Některé anglické školy místo proprietárním softwarem vybavují své počítače open-source softwarem (OSS). Jak může tato změna školám prospět a jak zapadá do současné anglické státní vzdělávací politiky?
Aby mohl být určitý počítačový program označován jako open source, musí splňovat několik předpokladů. Tyto předpoklady se neomezují pouze na povinnost poskytnout nabyvateli přístup ke zdrojovým kódům počítačového programu, ale zahrnují i další právní vztahy. V definici open-source softwaru je uveden jako jeden z požadavků, že nabyvatel licence musí být oprávněn počítačový program dále bezúplatně distribuovat, rozmnožovat a rozšiřovat (může být i součástí jiného zpoplatněného softwaru) [1]. Právě bezúplatná forma distribuce počítačových programů je pro školy velmi lákavá.
V souvislosti s OSS se setkáváme též s pojmem svobodný software (anglicky free software). Není to úplně totéž, ale my vystačíme s tím, že open source je širším pojmem než svobodný software a že mezi podmínky svobodného softwaru patří bezúplatná distribuce a všeobecná dostupnost zdrojového kódu.
Školy hospodaří s omezenými finančními zdroji. Pomineme-li náklady na mzdy, představují informační a komunikační technologie (ICT) jednu z největších zátěží rozpočtu škol, takže není divu, že se ve výdajích na technologické vybavení i software hledají úspory.
Školy řeší otázku, jak zajistit výuku, která by neomezovala vzdělání žáků či je neznevýhodňovala ve světě mimo školu, v němž technologie zasahují do čím dál více oblastí. Držet krok s tímto trendem znamená dovybavovat mnohé školy chybějícími technologiemi a modernizovat ty zastaralé. Zdá se logické, že by školy měly chtít získat za své peníze určené na technologické a softwarové vybavení maximum.
Možným řešením může být odklon od postupů, kde uživatelé platí za licenci, směrem k OSS. Tento proces popisuje např. případová studie Westcliff High School for Girls, která shrnuje zkušenosti z přechodu na OSS a Linux [3].
Na Westcliff High byla motivace ke změně vedena nejen snahou ušetřit za licence, ale též ušetřit za nákup modernějších a výkonnějších zařízení, která by měla splňovat náročnější požadavky na výuku. Záměrem Malcoma Moora, který se školním týmem změnu zajišťoval, bylo získat v rámci dostupných finančních zdrojů to nejlepší. Vzhledem k rozpočtovým omezením a touze učit důsledněji ICT se rozhodli přejít u stolních počítačů pro studentky na systém Linux. Ten dobře funguje i na starším hardwaru. Díky tomu škola nemusí měnit každé 3 až 4 roky 400 počítačů [3].
Úsporu tři tisíce liber ročně jen v nákladech na licence si zajistila i další anglická škola, Pool Academie v Cornwallu, když přesunula čtyři ze svých šesti serverů na CentOS Linux, volně dostupnou linuxovou distribuci operačního systému určeného zejména pro servery [2].
Změny softwarového vybavení přichází ruku v ruce se změnami ve vládní politice výuky ICT v Anglii.
Ian Livingstone a Alex Hope, významné postavy zábavního průmyslu orientovaného na počítačové hry, vydali v roce 2010 zprávu, ve které vyjadřovali obavy z toho, aby se při stávajícím vedení výuky ICT podařilo nalézt dostatečně kvalifikované talenty pro zachování pokroku v tomto odvětví. K jejich obavám se přidal nespokojený hlas dalších odborníků, žáků a některých učitelů. Předmět byl na mnoha školách vnímán jako poměrně nenáročný kurz připravující žáky na práci v kanceláři [4]. Britská vláda se proto rozhodla zavést změny a od září 2014 došlo k reformě kurikula. Jako ukázku uvedu nově formulované výukové cíle pro nejmladší žáky (5–7 let): chápat program jako soubor po sobě jdoucích jednoznačných instrukcí, vytvářet a ladit jednoduché programy, používat logické uvažování, porozumět algoritmům, jak jsou realizovány jako programy na digitálním zařízení [4]. Zmíněné cíle jsou obsahem 1. fáze vyučovacího předmětu zvaného Computing. Tento základ je v dalších fázích předmětu rozvíjen a rozšiřován.
V souvislosti s novým pojetím výuky informatiky se do popředí dostává tzv. informatické myšlení (anglicky computational thinking), jehož podstatou je logické uvažování, analytický přístup a strukturování postupů včetně snahy užít k řešení problému digitálních technologií. Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání ISTE ve svých standardech technologických dovedností pro žáky vysvětluje informatické myšlení jako proces postavený na snaze řešit problémy, který musí vykazovat minimálně tyto znaky (viz Informatické myšlení jako výukový cíl):
Podle zkušeností z Westcliff High zavedení OSS a svobodného softwaru a přechod na operační systém Linux podporuje v souladu se záměrem britské reformy výuky ICT studium informatiky do větší hloubky. Na škole se vyučuje programování od 11 let a prostředí Linuxu umožňuje studentkám v této oblasti více experimentovat se samotným systémem [3].
Software se svobodnou licencí lze žákům legálně poskytnout, např. ke stažení na webových stránkách školy, a tím podpořit rozvíjení jejich ICT kompetencí i v mimoškolním prostředí. Zároveň se mohou snáze zapojit i do aktuálních školních projektů. Svobodný přístup uživatelů ke zdrojovému kódu softwaru dává prostor žákům blíže programy zkoumat, experimentovat s nimi, a tím lépe poznávat, jak fungují, a rozvíjet kompetence v souladu s informatickým myšlením [3].
Existují názory, že výhradní užití OSS ve výuce může žákům spíše uškodit než prospět (viz Proč může být open-source Pandořinou skřínkou). Většina žáků pracuje na domácích počítačích s proprietárním softwarem, tak proč je učit používat jiné aplikace. Tyto názory však nevycházejí z moderního pojetí výuky informatiky, které považuje za přínosné vést žáky k pochopení principů a postupů v informatice, a nikoli k tomu, učit je ovládat jednu určitou aplikaci.
Díky OSS mají některé školy v Anglii příležitost naplnit nové strategie výuky ICT a zároveň snížit náklady na softwarové i hardwarové vybavení. Bude zajímavé porovnat zkušenosti anglických škol se zkušenostmi českých škol v rámci rozsáhlejšího výzkumu, který bude součástí mé diplomové práce. Ta se bude mimo jiné zaměřovat na tyto okruhy: jaké jsou motivace užívání OSS, jaký vliv to má na rozpočtovou situaci školy nebo jak to ovlivňuje způsob výuky ICT a naplňování výukových cílů. O svých zjištěních vás budu informovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
