Mnoho škol v současné době řeší, kterou platformu při nákupu dnes tak oblíbeného zařízení, jako je tablet, zvolit. Nedávno jsme měli příležitost problematiku vhodnosti některých platforem na Spomocníkovi již diskutovat (viz iOS vs Android). Dá se říci, že to byl jen začátek. Dříve, než se na věc podíváme tentokrát z trochu jiné perspektivy, připomeňme si jednu závažnou skutečnost. Oblast digitálních technologií se tak rychle vyvíjí, že každý popis určité skutečnosti může být plně pravdivý jen v okamžiku vzniku.
Dynamiku vývoje v ICT nejlépe ilustruje nedávný výrok Tima Cooka, který přebral po smrti Steva Jobse pozici výkonného ředitele společnosti Apple: „Osmdesát procent našeho obratu vychází z produktů, které ještě před šedesáti dny neexistovaly“. A míří tím především na nové verze iPadů, které společnost nedávno představila. To znamená, že stav, který popisujeme v tomto článku, může za rok vypadat úplně jinak. Přes pomíjivost uvedených faktů věřím, že má význam tyto informace učitelům a ředitelům škol stále předávat.
Zatímco práci se stolním či přenosným počítačem a operačním systémem Windows zná každý učitel, tablety jsou mezi učiteli zatím spíše neznámé. Proto nebude na škodu stručně z uživatelského hlediska shrnout hlavní rozdíly tabletů a běžných notebooků:
Počítačová platforma je pracovní prostředí, které umožňuje bezproblémovou činnost aplikací. Zjednodušeně řečeno, volba operačního systému určuje, z jakých aplikací (software) pro daný tablet (hardware) mohu vybírat a které mohu používat. Dnes rozšířené platformy jsou vzájemně nepropustné, takže obecně platí, že aplikace naprogramované pro jednu platformu nelze spouštět na platformě jiné (což nijak nebrání případnému zpracovávání stejných dat umístěných někdo v cloudu).
V případě dotykových tabletů se v současné době nabízejí tři hlavní platformy. Jedná se o operační systéme iOS společnosti Apple, který používají tablety iPad stejného výrobce, tablety s operačním systémem Android společnosti Google a již přes rok i tablety s operačním systémem Windows 8 společnosti Microsoft. Tablety pro Android a Windows 8 vyrábí velké množství počítačových výrobců, zatímco iPady pouze Apple. Ačkoli je na trhu více operačních systémů od více výrobců, v podmínkách České republiky a pro školní využívání nemá fakticky význam přemýšlet o jiné alternativě.
Časopis Business Insider nedávno zveřejnil za použití analýz společností Gartner a IDC graf přibližující změny podílů jednotlivých počítačových operačních systémů v počtu nových prodávaných zařízení.
 |
| Vývoj podílů operačních systémů u prodaných zařízení (všechna počítačová zařízení, nikoli pouze mobilní) |
Zatímco v případě využívání mobilních počítačů pro osobní užití je důležitá zejm. integrita a součinnost jednotlivých zařízení mezi sebou, ve které je za favorita považován ekosystém Apple (iPod, iPhone, iPad), v případě školního prostředí jsou upřednostňovány (i) jiné atributy. Například možnost z dodaných tabletů tisknout na školních tiskárnách, nebo požadavek dostat se k souborům na školním serveru, a nebo to, zda ve škole aktuálně používané elektronické učebnice jsou dostupné i na tabletech se zvoleným operačním systémem.
Nejvhodnějším způsobem, jak mezi sebou ve škole sdílet soubory, je možnost používat předinstalované cloudové služby. Značným problémem je ale neprostupnost cloudových služeb – pokud se rozhodnete pro volbu jednoho z komplexních nabízených cloudů (Google Apps nebo Microsoft Office 365, oboje pro školy v základu zdarma), získáte skvělé možnosti sdílení dat mezi uživateli stejného cloudu, ale s uživateli jiného cloudu si budete vyměňovat data jen obtížně. Proto by volba cloudového řešení měla být zvažována již při výběru platformy pro tablety a především co nejdříve, nežli uživatelé sami začnou pro své potřeby různé cloudové služby používat. Cloudové služby dovedou velmi dobře propojit školní počítače, domácí počítače učitelů i žáků, chytré telefony a samozřejmě i tablety.
Při výběru platformy je vhodné se zabývat také tím, jak je co nejjednodušeji možné přenášet obraz a zvuk tabletu na projekční plochu ve třídě. To lze zpravidla prostřednictvím datového projektoru nebo velké obrazovky. Jednotlivé operační systémy pro tento účel nabízejí různá řešení prostřednictvím wi-fi: AirPlay (Apple), Miracast (Microsoft) a Chromecast (Google). Možné je samozřejmě připojit tablet přímo k projektoru, což vyžaduje vhodný adaptér (např. pro projektor s HDMI konektorem). Takové řešení může být vhodné ve škole, která tablety vybaví v první fázi všechny učitele a ti z nich budou chtít žákům obsah obrazovky promítat.
Při výběru tabletu je důležitá také verze systému, kterým je počítač při koupi vybaven. Výrobci operačních systémů totiž sice své systémy postupně vyvíjejí a vydávají jejich nové verze (u Androidu to je aktuálně 4.4, u iOS 7 a u Windows 8.1), jenže dostupnost nové verze ještě neznamená jeho automatický upgrade na zakoupeném počítači. A v případě Androidu platí, že každý výrobce tabletu s tímto systémem musí Googlem nově vydanou verzi přizpůsobit svým přístrojům. Výrobce za tuto práci nezíská od uživatelů ani korunu, upgrade je totiž pro uživatele zdarma, a tak se do toho většinou příliš nehrne. Ve výsledku to pak vypadá tak, že upgrade na novou verzi operačního systému je dostupný s několikaměsíčním zpožděním po oficiálním vydání Googlem a navíc pouze pro některá zařízení. Typicky pro ta, která jsou vlajkovou lodí daného výrobce, čili pro ta nejdražší. Relativně nejlepší volbou je z tohoto pohledu řada tabletů Nexus, na které spolupracuje přímo Google a kam umisťuje vždy čistou, nejnovější verzi svého Androidu. Z těchto důvodu je vhodné při výběru tabletu zároveň zohlednit i verzi systému, která by měla být co nejnovější.
Obecně platí, že počítače se staršími verzemi operačního systému jsou mnohem často napadány viry a další počítačovou havětí, navíc na nich například nemusí být možné spouštět nejnovější aplikace. Oba problémy jsou z hlediska uživatele značně frustrující.
Kolébkou tabletů jsou USA, a je to zřejmé v mnoha ohledech. Za oceánem je např. k dispozici rozsáhlá nabídka programů označovaných jako Classroom Management. Tyto programy pomáhají učiteli řídit výuku. Umožňují např. vzdáleně sledovat, co jednotliví žáci na tabletu momentálně dělají, učitel může pro ilustraci na všech tabletech ve třídě zobrazit obsah své obrazovky nebo obrazovku tabletu konkrétního žáka, která ilustruje výsledek jeho práce. Odvést dočasně pozornost žáků od tabletů, je možné zobrazením nápisu „Sleduj učitele!“ se současným zamezením jakékoli práce s tabletem. Nerestriktivní a o to užitečnější může být pomoc nástrojů Mobile Device Management při hromadné údržbě a instalaci aplikací na jednotlivých tabletech. Bohužel, v Česku se mi ve školách používání takových programů na tabletech zatím vypátrat nepodařilo. Možná to může být též proto, že jejich nasazení zpravidla není zadarmo.
Jiným příkladem konkurence a pokročilosti amerického trhu jsou specializované tablety určené pro učení a využití ve škole. Kromě již zmíněného Classroom Managementu obsahují takové tablety zpravidla i výukové či testovací programy a často komplexněji pojaté nástroje pro vzdělávání, např. Intel Education Software. V některých případech tyto nástroje provádějí analýzu práce žáka s tabletem a získaná data zasílají pro porovnání svému výrobci (Amplify Education – viz Komu patří velká data ve školství?). Samozřejmostí je pak speciální hardwarové vybavení takových tabletů, které je odolnější vůči hrubějšímu zacházení, například tablet disponuje pogumovanými rohy chránícími jej při pádu.
Pro kompletnost uvedeme i několik vlastností, které je dobré při výběru školního tabletu zohlednit. Většinou již ale nejsou spojeny s konkrétní platformou.
Důležitou vlastností tabletu je velikost jeho úhlopříčky. Častou jsou tablety děleny do dvou pomyslných skupin, dle velikostí 7-8 palců a 9-10 palců. První jsou vysoce mobilní, pro využití ve škole lze ale spíše doporučit robustnější druhou skupinu.
Některé dražší tablety jsou v prodeji ve variantě s 3G modulem, který umožňuje vložení SIM karty a využívání služeb třetí generace telekomunikačních technologií poskytovaných mobilními operátory. Nejnovější tablety nabízejí dokonce připojení k síti 4G, kterou zatím v ČR telefonní operátoři začali nabízet pouze v několika málo lokalitách a navíc pěkně draze. Lze předpokládat, že školy datové tarify hromadně pořizovat nebudou a vystačí s připojení tabletů přes školní wi-fi.
Vybavení GPS je běžné u dražších tabletů. Pro využití ve škole může být zajímavé například v zeměpisu nebo při výukových aktivitách založených na geocachingu, resp. educachingu.
Cenu tabletu také ovlivňuje kapacita interního úložiště (flash paměti), na které je uložen operační systém a kam se ukládají data a především aplikace. Pro využití ve školách se ukazuje jako minimální kapacita 32 GB, menší paměť může být brzy zaplněna. Vždy ale záleží na tom, kolik aplikací učitelé využívají a kam ukládají práce žáků. Od velikost této paměti je také nutné odečíst kapacitu, kterou zabere operační systém, což může být např. v případě Windows i 10 GB.
Mezi další technické parametry patří zejména výkon procesoru, velikost operační paměti nebo možnost rozšířit interní úložiště pomocí paměťové karty.
Pro školní účely je důležité znát další školy nebo nejlépe být napojen na on-line komunitu učitelů, kteří vámi zvolenou platformu používají. Všichni výrobci operačních systémů si takové komunity v Česku hýčkají a podporují je. Možnost osobních konzultací a inspirace je nedocenitelná.
V článku jsme popsali hlavní rozdíly tří nejrozšířenějších platforem pro počítačové tablety a soubor parametrů, které je dobré sledovat při výběru konkrétního typu. Vřele doporučujeme před koupí požádat prodejce, aby škole na určité období několik kusů zdarma zapůjčil na seznámení a testování. U renomovaných dodavatelů patří tato možnost k běžnému standardu.
Volba konkrétního operačního systému nutně nemusí být prvním krokem, který je vhodné a nutné řešit.
|
Název: |
Apple iOS (iPad) |
Google Android |
Microsoft Windows 8 |
|
Obecně: |
Nikdo jiný je nevyrábí. |
Open source OS. |
2 různé systémy: Windows 8 a RT (není kompatibilní se stávajícím školním vybavením). |
|
Plusy: |
|
|
|
|
Mínusy: |
|
|
|
Poznámka: Práce byla původně publikována jako - NEUMAJER, O. Volba operačního systému pro školní tablety. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2013, roč. 10, č. 12, s. 16-20. ISSN 1214-8679.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Tablety do škol.
Ostatní články seriálu:
