Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > První výstupy projektu iTEC

První výstupy projektu iTEC

Přehled obsahu prvních oficiálních výstupů evropského projektu iTEC, který je v poločase běhu a jehož cílem je sladit využívání technologií ve školách s budoucím vývojem školství.

O evropský projekt iTEC, o němž jsme tento týden již jednou referovali (iTEC – Inovativní technologie ve třídě budoucnosti), se zajímám od samého počátku. Když se na podzim 2010 rozjížděl, byl jsem agenturou NAEP (DZS) požádán, abych zformuloval stanovisko k našemu případnému zapojení. Tento projekt je pro obor vzdělávacích technologií mimořádně zajímavý hlavně tím, že se podobně jako Spomocník zabývá zkoumáním budoucího vývoje a snaží se učitele navést na cestu, která je se zjištěnými skutečnostmi v souladu. Proto jsem naše zapojení samozřejmě jednoznačně doporučil.

Má zpráva měla tři části, které inspirovány právě tvorbou prognóz budoucnosti popisovaly různé možnosti zapojení do projektu – plné, přidružené a žádné. Dovolím si citovat z komentáře k té třetí variantě.

Tou poslední možností, jež je mimochodem pro oblast vzdělávacích technologií naší politické reprezentaci dlouhodobě vlastní, je ignorování tohoto významného evropského projektu i jeho výsledků - podobně jako je tomu i u jiných podobných evropských aktivit (např. Doporučení evropského ICT clusteru). Je to důsledek neexistence koncepce v této oblasti. Bude-li vývoj nezměněným způsobem ještě nějaký čas pokračovat, je na místě očekávat ty nejkrizovější radikální scénáře vývoje. Studie OECD, jež se též pokouší předpovídat budoucnost školství (Schooling for Tomorrow - The Starterpack: Futures Thinking in Action), nazývá tomu odpovídající scénář vývoje Zhroucením vzdělávacího systému (Scenario 6: System meltdown, str. 46).

Jistě si umíte představit, jak se tato má slova zamlouvala organizaci přímo řízené MŠMT v době, kdy nastupoval pan ministr Dobeš. Jelikož jsem odmítl text upravit, nakonec jsme se rozešli ve zlém. Jak vidno, přesto se naše země nakonec do projektu zapojila alespoň dodatečně a asociovaně. To je dobře. Snad je tedy zřejmé, proč se o něj i nadále zajímám alespoň neoficiálně a budu jeho výsledky nezávisle komentovat. Přímo souvisí s tím, co děláme, a může nám být v lecčems užitečný.

Závěry průzkumu mínění učitelů a žáků

Ve své první výstupní studii iTEC na jaře tohoto roku zveřejnil výsledky zkoumání názorů 1200 s technologiemi pracujících učitelů zapojených do projektu a 284000 žáků [1]. Je pod ní jako hlavní autorka podepsána Alison Oldfield z prestižní britské Futurelab. Zde jsou hlavní závěry.

Důvěra učitelů v technologie

  • Přestože většina zúčastněných učitelů považuje svou ICT gramotnost za dostatečnou či vysokou, mnoho z nich technologie po většinu času přímo ve výuce nepoužívá. Je obtížné odhadnout, proč tomu tak je. Pravděpodobně nemají dostatečný přístup nebo si nejsou jisti, jak a proč technologie používat.
  • I když se způsob a rozsah využití technologií při výuce značně liší, většina respondentů průzkumu z řad učitelů je přesvědčena, že s technologiemi pracují více než jejich kolegové a že celkový objem jejich využití technologií roste. To znamená, že jsou přesvědčeni o své způsobilosti aplikovat vzdělávací technologie navzdory tomu, v jak malé míře se to děje.
  • Učitelé používají mnoho různých technologií k různým účelům, ale za nejužitečnější považují ty aplikace, které jsou spojeny s učitelem přímo řízenou výukovou aktivitou (např. interaktivní tabule, data-projektor).

Vnímání podpory a překážek použití technologií

  • Učitelé, kteří prohlašují, že mají v technologie důvěru a jsou kompetentní je používat, ve skutečnosti asi tak dokonale schopní nejsou. Více než ¼ stále považuje zavedení technologií do výuky za obtížné, velká většina ve všech zapojených zemích by se ráda zúčastnila dalšího vzdělávání v metodice aplikování technologií a početná skupina žádá přesvědčivé důkazy o vhodnosti zavádění ICT do výuky.
  • Často zmiňované překážky ve využívání technologií nejsou učiteli vnímány jako zásadní problém. K nejčastěji jmenovaným překážkám patří nesoulad se školním vzdělávacím programem, rizika bezpečnosti a otázky hodnocení výsledků.
  • Z výsledků vyplývá, že v zúčastněných zemích mají učitelé k dispozici technickou pomoc, přístup k technologiím a podporu profesních učitelských sítí na mezinárodní úrovni. Tento servis má však velmi různorodou podobu a liší se co do rozsahu i úrovně. Může to být tím, že učitelé používají velké množství různých přístrojů. A lze tím možná zdůvodnit i ten fakt, že více než ¼ učitelů považuje zavedení technologií do výuky za obtížné, i když zároveň sami sebe považují za kompetentní. (Je ironií, že česká Country Report on ICT in Education za rok 2011 odkazovaná z tzv. iTEC Knowledge Map se zabývá hlavně RVP, který ICT vůbec neakcentoval, a jako hlavní důkaz podpory v této oblasti uvádí ukončený projekt Metodika II s Metodickým portálem RVP.cz.)

Přínosy využití technologií

  • Učitelé si uvědomují nezbytnost zavádění technologií v dlouhodobém horizontu, ale vadí jim okamžitý negativní dopad na jejich pracovní vytížení. Toto je velmi důležité zjištění, které může vysvětlovat problémy se zaváděním technologií a má značný dopad nejen na účastníky projektu iTEC.
  • Respondenti se o přínosech využití technologií ve výuce vyjadřovali vesměs pozitivně, ale většina z nich si bohužel příliš neuvědomuje, jak komplexní problematika vzdělávání je. Vykazují nejmenší důvěru v takových oblastech, jako je vývoj kritického myšlení a sociálních dovedností. To je zjištění jasně ukazující nezbytnost další specializované podpory.

Přehled výsledků průzkumu u žáků

K realizaci výzkumu na úrovni žáků byl využit specializovaný nástroj vyvinutý Futurelab Power League. Jedná se online hlasovací systém, který respondenty nutí vybrat si v rámci každého případu dvě protichůdná řešení problému. Lze vložit i vlastní řešení a o celé věci diskutovat. Poté, co je realizováno dostatečné množství hlasování, systém provádí statistické vyhodnocení toho, které nápady vyhrávají a které prohrávají. iTEC touto cestou položil žákům otázku, jak si představují, že bude škola vypadat za 5 let.

  • Existuje zřejmý zájem žáků na tom, aby ve školách byly technologie a používaly se. Je ale poněkud nejasné, jak moc si žáci přejí, aby byly tyto technologie skutečně využity k výukovým účelům. Především se projevuje silný zájem o hardware, software a přístup do internetu.
  • Zájmy žáků mají často vztah k médiím a jejich aplikaci. Z toho vyplývá, že takové téma, jako je mediální výchova, patří k prioritám i u žáků.
  • Respondenti z řad žáků dávají přednost takovým aktivitám, které nabízejí alternativní výukové metody odlišné od tradičních učitelem řízených postupů. Vybírána byla hlavně spolupráce, učení hraním, projektové a problémově orientované vzdělávání apod.
  • Žáci preferují na jejich vlastní zájmy orientované kolaborativní přístupy ke vzdělávání. To předpokládá porozumění učitelů problematice mimoškolních aktivit žáků a snahu propojit je se školní výukou. Nezbytná je flexibilita vzdělávacího procesu umožňující vytvářet prostředí, v němž se do výukové činnosti může kdykoli a kdekoli zapojit kdokoli.
  • Žáci vykazují velký zájem na tom, aby jim školy pomáhaly v přípravě na život i nad rámec získání formálních znalostí. Sem patří kompetence pro 21. století, dovednosti potřebné ve specifických oborech (spíše než základní či obecné), schopnost řešit skutečné problémy.

Zpráva na základě zjištěných skutečností ještě formuluje doporučení, jak dále nasměrovat aktivity projektu. Na přípravě dalších scénářů technologicky orientovaných výukových metod by se to mělo projevit tak, že budou mnohem inovativnější a více orientovány na žáky. Totéž platí o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Mělo by se zaměřit na poskytování jasných důkazů o přínosech aplikace moderních technologií. Projekt se má pochopitelně věnovat též šíření poznatků i mimo přímo zúčastněné školy. Navazovat bude též další kvalitativní výzkum.

Doporučení rady starších

Úplně nejnovějším výstupem iTEC je zpráva, kterou v červenci při příležitosti blížícího se poločasu běhu projektu připravila skupina vybraných odborníků do projektu zapojených čili jakási „rada starších“ (iTEC High Level Group) [2]. Obrací se v ní na učitele, na soukromý sektor podnikající ve školství a na vlády zapojených evropských zemí. Dovolím si tento svůj aktuální přehled dění v projektu iTEC zakončit citací z té posledně jmenované části.

V příštích několika letech bude projekt iTEC společně se zapojenými ministerstvy školství pracovat na zkoumání výzev konfrontujících zodpovědné činitele s hledáním cest, jak zlepšovat vzdělávání podstatným rozšířením inovativních způsobů využití moderních technologií ve školách. Rada starších iTEC vyzývá politiky, aby se s výsledky projektu seznámili, využili závěry expertů a společně s agenturou European Schoolnet pracovali na koncepci implementace inovativních výukových postupů do škol na systémové úrovni.

Citace a použitá literatura:
[1] - OLDFIELD, Alison. iTEC teachers’ survey and students’ Power League activity: Findings and recommendations. 2012. [cit. 2012-8-20]. Dostupný z WWW: [http://itec.eun.org/c/document_library/get_file?uu...].  
[2] - INITIAL RECOMMENDATIONS FROM THE ITEC HIGH LEVEL GROUP. 2012. [cit. 2012-8-20]. Dostupný z WWW: [http://itec.eun.org/c/document_library/get_file?uu...].  
Detailní informace o článku naleznete ZDE.
Tento článek je zařazen do seriálu Projekt iTEC.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Licence článku:
Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.