou kamerou) a pak jsou již cesty otevřeny, nejen pro pedagogy.
Přeji nám hodně zdaru s online vzděláváním.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.