Nedávno proběhly americkými sdělovacími prostředky informace o dvou studiích zabývajících se změnami chování a dovedností žáků vlivem užívání médií a moderních technologií.
Oba výzkumy se zaměřily na shrnutí zkušeností aktivních učitelů, přičemž jde o učitele z různých stupňů vzdělávací soustavy, s různou délkou praxe. Jsou mezi nimi tací, kteří jsou k technologiím přívětivější, ale i tací, kteří se s technologiemi necítí příliš dobře. Zajímavé ale je, že se v mnohém shodují.
Studie jsou velice obsáhlé, a proto z nich vyberu pouze několik zvláště zajímavých zjištění o negativních a pozitivních dopadech užívání moderních technologií na studijní a sociální dovednosti žáků.
Následující tabulka zobrazuje podíly učitelů, kteří podle svých pozorování odhadovali, jaký vliv má užívání médií a technologií na různé typy studijních dovedností.
| Zhoršuje | Zlepšuje | Bez rozdílu | |
| Pozornost | 71 % | 9 % | 17 % |
| Osobní komunikace | 59 % | 7% | 29 % |
| Psaní | 58 % | 7 % | 28 % |
| Domácí úkoly | 48 % | 13 % | 29 % |
| Kritické myšlení | 42 % | 19 % | 33 % |
| Celkový studijní výkon | 42 % | 17 % | 35 % |
| Dovednost řešení problémů a kolaborace | 40 % | 18 % | 36 % |
| Kreativita | 37 % | 28 % | 30 % |
| Hledání informací rychle a efektivně | 11 % | 62 % | 19 % |
| Efektivní Multitasking | 25 % | 34 % | 33 % |
[1, str. 13]
Jak je vidět, v mnoha důležitých studijních dovednostech je dopad hodnocen spíše negativně. Podívejme se na některé z nich trochu podrobněji.
Pozornost
Největší negativní dopad učitelé uváděli v případě pozornosti žáků, která hraje významnou roli v orientaci člověka v prostředí a má na poznávání zásadní vliv (např. [4]). Negativní dopad na pozornost podpořil i druhý výzkum, ve kterém se k němu hlásilo 87 % dotázaných učitelů “middle a high school” (2. stupeň ZŠ a SŠ) [2, str. 59].
Mezi nejčastější vyjádření učitelů patří tato:
Mnoho učitelů si všimlo, že typickou vlastností žáků je být baven (filmy, hudba, hry, …), a stejné očekávání si pak přinášejí do školy. Nezájem o učební proces ze strany žáků je způsoben neatraktivností výuky a probírané látky - není to hra, není to zábavné [viz. 1, str. 15].
Kreativita
Dopad užívání médií a technologií na kreativitu byl v první studii hodnocen spíše negativně. Nicméně podle druhé studie si 78 % učitelů myslí, že technologie kreativitu žáků naopak podporují [2, str. 66]. Tyto skutečnosti si však neodporují, spíše naznačují, že možný potenciál technologií nelze naplnit bez vhodného vedení.
Hledání informací
Jedním z nejlépe hodnocených pozitivních vlivů užívání technologií je rychlé a efektivní vyhledávání informací. Kladně jej hodnotilo 62 % učitelů v první studii a 76 % učitelů ve druhé studii [1, str. 16; 2, str. 3].
Přesto 71 % učitelů dále tvrdí, že technologie svým rychlým přístupem k obrovskému množství dat odrazují žáky od využívání jiných zdrojů informací, než je internet [2, str. 3]. Hodně učitelů si také všimlo, že jsou žáci příliš důvěřiví a nalezené informace dostatečně neověřují [2, str. 26].
Podpora kolaborace
79 % dotázaných učitelů tvrdí, že technologie podporují kolaboraci mezi žáky [2, str. 66]. Je to ale, jak se zdá, vyváženo negativním vlivem na komunikaci, která je pro kolaboraci důležitá [1, str. 13, 15].
Ukazuje se tedy, že využívání médií a technologií má pozitivní i negativní dopady na studijní dovednosti, přičemž podle učitelů převládají ty negativní. To dokazuje i 64 % učitelů, kteří souhlasí s tím, že technologie žáky spíše rozptylují a odrazují pozornost, než aby jim pomáhaly ke zlepšení studijních výsledků [2, str. 66].
Jaká média a technologie jsou hodnoceny jako nejvíce užitečné či škodlivé pro studijní dovednosti?
Mezi učiteli všech vzdělávacích stupňů je veliká shoda v tom, že nejvíce užitečné pro podporu studijních dovedností jsou webové stránky (průměrně 78 % učitelů) a výukové programy (průměrně 65 % učitelů). Za zmínku ještě stojí, že 40 % učitelů 1. stup. ZŠ vidí potenciál v počítačových hrách. Ostatní technologie v očích učitelů příliš dobře nedopadly.
Jako nejvíce škodlivé učitelé na všech vzdělávacích stupních volili: počítačové hry (68 % učitelů), psaní sms (66 % učitelů) a televize (57 % učitelů). U starších dětí (2. stup. ZŠ a SŠ) učitelé (73 % a 69 %) negativně hodnotili navíc i sociální sítě.
Psaní sms
Zajímavým zjištěním je, že psaní sms zpráv negativně hodnotí 66 % všech učitelů, nejvíce na 2. stup. ZŠ (81 %). Mnoho z nich totiž vidí v psaní sms zpráv hlavního viníka zhoršení dovedností vyjádřit se písemnou formou [1, str. 14]. Snížená schopnost vyjadřování se odráží ale i v dalších oblastech, jako např. osobní komunikace, kdy si někteří ze žáků ani neuvědomují, že ústně ve své třídě komunikují jazykem sms zpráv [1, str. 15].
Následující tabulka zobrazuje podíly učitelů, kteří podle svých pozorování odhadli, jaký vliv má užívání médií a technologií na sociální dovednosti.
| Negativní efekt | Pozitivní efekt | Beze změny | |
| Sexualizace | 67 % | 3 % | 28 % |
| Představy o vztazích mezi chlapci a dívkami | 61 % | 4 % | 34 % |
| Postoje vůči dospělým | 61 % | 2 % | 34 % |
| Proti sociální chování | 60 % | 7 % | 30 % |
| Vzhled | 58 % | 3 % | 38 % |
| Agresivní chování | 51 % | 6 % | 42 % |
| Představa o hodnotě vzdělání | 48 % | 6 % | 44 % |
| Sebevědomí | 43 % | 6 % | 49 % |
| Pro sociální chování | 40 % | 17 % | 41 % |
| Představy o rolích mužů a žen | 39 % | 9 % | 50 % |
[1, str. 18]
I v případě sociálních dovedností je dopad užívání médií a technologií z pohledu učitelů hodnocen jednoznačně negativně ve většině zkoumaných kategoriích.
Studie ukazují, že nezávisle na věku, délce praxe, typu školy a osobním vztahu k technologiím, většina učitelů hodnotí vliv technologií negativně. Tato skutečnost je pravděpodobně zaviněna hlavně tím, že žáci nejsou ze strany rodičů dostatečně vedeni a mají velikou volnost v čase, který s médii a technologiemi tráví. To ostatně dokládá další výzkumná zpráva – Kaiser Family Foundation Generation M2: Media in the Lives of 8-18 Years Olds [3], podle níž tráví americké děti s technologiemi již více jak 7,5 hod. denně. O tom však již Spomocník informoval – Vliv technologií na děti prudce roste [5].
Závěr si asi umí každý udělat sám. Je třeba se mnohem více zabývat tím, co děti s technologiemi dělají a kolik času s nimi tráví [1, str. 21]. Média a technologie ve skutečnosti mají potenciál být užitečnými pro zlepšování studijních i sociálních dovedností. Tento potenciál však zůstane nevyužit, pokud nebudou žáci vhodným způsobem směrováni.
Média a technologie samy od sebe nejsou schopny sloužit pouze k dobrým účelům a podporovat zdravý a efektivní rozvoj studijních i sociálních dovedností.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
