Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Technologická podpora digitálního vyprávění...

Ikona prakticky

Technologická podpora digitálního vyprávění příběhů

Ikona zkusenost
Autor: Jan Bouchner
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Článek je výtahem z autorovy diplomové práce na dané téma. Shrnuje zkušenosti s nástroji při aplikaci storytellingu a předkládá přehled ověřených volně dostupných aplikací včetně jejich vyhodnocení. Samozřejmě též odkazuje na samotnou práci uloženou v repozitáři UK, která může posloužit jako studijní materiál všem, kteří budou chtít tuto metodiku ve své učitelské praxi uplatnit.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence: Nejsou přiřazeny žádné klíčové kompetence.
Očekávaný výstup:Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata: Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.
Klíčová slova: nástroje, přehled, storytelling, aplikace, Joe Lambert, digitální vyprávění příběhů, Dana Slánská, výběr

Již od dávných časů sloužilo vyprávění příběhů k předávání informací, k výuce a výchově. Způsob vyprávění se ale měnil s tím, jak se měnila společnost, a s novými možnostmi, které přinášely a přinášejí nejrůznější technologie. A právě v digitálním vyprávění příběhů, v digitálním storytellingu, kde žáci sami s pomocí technologií konstruují a vyprávějí své příběhy, je synergicky spojen nejpřirozenější způsob předávání znalostí s možnostmi moderních technologií. Jen díky nim je pak ve výuce možno žákům zpřístupnit takové aktivity, které by s použitím tradiční techniky kvůli své komplexnosti jen těžko připadaly v úvahu.

Základním textem zabývajícím se digitálním storytellingem je krátká příručka Joe Lamberta – Digital Storytelling Cookbook. Česky psaných materiálů není k dispozici mnoho. Jsou to především články na Učitelském spomocníku, Digitální vyprávění příběhů Bořivoje BrdičkyVyprávěj svůj příběh digitálně I. Dany Slánské. Tématem se zabývá i článek stejné autorky uveřejněný ve sborníku DidInfo 2014.

Pokud již víme, co digitální vyprávění příběhů je a jak je lze využít ve výuce, přichází také otázka, jaké nástroje a zařízení zvolit. Právě přehled zařízení, nástrojů a služeb, které lze k tomuto účelu využít, je obsahem tohoto článku. Článek samotný je v podstatě výňatkem z mé diplomové práce s názvem Technologická podpora metodiky vyprávění příběhů ve výuce, která se digitálním storytellingem zabývá podrobněji a mimo teoretického ukotvení a případových studií obsahuje především metodickou část představující nejrůznější metody a aktivity digitálního vyprávění příběhů i s praktickými radami.

Kam pro multimediální obsah?

Při vyprávění příběhů a především tvorbě jednotlivých výstupů je jistě dominujícím zdrojem materiál, který žáci sami vytvořili. Často je ale třeba tyto materiály ještě doplnit ilustracemi, pozadími, podkresovou hudbou či zvuky a ruchy. Tam, kde vlastní tvorba žáků nestačí, či kde leží těžiště aktivity v něčem jiném, ale přesto jsou tato média pro konečný výstup zapotřebí, mohou pomoci různá multimédia třetích stran. Je však třeba důsledně dbát na dodržování autorského zákona a vést žáky k respektu k duševnímu vlastnictví.

Volně užitelným obrazovým materiálům se podrobně věnuje Dan Leeman, seznam a podrobný popis služeb, kde je možné získat volná obrazová díla, pak pro české čtenáře připravil Martin Trefný ve svém článku na Učitelském spomocníku. [1]

Dalším často používaným zdrojem je podkresová hudba. Vzhledem k tomu, že je obvykle používána jako ilustrační zvuková stopa k videím, existuje hned několik webů, které zdarma užitelné zvukové stopy nabízí. Mnoho hudebních stop obsahuje např. zvuková knihovna služby YouTube. Další zdroje uvádí ve svém článku Christoper Pappas, zakladatel eLearning Industry's Network. [2]

Obtížnější je ovšem získat volné zvuky a ruchy, ačkoli v poslední době i ty přibývají do zvukové knihovny služby YouTube. Blog Free Technology For Teachers doporučuje k výukovým účelům audiobanku FreeSFX [3], existují ale i další podobné služby nabízející ke stažení nejrůznější zvuky a efekty zdarma (např. Freesound.org, Soundbible).

Na čem a s čím pracovat?

Základním zařízením, které umožňuje práci s mnoha nástroji, je PC. Jeho výhoda je extrémní univerzálnost a výkon. Na druhou stranu je však absolutně nemobilní, lze jej využít tedy tam, kde hodiny mohou být realizovány v počítačových učebnách. Hraje primární úlohu jako zařízení, které používají žáci při svých dlouhodobých domácích projektech a v neposlední řadě umožní finalizaci výstupů vzniklých z materiálů pořízených jinými zařízeními.

Nemobilnost klasických počítačů překonává použití notebooků. Notebook je velmi vhodné zařízení pro storytellingové aktivity. Možnou slabinou jsou jisté organizační obtíže při práci s nimi ve škole: pokud se půjčují notebooky školní, je třeba počítat s časem, který zabere rozdávání a vybírání notebooků, s technickým zázemím, jako je nabíjení notebooků, přístup k zásuvkám či k připojení k internetu.

Mimo zařízení ke zpracování materiálů je třeba mít k dispozici i zařízení k jejich pořízení. Digitální diktafon poslouží skvěle v případě jakékoli zvukově zaměřené aktivity. I nepříliš drahý diktafon nabízí vyšší kvalitu záznamu zvuku než univerzální zařízení, proto se často používá i pro nahrávku zvukové stopy videa, která se teprve do výsledného audiovizuálního díla přimíchává. Dokáže nahrávat i ve stereu (některé dokonce v prostorovém zvuku). Zařízení je malé a skladné, většinou disponuje natolik kvalitními mikrofony, že není nutné připojovat a nosit s sebou externí. Výhodou je i dlouhá doba provozu na baterie, potažmo i to, že je obvykle napájen běžným typem baterií, a není tak třeba se obávat, že v terénu vypadne napájení.

Pro pořízení obrazových materiálů je obvykle nejvhodnější digitální zrcadlovka či systémový kompaktní fotoaparát (kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy), které dokážou zaznamenávat nejen fotografie, ale i video ve vysoké kvalitě. Využití najde při dokumentování jakékoli aktivity, přímo součástí je pak téměř veškerých aktivit vizuálních. Na rozdíl od videokamery dává pro videografii vhodný fotoaparát (videografií je zde míněno natáčení videosekvencí pomocí digitálního fotoaparátu) kameramanovi větší volnost projevu, umožní mu hru s hloubkou ostrosti a celkové video tak může mít mnohem filmovější ráz. Je třeba však počítat s tím, že zatímco fotografování je po nastavení na příslušný automatický program velmi jednoduché, natáčení videa digitálním fotoaparátem je věc obtížná a je třeba se ji nejprve naučit.

A naopak, digitální kamera představuje jednoduchý způsob pořízení audiovizuální stopy. Nebereme-li v potaz profesionální kamery, které jsou obvykle mimo finanční dosah běžné školy, vynikají digitální kamery především jednoduchostí obsluhy. Po správném nastavení a krátké instruktáži může domácí digitální kameru začít ihned používat téměř každý. Nevýhoda je pak jistým způsobem plochá obrazová stopa a optické vady způsobené méně kvalitními objektivy těchto nástrojů. Je tedy na zvážení, v jakých případech je důležitější technická kvalita výstupu a kdy bude převažovat jednoduchost obsluhy.

Samostatnou kapitolou jsou pak videokamery outdoorové, které díky své odolnosti a vodotěsnosti umožňují získávat takové záběry, které by jinak nebyly možné.

Krom zařízení samotných však nelze opomenout také možnosti nejrůznějšího příslušenství. Při téměř jakékoli aktivitě vizuální či audiovizuální bude například potřeba stativ. Stativ fixuje polohu fotoaparátu či kamery. V případě videografie je lepší použít stativ s kulovou či panoramatickou hlavou, která umožní plynulé otáčení zařízení. Je třeba počítat se stativem dostatečně pevným a také vysokým k danému typu použití. Pozor, v případě, že používáme fotoaparát či videokameru se systémem stabilizace obrazu, je nutné jej při použití stativu vypnout.

V případě, že fotoaparát bude použit ke snímání jednotlivých políček animace, bude potřeba ještě dálková spoušť, která umožní pořizovat snímky bez toho, aby se fotoaparátu někdo musel dotknut i nepatrný pohyb fotoaparátu mezi snímky může znamenat značný posun snímaného objektu v záběru a tím buď znehodnocení snímků, či nutnost zbytečně vše dorovnávat softwarově.

Pro práci na časosběrném videu (time-lapse) je pak třeba buď fotoaparát či kamera, která podobnou funkci nabízí, nebo intervalová spoušť, která sama ovládá, po jakou dobu a s jakou frekvencí se budou snímky pořizovat.

Důležité je také osvětlení. V případě animace je nutné zachovat po celou dobu stejné světelné podmínky, pokud naopak hra se stíny není součástí práce. Takové konzistentnosti není možno dosáhnout v běžné třídě za denního světla; je potřeba osvětlovací techniky. Vzhledem k univerzálnosti je výhodnější používat stálá světla oproti zábleskovým jednotkám. Není ani nutné pořizovat drahá fotografická osvětlovací zařízení, pro animaci úplně postačí jednoduché reflektory či lampičky.

Pokud je žádoucí obohatit záběr o nějaký efekt či barevný nádech, je možno buď tento dodat až v postprocessingu, či použít fotografické filtry, které se předsunou před objektiv či se zašroubují přímo na něj. Ačkoli většinu efektů je možno replikovat softwarově, například použití polarizačního filtru (umožňuje např. odfiltrovat odlesky) napodobit nelze.

Pro videografii, kde je důležitá zvuková stopa, je nezbytné zajistit kvalitní audiozáznam. Toho lze dosáhnout buď použitím externího zařízení k nahrávání zvuku, či zapojením externích mikrofonů přímo do fotoaparátu či kamery. K použití při nahrávání hraného filmu se např. skvěle hodí tzv. hot shoe mikrofony, které se upevňují k fotoaparátu na místo externího blesku. Nestěžují tak příliš manipulaci s aparátem a nahrávání může i nadále zajišťovat jen jedna osoba, což by v případě připojení externích mikrofonů jiného typu bylo obtížné.

Existuje samozřejmě i další užitečné příslušenství, zde jsme zmínili jen to, které je pro storytellingové aktivity stěžejní, lze ho snadno použít a není nepřiměřeně finančně náročné.

A co telefony a tablety?

Tablety a smartphony v sobě integrují výhody všech výše zmíněných zařízení. Jsou univerzální jako počítače, ještě lépe přenosné než notebooky a umožňují nahrát zvuk, obraz i video. Lze je tak použít jako kameru, diktafon i fotoaparát a výsledný výstup dokonce na zařízení i sestříhat. Krom toho většinou obsahují i mnohé další senzory a funkce, díky kterým mohou práci na aktivitách usnadnit.

Smartphony mohou mít žáci (a většinou dnes i mají) v podobě vlastního zařízení neustále u sebe, a mohou tak zaznamenávat dění kolem; skvěle se tak hodí pro jakoukoli aktivitu dokumentárního charakteru, či všude tam, kde je potřeba pohotově pořizovat záznam, který bude později zpracován, ať už opět na chytrém zařízení, či v počítači.

Tablety jsou vhodnější u aktivit, kde se očekává kromě záznamu i další tvůrčí práce. Jejich velké displeje umožňují mnohem pohodlnější obsluhu než telefony.

Samostatnou kapitolou je pak využití chytrých zařízení společně se specializovanými aplikacemi, které pro všechny majoritní platformy vznikají. Použití těchto zařízení ve spojení s takovými nástroji pak umožňuje provádět aktivity, které by bez nich byly nepřekonatelně časově náročné. Intuitivnost a snadnost ovládání pak značně podporuje zájem žáků o takové aktivity.

Je však třeba počítat s tím, že chytrá přenosná zařízení nejsou vhodná pro každou aktivitu a že kvalita výstupu nemusí být vždy na úrovni zařízení specializovaných, což ovšem platí o jakémkoli univerzálním nástroji.

Jaké zvolit softwarové nástroje a služby?

Softwarových nástrojů pro podporu storytellingu existuje nepřeberné množství, a to jak aplikací přímo pro storytelling určených, tak programů které sice mají jiný primární účel, ale lze je s úspěchem pro vyprávění příběhů použít.

Výčty nejlepších či nejzajímavějších aplikací jsou pravidelně uveřejňovány na různých webových portálech a s každým rokem se na těchto seznamech objevují nové a nové aplikace a programy. Například Chritopher Pappas zařadil ve svém článku z roku 2013 mezi ty nejužitečnější službu Animoto, ačkoli je primárně určena k tvorbě videoprezentací. [4] Velmi obsáhlý seznam hned padesáti nástrojů publikoval také David Kapuler na webu Tech &Learnig, který se ovšem zaměřuje především na nástroje určené pro zařízení s operačním systémem iOS. [5] Všechny hlavní platformy pak bere v potaz seznam uveřejněný na portále edtechteacher, kde jsou nástroje přehledně roztříděny dle platformy.

Ve své práci jsem provedl výběr aktuálních nástrojů a služeb, jejichž použití je přínosem či přímo nezbytností pro dané storytellingové aktivity, jsou lokalizovány do češtiny (či mají alespoň jednoduché a intuitivní uživatelské rozhraní) a jsou v nějaké své formě zdarma k použití (alespoň pro žáky a učitele). Přehled je obsažen v následující tabulce, která obsahuje základní informace o těchto nástrojích. Po kliknutí na název nástroje budete přesměrování na odpovídající stránku v přehledu nazvaném Softwarové nástroje pro digitální vyprávění příběhů vytvořeném s pomocí Wiki na portálu Rvp.cz. Najdete tam podrobnější informace o využití daného nástroje v digitálním vyprávění příběhů.

Nástroj
Domovská stránka a základní popis
Podporované platformy
Lokalizace do češtiny
The Google Apps for Education Suite
https://www.google.com/edu/
Jedná se o cloudové řešení - kompletní balík kancelářských aplikací, zahrnující nástroje pro tvorbu dokumentů, prezentací a mnohé další.
webová služba, Andorid, iOS
Ano
Microsoft Office
https://products.office.com/cs-cz
Kompletní balík kancelářských aplikací, zahrnující nástroje pro tvorbu dokumentů, prezentací a mnohé další.
webová služba, Windows, OS X, Android, iOS
Ano
Mp3DirectCut
http://mpesch3.de1.cc/mp3dc.html
Jednoduchá aplikace pro stříhání a úpravu zvuku.
Windows, Linux (prostřednictvím Wine)
Ano
Audacity
http://audacityteam.org/
Vícestopý zvukový editor.
Windows, Linux, OS X
Ano
Smart Voice Recorder
http://recorder.smartmobdev.com/
Aplikace pro záznam a sdílení zvuku pro mobilní telefony a tablety.
Android
Ano
IrfanView
http://www.irfanview.com/
Multimediální prohlížeč nabízející i funkce jednoduchého grafického editoru.
Windows
Ano
Gimp
https://www.gimp.org/
Plnohodnotný rastrový grafický editor.
Windows, Linux, OS X
Ano
Microsoft Movie Maker
http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows/movie-maker
Jednoduchý nástroj pro střih a úpravu videa.
Windows
Ano
VideoShow: Video Editor
http://www.videoshowapp.com/
Jednoduchý nástroj pro střih a úpravu videa pro mobilní telefony a tablety.
Android, iOS
Ano
Animoto
https://animoto.com/
Webová služba určená pro tvorbu videoprezentací.
webová služba, Android, iOS
Ne
Exposure
https://exposure.co/
Webová služba určená pro tvorbu fotoprezentací.
Webová služba
Ne
Bubblr
http://www.pimpampum.net/en/content/bubblr
Jednoduchý nástroj pro tvorbu komiksů.
Webová služba
Ne
Storybird
https://storybird.com/
Specializovaný nástroj určený pro digitální vyprávění příběhů, převážně ilustrovaných e-knih.
Webová služba
Ne
Scratch
https://scratch.mit.edu/
Jednoduché grafické programovací prostředí.
Webová služba
Ano
Looking Glass
http://lookingglass.wustl.edu/
Jednoduché grafické programovací prostředí umožňující tvorbu 3D animací.
Windows, Linux, OS X
Ne
Inklewriter
http://www.inklestudios.com/inklewriter/
Nástroj pro tvorbu Gamebooků – jakési obdoby textových počítačových her.
Webová služba
Ne
Toontastic
http://launchpadtoys.com/
Komplexní nástroj pro digitální vyprávění příběhů určený pro platformu iOS.
iOS
Ne
Racontr
http://racontr.com/projects/
Komplexní webový nástroj pro tvorbu prezentací (i interaktivních).
Webová služba
Ne

Závěrem

Výše uvedený výčet není ani zdaleka úplný, nicméně ilustruje, že lze vybrat nástroj vhodný pro téměř jakoukoli storytellingovou aktivitu, od těch nejsložitějších projektů až po kratičké hříčky. Určitě mnoho z Vás narazí na další a další programy či služby, které se pro vyprávění příběhů hodí, či objeví zajímavé možnosti nástrojů už dávno známých. Budu moc rád, dáte-li nám vědět, jak se vám daří tuto velmi silnou metodu aplikovat. Chcete-li se storytellingem zabývat hlouběji, nezapomeňte se blíže seznámit s mou diplomovou prací.

Ať již zvolíte jakýkoli nástroj, přeji vám i příběhům vašich žáků mnoho zdaru.

Citace:
[1] - TREFNÝ, Martin. 50 zdrojů free obrázků podle Dana Leemana. 2015. [cit. 2016-2-28]. Dostupný z WWW: [http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20275/].  
[2] - PAPPAS, Christopher. 34 Site to Download Free Music for Online Courses. 2012. [cit. 2016-2-28]. Dostupný z WWW: [http://elearningindustry.com/ultimate-list-free-mu...].  
[3] - BYRNE, Richard. Free Sound Effects Library. 2010. [cit. 2016-2-28]. Dostupný z WWW: [http://www.freetech4teachers.com/2010/07/free-soun...].  
[4] - PAPPAS, Christopher. 21 Free Digital Storytelling Tools For Teachers and Students. 2013. [cit. 2016-2-28]. Dostupný z WWW: [http://elearningindustry.com/free-digital-storytel...].  
[5] - KAPULER, David. 50 Sites and Apps for Digital Storytelling. 2013. [cit. 2016-2-28]. Dostupný z WWW: [50 Sites and Apps for Digital Storytelling].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 29. 03. 2016
Zobrazeno: 4211krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BOUCHNER, Jan. Technologická podpora digitálního vyprávění příběhů. Metodický portál: Články [online]. 29. 03. 2016, [cit. 2019-05-24]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20747/TECHNOLOGICKA-PODPORA-DIGITALNIHO-VYPRAVENI-PRIBEHU.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 29. 08. 2018 08:49

Zájemcům o metodiku vyprávění příběhů doporučuji článek Gartha Japheta na WEForum - Storytelling can be a force for social change. Here's how.