Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Zakážou školy i chytré hodinky?
Odborný článek

Zakážou školy i chytré hodinky?

18. 12. 2014 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Tomáš Jakubička

Anotace

Článek popisuje novinku na trhu nositelných technologií - smartwatch a odhaluje problematiku jejich možného zneužití ve školní praxi.

Jedním z nejzákladnějších a nejobecnějších principů školství je připravit člověka na život. Součástí našeho života jsou i technologie, které se zdokonalují každým dnem. Není tomu tak dávno, kdy byl mobilní telefon luxusním přístrojem, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší. A dnes? Dnes si bez mobilního telefonu nedokážeme představit mnoho obyčejných částí dne, jako je např. jízda metrem do práce, pauza na oběd nebo stání ve frontě na poště. Téměř každý má dnes smartphone, tedy chytrý telefon, což je vlastně „malý“ počítač, se kterým se dá telefonovat.

V posledních dvou letech se na trhu s elektronikou objevila další novinka, a sice nositelné technologie (10 let Horizon Reportů). Patří k nim i stále se rozšiřující kategorie zařízení zvaná smartwatch, tedy chytré hodinky. Chytré hodinky jsou technologickou novinkou i v našich obchodech. A co všechno umí?

Již nyní je na trhu několik výrobců, kteří se tomuto novém produktu věnují. Jejich nabídka se liší především cenou. Podívejme se na přístroje v cenové relaci do 10 000 Kč. Hlavním materiálem pro výrobu těchto hodinek bývá především hliník nebo ocel. Zákazník si k nim může vybrat nejrůznější řemínky. Obvykle mají dotykový displej krytý safírovým sklem, u sportovních edic pak sklem Ion-X Glass s úhlopříčkou okolo 1,6". Rozlišení displeje základních modelů bývá obvykle 320 x 320 pixelů, dražší verze chytrých hodinek mohou mít rozlišení až 480 x 320 pixelů. Uživatel s nimi může nejen fotit až 2 Mp fotografie, ale také natáčet video v HD rozlišení. Nezbytnou součástí takto technologicky náročného výrobku je nepochybně procesor, který mívá v této cenové relaci frekvenci až 800 MHz, dále pak interní paměť až 4GB, součástí bývá také Bluetooth 4.0 a reproduktorek včetně mikrofonu, s jejichž pomocí je možné telefonovat.

Velkou slabinou chytrých hodinek je výdrž baterie, která se pohybuje v rozmezí 24 až 48 h. Další nevýhodou je nezbytnost připojení chytrých hodinek k mobilnímu telefonu. Bez něj jsou jen lepším ukazatelem času. Dá se říci, že chytré hodinky jsou ve většině případů vlastně jen jakýmsi periferním zařízením nějakého jiného mobilního přístroje, který disponuje vlastním procesorem a připojením do internetu. Mezi nejvýraznější výhody propojení chytrých hodinek s dalším mobilním zařízením patří především možnost snazšího a praktičtějšího využití navigace, dále pak přijímání telefonických hovorů, rychlá úprava dokumentů a psaní krátkých textových zpráv. Další možností spolupráce chytrých hodinek a mobilního zařízení na denní bázi může být např. fitness osobní trenér, krokoměr, měření tepové frekvence či výpočet spálených kalorií při fyzické námaze.

Vnitřní programové vybavení jednotlivých hodinek se liší stejně jako operační systémy v chytrých telefonech nebo jiných mobilních zařízeních. Software si uživatel může přizpůsobit k obrazu svému podle potřeb a preferencí. Z tohoto faktu vyplývá, že využití chytrých hodinek poroste s nabídkou programů a jejich variabilitou.

Chytré hodinky ve škole.

Podle Horizon Reportu se nositelné technologie, především pak chytré hodinky, rozšíří do škol za 2 až 3 roky. Pro rychlost současného vývoje technologií je to pořád dost dlouhá doba, během níž se využití a funkce těchto zařízení jistě ještě rozšíří. Někteří odborníci se domnívají, že se tato technologie dá využít i ve výuce. Například v tělesné výchově lze měřit, zda je žák schopný daného úkonu a zda náhodou jen nesimuluje. Dalším příkladem může být sledování vlivu nervozity na životní funkce při zkoušení studenta apod.

V posledních letech se prosazuje využití technologií ve školách formou BYOT (Bring Your Own Technology, v překladu: přines si svou vlastní technologii). Existují školy, které tuto myšlenku velice šikovně využívají a podporují žáky v používání moderních technologií. Jiné vlastní přístroje zakazují. Podle mého názoru jsou takovéto zákazy chybou. Žáci jsou technologiemi obklopeni každý den a mělo by být jedním z hlavních cílů školy naučit je tato zařízení efektivně využívat. Základní metody výuky a celkově výuka samotná by měla být přizpůsobena tomu, co žáci potřebují znát a co vyžadují téměř všichni zaměstnavatelé.

Zneužití chytrých hodinek

Z výše uvedeného vyplývá, že veškerá mobilní zařízení, včetně chytrých hodinek, mohou být zneužita při testech či zkoušeních. Žáci jsou velice kreativní a dokážou si přizpůsobit vybavení chytrých hodinek tak, aby mohli opisovat. Například si do hodinek, nezávisle na přítomnosti telefonu, mohou vyfotit probíranou látku či stáhnout dokumenty, které potřebují ke zkoušce. Mohou si i jednoduše napsat tahák přímo do hodinek a pohodlně si ho pročítat při testu.

Učitel má opravdu malou šanci zjistit, že je tato technologie právě zneužívána. Dokážu si představit i variantu, kdy má žák zapnutou komunikaci „s přítelem na telefonu“, který mu u právě kamerou sejmutého zadání obratem vrací řešení. Věřím, že (navzdory všem možným zákazům) si žáci vždy najdou mnoho variant, jak si „ulehčit“ přípravu na zkoušku či na test. A díky chytrým hodinkám je podvádění u tradičního způsobu ověřování výsledků zase o něco snazší.

Učiteli nezbývá nic jiného, než bedlivě sledovat vývoj nových technologií a zkoumat jejich možné zneužití. V každém případě je důležité stanovit určitá pravidla, která nastaví způsob používání nejen nositelných technologií při výuce či testech. Jednou z hlavních otázek asi je, čeho se školy zakazující vnášení moderních technologií žákem do školy obávají, a poté můžeme říci, zda jsou pro ně chytré hodinky „hrozbou“ či nikoliv. Já si osobně si nedokážu představit kontrolu přítomnosti mobilního telefonu v budově školy, natož selekci hodinek zda jsou či nejsou chytré. Dle mého názoru by škola místo zákazů či nucení používat jen předem schválená zařízení (školní kalkulačky), měla hledat cestu, jak novou techniku, se kterou žáci přicházejí do styku, využít přímo ve výuce.

Opisování při testech je možné předejít například krátkým ústním zkoušením nebo sestavením testu tak, aby každý žák měl jiné zadání a odpovědi se neorientovaly na holá fakta, ale nutily k logickému uvažování. Já osobně povoluji při testech na lavici pouze pero a papír, což opisování také značně ztěžuje, ale bohužel nositelné technologie nastavují rizikům podvádění zcela nový rozměr.

Samsung Gear S – Official Introduction

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Tomáš Jakubička

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
18. 12. 2014, 06:56
"Z výše uvedeného vyplývá, že (...) mobilní zařízení (...) mohou být zneužita při testech či zkoušeních." -- Sorry, ale z výše uvedeného vyplývá, že mobilní zařízení mohou být "zneužita" pouze při hodně pitomých testech, testujících "schopnosti" na úrovni vyhledávání v telefonním seznamu. V případě rozumných testů, testujících žádoucí schopnosti studentů, mohou být mobilní zařízení pouze využita.
"Dle mého názoru by škola místo zákazů (...) měla hledat cestu, jak novou techniku, se kterou žáci přicházejí do styku, využít přímo ve výuce." -- V podstatě ano, ale škola by to neměla přehánět a mermomocí reagovat na úplně každý nesmysl, se kterým prodejci techologických hejblat přijdou. Snad se na škole najde osoba dostatečně vybavená zdravým rozumem a technologickým rozhledem, která dokáže odhadnout, na které výkřiky techniky reagovat netřeba. Interaktivní tabule, chytré hodinky - na smetiště dějin výpočetní techniky se toho vejde ...
"Opisování při testech je možné předejít například krátkým ústním zkoušením nebo sestavením testu tak, aby každý žák měl jiné zadání a odpovědi se neorientovaly na holá fakta, ale nutily k logickému uvažování." -- Ano, s opisováním při testech si každá škola a každý jednotlivý učitel snadno poradí. Ale jsem zvědav, jak si s ním poradí průkopníci moderních centrálně řízených testovacích postupů v CERMATu. Obávám se, že učitelé dozorující testy státních maturit si máknou. A třeba se ukáže, že ani při ztrojnásobení stráží a při maximálním nasazení se to stejně uhlídat nedá. Tak kdo ví, třeba ty chytré hodinky přece jen k něčemu budou ...
Bořivoj Brdička
18. 12. 2014, 08:01
Děkujeme za případný komentář. Jsme rádi, můžeme-li rozumné učitele informovat o vlastnostech nových technologií. Je samozřejmě na nich, jak si s jejich nasazením poradí. I když i v této věci bychom rádi inspirovali.
Miloš Kafka
26. 12. 2014, 20:42
Osobně si myslím, a myslím, že mi dáte za pravdu, že problém opisování je hlubší. Resp., kde se bere ona motivace opisovat? Pokud je žák rozhodnut opisovat, řekl bych, a již to bylo řečeno, že si cestu najde. Pokud samozřejmě nepůjde o situaci, kdy učitel zkouší žáka u tabule a předem mu odebral hodinky, brýle (co kdyby byly chytré), zbytek třídy pošle na chodbu, zkontroluje čistotu tabule a nástěnek v okolí, zatáhne žaluzie, zkontroluje, zda žák nemá sluchátka, atd. Osobně se snažím žáky motivovat k tomu, aby se nesnažili opisovat a to proto, že se tak nic nenaučí, nedokáží, co vlastně umí, a ani je nebude těšit úspěch tolik, jako když dosáhnou úspěchu "sportovní" cestou. Dále žáky ujišťuji, že si mohou test po dohodě napsat znovu a opravit. Učím mimo ICT i matematiku a žákům dovoluji užívat kalkulačku na jejich chytrých telefonech. Je mi jasné, že tam mohou mít nafocený sešit, nebo nafocené správné řešení od spolužáka. To už nekontroluji. Samozřejmě se po třídě projdu, ale, co se tím dá asi tak zjistit že :) Zkrátka stále se snažím žáky motivovat k tomu, že i když zde jsou možnosti, jak opisovat a podvádět, tak ať si vybírají možnost nepodvádět. Ojediněle se mi stane, že se žáci během písemky zeptají, zda by nemohli použít sešit. Většinou se pak dohodneme, ať ještě chvíli přemýšlejí a např. 5 min. před koncem písemky si mohou sešit otevřít. Souhlasím také s různou obtížností zadání. Každopádně jsem však proti zákazu technologií na školách. Ano, některé technologie jsou zbytečné, ale ty, které si žáci nosí, ať se snaží využívat správnou cestou. Vždyť realita je v tomto ohledu stejná. Také máme možnosti, jak v práci podvádět, ale využijeme jich, nebo ne?
E Kocourek
30. 12. 2014, 08:05
Ad Miloš Kafka 26. 12. 2014 -- Začínáte opisováním, skočíte na "opisovat a podvádět" a skončíte u použití sešitu. To jsou tři hodně různé věci. Pokud student opíše od jiného studenta postup i s výslednými hodnotami, nejspíš tím žádné (žádoucí) schopnosti neprokáže. Ale tomu lze zabránit individualizací zadání (což je, předpokládám, v ICT i v matematice snadné). Pokud student od kolegy opíše jenom postup, a za konkrétní hodnoty si doplní ty svoje individuální, neprokázal tím právě to, že látce rozumí? A jak rozumět zákazu používat sešit? Jaká tajemství se ukrývají ve studentově sešitu? Vzorové postupy? A ono opravdu někomu jde o to, aby student nosil v hlavě iks postupů, které si může přečíst ve svém sešitu? Nebo jde o to, aby student identifikoval situaci a rozhodl, který postup na ni použít?
Zaujal mě nafocený sešit ve studentově chytrém telefonu. Pokusme se stopovat ty informace, které skončí nafocené (!!) v telefonu - jakpak a odkud se tam asi dostaly. (A prosím znalce, aby mě opravili, pokud se mýlím.) Student si ofotí svůj sešit (asi proto, že jinde se ty informace nevyskytují). Do toho sešitu si je vlastnoručně zapsal. Z hlavy asi ne, tak podle čeho? Podle učitelova diktátu? Nebo je student omaloval z tabule, kam je předtím zapsal učitel? Tak či tak se zdá, že informace pochází od učitele. A kde je vzal ten učitel? Na místě (u tabule v učebně plné studentů?) si je vymýšlí? Předpokládám, že nikoli - že učitel má svoji přednášku připravenou v písemné formě na trvalém mediu. A je-li tomu tak, nechápu, proč ji (tu svoji přednášku) studentům nezveřejní v nějaké rozumné formě. Tak, aby ji v těch chytrých telefonech měli ve formátu, který je úsporný, který umožňuje vyhledávání a připisování studentových vlastních poznámek.
Navíc, pokud předávání vědomostí opravdu probíhá výše popsaným způsobem, připadá mi, že všechny zúčastněné osoby provádí zcela zbytečné činnosti. Učitel píše na tabuli cosi, co už bylo dávno někam napsáno, a studenti si totéž opisují. Jiná situace by byla, kdyby studenti tupě neopisovali, ale vytvářeli si svoje vlastní poznámky, svůj vlastní komentář k učitelově přednášce. Ale pak bych vůbec nechápal, proč studentům bránit ty jejich vlastní poznámky používat.
 
Trochu odbočím. Znám učitele matemtiky, kteří tvrdí (či tvrdili), že přednášenou látku musí studentům malovat křídou na tabuli. Tohle nechápu a vrtá mi to hlavou. Zapamatují si studenti ne výsledný text (či výsledné obrazce), ale postup jakým ten text na tabuli vznikal? A co student, který ten den chyběl a má k dispozici jenom to, co si spolužáci zapsali? Je odsouzen dotyčnou látku nikdy nepochopit?
Miloš Kafka
6. 1. 2015, 12:08
Pane Kocourek, máte obohacující úvahy, děkuji :)Co se týče "nošení iks postupů v hlavě, když si je může přečíst": Myslím si, že ke správné identifikaci situace a správné volbě postupu je vhodné některé postupy znát. Nebo ne? Myslím si, že čím méně postupů žák zná, tím více možností má při volbě, což není vždy optimální.Co se týče "Pokud student od kolegy opíše jenom postup, a za konkrétní hodnoty si doplní ty svoje individuální, neprokázal tím právě to, že látce rozumí": Myslím si, že ne. Např. v 1. ročníku maturitního oboru jsem se setkal při počítání přímé úměry s tím, že žáci měli ze ZŠ vědomosti: tohle se vynásobí s tímhle a vydělí tímhle. Když jsem se některých zeptal, co znamená, že tyto dvě čísla vydělí, tak nevěděli. To pro mě není příklad pochopení postupu, ačkoliv věděli, co s čím násobit a dělit a dopočítali se ke správnému výsledku.Co se týče využívání telefonů pro úpravu předložených materiálů, myslim si, že nejsou příliš vhodné (po praktické stránce). Pro zápisky je dle mého nejlepší sešit. Umožňuje rychle a přehledně tvořit cokoliv. Ani na ntb nelze tak rychle vytvořit to, co rukou do sešitu. Proto snad to focení, ale chápu, že lze vše předložit již hotové v úspornější podobě. V tomto případě se ale velmi často setkávám s tím, že žáci nerozumí tomu, co je již někde jinde napsáno (a že toho např. o matematice je). Oni chtějí výklad, přiblížení, procvičení a myslím si, že mimo jiné od toho, zde máme učitele. Učitel může změnit výklad jakékoliv části postupu (upřesnit, na příkladech vysvětlit daný krok, ...), což např. na internetu nejspíš nepůjde tak rychle, zda vůbec. Samozřejmě, ani student, který do školy nechodí, není odsouzen k tomu, že látku nepochopí a stejně tak student, který do školy chodí ještě není předurčen k tomu, že látku pochopí.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.