| K získání znalostí je třeba si vyhrnout rukávy, zamazat si ruce a dát se do práce. |
| Seymour Papert (profesor MIT, žák Piageta, autor Loga), The Children's Machine, 1993 |
Toto je můj nejoblíbenější citát Seymoura Paperta, největšího guru nás vzdělávacích technologů. Připomínám ho, kde se dá – poprvé v recenzi The Children's Machine z roku 1993, později ve výběru citátů Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií? z roku 2001, v mých přednáškách i jinde. Zkusím vysvětlit, proč.
Na počátku 60. let minulého století studoval Papert konstruktivismus přímo u jeho duchovního otce Jeana Piageta ve Švýcarsku a implementoval ho do tehdejšího světa počítačů ve formě Loga. V roce 1967 se stal profesorem MIT a byl u zrodu MIT Artificial Intelligence Laboratory i známé MIT Media Lab. Byl to on, kdo si spolu se snahou zavádět konstruktivistické metody do výuky ve vyspělých zemích (u nás RVP) již v 80. letech začal jako první uvědomovat, že školské prostředí je tak strašně konzervativní, že dokáže místo reformy klidně vyprodukovat jen tuny textových dokumentů a utopit v nich obrovské peníze, a to bez podstatné změny výukových postupů. Jemu ale šlo o něco jiného.
Uvědomil si, jak rozdílné je konstruování vlastních poznatků pouze v hlavě od toho, které je spojeno s nějakou tvůrčí činností mající skutečný výstup ve formě produktu. Asi právě proto již od počátku mohla jeho programovatelná robotická želva spustit pero a zanechávat za sebou stopu. Byl to počátek hnutí, kterému dnes říkáme podle Paperta konstrukcionismus.
 |
| Turtle draw, Valiant Technology Ltd. |
Samozřejmě se za těch 40 let leccos změnilo. Celou řadu úloh dnes konstruujeme virtuálně v počítačovém prostředí, bez problémů pracujeme s grafikou i multimédii, roboty a další objekty si sestavujeme sami a můžeme je na dálku bezdrátově řídit. Mluvíme o informatickém myšlení. Podstata však zůstává stejná, i problémy s implementací do výuky bohužel přetrvávají.
Proto je nanejvýš nutné si Papertův názor, že učení není vůbec možné bez skutečné práce, neustále připomínat. Naštěstí na to není sám – má celou řadu následovníků (v čele s MIT Media Lab). Konstrukcionistické hnutí se má čile k světu a rozrůstá se, nejvíce bohužel stále v mimoškolním prostředí. Má i jiné zdroje, než je teorie Seymoura Paperta. Je možné ho propojit třeba s velmi rozšířenou iniciativou DIY (Do it yourself) podporující vlastní tvorbu či s hnutím Maker, které má ve Spojených státech ke školám docela blízko (Maker Education Initiative). O tom, co se děje v cizině, jsme ale již v minulosti informovali (odkazy pod článkem). Možná bude mnohem zajímavější se podívat, co se děje u nás doma.
Navzdory skutečnosti, že jsme v minulém období zastarale koncipované praktické činnosti z našich škol téměř úplně vytěsnili, je o čem referovat. Duch konstrukcionismu je přítomen například v činnosti platformy Eduforum. Ta sdružuje lidi snažící se zavádět inovativní výukové metody. Podle Papertova vzoru se neomezuje na aktivity realizované v rámci formálního výukového procesu a hledá si i jiné cesty. Podstatou je snaha o propagaci netradičních postupů a o výměnu informací, která má své místo na pravidelných setkáních konajících se na různých místech.
Měl jsem to potěšení se 22. ledna osobně účastnit 20. setkání Edufora v Praze. Bylo věnováno přírodním vědám (Časová osa). Překvapivě mnoho příspěvků představovalo nápady, jak učit děti důležité principy formou experimentů spojených s vlastním aktivním poznáváním (zamazáním rukou). Vzhledem k tomu, že pro Eduforum je přímo samozřejmostí natáčet a prostřednictvím služby Slideslive zveřejňovat záznamy všech vystoupení, můžete se s nimi sami seznámit. Zde jsou ty nejzajímavější s mým vlastním krátkým komentářem:
Příští pražské Eduforum (s názvem Informatické myšlení pro každého) se bude konat 31.3. paralelně s konferencí Počítač ve škole a zaměří se na roli technologií ve vzdělávání. Přijdete-li se do smíchovského HUBu (Drtinova 557/10, Praha 5) podívat, určitě se potkáme.
Související materiály k dalšímu studiu:
Poznámka: Tento příspěvek byl původně psán pro online časopis e-Mole (vyjde v pondělí 30.3.), který se zabývá právě konstruktivním využitím technologií v přírodovědných předmětech. Vřele vám doporučuji ho sledovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
