Mladí lidé se bouří proti sociálním médiím

Anotace

Současná generace dětí/dospívajících, někdy nazývaná Generace Z, bývá často charakterizována jejich blízkým vztahem k moderním technologiím, internetu a sociálním médiím. Poněkud překvapivě tak vyznívá nedávný průzkum, který byl realizovaný britským sdružením The Headmasters′ and Headmistresses′ Conference (HMC je nejstarším sdružením ředitelů britských nezávislých škol, které bylo založeno v roce 1869 a sdružuje 289 škol) a na kterém se podílela organizace Digital Awareness UK (sdružení mladých uživatelů sociálních sítí snažící se podporovat žáky při jejich bezpečném využívání).

Tech Control

Průzkum provedený mezi více než 5 000 žáky nezávislých a státních škol ukazuje, že mladí lidé mají výrazné výhrady proti současnému stavu sociálních médií, přičemž téměř dvě třetiny (63 %) tvrdí, že by jim nevadilo, kdyby nebyla nikdy vynalezena [1].

Zkoumání bylo provedeno v září 2017 a snažilo se identifikovat digitální trendy u dětí ve věku 9 až 18 let (většina odpovědí pochází od dětí ve věku 9, 10 a 11 let, z toho 57 % byly dívky, 43 % chlapci).

Z hlediska výzkumu emocionálního dopadu sociálních médií na osobní spokojenost respondentů vyšly najevo tyto skutečnosti:

• 57 % uvedlo, že se setkali s urážlivými komentáři v on-line světě;
• 56 % pociťovalo, že u nich začíná vznikat závislost;
• 52 % respondentů potvrdilo, že sociální média jim snižují sebevědomí ohledně vzhledu a uspokojení z vlastního života;
• Více než 60 % si myslí, že lidé na sociálních sítích přikrášlují svůj mediální obraz (přičemž 85 % věří, že sami tak nečiní);
• 71 % žáků již podstoupilo „digitální detox“, aby si od sociálních médií odpočinuli, a jsou připraveni k jeho zopakování.

Výzkum se také zajímal o to, co se žákům na sociálních médiích líbí. Mezi nejpopulárnější trendy sociálních sítí patří internetové „memy“ (různé žertíky nebo zajímavosti šířící se internetem) a aplikace typu Snapchat (posílání fotek či videí pořízených v mobilním telefonu, někdy upravených – například funkcí filters/lenses). S oblibou využívanou funkcí je vytváření tzv. Snapchat Stories, tj. kolekcí příspěvků, vytvářejících příběh, případně dokumentujících nějakou událost. Za výhodu této aplikace se považuje na 24 hodin omezená životnost odeslaných příspěvků.

Respondenti také navrhovali změny, které by u sociálních sítí uvítali:

• Méně reklamy (73 %);
• Více důvěryhodných stránek, tj. méně dezinformací (61 %);
• Více kreativního a inspirujícího obsahu (55 %);
• Větší soukromí (49 %);
• Další možnosti výdělku na sociálních sítích (33 %).

Komentáře k výsledkům tohoto průzkumu uveřejněné na stránkách HMC zdůrazňují především tři aspekty, které z něj vyplývají:

1. Pro některé rodiče a učitele může být překvapením, že jejich děti či žáci jsou ve značné míře nespokojeni se světem sociálních médií. Na první pohled se zdá, že internetová generace, přezdívaná „digitální domorodci“, která se narodila do plně digitálního, globalizovaného a multimediálního světa, je se sociálními sítěmi dokonale „srostlá“. Přesto i ona vnímá negativní vlivy tohoto prostředí – například na svůj emocionální život, soukromí či přístup k důvěryhodným informacím. Dokladem může být i dobrovolné podstupování „digitálního detoxu“.
2. Generace „vychovatelů“ by si měla uvědomit, že sociální média mohou vytvářet značný tlak na mladé lidi. Občas je nutné jim pomoci se od něj oprostit.
3. S výsledky tohoto průzkumu by se měly seznámit školy a připravovat své žáky na bezpečný a spokojený pohyb v online světě. Učit je používat zdravý úsudek při využívání sociálních médií a pomáhat nalézat optimální rovnováhu pro využívání internetu a sociálních sítí.

Nepřímé potvrzení výsledků tohoto průzkumu lze nalézt i na jiných příkladech. S překvapivě pozitivními ohlasy se například setkala iniciativa „Phone Fest“ na britské škole v Benendenu. S cílem pomoci žákům snížit jejich závislost na digitálních technologiích se dohodli na třídenním „půstu“ od mobilních telefonů a sociálních sítí. Zpětná vazba od žáků byla natolik pozitivní, že má vedení školy v úmyslu tuto akci pravidelně opakovat.

Iniciativu podobnou té britské lze nalézt i u nás. Přišla s ní Základní škola Mládežnická v Trutnově, která už od roku 2015 pořádá tzv. Den off-line. Již se k ní připojilo 5 dalších škol z celé České republiky. Určitě je třeba kladně hodnotit každou iniciativu, která může oslovit další školy a přispívat tak ke zvyšování povědomí o potřebě budovat digitální gramotnost mládeže.