Amarův zákon a Hype cyklus

Anotace

Roy Amara byl americký vědec a futurolog, který pracoval pro celosvětově známou výzkumnou instituci SRI a stal se později prezidentem v její samostatné odnoži, sídlící taktéž v kalifornském Menlo Parku, nazvané Institute for the Future. To znamená, že byl jedním z největších světových expertů na vědecky podložené odhalování budoucnosti. Svou celoživotní zkušenost vpravil do pravidla, které je všeobecně známé pod názvem Amarův zákon. Dle překladu Jana Korbela [1] říká toto: „Tíhneme k tomu přeceňovat krátkodobý dopad technologické změny a podceňovat dopad dlouhodobý.”

Běžně se setkáváme s tím, jak technická novinka vyvolává neobyčejný zájem veřejnosti. Nový objev či nové technické řešení slibuje, že rychle zásadním způsobem ovlivní oblast, v níž působí. Pod vlivem médií kdekdo očekává revoluci, ale ta nepřichází, a tak počáteční vlna zájmu pozvolna opadává, až se přehoupne do stavu docela opačného, v němž tato novinka dojde téměř zapomnění. Jenže ona často žije a zvolna se skutečně začíná uplatňovat. V dlouhodobém horizontu pak často dokonce ještě předčí původní očekávání. Signifikantním příkladem ze současnosti může být rozvoj umělé inteligence či virtuální reality.

Amarův zákon do praxe zavedla známá poradenská agentura Gartner, která patří ke světové špičce a specializuje se na informační technologie a sociální sítě. Vývoj tímto zákonem naznačený nazvala Hype cyklem (Hype křivkou, Křivkou humbuku) a jeho jednotlivé fáze blíže popsala.

Gartner Hype Cycle

Wikipedie zatím českou verzi nemá, ale existuje přepis od Jiřího Peterky z roku 2007, který lze s mírnými úpravami použít [2]:

• Technology Trigger (nástup nové technologie) – objevuje se nová technologie, začíná se o ní mluvit a psát v médiích a vkládají se do ní velké naděje a očekávání.
• Peak of Inflated Expectations (vrchol nadsazených očekávání) – naděje a očekávání vkládané do nové technologie vrcholí. V této fázi však již dochází ke zlomu, a naděje a očekávání zase začínají klesat.
• Thought of Desillusionment (pocit deziluze) – viditelnost technologie prudce klesá. Jinak bychom tomu asi řekli „fáze vystřízlivění“.
• Slope of Enlightenment (osvícený nástup) –  vývoj se začíná znovu obracet, technologie znovu (byť mnohem pomaleji) získává popularitu a začíná se postupně prosazovat do reálné praxe.
• Plateau of Productivity (maximum produktivity) – technologie se rutinně využívá a přináší užitek.

Gartner vydává každý rok aktuální specifikaci Hype cyklu pro vzdělávání, která mapuje momentální pozici nejznámějších, pro výuku zajímavých technických inovací. Na Spomocníkovi jsme se s ní setkali naposledy při sledování propadu zájmu o gamifikaci (Může gamifikace vylepšit špatný e-learning?). Poslední zpráva Hype Cycle for Education, 2017 (na rozdíl od Horizon Reportu není v plném znění volně dostupná) naznačuje, že např. právě gamifikace se již z oblasti deziluze dostává. Zde popsané základní vývojové trendy by určitě měl každý zájemce o vzdělávací technologie sledovat.