Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Muskův Neuralink
Odborný článek

Muskův Neuralink

5. 6. 2017 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička
Tento článek je součastí seriálu: Neuralink

Anotace

Druhý díl seriálu o současném stavu vývoje technologií stimulace lidského mozku, které mají souvislost s učením. Tento díl je založen na zprávě blogera Tima Urbana, která popisuje nejnovější projekt známého investora Elona Muska. Dozvíte se v něm, čeho budou tyto technologie ve spolupráci cloudovou umělou inteligencí v dohledné době schopny.

Minule jsme si v článku Technologie podporující myšlení ukázali, že výzkum a vývoj v oblasti technologiemi podporovaného sledování a stimulace mozku přináší naprosto převratné možnosti, které slibují umocnění schopností lidí. Mnoho investorů cítí velký potenciální zisk, což je vede k masivnímu financování tohoto oboru. Nejnovějším příkladem je světoznámý investor pokrokových vědeckých projektů (Tesla, SpaceX) Elon Musk a jeho nejnovější projekt Neuralink, který byl nedávno spuštěn a tuto již tak dost turbulentní oblast ještě více rozvířil.

O projektu Neuralink v dubnu 2017 podrobně informoval Muskův dvorní bloger Tim Urban ve svém mimořádně sledovaném blogu Wait But Why [1]. Vše nasvědčuje tomu, že v blízké budoucnosti bude vývoj akcelerovat ještě mnohem více než dosud. Díky Timu Urbanovi si dnes dokážeme představit, kam chce Elon Musk své snažení nasměrovat. Pokusím se to shrnout.

Budoucí vývoj předpokládá 4 fáze postupně aplikující vždy vyšší úroveň technologického rozhraní, které zajišťuje komunikaci mezi mozkem člověka a počítačem vybaveným umělou inteligencí připojeným do cloudu.

  1. Potřebuji-li zjistit fakta, obrátím se na cloud a v mysli se mi zobrazí příslušná informace ve formě podobné současnému webu (text, zvuk, video). Akce je podobná stávajícímu googlování, podstatný rozdíl je ale v tom, že nepotřebuji žádné V/V zařízení (klávesnici, displej apod.). Vše je realizováno prostřednictvím typicky neinvazivní stimulace mozku pomocí čidel umístěných v tzv. „čarovné čapce“, kterou si stačí nasadit na hlavu. Zpracování informace a transformace do podoby znalostí není touto schopností ovlivněna. Bez pracného učení se nikdo neobejde.
  2. Potřebuji-li znát fakta, obrátím se na cloud a během vteřiny se dozvím vše potřebné. Žádný proces čtení či sledování videa se nekoná. Získávám hotové znalosti velmi podobně, jako si je vybavuji, jsou-li již k dispozici v mé dlouhodobé paměti. Existence takových faktických znalosti stále ještě neznamená, že rozumím jejich podstatě. Jedná se jen o dokonalou encyklopedickou externí paměť.
  3. Má paměť má přímý přístup k libovolným informacím a nejsem schopen vůbec rozeznat, zda jsou primárně uloženy v mé hlavě nebo v cloudu. To je jistě úžasné rozšíření schopností člověka, ale mozek stejně nedokáže najednou pracovat se všemi v cloudu se vyskytujícími daty. Jedná se o téměř nekonečnou paměť, která funguje jako interní. K pochopení souvislostí, které je nezbytné např. při řešení problémů, musí mozek nadále vyvíjet vlastní aktivitu. S největší pravděpodobností se člověk na této úrovni neobejde bez hlubokého mozkového implantátu schopného mnohakanálové cílené stimulace neuronů.
  4. Vše, na co pomyslím, se nejen okamžitě dozvím, ale porozumím i podstatě daných fakt. Dokonce i ti nejoptimističtější odborníci si uvědomují, že tato úroveň je v dohledné době nedosažitelná a patří do oblasti science-fiction. Budeme s ní proto tak zacházet.

Je zjevné, že pokud by se tento vývoj uskutečnil, znamenalo by to značné rozšíření schopností člověka. Sám Elon Musk jako jeden z hlavních důvodů, proč se v něm angažuje, uvádí potřebu lidstva držet krok s rozvojem umělé inteligence, která jednou ve své třetí fázi (ASI) dospěje k superinteligenci (Co bychom měli vědět o botech). Pak by reálně hrozilo, že by se stroje mohly ujmout nadvlády nad světem.

Elon však má ještě více důvodů. Obává se, že je tato technologie zneužitelná k osobnímu prospěchu některých lidí (Tim je nazývá „špatnými hochy“). Tomu mohou zabránit jen „dobří hoši“, a to tak, že budou vývoj kontrolovat a směrovat ho ku prospěchu celého lidstva.

Podívejme se, jaká rizika tato technologie přináší:

  • Zhroucení počítačové sítě (cloudu).
    To je ještě ta nejméně závažná situace, protože obvykle je možné počítač restartovat. Celé by to však mohlo dopadnout mnohem hůře, pokud by to zhroucení bylo způsobeno úmyslně nebo kdyby na rozšiřujících schopnostech člověka byl aktuálně závislý nějaký proces (třeba chirurg při operaci apod.). Samozřejmě je třeba možnost poruchy u každého zařízení předpokládat. Zvlášť závažné důsledky by taková porucha mohla mít, pokud by nastala u zařízení umístěného někde uvnitř hlavy člověka.
  • Počítače mohou být zneužity hackery.
    Již dnes jsou cloudové technologie masivně využívány k získávání tzv. velkých dat vytvářených lidmi. Špatní hoši jsou schopni proniknout skoro všude a zcizit libovolná tajná či soukromá data. Snímání aktivit mozku umožňuje mnohem dokonalejší zjišťování, co si lidé myslí. Jsou to informace, které stojí za to získat a lze je zneužít.
  • Lidé mohou být ovládnuti hackery.
    U vyšších forem stimulace mozku jsou rizika mnohem větší. Zásadní problém je v tom, že zde již nejde jen o snímání aktivit, ale mozek může být též přímo ovlivňován. To je jistě věc, která má obrovský potenciál možného zneužití. Do určité míry lze skutečně hovořit o tom, že podobná technologie výrazně zvýší možnost přímého řízení toho, co si lidé myslí.

Tim Urban mluví o rizicích v souvislosti s napadením cloudového prostředí, které bude využito pro umocňování myšlení lidí, hackery. Jenže Elon Musk si pravděpodobně uvědomuje i další a mnohem závažnější rizika. Mezi špatné hochy řadí i ty investory, kteří vidí v osobním vlastnictví budoucích inteligentních technologií prostředek generující zisk a hlavně moc.

Jsem přesvědčen, že právě tato rizika jsou ve skutečnosti nejzávažnější. Až dosud jsme žili v přesvědčení, že lidstvo nemá lepší nástroj pro správu věcí veřejných než demokracii a občanskou společnost, která dokáže rizikové jevy odhalovat a napravovat. Aktuální vývoj ale ukazuje, že se blíží okamžik, kdy nás nespokojenost většiny dovede až ke ztrátě demokracie, tj. k vítězství oligarchů, kteří svůj vliv odvozují již nejen od osobního vlastnictví, ale zneužívají i nástroje státní moci. Určitě není příliš povzbudivé, představíme-li si, že by měli k dispozici též zde popisované prostředky.

Co dělat? Musím přiznat, že nevím. Skoro to vypadá, že nás před nástupem soukromé superinteligence může zachránit jen skutečný superman. Pokud se nevzpamatujeme, asi nám nezbude než věřit, že jím může být třeba právě Elon Musk. Určitý náznak jeho dobrých úmyslů lze najít třeba v podpoře projektu otevřené umělé inteligence (Open AI). Bez existujících demokratických záchranných brzd nám ovšem skutečně zůstane jen víra v téměř nadpřirozené schopnosti vývojářů nových technologií.

Nevím, jak vy, ale já bych na zázraky raději nespoléhal.

Elon Musk’s Neuralink Can Now Experiment on Humans

Pro většinu našich učitelů jsou zde předložené vize budoucnosti asi zcela nepředstavitelné a neakceptovatelné. Docela je chápu. Přesto se musí stát základem toho, jak přemýšlíme o cílech naší výuky, která má žáky připravit na život v budoucnosti. Již dnes jsou rizika toho, že online svět ovlivňuje, co si myslíme, značná. Eliminovat to je možné jedině budováním kvalitní informační gramotnosti a porozuměním tomu, jak fungují technologie a umělá inteligence.

To není snadné. Je třeba získat mnoho znalostí, v problematice se orientovat a nenechat se zahltit přemírou rozporuplných informací. Umocňující stimulace mozkové činnosti se určitě může hodit. Čarodějnou čapku sice zatím k dispozici nemáme, něco přesto můžete udělat třeba hned, a navíc úplně bez rizika možného zneužití. Vsadím se, že nevíte, o čem mluvím? Je to prosté fyzické cvičení. Odborníci ho doporučují jako výborný katalyzátor paměti a myšlení. Britští vědci nedávno prokázali, že dopad cvičení lze umocnit nasazením specializovaných počítačových her využívajících snímač pohybu (exergames) [2].

Má rada tedy zní: Zkoumejte důkladně všechny zprávy (o budoucnosti umělé inteligence), vnímejte, od koho k vám přicházejí, budujte svou informační gramotnost. A občas si nezapomeňte zacvičit!

Literatura a použité zdroje

[1] – URBAN, Tim. Neuralink and the Brain’s Magical Future. 2017. [cit. 2017-5-13]. Dostupný z WWW: [http://waitbutwhy.com/2017/04/neuralink.html].
[2] – Active Gaming is Good For Brain Health and Memory. 2017. [cit. 2017-5-13]. Dostupný z WWW: [http://neurosciencenews.com/gaming-memory-brain-health-6578/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Pavel Janíček
12. 8. 2017, 12:43
Při čtení mě napadlo několi myšlenek (myšleny napůl humorně):
- jak bude mít člověk v hlavě implatnát (made in China) a setře se rozdíl v "interní" a externí paměti, určitě bude hrozit i zneužití "interních" informací (tedy vlastních myšlenek, vzpomínek), které někdo hackne (jedno, jak dokonalý bude mít implatnát fireweall).
- jestli pak nezakrní mozek, když vlastně bude ve výsledku pracovat jako terminál pro "externí" paměť
- snad mi nějaký hacker nevnutí myšlenku, že SAVO je skvělý nápoj nebo že umím létat
- většina obyvatel planety není připravena na demokracii (či jiná pozitiva) a potřebuje restrikce. Bohužel.
- ti bohatší budou ještě bohatější, protože budou mít přístup k více informacím (+ číst i naše myšlenky)
- dokáži si představit, že přístup ke vědomostem (externí paměti) bude za paušální poplatek či mikrotransakce; vlastně ne, informaci dostanu, ale předtim mi do hlavy pustí dvě reklamy!
- chápu, že pro jakýkoliv progres se však musíme zabývat optimální situací, pak bych implatnát bral
- vzpomněl jsem si na prof. Hogenovou, jak jsme nuceni dělat stále více, rychleji, efektivněji. Přitom lidský organismus se nevyvíjí tak rychle, máme koneckonců stejná těla jako před 500-1000 lety.
- docela bych rád věděl, co nakonec udělá AI; nabízí se totiž základní otázka: Smysl života a vesmíru?
- libí se mi článek, využiji jej ve výuce pro referát (případně jako restrikci za používání mobilu ve výuce)
E Kocourek
13. 8. 2017, 12:53
Jelikož Muskovy a Urbanovy nápady nabízejí použití výrazně praktičtější, nežli jimi navrhované fantastické vize, avšak nikdo je nepoužívá, je zřejmé, že v tomto okamžiku Musk nemá ze svých nápadů provozuschopného absolutně NIC. Technická stránka věci mě velice zajímá, ale to je téma pro rozsáhlý text, takže ji nyní pominu. Zaujal mě přesah do politiky.

Co že to budou dělat Muskovi „dobří hoši“? Směrovat vývoj ku prospěchu celého lidstva? Zde by čtenář možná měl zpozornět a zamyslet se, zda on sám je součástí onoho Muskova "celého lidstva". A do jaké míry je Muskův deklarovaný "prospěch celého lidstva" také prospěchem jeho, totiž čtenářovým.
Za sebe jsem přesvědčen, že nejsem příslušníkem Muskova (ani jiných podobných dobrodějů) "celého lidstva", a že Muskovi „dobří hoši“ budou vývoj směrovat kamkoli jinam, jenom ne k mému prospěchu. A že tedy z mého pohledu není rozdílu mezi špatnými a dobrými hochy. (Naštěstí obrana před Muskem předvídanými nebezpečími mi připadá poměrně snadno realizovatelná.)
Dotaz na pana autora: Nedošlo zde opět k terminologické záměně (na stránkách rvp.cz tak časté) ? Opravdu pláčete nad ztrátou demokracie? Neobáváte se spíše ztráty svobody? Vždyť demokracie je pouze jeden z možných způsobů správy věcí veřejných, navíc pro dnešní dobu nepříliš vhodný ...

Ad Pavel Janíček 12. 08. 2017 12:43 -- Nevím, jak daleko jsou hackeři s propagací nápoje SAVO, ale zdá se, že již vám vnutili myšlenky, že demokracie patří mezi pozitiva a že "většina obyvatel planety (...) potřebuje restrikce". Pokud byste to přepočítával, mne zařaďte do kolonky "o demokracii nestojí, o restrikce také ne".
Bořivoj Brdička
14. 8. 2017, 08:43
Pana Kocourka žádám, aby blíže popsal systém, v němž existuje svoboda ale není demokracie. Děkuji.
E Kocourek
14. 8. 2017, 14:12
Žádost pana Brdičky chápu tak, že systém, v němž neexistuje svoboda ale je demokracie, on sám dobře zná. Nejspíš z české a EUropské praxe.
K vlastní žádosti: Svoboda bez demokracie existovala v západních teritoriích U.S.A. do doby, než se z nich staly členské státy U.S.A., tedy s malým přesahem od začátku do konce devatenáctého století. Začalo to vítězstvím ve válce za nezávislost r.1783, poslední státy vstoupily do Unie r.1912. Svobodné území se postupně přesouvalo západním směrem - začalo na západní straně Apalačských hor a na východním břehu Mississippi, skončilo na úrovni Skalistých hor. Scifisté očekávají, že podobný stav a podobné svobodné území může vzniknout v průběhu dobývání kosmického prostoru.
V nedávné minulosti - před předáním města pod správu ČLR v r.1997 - byl za útvar se svobodou ale bez demokracie považován Hongkong.
Samotný takový systém správy věcí veřejných teoreticky popsal Friedrich August von Hayek v knize Právo, zákonodárství a svoboda. Název onoho systému schválně neuvádím, protože dnes je používán pro zcela jiný obsah.
Bořivoj Brdička
15. 8. 2017, 07:52
Správně. Zatím můžeme říkat a psát, co chceme. Ale hádám, že nikdo z čtenářů si nemyslí, že volby vyhraje ten nejlepší z nás, který nás všechny povede k lepším zítřkům. I když, vezmu-li pravý význam slova demokracie, pak svým způsobem máme i tu. Lid rozhoduje, jde o to, zda dostatečně informovaně. A zde se opět s panem Kocourkem asi shodneme. Rozdíly mezi demokracií a totalitou se stále více smazávají.Elon Musk možná dobře ví, co činí. Ani já však nevěřím tomu, že to dělá s cílem prospět všem.
E Kocourek
15. 8. 2017, 10:24
Špatně. Na webu si můžeme psát, co chceme, ale na realitu to nemá pražádný vliv. (V práci bych si svobodný projev nedovolil.) Je lhostejné, kdo vyhraje volby, neboť "kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zakázali" - to snad znáte. Lid rozhodně o ničem nerozhoduje. Jinak asi shoda s panem Brdičkou.
Bořivoj Brdička
16. 8. 2017, 05:59
Pak tedy zbývá jen naznačit, co dál. Pro mě zůstává jedinou přijatelnou možmostí evangelizace informační  a mediální gramotnosti. Za vzor si beru Paula Freireho. Co navrhuje pan Kocourek? Revoluci?
Jan Maršák
19. 8. 2017, 14:59
Ad E Kocourek: Ale při protestech v Honkongu proti Carrii Lamové (ustanovené správkyni Hongkongu) bylo hlavním heslem protestujících "Žádám všeobecné hlasovací právo". Zřejmě je pro tyto lidi možnost hlasovat ve svobodných volbách (a tedy i existence demokratického systému) dosti zásadní věc. Asi si dobře uvědomují, že bez demokratického systému nebudou mít ani svobodu. Mimochodem i před rokem 1997 v Hongkongu probíhaly demokratické volby, byť byl Hongkong pod britskou správou (čemuž se nelze divit, když Velká Británie je demokratická země). 
Ad Bořivoj Brdička: "Rozdíly mezi demokracií a totalitou se stále více smazávají". A kde konkrétně se tomu tak děje?
Bořivoj Brdička
20. 8. 2017, 08:05
Například právě ve volbách. Pokud lze výsledky vhodnými postupy vyrobit, není třeba nasazovat totalitní násilí. Více 4.9. v článku inspirovaném Freirem.
Jan Maršák
20. 8. 2017, 09:32
Ad Bořivoj Brdička: I u nás se tudíž výsledky voleb vhodnými postupy vyrábí? Volby jsou tak i u nás vlastně falšovány? Je pak zajímavé, že ti co volby prohráli, nepodávají proti tomu ústavní stížnosti. Nebo se snad domníváte, že to nemá smysl, protože i Ústavní soud je v tomto falšování též zapleten či dělá, že o tom neví?
Bořivoj Brdička
20. 8. 2017, 10:09
Ale ne, to ovlivňování je přece naprosto legální! Výsledek je odvislý od informační gramotnosti občanů. Čím je tato nižší, tím snadněji je možné je ovládat. Já přece netvrdím, že vůbec nemáme demokracii. Máme!
Jan Maršák
20. 8. 2017, 10:28
Ovšem s onou informační gramotností je to složité. V demokratickém prostředí mohou informace svobodně šířit různá média (obzvláště díky internetu) a je pouze na lidech (voličích) samotných, které z informací o dané realitě si vyberou jako pro ně relevantní či přesvědčivé.
Bořivoj Brdička
20. 8. 2017, 11:00
To máte naprostou pravdu. Mluvím o tom, zda jsou schopni vyhodnotit volně přicházející informace tak, aby jejich rozhodování bylo vedeno jejich osobním prospěchem.
Bořivoj Brdička
16. 10. 2018, 10:56
The Pentagon’s Push to Program Soldiers’ BrainsAktualizace dané problematiky v článku Michaela Grosse na TheAtlantic.com mapující stav výzkumu spojení mozku s roboty, který je realizován pod zaštitou americké armádní agentuty Darpa (původně Arpa, kde v 70. letech minulého století vznikl internet).
Bořivoj Brdička
27. 9. 2020, 07:09
Nejnovější vývoj popisuje osobně Musk: Neuralink Progress Update, Summer 2020.
Přesto, že se jedná o show a firma dosud nic konkrétního lidem nenabídla, je zřejmé, že určitý pokrok existuje. Cílem je umocnit schopnosti lidí tak, aby dokázali držet krok s umělou inteligencí.
Bořivoj Brdička
22. 4. 2021, 09:54
Po 4 letech zpět k projektu. Neuralink předvedl pokrok na opici, která bravůrně hraje Pong prostřednictvím implantátu v mozku - https://youtu.b…ul1sp4hQ .
Bořivoj Brdička
4. 7. 2023, 09:45
Neuralink začíná být ověřován na lidech - Neuralink: Why is Elon Musk’s brain chip firm in the news? (https://www.bbc…65729383 )

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Neuralink.
Ostatní články seriálu: