Alice je objektově orientovaný programovací jazyk, který v sobě obsahuje i vývojové prostředí. Pomáhá s učením programování žáků a studentů, kteří se učí prostřednictvím 3D modelování. Modelovat lze prostředí, objekty a různé animace. Program původně vznikl na University of Virginia a později, od roku 1997 se vývojem zabývá Carnegie Mellon University.
Ve výukovém prostředí Alice mohou studenti vytvářet příběhy, interaktivní hry nebo video. Výsledné práce mohou sdílet na internetu. Výhoda je v tom, že studenti nemusí vytvářet vlastní modely, v Alice už je totiž velká galerie modelů, které pouze vybírají podle kategorie a umisťují do 3D prostředí. Na začátku si mohou vybrat téma (tráva, moře, sníh, měsíc atd.). Poté, co studenti vloží objekty do svého prostředí, mohou určovat a kontrolovat, co vykonávají. K tomu slouží připravené příkazy, které se jen pomocí přetažení a nastavení parametrů řadí za sebe, stejně jako by je studenti psali v jiném programovacím jazyku. Samozřejmostí je psát vlastní kód a ten poté vložit do programu. Problém ale vidím v tom, že je vše anglicky, a ne česky, jako je třeba ve vizuálním programovacím jazyku Scratch. Též není využito jednoduchých grafických ikon, jako např. u Baltíka.
Aby bylo všechno ještě více zamotané, tak existují dvě paralelní verze Alice, a to verze 2 a 3. Obě jsou multiplatformní a vychází pro Windows, Linux a Mac OS. Už na první pohled si všimneme, že instalační soubor verze 3 je asi 2x větší než u verze 2. Čeho už si asi nevšimneme na první pohled, je to, že verze 2 využívá programování Javě pouze podobné, kdežto verze 3 je již plně s Javou kompatibilní. To je to, po čem učitelé dlouho volali, a jeden z hlavních důvodů, proč je verze 3 využívána více. Další výhoda verze 3 je možnost psát kód přímo v prostředí Javy a poté jej vložit do programu v Alice. Poslední verze umožnuje nově vkládat videa z vytvořeného projektu přímo na YouTube. V Alice 3 jsou obsaženy animace a modely ze hry The Sims 2 (od Electronic Arts), které musely být převedeny z jazyka C++ do jazyka Java, a tím mohla být zachována Alice jako open source program. Mně osobně se prostředí Alice 2 líbí více než 3. Přijde mi přehlednější a graficky povedenější.
Učím na základní škole, pro niž se mi tento program původně nejevil jako zcela vhodný. Je příliš nepřehledný a složitý. Myslím si, a uvádějí to i mnohé články, že Alice je vhodné prostředí na vysoké školy nebo vyšší ročníky střední školy, kde začínají studenti s objektově orientovaným programováním. Pozor ale na to, že Alice objektově orientovaná není, protože nepodporuje vzory, jako je polymorfismus nebo dědění. Další věcí, která mě zaujala, je možnost „hraní“ si s objekty včetně možnosti různých pohledů na jejich umístění a danou scénu. Máme možnost změnit nastavení a směr osvětlení scény. Dále můžeme libovolně posouvat objekty všemi směry v prostoru dané scény.
V některých ohledech má Alice blízko 3D studiu. Kolem prostředí Alice je napsáno mnoho knih a učebních textů (většina v angličtině), a proto není problém dohledat postupy a názorné příklady. Existuje i řada videotutoriálů, které se také hodí na názornou ukázku a pochopení práce v Alice. Řadu odkazů najdete přímo na stránkách tvůrců Alice.
Nakonec jsem zkusil nasadit Alice v 9. ročníku. Na vyzkoušení jsme měli 2 hodiny. Žáci do té doby měli zkušenost pouze s programovacím jazykem Baltík a základní znalosti ImagineLogo. Po spuštění byli překvapeni „zastaralým“ vzhledem aplikace. Následně proběhlo vysvětlení základních možností sestavení programu pomocí předpřipravených procedur a ukázka vkládání objektů a jejich následné úpravy a rozpohybování. V tento okamžik byli žáci zaujati. Líbilo se jim množství vtipných modelů a to, že s nimi lze vytvořit animovanou scénu ve 3D prostoru. Když jsem jim ukazoval, jak vkládat jednotlivé příkazy a nastavovat jejich parametry, vypadalo to pro ně velmi jednoduše. Kámen úrazu nastal ve chvíli, kdy se do díla vrhli samostatně. Najednou byl problém, že je vše anglicky a je zde mnoho možností, co lze nastavit a upravit. Dalším problémem byla orientace v 3D prostoru a rozpoznání, kam vlastně s daným objektem chtějí pohnout. Toto je velký rozdíl oproti předchozím programovacím jazykům, kde se využívá pouze 2D prostor. Velmi mě překvapilo, že žáky práce s programem bavila i přesto, že s ním bojovali.
Nakonec si při větší časové dotaci využitelnost Alice dokážu představit i na základní škole. Největší sílu vidím v 3D prostředí, které může připomínat hry. Bohužel je to zároveň slabina, protože se žáci v 3D prostoru ztrácí a složitě se orientují v příkazech udávajících směr pohybu.
Přikládám ještě vlastní krátký videotutoriál, v němž se tvoří scénka s čarodějem, který vyčaruje draka.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
