HRL demonstruje postup zvyšující intelektuální schopnost člověka učit se nové dovednosti |
MALIBU, Calif. 10. února 2016 — Jedná se o případ, kdy život napodobuje vizi z filmu. Vědci HRL Laboratories, LLC předvedli zařízení, které dokáže zdokonalit proces osvojování dovedností podobný tomu, který se vyskytuje ve sci-fi filmu Matrix. Pracuje na principu elektrické stimulace mozku stejnosměrným proudem, která ovlivňuje schopnost člověka učit se postupy potřebné pro uplatnění v reálném životě. |
Toto je doslova přeložené oznámení, které se objevilo v novinkách na webu HRL Laboratories, LLC (Hughes Research Laboratories). Případ je to pro nás vzdělávací technology skutečně zajímavý. Ukazuje, kam spěje vývoj aplikací uplatňujících nejnovější vědecké poznání, a zároveň je dokonalou ukázkou všudypřítomné snahy médií ovlivňovat význam původní informace, která dokazuje nezbytnost informační gramotnosti jako základní kompetence každého člena naší společnosti.
Laboratoř HRL je pracovištěm realizujícím výzkum pro letecké společnosti Boening a General Motors. Původní seriózní vědecká zpráva, která stojí v pozadí [1], je výstupem experimentu, který tým výzkumných pracovníků HRL provedl na 32 pilotech trénujících přistávání na leteckém simulátoru. Ti, kteří byli během nácviku stimulováni tDCS (transkraniální stimulace stejnosměrným proudem), dosáhli o 33 % lepších výsledků než kontrolní skupina.
Enhanced Training Through Neurostimulation
Výsledek je to opravdu velmi slibný, jenže zatím není na místě ho přeceňovat. Podívejme se na podstatnou informaci ze závěru zmiňované zprávy: „Cílem výzkumu bylo zjistit, zda tDCS stimulace může zlepšit výcvikové postupy při přípravě pilotů na leteckém simulátoru. Toto zlepšení by mohlo významně snížit dobu výcviku a tím i jeho cenu. Navíc by mohlo být přenositelné i na jiné tréninkové prostředí. Naše výsledky zároveň naznačují také snížení odchylek při průchodu výcvikem. Dokud plně nepochopíme příčiny a faktory pozorovaných jevů, je příliš brzy na to, abychom mohli potvrdit nebo vyvrátit jakékoli užitečné vylepšení stávajících výcvikových postupů.“ [1]
V tomto okamžiku již víme vše podstatné. Detaily z kuchyně kognitivních psychologů a neurologů se zabývat nebudeme. Podíváme se ale, co se zprávou udělalo nejprve vlastní tiskové oddělení HRL Laboratories. Právě tam se zrodil nápad přirovnat metodu ke známé scéně z Matrixu. Jedná se o situaci, v níž se Neo učí Jiujitsu jednoduše tak, že je mu tato schopnost přímo nahrána do mozku z počítače (I'm going to learn Jiujitsu?). Jenže to, co dokázali vědci HRL, je něco zásadně odlišného. Přenos hotové schopnosti a urychlení jejího osvojení nelze ztotožňovat. Zdá se, že ono LLC za oficiálním názvem HRL, které znamená něco na způsob podniku „s ručením omezeným“, je docela na místě. Vypadá to, že se tato vědecká instituce pokouší získat maximální mediální pozornost nejspíše proto, aby zvýšila svůj kredit u investorů.
Jenže pak se teprve takto prezentované zprávy chopili novináři. Nikoho asi nepřekvapí, že ji další média převzala v ještě o něco senzačnější pozměněné formě. Za všechny třeba celkem seriózní britský Telegraph s titulkem Scientists discover how to 'upload knowledge to your brain' (Vědci našli způsob, jak 'nahrát znalosti do vašeho mozku'). [2] To je sice senzace, ale bohužel úplný nesmysl!
Metoda stimulace mozku tDCS se používá již desítky let. V poslední době se ji podařilo značně zdokonalit. Používá se v medicíně, třeba při rehabilitaci po mozkových příhodách. Naznačené úspěchy vedou k pokusům ji aplikovat při potřebě zvýšení okamžitých schopností lidí v různých oborech. Existuje dokonce i komerční zařízení foc.us, které je oblíbené hlavně u hráčů počítačových her. Jenže odborníci varují. S neodborným použitím je spojeno velké množství rizik. Nejde jen o to, že zatím nejsou dostatečně prozkoumány principy, jimiž tato metoda ovlivňuje funkci mozku. Dalším rizikovým faktorem je možnost nesprávného nastavení a umístění elektrod, které může způsobit stimulaci nesprávných oblastí. [3]
V jedné věci však mají vědci HRL nejspíše pravdu. Jsou první, kdo použil metodu tDCS v přímé souvislosti se vzděláváním. Je docela pravděpodobné, že se v blízké budoucnosti dočkáme dalších podobných experimentů. Vývoj tímto směrem by rychle mohl dospět až do stavu, kdy budou žáci podobné zařízení používat nejen při hraní her, ale i při domácí přípravě do školy. Zajímavé by mohlo být i nasazení při rozhodném testování místo jiných způsobů podvádění. Pak by bylo nutné nenápadně ukrýt elektrody ve vlasech. Výrazné zlepšení výsledků by za to jistě stálo.
Zbývá mi jen poděkovat Audrey Watters za navedení na toto zajímavé téma [4].
Dodatek: Ještě než stačil článek vyjít, je tu další zpráva o podobných experimentech potvrzující mou předpověď:
DARPA to Explore Nerve Stimulation to Accelerate Learning Processes.
Omlouváme se za technický výpadek našich stránek.
O této chybě víme a právě ji spravujeme.
Děkujeme za trpělivost.