Paměť národa jako rozšířená realita

Anotace

Na začátku května spustilo sdružení Post Bellum ve spolupráci s Vodafonem pilotní provoz nové interaktivní aplikace pro chytré mobilní zařízení s názvem Paměť národa. Tato aplikace zavede své uživatele na místa, kde se odehrály významné historické události 20. století. Zde jim pak poskytne autentické vyprávění pamětníků, dobové fotografie a další doplňující informace, které pomohou uživateli „nasát“ atmosféru a význam dané historické události. To vše pomocí zeměpisné lokace získané např. prostřednictvím systému GPS a do internetu připojeného chytrého mobilního telefonu, který zprostředkuje odpovídající rozšiřující informace o tom kterém místě. Proto můžeme tento projekt zařadit mezi praktické využití konceptu rozšířené reality. Vzhledem k tomu, že aplikace i v ní obsažené informace jsou šířeny zcela zdarma, jeví se nejen jako zdroj poučení pro širokou veřejnost, ale také jako výborný nástroj pro použití ve školní výuce.

Občanské sdružení Post Bellum asi není potřeba představovat. Několik posledních let se zmínky o něm vyskytují v různých médiích poměrně často. Připomeňme, že se jedná o nevládní neziskovou agenturu založenou v roce 2001 skupinou novinářů a historiků, kteří nechtěli přihlížet tomu, jak pamětníci historicky významných česko-slovenských událostí 20. století postupně vymírají, a s nimi i šance získat z dějepisného hlediska nedocenitelné osobní svědectví klíčových událostí historie.

Mezi nejvýznamnější projekty sdružení Post Bellum patří i Paměť národa, na němž spolupracuje mimo jiné s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. Na nadnárodní úrovni je tento projekt zastřešován Společenstvím evropské paměti. Jedná se o unikátní a neustále se rozšiřující multimediální databázi informací o významných událostech 20. století se zaměřením na dobu, kdy na území tehdejšího Československa vládly nedemokratické režimy. Tedy období 2. světové války a s ním spojeného nacistického útlaku, a dále období od února 1948 až do listopadu roku 1989 – čili dobu komunistického režimu. Databáze, která je volně k dispozici široké veřejnosti, je tvořena rozmanitými druhy informací v čele se zvukovými (někdy i obrazovými) záznamy vyprávění pamětníků dané události, dále dobovými deníky zúčastněných lidí, novinovými články, fotografiemi a dalšími archivními dokumenty. Jedním z cílů projektu je studium fenoménů totalitních režimů a jejich vlivu na chování lidí. Snad je zřejmé, o jak historicky významný a morálně hodnotný počin se jedná.

Jak už bylo zmíněno v úvodu, celý projekt je zatím v pilotní fázi. I tak již jsou k dispozici dvě mobilní verze pro chytré telefony, a to ty nejrozšířenější. Aplikaci je možné získat prostřednictvím obchodu Google Play pro platformu Android a prostřednictvím AppStoru pro zařízení s operačním systémem iOS. Zatím aplikace obsahuje pouze několik málo desítek míst, které může uživatel navštívit. Do konce roku by jich však podle plánu mělo být už přes 300 a perspektivně se počítá s dalším rozšiřováním i vývojem samotné aplikace a jejího rozhraní.

Z technického hlediska dodejme, že verze pro operační systém Android vyžaduje libovolné zařízení s operačním systémem ve verzi 2.2 a vyšší, zatímco verze pro iOS je kompatibilní se zařízeními iPhone 3GS, iPhone 4, iPhone 4S, iPod touch (3. a 4. generace) a iPad (všechny verze) a vyžaduje operační systém iOS 5.0 a vyšší.

Pro zájemce, kteří nemají odpovídající chytrý mobilní telefon nebo jiné vhodné zařízení, je k dispozici webová aplikace umožňující přístup pomocí běžného osobního počítače nebo jakéhokoliv jiného zařízení schopného zobrazovat webové stránky na úrovni PC (tablety, chytré telefony jiných platforem, atd.). Tato aplikace je však také v pilotní verzi, a tak zatím neobsahuje všechny zaznamenané historické událostí a příběhy lidí s nimi spojených. I tak se jedná o pěknou ukázku toho, jak aplikace pracuje a jakým směrem se bude její vývoj ubírat.

Náhled obrazovky aplikace na platformě Android

Plány do budoucna jsou vskutku velkolepé. Sdružení Post Bellum předpokládá, že během dvou let bude aplikace obsahovat tisíce míst historických událostí. Dále je plánováno vyladění jejího vzhledu tak, aby byla co nejlépe použitelná pro široké masy uživatelů.

Aplikace se jeví také jako velmi vhodná učební pomůcka obzvláště pak v hodinách dějepisu nebo občanské výchovy. Umožňuje prakticky využít koncept primárních zdrojů (Primární zdroje ve výuce), který vede k vyššímu zájmu žáků o výuku a dovoluje jim dosáhnout lepších studijních výsledků. Zvláště v dnešní době, kdy už téměř každé dítě vlastní „chytrý telefon“, nevypadá myšlenka třídní (ať už virtuální nebo ještě lépe skutečné) exkurze po historicky zajímavých místech, kdy každé dítě bude mít svůj mobilní telefon s předinstalovanou aplikací, vůbec nereálně. Každý žák tak může dostávat informace přímo ze svého zařízení (Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1), což ho do výukového procesu zapojí mnohem efektivněji.

Celý projekt lze brát jako výbornou ukázku reálného použití konceptu rozšířené reality ve spojení s primárními zdroji ve výuce. I když se v tomto případě nejedná o „klasickou“ obrazově rozšířenou realitu např. ve formě průhledového displeje nebo magického zrcadla, myšlenka je stejná – obohatit pozorovaný svět o doplňující informace a vjemy. Rozšířená realita a její použití ve výuce je už mnoho let předmětem akademických výzkumů, dosud však chyběly (minimálně v ČR) skutečně použitelné projekty, které by bylo možné reálně ve školním prostředí využít. Projekt Paměť národa pro mobilní zařízení však má k tomuto cíli směle nakročeno, a pokud se bude další vývoj ubírat směrem, který autoři deklarovali, stane se z dané aplikace vítaná školní pomůcka, která bude navíc zcela zdarma.