Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > První výstupy projektu iTEC
Odborný článek

První výstupy projektu iTEC

29. 8. 2012 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička
Tento článek je součastí seriálu: Projekt iTEC

Anotace

Přehled obsahu prvních oficiálních výstupů evropského projektu iTEC, který je v poločase běhu a jehož cílem je sladit využívání technologií ve školách s budoucím vývojem školství.

O evropský projekt iTEC, o němž jsme tento týden již jednou referovali (iTEC – Inovativní technologie ve třídě budoucnosti), se zajímám od samého počátku. Když se na podzim 2010 rozjížděl, byl jsem agenturou NAEP (DZS) požádán, abych zformuloval stanovisko k našemu případnému zapojení. Tento projekt je pro obor vzdělávacích technologií mimořádně zajímavý hlavně tím, že se podobně jako Spomocník zabývá zkoumáním budoucího vývoje a snaží se učitele navést na cestu, která je se zjištěnými skutečnostmi v souladu. Proto jsem naše zapojení samozřejmě jednoznačně doporučil.

Má zpráva měla tři části, které inspirovány právě tvorbou prognóz budoucnosti popisovaly různé možnosti zapojení do projektu – plné, přidružené a žádné. Dovolím si citovat z komentáře k té třetí variantě.

Tou poslední možností, jež je mimochodem pro oblast vzdělávacích technologií naší politické reprezentaci dlouhodobě vlastní, je ignorování tohoto významného evropského projektu i jeho výsledků - podobně jako je tomu i u jiných podobných evropských aktivit (např. Doporučení evropského ICT clusteru). Je to důsledek neexistence koncepce v této oblasti. Bude-li vývoj nezměněným způsobem ještě nějaký čas pokračovat, je na místě očekávat ty nejkrizovější radikální scénáře vývoje. Studie OECD, jež se též pokouší předpovídat budoucnost školství (Schooling for Tomorrow - The Starterpack: Futures Thinking in Action), nazývá tomu odpovídající scénář vývoje Zhroucením vzdělávacího systému (Scenario 6: System meltdown, str. 46).

Jistě si umíte představit, jak se tato má slova zamlouvala organizaci přímo řízené MŠMT v době, kdy nastupoval pan ministr Dobeš. Jelikož jsem odmítl text upravit, nakonec jsme se rozešli ve zlém. Jak vidno, přesto se naše země nakonec do projektu zapojila alespoň dodatečně a asociovaně. To je dobře. Snad je tedy zřejmé, proč se o něj i nadále zajímám alespoň neoficiálně a budu jeho výsledky nezávisle komentovat. Přímo souvisí s tím, co děláme, a může nám být v lecčems užitečný.

Závěry průzkumu mínění učitelů a žáků

Ve své první výstupní studii iTEC na jaře tohoto roku zveřejnil výsledky zkoumání názorů 1200 s technologiemi pracujících učitelů zapojených do projektu a 284000 žáků [1]. Je pod ní jako hlavní autorka podepsána Alison Oldfield z prestižní britské Futurelab. Zde jsou hlavní závěry.

Důvěra učitelů v technologie

  • Přestože většina zúčastněných učitelů považuje svou ICT gramotnost za dostatečnou či vysokou, mnoho z nich technologie po většinu času přímo ve výuce nepoužívá. Je obtížné odhadnout, proč tomu tak je. Pravděpodobně nemají dostatečný přístup nebo si nejsou jisti, jak a proč technologie používat.
  • I když se způsob a rozsah využití technologií při výuce značně liší, většina respondentů průzkumu z řad učitelů je přesvědčena, že s technologiemi pracují více než jejich kolegové a že celkový objem jejich využití technologií roste. To znamená, že jsou přesvědčeni o své způsobilosti aplikovat vzdělávací technologie navzdory tomu, v jak malé míře se to děje.
  • Učitelé používají mnoho různých technologií k různým účelům, ale za nejužitečnější považují ty aplikace, které jsou spojeny s učitelem přímo řízenou výukovou aktivitou (např. interaktivní tabule, data-projektor).

Vnímání podpory a překážek použití technologií

  • Učitelé, kteří prohlašují, že mají v technologie důvěru a jsou kompetentní je používat, ve skutečnosti asi tak dokonale schopní nejsou. Více než ¼ stále považuje zavedení technologií do výuky za obtížné, velká většina ve všech zapojených zemích by se ráda zúčastnila dalšího vzdělávání v metodice aplikování technologií a početná skupina žádá přesvědčivé důkazy o vhodnosti zavádění ICT do výuky.
  • Často zmiňované překážky ve využívání technologií nejsou učiteli vnímány jako zásadní problém. K nejčastěji jmenovaným překážkám patří nesoulad se školním vzdělávacím programem, rizika bezpečnosti a otázky hodnocení výsledků.
  • Z výsledků vyplývá, že v zúčastněných zemích mají učitelé k dispozici technickou pomoc, přístup k technologiím a podporu profesních učitelských sítí na mezinárodní úrovni. Tento servis má však velmi různorodou podobu a liší se co do rozsahu i úrovně. Může to být tím, že učitelé používají velké množství různých přístrojů. A lze tím možná zdůvodnit i ten fakt, že více než ¼ učitelů považuje zavedení technologií do výuky za obtížné, i když zároveň sami sebe považují za kompetentní. (Je ironií, že česká Country Report on ICT in Education za rok 2011 odkazovaná z tzv. iTEC Knowledge Map se zabývá hlavně RVP, který ICT vůbec neakcentoval, a jako hlavní důkaz podpory v této oblasti uvádí ukončený projekt Metodika II s Metodickým portálem RVP.cz.)

Přínosy využití technologií

  • Učitelé si uvědomují nezbytnost zavádění technologií v dlouhodobém horizontu, ale vadí jim okamžitý negativní dopad na jejich pracovní vytížení. Toto je velmi důležité zjištění, které může vysvětlovat problémy se zaváděním technologií a má značný dopad nejen na účastníky projektu iTEC.
  • Respondenti se o přínosech využití technologií ve výuce vyjadřovali vesměs pozitivně, ale většina z nich si bohužel příliš neuvědomuje, jak komplexní problematika vzdělávání je. Vykazují nejmenší důvěru v takových oblastech, jako je vývoj kritického myšlení a sociálních dovedností. To je zjištění jasně ukazující nezbytnost další specializované podpory.

Přehled výsledků průzkumu u žáků

K realizaci výzkumu na úrovni žáků byl využit specializovaný nástroj vyvinutý Futurelab Power League. Jedná se online hlasovací systém, který respondenty nutí vybrat si v rámci každého případu dvě protichůdná řešení problému. Lze vložit i vlastní řešení a o celé věci diskutovat. Poté, co je realizováno dostatečné množství hlasování, systém provádí statistické vyhodnocení toho, které nápady vyhrávají a které prohrávají. iTEC touto cestou položil žákům otázku, jak si představují, že bude škola vypadat za 5 let.

  • Existuje zřejmý zájem žáků na tom, aby ve školách byly technologie a používaly se. Je ale poněkud nejasné, jak moc si žáci přejí, aby byly tyto technologie skutečně využity k výukovým účelům. Především se projevuje silný zájem o hardware, software a přístup do internetu.
  • Zájmy žáků mají často vztah k médiím a jejich aplikaci. Z toho vyplývá, že takové téma, jako je mediální výchova, patří k prioritám i u žáků.
  • Respondenti z řad žáků dávají přednost takovým aktivitám, které nabízejí alternativní výukové metody odlišné od tradičních učitelem řízených postupů. Vybírána byla hlavně spolupráce, učení hraním, projektové a problémově orientované vzdělávání apod.
  • Žáci preferují na jejich vlastní zájmy orientované kolaborativní přístupy ke vzdělávání. To předpokládá porozumění učitelů problematice mimoškolních aktivit žáků a snahu propojit je se školní výukou. Nezbytná je flexibilita vzdělávacího procesu umožňující vytvářet prostředí, v němž se do výukové činnosti může kdykoli a kdekoli zapojit kdokoli.
  • Žáci vykazují velký zájem na tom, aby jim školy pomáhaly v přípravě na život i nad rámec získání formálních znalostí. Sem patří kompetence pro 21. století, dovednosti potřebné ve specifických oborech (spíše než základní či obecné), schopnost řešit skutečné problémy.

Zpráva na základě zjištěných skutečností ještě formuluje doporučení, jak dále nasměrovat aktivity projektu. Na přípravě dalších scénářů technologicky orientovaných výukových metod by se to mělo projevit tak, že budou mnohem inovativnější a více orientovány na žáky. Totéž platí o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Mělo by se zaměřit na poskytování jasných důkazů o přínosech aplikace moderních technologií. Projekt se má pochopitelně věnovat též šíření poznatků i mimo přímo zúčastněné školy. Navazovat bude též další kvalitativní výzkum.

Doporučení rady starších

Úplně nejnovějším výstupem iTEC je zpráva, kterou v červenci při příležitosti blížícího se poločasu běhu projektu připravila skupina vybraných odborníků do projektu zapojených čili jakási „rada starších“ (iTEC High Level Group) [2]. Obrací se v ní na učitele, na soukromý sektor podnikající ve školství a na vlády zapojených evropských zemí. Dovolím si tento svůj aktuální přehled dění v projektu iTEC zakončit citací z té posledně jmenované části.

V příštích několika letech bude projekt iTEC společně se zapojenými ministerstvy školství pracovat na zkoumání výzev konfrontujících zodpovědné činitele s hledáním cest, jak zlepšovat vzdělávání podstatným rozšířením inovativních způsobů využití moderních technologií ve školách. Rada starších iTEC vyzývá politiky, aby se s výsledky projektu seznámili, využili závěry expertů a společně s agenturou European Schoolnet pracovali na koncepci implementace inovativních výukových postupů do škol na systémové úrovni.

Literatura a použité zdroje

[1] – OLDFIELD, Alison. iTEC teachers’ survey and students’ Power League activity: Findings and recommendations. 2012. [cit. 2012-8-20]. Dostupný z WWW: [http://itec.eun.org/c/document_library/get_file?uuid=8f765dcf-3e88-444b-a684-d2958b3ed106&groupId=10136].
[2] – INITIAL RECOMMENDATIONS FROM THE ITEC HIGH LEVEL GROUP. 2012. [cit. 2012-8-20]. Dostupný z WWW: [http://itec.eun.org/c/document_library/get_file?uuid=c103f731-0ba6-4858-9ad5-fbdab22ac4d2&groupId=10136].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
30. 8. 2012, 18:04
Blahopřeji panu autorovi, že svým neústupným zásadovým postojem přiměl pana ministra, že se s ním rozešel ve zlém (tedy, pokud jsem to sdělení správně pochopil), a že se tudíž Ministerstvo (dočasně?) nezapojilo do eN-té EUropské kratochvíle. Ještě lepší by samozřejmě bylo, kdyby pan Brdička nějakým kouzlem způsobil, že by Ministerstvo a všechny Ministerstvem přímo i nepřímo řízené organizace zapomněly, že nějaké technologie existují a že české školy se je pokouší nasazovat a používat, a následně přestaly spřádat plány, jak páchat to svoje centrálně řízené a dohlížené dobro.
Na rozdíl od evropského ICT clusteru se pranic neobávám, co se stane, bude-li vývoj nezměněným způsobem ještě nějaký čas pokračovat. Scénář vývoje předpovídající zhroucení vzdělávacího systému nápadně připomíná hlášky klimatických alarmistů ohledně Globálního oteplování (dříve Globální ochlazování, nejnověji Globální změna). Co by se stalo - školy a zejména učitelé nasadí a použijí ty technologie, které jim (těm učitelům - NE ministerským úředníkům a přidělovačům EUropských dotací) budou připadat nejvhodnější. V nejhorším případě se nestane nic.
Zpravidla panu Brdičkovi nerozumím a tak i tentokrát. Když píše, že "(učitelé) jsou přesvědčeni o své způsobilosti aplikovat vzdělávací technologie navzdory tomu, v jak malé míře se to děje", má to být chápáno jako nedůvěra vůči respondentům, vůči učitelům? Já tedy mnohem více věřím učiteli, který tvrdí, že tu či onu technologii chce nasadit a že to ZVLÁDNE (sám!), nežli věřím Ministerstvu, že nám to zorganizuje a že s ministerskými úředníky za zády bude nasazení (Ministerstvem vybraných) technologií hračka. Nebo se máme těšit na nový INDOŠ?
Bořivoj Brdička
30. 8. 2012, 20:49
Pane Kocourku,ujišťuji vás, že vzájemné neporumění je jako obvykle obousměrné. Nevím, zda ten text je psán tak nepochopitelně, ale kdybych měl usuzovat z vaší reakce, pak jsem možná napsal něco zcela jiného, než jsem měl v úmyslu.
To podstatné na věci je, že koncepci využití technologií ve školách jsme neměli před dvěma roky a nemáme ji dodnes. Koncepce by sice měla nějak souviset s tím, kam jsou směrovány finanční toky ze státního rozpočtu (jako byl INDOŠ), ale sama o sobě o penězích není. Je o tom, jakým směrem se má resort ubírat. Projekt iTEC je jednou z více cest, jež by měla nakonec napomoci k tomu, že na této koncepci začneme pracovat. Jinak i nadále nebudou učitelé vědět, jak technologie použít, a velmi rychle zjistíme, že je školství zcela podřízeno komerčním zájmům. To by bohužel znamenalo, že se rozdíly mezi lidmi budou nadále jen zvětšovat. Negativní dopady takového vývoje jsou zřejmé.
E Kocourek
30. 8. 2012, 21:26
Kdokoli může kdykoli vypracovat a publikovat jakoukoli koncepci čehokoli. Klidně si poslužte. Ošemetné to začne být, když se této koncepce "ujme" nějaké ministerstvo a začne ji vnucovat všem jako to jediné správné a - zejména - to jediné přípustné. Dávám přednost situaci, kdy bude školám - a zejména učitelům - ponechána svoboda rozhodování. V českém prostředí jsme blíže svobodě, pokud Ministerstvo nemá (a tudíž nevnucuje) žádnou koncepci čehokoli. Znáte to, that government is the best that governs the least.
Pokud vím, dodnes existuje JEDINÁ ("autoritativní") analýza INDOŠe, zpracoval ji NKÚ, a tato analýza NKÚ je hlediska využívání technologií zcela nekvalifikovaná a bezzubá. MŠMT dodnes netuší (nebo to dovedně předstírá), o co šlo ve věci INDOŠ. A zdá se, že MŠMT tato záležitost ani v nejmenším nezajímá. Co o tom soudíte vy? Nedošlo tam náhodou k podřízení školství komerčním zájmům?
"Učitelé nebudou vědět, jak technologie použít" ? "Nadále" ?  U sta hromů, samozřejmě existují i učitelé, kteří nechápou rozdíl mezi browserem a Internetem. Stejně jako existují politici, kteří neumí současně kráčet a žvýkat žvýkačku. Ale kvůli TĚM chcete nasazovat svěrací kazajku VŠEM?
Vy, pane Brdička, se obáváte, že bude školství zcela podřízeno komerčním zájmům. Fajn, podřízenosti se obávám rovněž. Jde o to, čeho z těch atributů se kdo z nás obává více. Když bude učitelům ponechána svoboda, situace "podřízeno ZCELA" těžko nastane, jenže vám více vadí ty komerční zájmy. Já se s komerčními zájmy smířím snáze nežli se situací, kdy bude školství ZCELA podřízeno komukoli, třeba koncepcí se ohánějícím ministerským dobrodincům. Pak už se zajisté rozdíly mezi lidmi zvětšovat nebudou - umíš nebo neumíš, o něco se snažíš nebo ne, vše jedno.
Bořivoj Brdička
30. 8. 2012, 22:16
Dobrá, veřejnost má právo znát můj postoj.
Od koncepce si slibuji, že řekne, že stát má zájem na tom, aby se technologie ve školách používaly. A naznačí, jakým způsobem. Tento prostý fakt by mohl způsobit třeba změnu v přístupu ped. fakult, které studenty na využití technologií nepřipravují dostatečně. Mé obavy jsou ovlivněny tím, co se děje v USA, kde se zvedá vlna kritiky státních škol, že nedokáží žáky připravovat na plošné testy. Ruku v ruce s touto kritikou jdou nabídky firem na zavedení online počítačových systémů na testy připravujících. Riziko toho, že nakonec tyto počítačové nástroje do značné míry nahradí stávající učitele nechápající, kam vývoj směřuje, je opravdu velké. Říkám studentům, že to, aby se naučili vyučovat online, je pro jejich budoucnost nezbytné. Vzdělávací soukromé firmy budou potřebovat jen takové učitele. Bude jich ale rozhodně mnohem méně, než teď.
Ano, schválně trochu přeháním, ale ne moc.
E Kocourek
30. 8. 2012, 22:57
Pokud české školy na libovolné úrovni (třeba pedagogické fakulty) NEVĚDÍ co učit, a nedokáží (nebo nechtějí) si tuto poptávku zjistit od svých zákazníků (studentů, žáků a jejich rodičů), alébrž čekají, až jim to pomocí koncepce poručí moudrý osvícený panovník, pak je situace skutečně zralá pro uplatnění drastických koncepčních opatření. Což takhle ministerským dekretem zbavit všechny učitele svéprávnosti?
Závidím vám, pane Brdička, ten váš stát, který umí naznačovat. To tady ten můj stát umí jenom poroučet. A poroučí děsné hovadiny.
Bořivoj Brdička
30. 8. 2012, 23:39
Ano, nezbývá než s vámi souhlasit. V tomto dějinném období se jedná jen o iluzi a zbožné přání, které se nemá šanci vyplnit. Já si svůj sen ale ponechám. Jinak bych ztratil smysl života. Snad se vývoj bude nakonec ubírat lepším směrem i bez přispění státu.
Mgr. Zdeněk Sotolář
31. 8. 2012, 17:42
Pane Brdičko, opravdu naše pedagogické fakulty tupě čekaj, až jim STÁT něco naznačí? Samy nejsou schopny ničeho? Z takových poměrů na vysokých školách je mi smutno.
Bc. Lukáš Kotek
6. 9. 2012, 11:42
 
"Pokud české školy na libovolné úrovni (třeba pedagogické fakulty) NEVĚDÍ co učit, a nedokáží (nebo nechtějí) si tuto poptávku zjistit od svých zákazníků (studentů, žáků a jejich rodičů), alébrž čekají, až jim to pomocí koncepce poručí moudrý osvícený panovník, pak je situace skutečně zralá pro uplatnění drastických koncepčních opatření. Což takhle ministerským dekretem zbavit všechny učitele svéprávnosti?"
Přijde mi poměrně nešťastné definovat vztah mezi českými vysokými školami a jejich studenty jako vztah, který se řídí primárně poptávkou a ve kterém je student redukován na zákazníka. Kdyby tomu tak opravdu bylo, měl bych o budoucnost mnoha oborů velkou obavu (na pedagogických fakultách zvlášť). Už nyní mi není příliš jasné, jakým způsobem bude v dostatečné míře zabezpečena příprava budoucních učitelů v mnoha oblastech (např. v přírodních vědách).
Přitom už po letmém pohledu do statistik přijímaných studentů je snadno poznat, které obory by se pedagogickým fakultám vyplatilo "tržně" protěžovat. Jsem vskutku rád, že se tak neděje. Snahy o koncepční přístup mi i proto přijdou nezbytné a vítám, že něco jako iTEC vůbec existuje.
 
E Kocourek
7. 9. 2012, 05:57
Student redukován na zákazníka - velice zdařilé shrnutí stanoviska! Opakem tohoto je nejspíš povýšení studentů (například maturantů) i jejich učitelů na bezprávné objekty hříček té či oné ministerské organizace, naposledy demonstrováno na státních maturitách.
Zajímá mě, zda pan Bc. Kotek se cítí být tím bezradným, kdo bez nejnovější koncepce neví, co a jak dělat, nebo se naopak cítí býti tím, kdo prostřednictvím svojí koncepce bude toto určovat ostatním.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu: