Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > 9 poučení ze zavádění 1:1

Ikona informativni

9 poučení ze zavádění 1:1

Autor: Jakub Pivec
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Informace o tom, jaké poučení si odnesli pracovníci několika amerických školských obvodů ze zavádění využívání technologií ve všech školách formou 1:1.
Klíčová slova: transformace, USA, příprava učitelů, vzdělávací technologie, 1:1, řízení změny

Navažme na starší spomocníkovy články (např. V USA se diskutuje o výuce 1:1; Jak v Magogu zaváděli 1:1; Levné počítače 1:1 stále centrem zájmu; Pedagogika 1:1 a otázky s ní související; Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1) a podívejme se na tuto problematiku očima pracovníků pěti amerických školských obvodů, ve kterých byl v nedávné době plošně zaveden program 1:1. Ti při řešení tohoto úkolu a na základě své dlouholeté praxe došli ke zkušenostem popsaným v následujících devíti bodech, bez kterých nelze v systému výuky 1:1 uspět [1]. Podívejme se na ně.

1) Stanovit si cíle a podělit se o ně

1:1 není jen o rozdání a používání technologií žáky. Práce s technologiemi automaticky neznamená, že dochází k učení nebo že je učení efektivní. Nejdůležitější je nejprve nastavení reálných cílů, díky kterým žáci dosáhnou větší motivace, prohloubí se jejich zájem o předmět a zlepší se porozumění probírané látce. Žáci budou vedeni k vlastním výkonům, a pokud budou technologie tvořit základy těchto cílů, bude mít 1:1 smysl.

Vyvíjet tlak na učitele a očekávat po zavedení 1:1 okamžité zlepšení žáků není na místě. Učitelé potřebují čas a prostor na zamyšlení jak aplikovat nový systém výuky do tříd.

Plán zavádění 1:1 by měl jasně ukazovat směr digitálního učení, proto je důležité, aby probíhala intenzivní komunikace se všemi zúčastněnými stranami. Vedoucí oddělení IT jednoho ze zúčastněných obvodů Peter Just popisuje směřování digitálního učení takto: „…Je třeba se zaměřit na to, jak pevněji svázat kurikulum s používáním technologií, které se stávají všudypřítomné, a jak udělat tyto všudypřítomné technologie něčím, co skutečně klade důraz na výuku a učení.

2) Zapojení rodičů

Důležitým prvkem je seznámení rodičů žáků se zavedením nového systému výuky tak, aby pochopili, jak bude program 1:1 fungovat. Školení poskytuje možnost rodiče seznámit se zásadami  bezpečného internetu, vysvětlit jim rozdíly v zařízeních používaných žáky při výuce a těmi, jež jsou na komerčním trhu, a sdělit jim další výhody a nevýhody, které 1:1 přinášejí.

Každoroční hromadné školení rodičů pracovníci amerických školských obvodů po zkušenostech nahradili výběrovým školením jen pro dosud nezasvěcené rodiče, kterým nabídli školení formou semináře ve školách anebo formou on-line webináře s možností kontaktovat školitele svými dotazy.

3) Zavádění musí být spojeno s proškolením učitelů

Zavedení nových dosud nepoužívaných technologií do výuky vyžaduje proškolení učitelů. V inkriminovaných amerických školských obvodech byl dán učitelům prostor seznámit se s hardwarovým a softwarovým vybavením ještě před rozdáním zařízení žákům, aby si mohli předem promyslet nový způsob výuky včetně výběru, úprav a tvorby nových učebních materiálů.

Pracovníkům v amerických školských obvodech se také osvědčila průběžná školení učitelů během školního roku, kdy jim byl každý týden vyhrazen čas (zkrácením výuky) poskytnuty prostředky a konzultace s odborníkem na technologie pro zdokonalování se ve využívání nových zařízení.

4) Program dozrává, profesní rozvoj pokračuje

Po úvodních hromadných školeních učitelů by měl být na školách nadále přítomen odborník pro technickou podporu zařízení a učitel pro online vzdělávací zdroje (metodik a knihovník). Oba by měli nadále pracovat s učiteli individuálně nebo v malých skupinkách, pomáhat jim začleňovat obsah výuky do programu 1:1, pracovat s nimi na přípravě a řešit případné problémy.

Ze zkušeností odborníků na technologie se ukázalo, že daleko efektivnější než jednorázová školení o prázdninách jsou průběžná školení po celý rok podle aktuálních potřeb učitelů. V některých amerických školských obvodech zavedli webcasty. Ty se natolik osvědčili, že je používají nejen pro učitele, ale i žáky a rodiče.

5) Předcházení problémům výuky bez tištěných učebnic

Mezi hlavní výhody zavedení programu 1:1 patří eliminace potřeby tisku učebnic. Učitelé používají balíčky aplikací a materiálů a kupují e-učebnice například na matematiku, které si žáci stahují do svých zařízení.

Problém nastává s nahráním požadovaných materiálů pro výuku do zařízení. Na začátku školního roku bývá síť přetížená a žáci se ne vždy ke svým materiálům dostanou. Tento problém pracovníci vyřešili tak, že vydávají žákům ta samá zařízení, která měli předešlý rok s tím, že řadu materiálů a aplikací mají žáci v zařízeních již nahranou z minulého roku.

Dalším problémem mohou být cloudová úložiště a služby. Stane se, že cloudový LMS (například My Big Campus) má nečekaný výpadek, který nabourá výuku, ztratí se úkoly a vzniknou další problémy. Je potřeba na tuto možnost učitele připravit, případně jim pomoci s jejich řešením, jinak se může stát, že někteří učitelé se vrátí se ke starým osvědčeným metodám výuky. Učitelé musí sami pochopit, jak moc žákům 1:1 pomáhá.

6) Infrastruktura není nikdy dokončená

Požadavky na síťovou strukturu při zavedení programu 1:1 se budou každý rok měnit. Nedá se očekávat, že učitelé a žáci budou hned první rok využívat všechny zdroje na 100 %. Důležité je sledovat využití sítě, procesorů a úložišť a mít takový systémový model, který umožní přidat výkon a kapacitu tam, kde bude potřeba.

Totéž platí o sledování vývoje operačních systémů použitých v zařízeních. Škola by měla obnovovací cyklus zařízení naplánovat tak, aby stará zařízení nepodporující nový OS byla vyměněna včas za novější.

7) Nutnost správy zařízení

Před pořízením zařízení pro program 1:1, je vhodné nabízené výrobky nejprve vyzkoušet a posoudit, zda vyhovují nastaveným požadavkům. K hlavním podmínkám, například u přenosných notebooků, patří klávesnice, jejich rychlé zapnutí a celodenní životnost baterie. Jak se ukázalo, vybraná zařízení by měla být schopna také co nejdéle vydržet zacházení žáků. Robustní pouzdra a gumové nárazníky by měly patřit k základní výbavě.

Obnovovací cyklus zařízení je ve většině amerických školských obvodů nastaven na čtyři roky. Odzkoušený je také dvouletý cyklus, při kterém odpadá velké množství nákladů na opravy. Školy by měly mít k dispozici nějaká rezervní zařízení pro potřeby výměny či půjčky. Pracovníci si všimli, že pokud se žáci naučí chápat hodnotu zařízení, počet škod a nákladů na opravy výrazně klesne. K pochopení hodnoty zařízení může dobře posloužit kurz nazvaný „řidičský průkaz“. Jde o školení žáků na téma péče o počítač, které je někde podmínkou získání zařízení. Pokud se škole podaří dojednat podmínky s dodavateli, rodiče žáků většinou uvítají, bude-li jim nabídnuto připojištění škod vzniklých na zařízení.

8) Zjednodušení a zefektivnění procesu řízení

Americké školské obvody si nemohly dovolit nárůst počtu zaměstnanců pro údržbu zařízení. Pro zajištění stability zařízení se proto rozhodly využít distanční softwarovou podporu. Například ve školním obvodu v Kentu školy využívají tyto programy:

  • Microsoft App-V: hromadná instalace nového softwaru pro celou třídu, stačí zavolat do call centra, které jim software po znovu přihlášení ihned zpřístupní;
  • Microsoft System Center: správce konfigurace počítače;
  • Absolute Software Computarace: inventura počítače a správa systému proti krádeži;
  • DyKnow: řízení třídy (monitorování zařízení žáků).

Veškeré opravy a čištění zařízení si školy nechávají provádět poskytovatelem vnějších služeb. IT centrum na školách dělá pouze inventář zařízení a zasílá požadavky na opravy a čištění.

9) Zavedení programu 1:1 nelze vrátit

Pracovníci se shodují, že program 1:1 se vyplatí i po finanční stránce. Argumentují jednak velkými úsporami za nákup učebnic, ale i zavedením nové formy vzdělávání. Změna struktury školy a konec speciálních počítačových učeben je důvodem složitosti vrátit se do předchozího stavu.

Peter Just dodává: „Není dobré chtít mít všechno rychle hotovo, je lepší si nechat na zavedení 1:1 více času, dobře si všechno promyslet a jít do toho s nadšením.

Citace:
[1] - SCHAFFHAUSER, Dian. 9 Lessons From 1-to-1 Pioneers. 2014. [cit. 2015-6-15]. Dostupný z WWW: [http://thejournal.com/Articles/2014/04/14/9-Lesson...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 29. 06. 2015
Zobrazeno: 2951krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PIVEC, Jakub. 9 poučení ze zavádění 1:1. Metodický portál: Články [online]. 29. 06. 2015, [cit. 2020-11-25]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20119/9-POUCENI-ZE-ZAVADENI-11.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: E KocourekVloženo: 29. 06. 2015 12:39

Žáci budou vedeni k vlastním výkonům, a pokud budou technologie tvořit základy těchto cílů, bude mít 1:1 smysl. -- Pokusil jsem se přeložit tento výrok do češtiny, a vylámal jsem si na tom zuby. I nahlédl jsem do odkazovaného původního článku, a tam stojí: "If you set your goals as things like student engagement, levels of inquiry, levels of understanding — which research has shown lead back to student achievement — and technology plays a building block in that process, you’ll set yourself up for a good program." Hodně volně přeloženo: Nastavíte-li si cíle jako zapojení studentů, úrovně dotazování a úrovně porozumění - o kterých výzkumy prokázaly, že vedou k (měřitelným) výkonům studentů - a pokud v tom budou hrát roli technologie, pak se nasměrujete k dobrému programu."

Poněkud šroubovaný výrok. Není divu, že autor studentské práce měl s jeho překladem problém.

Přeloženo do lidské řeči: Když si za cíle zvolíte neměřitelné ptákoviny, které se vzděláním nemají nic společného, a když k tomu povedete učené řečičky o technologiích, tak ten váš projekt vašim nadřízeným, úřadům a ministerstvu prodáte. Nezapomeňte mít v rukávu odkazy na "výzkumy", které naznačují cosi o souvislosti těch vašich ptákovin s tím, co by se žáci opravdu měli naučit.

Pročpak se průkopníci nuceného vybavování studentů školní výpočetní technikou (v originále "1-to-1 Pioneers") vyjadřují o svých perlách takto šroubovaně a zamlženě? Skoro to vypadá, jako by si byli vědomi skutečné kvality a skutečného přínosu jejich zboží.

A teď k některým poučením:

Ad 4) Program dozrává: Na školách by měl být přítomen odborník pro technickou podporu zařízení.Dobrý nápad. Škoda, že v bodě (8) se píše, že školy si takového odborníka nemohou dovolit.

Ad 5) Bez tištěných učebnic: Obejít se bez papírových učebnic by bylo vynikající! Ale pokud vím, neexistuje žádné nakladatelství, které by svoji učebnici prodalo ve formě čistých dat. Z pochopitelných důvodů - čistá data totiž nedokáže nikdo ochránit před volným šířením. Kdyby státní orgány myslely svoji podporu 1:1 vážně, ZAPLATILY by volně šiřitelné učebnice. Myslí to vážně?

Ad 6) Nedokončená: Jsou průkopníci 1:1 opravdu takoví neználkové, nebo jedou v žoldu prodejců? Opravdu se mají školy (!?) naplno zapojit do "komplotu Intelu a Microsoftu"? Proč by školy měly cokoli plánovat podle marketingových strategií výrobců OS, chrlících nové a nové nesmyslné verze operačních systémů?

Správná je strategie prosazující nezávislost na OS (a tím spíš na verzi OS!). Kdyby státní orgány myslely svoji podporu 1:1 vážně, mohly by zadat a financovat vytvoření multiplatformního "vzdělávacího" prostředí, které by zaručeně fungovalo na všech OS a na všech jejich verzích. Osobně se domnívám, že takové multiplatformní prostředí (a to HTML a JavaScript) existuje a funguje, ale průkopníci 1:1 jistě mají onačejší požadavky na takové prostředí. Tak proč ti průkopníci nesednou a ty svoje požadavky nesepíšou?

Ad 7) Nutnost správy zařízení: Pokud průkopníci 1:1 ze všech sil vymýšlí problémy tam, kde by žádné nemusely být, není divu, že tu a tam se jim záměr zdaří a a oni ten problém opravdu vymyslí. Případně vytvoří.

Celá koncepce 1:1 je postavena na tom, že moudrá škola (případně ještě moudřejší ministerstvo) vybere jakési zařízení, které se hromadně nakoupí a vnutí všem žákům dané školy. To vše ve jménu ideálu rovnosti, která fakticky stejně nikdy nebude docílena. Je-li zařízení (třeba tablet) školní, pak samozřejmě škola musí řešit, co si počne v případě poruchy či ztráty (nebo dokonce, hahaha, zastarání) onoho zařízení. Musí řešit distribuci programů, musí řešit konfiguraci a správu oněch zařízení.

Přitom dnes každý žák má v kapse mobil, polovina žáků navíc tablet, čtvrtina žáků navíc netbook. Nebylo by praktičtější zveřejnit (s jistým předstihem) požadavky, co mají ta studentská zařízení umět, a dále už se jenom spoléhat na studenty, že si s tím poradí? Stejně se přece předpokládá, že studenti ta zařízení (třeba tablety) budou umět ovládat. Pokud se studentovo zařízení porouchá nebo ho student někde zapomene - co je škole do toho? Pokud - ta hrůza! - nefunguje cloudové úložiště, zde, milí studenti, flashka s příslušnými daty a nějak si to naládujte. Žádný student si samozřejmě nenechá svoje zařízení správcovat školním správcem - o další starost méně!

Ad 8) Zjednodušení a zefektivnění: Škola se prostě stará jen o to, co jí přísluší - vzdělávací data, popř. vzdělávací procesy. Do technické podpory škole nic není, tu si musí vyřešit studenti. Chtějí surfovat na webu? Chtějí nakupovat na Internetu (a tedy vyplňovat a odesílat formuláře)? Chtějí chatovat? Chtějí sdílet fotky a video? Jejich zařízení si s tím musí poradit - bez zásahu školy! A ty vzdělávací procesy přece nemohou být ničím jiným!

Ad 9) Zavedení: Ty velké úspory za nákup učebnic bych chtěl vidět (černé na bílém), a také bych chtěl vidět ty pracovníky, kteří se shodují, že program 1:1 se vyplatí i po finanční stránce. Připadá mi to jako námět pro další článek nějakého průkopníka 1:1.