Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > iTEC skončil – udělal z každé třídy třídu...

Ikona informativni

iTEC skončil – udělal z každé třídy třídu budoucnosti?

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Informace o skončeném projektu EUN, jehož úspěšným cílem bylo ukázat účastníkům inovativní způsoby využití technologií ve výuce a neúspěšným ovlivnit ve stejném duchu celou koncepci resortu.
Klíčová slova: strategie, politika, koncepce, EUN, vzdělávací technologie, MŠMT, DZS, iTEC
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Projekt iTEC.

Ostatní články seriálu:

Při všem tom snažení orientovat se ve světovém vývoji vzdělávacích technologií bychom neměli zapomínat na to, co je nám nejbližší. V minulých dobách, kdy jsem měl občas příležitost zúčastnit se aktivit organizovaných EUN (European Schoolnet) a ještě dříve ESP (European Schools Project) jsem striktně dodržoval pravidlo, že o každé akci musím informovat veřejnost. Dnes jsem odkázán jen na veřejné zdroje, ale to by nemělo vadit. I z nich se dá zjistit dost, aby člověk zůstal v obraze.

Dovolím si se vrátit k nedávno ukončenému 10 € milionovému projektu iTEC, o němž jsme před dvěma roky informovali jako o největší a nejzajímavější aktivitě EUN (iTEC – Inovativní technologie ve třídě budoucnosti, První výstupy projektu iTEC). V květnu měl závěrečnou konferenci, ale jeho myšlenky nezanikly. Navázalo na něj hned několik dalších aktivit, třeba Evropský projekt The Living Schools Lab, Třída budoucnosti ad.

Od počátku jsem projekt iTEC díky jeho zaměření na budoucnost a zapojení špičkových evropských odborných pracovišť (např. Futurelab) považoval za důležitý. To se zcela potvrdilo. Během projektu si mohlo na 2500 tříd z 18 evropských zemí vyzkoušet aktuální inovativní postupy a nástroje využívající technologie. Na webu projektu i na blogu našich účastníků najdete celou řadu důkazů o tom, že to pro všechny zúčastněné bylo přínosem. Přesto jsem přesvědčen, že naše účast (nejen) v tomto projektu EUN je spojená s jistým zásadním problémem.

Mezi původními 7 hlavními cíli projektu iTEC byl na 2. místě tento [1] str.3: „Vyvinout kritéria podporující rozhodování (na technologické, pedagogické i politické úrovni), která pomohou vybrat ty projektem ověřené scénáře využití technologií ve školách, které mohou být použity plošně a všeobecně uznány za přínosné.“ Téměř žádný z oficiálních dokumentů projektu nikdy nezapomněl zdůraznit, že „zapojeno je přímo 15 národních ministerstev školství“. Snaha ovlivnit politiku členských států EU v oblasti integrace technologií do vzdělávacího systému byla viditelným rysem projektu a byla též hlavním doporučením tzv. rady starších pro další směrování projektu iTEC v roce 2012, které jsem citoval minule (První výstupy projektu iTEC). Snahou tedy od počátku jednoznačně bylo ovlivnit též strategické a koncepční směřování účastnických států.

Že se tento záměr nepodaří v našem případě naplnit, jsem samozřejmě tušil od počátku. Ministerstvem přímo řízené organizace nesmí dělat nic, co by narušovalo jeho stávající strategické záměry, v nichž technologie nejsou prioritou. Realizace evropských projektů, rozhodně to platí o výzkumných projektech koordinovaných EUN, je u nás v rámci DZS řízena navíc velmi neodborně. Projevilo se to již na loňském průzkumu Evropské komise ICT ve vzdělávání 2013, který pracoval u některých položek s naprosto neuvěřitelnými daty, a týká se to částečně i projektu iTEC. Podívejme se, jaké informace o naší účasti jsme centrálním řešitelům EUN v loňském roce předali.

Interní výstup 5.8 Národní perspektivy projektu iTEC ovlivnit politiku a všeobecnou praxi [2] na několika místech přímo uvádí informace z ČR. Budu citovat:

Hlavní překážkou jsou kompetence učitelů zapojovat technologie do každodenního učení různých předmětů. Učitelé stále nejsou zvyklí ve třídě běžně s technologiemi pracovat.“ (str. 22)

Učitelé potřebují podporu – ne jen technickou, ale též didaktickou.“ (str. 23)

Většina problémů zmiňovaných v souvislosti s ovlivňováním přípravy učitelů je spojena se skutečností, že v uvedených zemích (BE, CZ, FI, HU, LT, PT, TR UK) nebyl nikdo zodpovědný za tuto oblast do projektu iTEC zapojen…“ (str.30)

Je pro nás obtížné mít přímý vliv na praxi, protože DZS není ministerstvo, ale jen organizace ministerstvem řízená, a iTEC je ověřován jen omezeným počtem škol.“ (str. 16)

Tentokrát jsou informace sice věcně správné, ale přesto rozporuplné. Zdá se, že se naše ministerstvo školství prostřednictvím DZS v rámci spolupráce s EUN chová jako „chytrá horákyně“. Řídí i neřídí, kontroluje i nekontroluje, nese zodpovědnost i nenese. Nepochybné je jen to, že peníze na projekty bere a do aktivit s nimi spojených lidi vysílá. O tom, co dělají, se toho ale bohužel moc nedozvíme. Jsou přímo řízeni ministerstvem, takže o faktu, že naše účast v projektu iTEC naši politiku vůbec neovlivnila, taktně mlčí. S dalšími projekty se to nejspíše nijak nezmění.

Odpověď na titulní otázku je jednoznačná. Bez systémových změn se třídy budoucnosti nestanou dokonce ani z těch, které se do tohoto či jiných podobných projektů přímo zapojí.

Citace:
[1] - ELLIS, Will. iTEC – Project Overview: An introductory guide. 2010. [cit. 2014-8-13]. Dostupný z WWW: [https://norssiportti.oulu.fi/file.php?4296].  
[2] - Internal Deliverable 5.8 National perspectives of the potential of iTEC to influence policy and wide-scale practice. 2013. [cit. 2014-8-13]. Dostupný z WWW: [http://itec.eun.org/c/document_library/get_file?uu...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 18. 08. 2014
Zobrazeno: 3848krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. iTEC skončil – udělal z každé třídy třídu budoucnosti?. Metodický portál: Články [online]. 18. 08. 2014, [cit. 2019-06-19]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/19029/ITEC-SKONCIL-–-UDELAL-Z-KAZDE-TRIDY-TRIDU-BUDOUCNOSTI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: E KocourekVloženo: 18. 08. 2014 07:25

Bez systémových změn se třídy budoucnosti ..., atd. apod. - souhlas. A ta hlavní, nezbytná a nejdůležitější systémová změna je zrušit Ministerstvo školství. Aby systémová změna nebyla pro někoho nesnesitelně radikální, mohlo by se Ministerstvo ponechat s upravenou náplní práce - nadále by dělalo jenom to, co mu jde nejlépe, vysílalo by lidi do nejrůznějších aktivit a tím by to haslo.

Také by se mohlo změnit financování školství, nejlépe podle vzoru U.S.A. - základní a střední školy by byly financovány obcemi, které by také o všem kolem škol rozhodovaly. A vysoké školy ať financuje kdo chce (a má na to) - bohatí mecenáši, města, alumnae.

A že "Učitelé potřebují podporu – ne jen technickou, ale též didaktickou.“ ? Líbilo by se mi, kdyby ten učitel, který se domnívá, že potřebuje podporu, si ji mohl vyžádat (nejspíš od nějaké externí firmy), ale učitelé, kteří tuto potřebu necítí, mohli dále nerušeně pracovat a učit.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 18. 08. 2014 07:38

Pane Kocourku, zapomněl jste nám sdělit, zda ti učitelé, kteří chtějí "nerušeně pracovat a učit", mohou dospět ke "třídě budoucnosti", což je pojem vytvořený projektem iTEC a předváděný v bruselském centru EUN (http://fcl.eun.org/). Spíše mám ten dojem, že máte i k ní rezervovaný postoj, že? Možná byste mohl rovnou sdělit i to, že byste si přál, aby naše školy žádné vlivy zvenší nepřijímaly. Pak byste ale musel zajistit, aby v takovém prostředí mohly žít v budoucnosti i naše děti.

Autor: E KocourekVloženo: 18. 08. 2014 08:56

Učitelé, kteří by mohli pracovat a učit podle svého, kterým by se namísto bdělého dozoru a permanentní péče MŠMT dostávalo podpory tehdy a takové, kterou si sami vyžádají, by IMO dospěli ke svým cílům dříve nežli ti, které opečovává MŠMT. Pokud by mezi těmi jejich cíli byla "třída budoucnosti", tedy i k té.

Pane Brdičko, sděluji vám rovnou, že bych si přál, aby "naše" školy přijímaly zvenčí jenom ty vlivy, o které učitelé stojí. "Naše" školy v uvozovkách je tentokrát zajisté míněno ironicky. Nepatří mi žádná škola, a v současném českém školství valná většina škol nepatří ani učitelům, ani žákům, ani rodičům těch žáků, nybrž čertví komu. A podle toho to vypadá.

V jakém prostředí budou či nebudou moci žít naše děti vám nezajistím, stejně jako to nezajistíte vy, pane Brdičko, ani to nezajistí celé slavné Ministerstvo.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 18. 08. 2014 14:56

Podle této logiky můžete klidně říct, že nejlepší bude, když se učitelé budou na svou profesi připravovat podle svého, třeba nijak. Velmi rychle se, pane Kocourku, dostáváte do situace, v níž již nebude o čem diskutovat.

Autor: E KocourekVloženo: 18. 08. 2014 18:24

Zeptejte se špičkových profesionálů, jakému způsobu vzdělávání dávají přednost. Jestli to třeba není objednat si školení na téma podle svého výběru, u lektora podle svého výběru, za podmínek, které si stanoví ne lektor, ale ten školený. Lektor si pak pouze řekne, kolik za to chce.

Takže samozřejmě klidně říkám, že nejlepší je, když se každý (i učitelé) na svou profesi připravuje podle svého. A chápu, že pro zaryté etatisty, centrální plánovače a ředitele zeměkoule to je představa, o níž nelze ani diskutovat.

Zdá se, jako by se někteří akademici obávali vstoupit se svými moudry na volný trh řízený nabídkou a poptávkou, a raději spoléhají na to, že jejich zvěstování se k (nedobrovolným) adresátům donese na křídlech ministerského befelu.

Autor: Pavlína HublováVloženo: 18. 08. 2014 20:19

Zaměstnanci jsou různí - někdo potřebuje nad sebou cítit bičík a někdo by zase neopak s bičíkem nad hlavou nemohl dýchat.

Inspirovat, nabízet a doufat, že uvědomělý zaměstnanec vás nalezne, je sice fajn, ale co když nehledá? A nebo prostě neví, kde začít (nabídka je poměrně široká a ne každý se orientuje v tom, co koresponduje s celkovou státní vzdělávací politikou). Pak je dobré mít nějakou cestičku vyznačenou.

PS: Záměrně hovořím o zaměstnancích, protože se to netýká jen učitelů.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 18. 08. 2014 21:40

Nějak mě ta diskuze s panem Kocourkem unavuje. Musím jen uvést na pravou míru jedno nedorozumění. Jsem to já, kdo odjakživa trvdí, že učitel musí být samostatný profesionál, který je schopen sám sebe stále zdokonalovat (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16599/). Jsem to já, kdo tvrdí, že to má dělat v prostředí osobního vzdělávacího prostředí, do něhož zapojí ty nejlepší vzory z celého světa (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10655/).
A zároveň tvrdím i to, že musí splňovat určité minimální standardy (třeba definované kariérním řádem), které zajistí, že má dostatečnou úroveň. Nechat kvalitu učitelů jen na konkurenci, je ve školství zcestné. Zvolna začínáme vidět, kam to vede, protože tento princip u nás nenápadně zavádíme již od poloviny 90. let. Zvětšují se rozdíly, roste nenávist a do budoucna lze očekávat jen růst nezaměstnanosti.

Budu se snažit se dalším nesmyslným diskuzím vyhnout. Omlouvám se!

Autor: E KocourekVloženo: 18. 08. 2014 22:27

Je dobré mít nějakou cestičku vyznačenou - v tom se s paní Hublovou shodnu. Otázka je, zda cestička má být vyznačena - obrazně řečeno - modrou stužkou nebo ostnatým drátem.

Další různice je kolem té celkové státní vzdělávací politiky. Domnívám se, že právo státu stanovit a vynucovat jakousi státní vzdělávací politiku není o nic větší, nežli právo státu stanovit a vynucovat třeba státní politiku správné výživy, nebo státní politiku rodinného života. Jsou země, kde se stát silově nevměšuje do záměrů majitelů škol, a školství tam přesto funguje způsobem, který můžeme závidět.

Autor: Barbora GrečnerováVloženo: 10. 09. 2014 15:58

Vážený pane Brdičko,

dovolujeme si reagovat na článek o projektu iTEC zveřejněny na webu www.rvp.cz. Rádi bychom Vás upozornili na skutečnost, že DZS nebyl v projektu partnerem, nepodílel na tvorbě výukových scénářů, ani na tvorbě výstupů, na jejichž analýzu se v článku zaměřujete. Výstupy vznikaly na centrální úrovni a DZS do jejich tvorby nebyl zapojen. DZS byl v projektu pouze tzv. asociovaným partnerem, to znamená, že nezískal z projektu žádné finanční prostředky, ani se nepodílel na tvorbě scénářů.

Vzhledem k tomu, že jsme projekt považovali z pedagogického hlediska za velmi inovativní, chtěli jsme umožnit českých školám si ho alespoň vyzkoušet. Mezi lety 2010 – 2014 si výuku podle scénářů budoucnosti vyzkoušelo přes 50 českých tříd. Koordinaci práce českých tříd vykonával DZS nad rámec svých povinností a považujeme účast v tomto projektu za velmi přínosnou.  Bez finančních prostředků a možnosti zasahovat do běhu projektu nemohl mít projekt ambice změnit výuku v českých školách. Přesto se domníváme, že v pilotních školách k posunu ve výuce směrem k projektové výuce a častějšímu zapojování ICT došlo.

Výstupy z projektu a seznam zapojených českých škol je zveřejněn na http://www.dzs.cz/cz/eun/itec/. Vzhledem k tomu, že DZS nebyl v projektu partnerem, pilotování proběhlo na omezeném počtu škol, není možné z něj pořizovat zásadní analýzy a výstupy.

Šetření o využívání ICT z roku 2013, na které ve svém článku také odkazujete, bylo dle zadání Evropské Komise realizováno převážně v roce 2011 formou online dotazníku na náhodném vzorku škol, učitelů a ředitelů. Skutečnosti, kteří učitelé a ředitelé do dotazníků vyplňovali, nemohl DZS nijak ovlivnit.  Hlavním cílem průzkumu bylo  srovnání využívání ICT napříč zeměmi EU, a tento cíl  byl studií naplněn.

Způsob, kterým informujete pedagogickou i odbornou veřejnost o aktivitách DZS v rámci EUN, považujeme proto za zavádějící. Jakékoli další informace k našim aktivitám Vám rádi poskytneme.

S pozdravem,

Barbora Grečnerová, Pavla Šabatková

 

Dům zahraniční spolupráce

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 11. 09. 2014 14:54

Nečekal jsem, že se vám bude můj osobní pohled na činnost DZS v rámci projektů koordinovaných EUN líbit. O tom, že v rámci iTEC nebyl DZS partnerem jsem věděl. Na obsah mého článku to ale nemá žádný vliv. Totéž platí o faktu, že výzkum ICT byl realizován náhodným výběrem. I ten je zpochybnitelný, protože školy, které nereagovaly byly nahrazeny jinými (nevím zda opět náhodně?). To podstatné je, zda někdo v DZS ta data před odesláním do EUN viděl? Jsou zjevně špatná. Bylo třeba hledat příčinu.

Skoro čekám, kdy se někdo začne pozastavovat nad tím, jak je možné, že na portálu přímo řízené organizace kritizuji jinou složku MŠMT. To by dokonale odpovídalo způsobu fungování resortu, který je hlavní příčinou mé kritiky.