Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Představení typografického systému Latex

Ikona prakticky

Představení typografického systému Latex

Ikona inspirace
Autor: Michal Řepík
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Praktický popis využití známého textového procesoru původně určeného hlavně matematikům, který se stále rozvíjí a je používán pro opravdu seriózní práci. Navíc patří mezi nástroje volně dostupné.
Klíčová slova: matematika, fyzika, přírodověda, open source, Latex, textový procesor

Článek vychází z mých vlastních zkušeností s tímto svobodným typografickým systémem. Domnívám se, že každý učitel matematiky by měl mít alespoň základní povědomí o fungování LATEXu, ať už jej ve finále používá, či ne. Systém LATEX je totiž uzpůsoben k vytváření velice kvalitních a reprezentativně vypadajících matematických textů. Navíc se s tímto typografickým systémem mohou seznámit i studenti se zájmem o matematiku, kteří se s ním dříve či později při svých studiích setkají.

Pojďme si společně představit, jakým způsobem práce se systémem LATEX funguje. Je nutné poznamenat, že před sebou nemáme editor typu kancelářských aplikací pro úpravu textu (tj. Editor wysiwyg, ve kterém přímo vidíme výsledný vzhled naší tvorby). Informace o tom, co je nadpis, kde začíná odstavec, jaké jsou okraje stránky, dáváme programu prostřednictvím zdrojového kódu. Ano, psaní dokumentu v tomto prostředí spíše připomíná programování. A ono to ve skutečnosti programování je. Programujeme grafický dokument. Výstupem však není spustitelná aplikace, ale článek, kniha, prezentace nebo plakát. Zdrojový kód můžeme psát v různých editorech k tomu určených. Od poznámkového bloku až po sofistikované programy (TEXnicCenter, Texmaker, ...), které umí uživateli napovídat příkazy a kontrolovat jejich správnost.

Ukázka prostředí programu Texmaker pro práci v systému LATEX.

Čtenáři, kteří s programováním mají bezprostřední zkušenost, vědí, že napsaný zdrojový kód je třeba přeložit překladačem. Tento překladač, který do počítače nainstalujeme v podobě volně dostupné distribuce LATEXu pro naši platformu (MikTEX, MacTEX, TEXLive), přečte zdrojový kód a vykoná úkoly, které jsme mu prostřednictvím tohoto kódu zadali. Výstupem bude dokument ve formátu PDF, popřípadě PS či DVI.

Mezi výhody LATEXu patří jednotnost veškerých výstupů, kdy můžeme v tomto prostředí vytvořit dokument obsahující obrázky, tabulky, grafy i prostý text, které se k sobě graficky hodí i bez poměrně složitého formátování, které by nás čekalo při použití tradičních kancelářských aplikací. LATEXový vzhled je díky svému minimalismu příjemný ke čtení. Veškeré vzorce, obrázky, grafy apod. se navíc vytvářejí vektorově.

Po počáteční fázi seznamování zjistí uživatel, že velkou výhodou LATEXu je skutečnost, že nejprve definujeme, jak má vypadat výstup, a pak už pouze zadáváme text, který se nám sází podle těchto předem daných mantinelů. To je mimořádně výhodné při vytváření rozsáhlých textů, např. závěrečných prací. Systém také umožňuje psát publikace tak, že každá kapitola je samostatným dokumentem, který se teprve ve finálním souboru dává dohromady. Jednotlivé soubory jsou tak poměrně malé svou velikostí, což výrazně usnadňuje manipulaci s nimi.

Nevýhodou je nutnost naučit se syntaxi, což zabere jistou dobu a je třeba s tím počítat. Čas a úsilí věnované naučení se syntaxi tvorby matematických výrazů (k čemuž nám může dopomoci Online LateX Equation Editor), se nám vrátí v podobě schopnosti využívat celé spektrum aplikací ať už on-line nebo off-line, které LATEX podporují. Další nevýhodou je obtížnější stahování a instalace distribuce, které vyžaduje jistou zručnost, i když na toto téma existují krokované tutoriály.

Pokud se nám podaří osvojit si syntaxi zdrojového kódu alespoň do určité míry a budeme schopni vytvářet své první dokumenty, můžeme naši pozornost soustředit na další možnosti, kterými systém disponuje. Přestavme si část palety těchto možností v následujícím seznamu.

  • Sazba matematického i nematematického textu. Prvotním impulsem k vytvoření programu LATEX byla snaha o kvalitní sazbu matematických výrazů, lépe řečeno snaha o kvalitní sazbu matematického textu. Sazba matematického textu má totiž svoje zvláštnosti, na které při zpracování prostého textu nenarazíme. Současné uplatnění je však mnohem širší, o čemž svědčí i fakt, že program užívají nakladatelství, jež matematické texty primárně nevydávají.

  • Tvorba prezentací. V rámci prostředí Beamer lze doslova programovat prezentace. Tyto prezentace se vyznačují jistou střízlivostí ve vzhledu, což je především kladně hodnoceno ve vědeckém prostředí, které preferuje obsah před efekty.

Ukázky prezentací vytvořených za použití LATEXu v prostředí Beamer.

Velice zajímavou funkcí takových prezentací je systém vnitřních odkazů, kdy mohu v rámci prezentace vytvářet kapitoly a vracet se přímo na daný snímek bez zdlouhavého překlikávání.

  • Vytváření vektorové grafiky. Způsobů, jak přímo v prostředí LATEXu vytvářet vektorové obrázky, je několik. Dle mého názoru nejvydařenějším je aplikace balíku TikZ. Přímo ve zdrojovém kódu definujete kudy má vést úsečka, jakou barvou má být kružnice, kde bude jaký popisek apod. Současně existuje na internetu mnoho šablon a předpřipravených řešení, jako například TEXample.net.

  • Prezentace dat, vykreslování grafů. Aktivací balíku PGFplots můžeme kupříkladu nechat systém vytvářet grafy a diagramy z naměřených dat, a to jak dvourozměrné, tak i trojrozměrné.

Z mého popisu lze usoudit, že ve výhodě jsou při používání LATEXu ti uživatelé, kteří kupříkladu mají základní zkušenosti v oblasti programování či jejich znalosti a dovednosti při práci s počítačem lehce přesahují průměrnou uživatelskou úroveň. Otázkou tedy zůstává, zda uživatelé, kteří nechtějí pracovat přímo se zdrojovým kódem, ale rádi by si dopřáli kvality, kterou používání systému umožňuje, mají v tomto ohledu nějaké východisko. Odpověď na tuto otázku je kladná, avšak je třeba si uvědomit, že některých výhod systému nebudeme schopni dosáhnout. Software LYX je aplikace umožňující přímé grafické editování textu a jeho následné vysázení. Vzhled dokumentu zde vytváříte klikáním myši podobně jako u kancelářských aplikací.

Věřím, že předložený článek bude pro vás inspirací. Při prvních krocích práce s programem LATEX je třeba zvýšené trpělivosti. Připouštím, že chyby mohou nastat kdykoli, a proto doporučuji portál TEX Stack Exchange, v rámci něhož naleznete odpovědi na případné dotazy a nejasnosti. Budu moc rád, podaří-li se vám rozšířit již dost velkou komunitu uživatelů tohoto volně dostupného kvalitního nástroje pro tvorbu na matematiku zaměřených dokumentů.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 11. 12. 2014
Zobrazeno: 4118krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŘEPÍK, Michal. Představení typografického systému Latex. Metodický portál: Články [online]. 11. 12. 2014, [cit. 2020-07-09]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/19369/PREDSTAVENI-TYPOGRAFICKEHO-SYSTEMU-LATEX.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Roman PlchVloženo: 12. 12. 2014 13:01

Domnívám se, že poznámka o obtížné instalaci už v současné době neplatí. Při instalaci TexLive (a to i pod Windows) a následné instalaci prostředí TeXmaker je vše připravené k tvorbě dokumentu. Kromě toho může začátečník využít online aplikaci WriteLaTeX (https://www.writelatex.com/).

Přikládám odkaz na československou komunitu uživatelů TeXu CSTUG (https://www.cstug.cz).

 

Autor: Lukáš KotekVloženo: 27. 12. 2014 19:23

Velmi povedené, díky za článek :-)  Možná bych ještě zmínil jméno Donald Knuth, ale to ani není výtka. (Jinak instalace v jiných OS, třeba pod Linuxem, je pak opravdu triviální.)