Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Naštvaní ptáci ve 4. třídě
Odborný článek

Naštvaní ptáci ve 4. třídě

29. 1. 2015 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Kateřina Kadlecová

Anotace

Zpráva o možných způsobech uplatnění her ve výuce. Poukazuje na hry jako na didaktický prostředek, jenž je schopen adekvátně naplňovat kladené požadavky RVP a motivovat žáky. Informuje též o výsledcích experimentu se zařazením hry Angry Birds do výuky.

V dnešní době moderních technologií se v didaktické teorii i praxi čím dál více setkáváme se zapojováním nejrůznějších technologií do výuky. Ať už se jedná o dnes již běžné používání interaktivních tabulí, tabletů, e-učebnic, počítačů či jiných alternativních způsobů odklánějících se od frontální výuky. Je zřejmé, že tento trend má svůj potenciál a žáky je velice kladně přijímán.

Velkou výzvou vzdělávacích strategií, jež pedagog volí, je i zapojování her, zvláště pak počítačových her s výukovým potenciálem. Ty procházejí v posledních letech zásadní proměnou a čím dál více se snaží zaujmout stálé místo v procesu vzdělávání. Existuje značné množství odborníků, kteří se touto problematikou seriózně zabývají, a mnoho zdrojů, které učitelům ve vhodném využití her mohou pomoci. K těm nejlepším patří např. průvodce Playing Games In School edSurge. Angličtinou vybaveným čtenářům mohu doporučit následující přednášku jednoho z nějvětších expertů z University of Wisconsin–Madison Jamese Gee.

Jim Gee Principles on Gaming

Často se v praxi bohužel setkáváme s  negativními názory a obavami rodičů i pedagogů, pro něž jsou počítačové hry hlavně příčinou nepozornosti. Nemůžeme však donekonečna pracovat se zarytým stereotypem let minulých, musíme se zajímat o současné postupy, které hry zavádějí se zřejmým cílem – vzdělávat.

Jakou hru ale vybrat?. Z již osvědčených her nedávné doby můžeme uvést například Minecraft a jeho pozitivní vliv na proces vzdělávání žáků (Minecraft – hra která dává smysl). Dále můžeme vybírat hned z několika skupin her. Průvodce edSurge rozlišuje 4 základní:

  1. Edugame Classics (tradiční výukové, např. The Oregon Trail);
  2. New Kids On the Block (moderní výukové, např. Dragon Box)
  3. Mainstream Games In Edu (komerční, např. Super Mario Bros.)
  4. Games That Teach Game Making (učí tvořením her, např. Globaloria)

 

Malý experiment

Pokusila jsem se jednu hru prakticky vyzkoušet ve své výuce. Zvolila jsem mainstreamovou hru Angry Birds a zařadila ji do výuky Matematiky ve 4. ročníku v rámci projektového dne. Hra, v níž se setkáváme s opeřenými přáteli, v posledních letech získala velké množství fanoušků všech generací díky stále novým verzím (nejnovější Angry Birds Transformers). Princip je jednoduchý. Pomocí opeřenců hráč bojuje s nepřáteli (prasaty) tak, že je vrhá proti nim. Je však třeba zvládnout strategie hodu několika druhy ptáků (každý má jiné výhody). Hru používají i pedagogové – například v hodinách fyziky.

Vhodná verze Angry Birds je přístupná online na stránkách http://chrome.angrybirds.com, a proto nebylo nutné hru stahovat a instalovat. Cíle hodiny byly zvoleny následovně:
1) žák se seznámí s interaktivním perem (u interaktivní tabule) a dokáže ho použít v praxi,
2) žák zapojí logické myšlení při vedení dráhy letu k docílení zničení překážky,
3) žák zdokonaluje své strategie v napínání praku po jednotlivých neúspěšných pokusech,
4) žák zdolá alespoň 5 úrovní obtížnosti Angry Birds.

Žáci o existenci této hry věděli, a tak byla motivace k práci obrovská. S hrou jsme se seznamovali prostřednictvím interaktivní tabule a interaktivního pera. Na řešení jednotlivých úloh se žáci domlouvali hromadně. Úvodní skupinová práce propojovala jednotlivé nápady a strategie žáků týkající se dráhy letu ptáků a dokázala tak naplňovat cíl č. 2. Práce s interaktivním perem byla zprvu náročná, ale po vyzkoušení každým z žáků se pomalu zautomatizovala. V závěru se každému podařilo zdolat 5 určených úrovní obtížnosti.

K vlastnímu rozvoji požadovaných dovedností pak došlo v další hodině během samostatné práce žáků na jednotlivých počítačích. Výsledky byly velmi dobré. Žákům se dařilo a tato pozitivní zpětná vazba je nadále motivuje. Odbočení od klasického výkladu pro ně bylo velikou motivací, uvolnění pohybem a chůze z lavice k interaktivní tabuli měla též své didaktické výhody. Tím největším přínosem byl právě rozvoj logiky a kognitivních funkcí prostřednictvím hry, kdy si žáci ani nemusí povšimnout, že se učí.

I přes četná pozitiva však bohužel existuje stále mnoho překážek, které brání tomu, aby se hry staly pevnou součástí vzdělávání, a to i toho formálního. Tlak společnosti i všudypřítomných technologií je však natolik výrazný, že můžeme předpokládat, že se již brzy stane zapojování her do výukového procesu samozřejmostí.

Zdroj: Kateřina Kadlecová

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Kateřina Kadlecová

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
29. 1. 2015, 10:43
Dobrý den,
dovolte mi krátkou reakci na myšlenku předloženého textu.
Jak jsem již psal v reakci na příspěvek o GlassLab, musíme být velmi obezřetní, co ve výuce využíváme. Byl jsem skeptický k poněkud nedokonalé analýze popisovaných aktivit žáka. Zde je to ještě markantnější. Nemohu se zbavit dojmu, že Angry birds do školního vyučování jako jeho předmět nepatří. Seznam toho, co se žáci učí je pouze umělý. Ad 1) práce s tabulí: existuje spousta edukačnějšího materiálu, na kterém si žáci práci s interaktivní tabulí vyzkouší - ve 4. třídě už to navíc zvládají. Ad 2) co se rozvíjí: žák zapojí maximálně odhad. Každý z ptáků létá jinak, ve hře nefunguje základní fyzika, proto bych byl se zmínkou o logice obezřetnější. ad 4) dosažení určité úrpvně: zde jde o popuštění uzdy hráčské vášni, učení se v tom není. Navícm budeme žáky ušit projít vším an jednu hvězdičku, jen aby byli výš, nebo dělat věci pořádně a dosáhnout tří?
Chybí nám tam snad 5) žák si nacvičí chůzi k tabuli?
Zapojení her do výuky mě velice zajímá. Byl bych jen opatrný při volbě tohoto typu her. Autoři příspěvků na toto téma pak uměle hledají vzdělávací cíle, které by na hraní našli. Od využití Angry birds na interaktivní tabuli už je jenom kousek k tomu povolit jim je hrát na telefonech a tabletech. Víme dobře, jak taková věc končí - je po hodině, v další hodině žáci přemlouvají, jestli si zase mohou zahrát. Zkušenosti s BYOT končí fiaskem, nejdřív jdou na facebook a vyřídí si svoje věci, pak se horko těžko pokoušejí dohnat to, co měli dělat, do toho jim ale pořád pípají zprávy a je po všem.
Zdraví
Mr
Bořivoj Brdička
29. 1. 2015, 15:39
Ty Ptáky jsem nikdy nehrál, takže vhodnost této hry posoudit nemohu. Pokud fyzikální vlastnosti prostředí ani přibližně neodpovídají skutečnosti, je využitelnost samozřejmě velmi diskutabilní. Jen připomínám, že se jednalo o jeden projektový den, který byl organizován jako výjimečná událost.
Další připomínky jsou ale mnohem vážnější. Tradiční výukové postupy jsou samozřejmě v rozporu se soustavným využitím technologií. Je jasné, že při tradiční výuce je třeba zajistit, aby byly přístroje schované. Ale jsou i aktivity, pro něž jsou technologie prostředkem realizace. Pak je na učiteli, aby žáky přiměl k činnosti. Zrovna hry mohou být cestou. Jde o to, aby jejich náplň byla v souladu s výukovými cíli. Nemohu si pomoci, nepřiznáme-li tuto schopnost Ptákům, jiné hry ji jistě mají. Glasslab je nepochybně první vlašťovkou naznačující směr vývoje. Aplikací, v nichž se hraním realizují nějaké výukové cíle, bude jistě přibývat.
Mgr. Petra Boháčková
29. 1. 2015, 17:37
V zahraničních zdrojích jsem o využití Angry birds ve fyzice určitě četla. 
Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
29. 1. 2015, 19:08
V Angry Birds samozřejmě základní fyzika funguje, engine Angry Birds vychází z OpenSource projektu Box2D (http://en.wikip…ki/Box2D ), tj. např. při volbě úhlu a intenzity (energie) pták letí v zásadě správně, funguje gravitace, jen po dopadu do daného místa se již okolní objekty i samotný ptách chovají "nereálně", protože v řadě případů ignorují gravitaci apod. Přece jen je to hra a tvůrci chtěli, aby si dítě vychutnalo, co všechno správným zásahem způsobí. Předně je ale třeba říci, že Angry Birds hrají děti v podstatě od 4-5 let věku, protože je to jedna z nejjednodušších her, na které narazí při používání tabletu či mobilního telefonu. Žáci 4. třídy jsou na Angry Birds už trošku staří, ale určitě je to bude bavit, protože je to prostě hra - jednoduchá, vizuálně atraktivní, v zásadě však stále hra. Za sebe pochybuji, že naučí děti něco nového. Myslím si, že existují daleko zajímavější hry, které děti naučí víc - např. Cat Physics nebo Cave Bowling. Gamifikace je skvělá záležitost, ale je třeba skutečně pořádně vybírat a nedržet se pouze v mainstreamu.
Milan Taláček
29. 1. 2015, 20:22
Se zapojením her do výuky mám veskrze pozitivní zkušenosti.
Například TrackMania se může pro výuku užití tabulkových kalkulátorů jevit podobně sporně jako Angry Birds, ovšem efekt nadšení ze "zápisu výsledku" skutečně odjetého závodu do tabulky jinak nahradit neumím. Děti se pak vrací snadněji k užití nástroje v jiné situaci, protože si prožitkově lépe uvědomí "vždyť by to šlo udělat, jako když jsme jezdili ty závody..."
Třeba zasvěcení do tajů programování naopak činím nejraději bez počítače.
Janek Tláčkov
15. 6. 2018, 16:46
Ano, hry Angry Birds nejsou příliš vhodné pro výuku dětí - existuje jen málo logických úkolů, matematika a gramatika. Za tímto účelem jsou vhodnější hry Friv s více hádankami a užitečné pro učební aplikace.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.