Téměř nikdo nejspíše nepřehlédl, že nám v parlamentu neschválili kariérní řád. Nechci příliš rozebírat pro mě obtížně akceptovatelné důvody, proč se tak stalo, a tak pouze připomenu, že ta verze, která byla schvalovaná, byla z pohledu Strategie digitálního vzdělávání (SDV) stejně skoro nepoužitelná. Zachovávala však naději, že by se jednou možná mohl naplnit požadavek SDV mluvící o integraci připravovaného standardu digitálních kompetencí učitelů (Učitel21). Pravda, má-li být úkol splněn, standard stejně vznikne, ale bude sloužit jen jako inspirace těm, kteří se sami chtějí zdokonalovat (tudíž ho možná ani nepotřebují).
Současný skličující stav nás ale nesmí přimět k rezignaci. Musíme stále sledovat vývoj ve všech oblastech zavádění technologického pokroku do školství. Příprava učitelů patří k nejdůležitějším podmínkám úspěchu. Před časem jsme již o jednom takovém projektu, na němž spolupracuje firma Pearson se Stanfordem, informovali (Trochu jiné ověřování způsobilosti učitelů). Dnes se podíváme na jiný program celoživotního rozvoje učitelů – na činnost americké neziskové organizace Digital Promise.
Jejím cílem (posvěceným v roce 2008 Kongresem a podpořeným ministerstvem) je, jak název napovídá, inovovat školství zaváděním digitálních technologií. Jednou z hlavních aktivit je modernizace tradičně velmi málo efektivní přípravy učitelů, do níž americké státy investují ročně miliardy dolarů (viz zpráva TNTP The Mirage) [1].
Digital Promise pracuje na realizaci docela nových forem podpory odborného růstu učitelů. Základem již nejsou jednorázová prezenční či výjezdová (tj. drahá) školení orientovaná na různá specializovaná témata. Základem je kontextově orientované soustavné mikroučení, které, jak známo, není jen specifikem učitelů. Je to forma, která v rámci profesní přípravy začíná převládat napříč obory.
Digital Promise (díky svému oficiálnímu postavení) získala celou řadu významných sponzorů. Ke spolupráci přizvala firmu BloomBoard, kterou v roce 2010 založili dva školitelé (mentoři) učitelů (Jason Lange a Eric Dunn) s cílem vytvořit online prostředí tuto činnost podporující. Prvním výrazným úspěchem Bloomboardu bylo otevření tzv. tržiště, kde lze nalézt množství různých učiteli doporučovaných zdrojů (placených i neplacených), učitelé si z nich dělají vlastní kolekce a tyto sdílejí. Inspirativní kolekce čelných učitelů jsou systémem propagovány (např. Margaret Powers).
Spoluprací Digital Promise s Bloomboardem vznikla platforma, která propojuje zdroje nápadů a studijních materiálů s ověřováním dosažených kompetencí učitelů a která pracuje na bázi mikrokreditů. Nápad to sice není úplně originální, implementace za účelem přípravy učitelů je však vysloveně revoluční.
Podstatou je předpoklad, že učitelé jdou příkladem a soustavně se sami od sebe formálně i neformálně vzdělávají. Tyto aktivity jsou často dobrovolné a nepochybně zabírají i volný čas. Jestliže něco takového po učitelích přímo chceme, měli by za to též být nějakým způsobem odměňováni. Cesta k té nejlepší odměně – k uspokojivým výsledkům žáků – může být někdy dost komplikovaná a dlouhá. I ten nejlepší učitel potřebuje nějakou oporu, s jejíž pomocí se udrží na správné cestě. A právě k tomu slouží systém mikrokreditů.
Učitel má k dispozici jejich přehled s podrobným popisem požadavků na konkrétní kompetence, jejichž potřebnost je zdůvodněna a podložena výzkumem na nejvyšší možné současné úrovni. Již dnes systém Digital Promise disponuje 250 takovými mikrokredity (jen na informatické myšlení jich je 12). Zaregistrovaný učitel si prostě vybere z nabídky a plní požadavky. Typicky mohou vypadat například takto:
Jestliže učitel zažádá o udělení mikrokreditu, musí do systému vložit všechny požadované materiály, jeho požadavek je předán ke zpracování a věci se ujímá tým hodnotitelů. Toto je pravděpodobně nejslabší místo celého systému. Vše závisí na tom, zda je hodnocení dostatečně fundované. Na dálku to neposoudím. Vězte ale, že jsou zde určité pojistky. Je to především precizní konkretizace požadavků, která je tím snazší, čím menší oblast dané téma pokrývá. Druhou pojistkou je sdílení. V rámci platformy učitelé zveřejňují nejen své zdroje, ale i své návrhy pro získání mikrokreditů a o jejich kvalitě diskutují. Je velmi pravděpodobné, že by nesprávné posouzení ze strany hodnotitelů vyvolalo pozornost.
Kredity jsou udělovány v podobě odznaků, které lze použít k prokázání kvalifikace při udělování nebo obnově licence (má omezenou platnost), jež je v USA podmínkou pro získání práce v roli učitele. V tomto okamžiku tyto odznaky uznává již 8 amerických států a 20 o tom uvažuje.
BloomBoard: Transforming Educator Prep and Advancement
Místo závěru položím otázku. Co myslíte, všimne si někdo ze zodpovědných činitelů, že toto je návod, jak problematiku kompetencí učitelů řešit i u nás? Řešení by opět mohlo být součástí nějakého projektu. Bez kariérního řádu by to ale zase byly jen vyhozené peníze.
Přesto jsem si jist, že moderní forma podpory celoživotního odborného růstu učitelů jinou podobu mít nebude.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
