Spomocník Základní vzdělávání Třetí propast podle OECD
Odborný článek

Třetí propast podle OECD

8. 9. 2016 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek informuje o nové zprávě OECD PISA Infocus zabývající se rozdíly ve využívání internetu 15letými žáky v závislosti na jejich socio-ekonomickém statusu.

Nám důvěrně známý výzkumný program OECD PISA, který provádí opakované mezinárodní srovnávání schopností žáků na konci ZŠ, pracuje se získanými daty průběžně a provádí na nich různé analýzy. Každý měsíc pak vydává specializovanou zprávu (PISA Infocus). Ta červencová se věnovala zjištěným rozdílům v tom, jak využívají internet žáci s různým socio-ekonomickým pozadím – Are there differences in how advantaged and disadvantaged students use the Internet? Pracuje zatím stále ještě s daty z roku 2012, ta poslední (2015) budou uvolněna letos na podzim.

Výsledek není překvapivý. O tom, že nestačí žáky připojit do internetu, samozřejmě víme dávno. Existuje hned několik úrovní digitální propasti. Po překonání prvních dvou (vybavení, ovládání) dospíváme ke třetí, tj. ke schopnosti technologie používat ke svému zdokonalování. Je hodně důležité problémy a rizika nejen znát, ale umět též argumentovat ověřenými a podloženými fakty. Zde je role OECD nezastupitelná. Podívejme se na základní sdělení citované zprávy.

  • V pěti severských zemích stejně jako v Hong Kongu, Holandsku a Švýcarsku má 98 % žáků přístup do internetu i z domova. Naproti tomu v některých málo či středně vyvinutých zemích má většina znevýhodněných žáků, pokud vůbec, přístup pouze ve škole.
  • V roce 2012 strávili znevýhodnění žáci minimálně stejně času online jako zvýhodnění, bere-li se v úvahu průměr zemí OECD. V 21 ze 42 zemí strávili znevýhodnění žáci na internetu dokonce více času než zvýhodnění.
  • Ve všech zemích je to, co žáci na počítačích dělají (od e-mailu až po sledování zpráv), závislé na jejich socio-ekonomickém statusu. Zvýhodnění žáci daleko více hledají informace a čtou zprávy, zatímco ti znevýhodnění se zabývají spíše chatováním a hraním her.

Souvislosti jsou zřetelně patrné z následujícího grafu.

Využití počítačů k hraní či k získávání praktických informací z internetu
Poměr žáků provádějících některou z obou aktivit alespoň jednou týdně v závislosti na socio-ekonomickém statusu

Není těžké z těchto dat udělat závěr, který by měl být pro naši školskou politiku směrodatný. Nepodaří-li se nám zvrátit stávající vývoj vedoucí k vybavenosti všech žáků technologiemi s přístupem do internetu s tím, že jen někteří jsou vedeni k tomu, aby tuto nově nabytou možnost využívali ke svému prospěchu, čeká nás další rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi. Právě znevýhodnění žáci musí dostat příležitost pochopit, že technologie jsou prostředkem umožňujícím jim získat znalosti a dovednosti potřebné k plnému uplatnění v životě.

V našich podmínkách se o poměrně velmi obtížnou realizaci potřebných opatření snaží Strategie digitálního vzdělávání – viz Digivzdělávání.cz.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
8. 9. 2016, 16:34
Klobouk dolů před pány vědátory z OECD!  "Sociální znevýhodnění" je v Česku vymezeno ve třech směrech, z nichž dva - nařízená ústavní výchova a postavení azylanta - lze rozpoznat triviálně, zatímco ten třetí směr - jakési rodinné prostředí - se bude posuzovat zapeklitě. V Česku se tomuto posuzování mají věnovat školská poradenská zařízení, a ledacos naznačuje, že to nebude snadný úkol.A hleďme, badatelé z OECD to pro každého jednotlivého studenta dokázali rozhodnout od zeleného stolu.
Kdybych to měl posuzovat selským rozumem, dovedu si představit znevýhodněné žáky kdesi v Africe. Jeden bydlí 100 m od studny, druhý to má k nejbližší studni 10 km. Jasné znevýhodnění. Ale co v Česku? Jeden student dvakrát přejde ulici a je ve škole, druhý musí ráno vstát brzo a mazat na autobus. Je tím dost znevýhodněný? Asi ne, neboť Ministerstvo se přece snaží počty dojíždějících žáků ještě zvyšovat.
Co tedy říká specializovaná zpráva OECD PISA? Inu, že různí lidé používají výpočetní techniku k různým účelům. A to je to neštěstí? To je to nebezpečí, proti kterému naši digitální stratégové vyráží do boje? A co by asi chtěli docílit? Aby každý používal výpočetní techniku ke stejným účelům?
"Nepodaří-li se nám (to či ono - podrobnosti vynechal E.K.), čeká nás další rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi", píše pan Brdička. Mám tu pro pana Brdičku zprávu jobovici: ono jím obávané rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi nás čeká tak či tak, ať už se panu Brdičkovi, MŠMT a všem sociálním inženýrům na celém světě jejich záměry zdaří či nezdaří.
A ještě jednou pan Brdička: "Právě znevýhodnění žáci musí dostat příležitost pochopit, že technologie jsou prostředkem umožňujícím jim získat znalosti a dovednosti potřebné k plnému uplatnění v životě." -- Nu, "dostat příležitost pochopit" se dá zařídit levně, možná dokonce zadarmo. Bude zajímavé sledovat, kolik miliónů (nebo miliard?) v tom MŠMT dokáže utopit.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.