Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Škola jako místo pro práci
Odborný článek

Škola jako místo pro práci

11. 6. 2018 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o mé účasti na akci EUN doprovázející publikování výzkumné zprávy o zavádění na tvorbu orientovaných flexibilních prostor do evropských škol. Jedná se o výstup aktivit specializovaného pracoviště EUN – Future Classroom Lab.

Moderní konstruktivistické výukové metody počítají s tím, že si žák nutně musí budovat své vlastní poznání vždy sám ve své hlavě. Jenže tento proces je přímo ovlivňován okolím a tím, co dělá. Ano, je to tak – budovat poznání vždy musí být spojeno s nějakou prací, i když práce v tomto případě může (a měla by často) být hrou.

Školní výuka má samozřejmě různé cíle, stále větší význam mají ty nekognitivní, které nelze snadno ověřovat znalostními testy. Jsou to především schopnosti spolupracovat, prezentovat, řešit problémy. Těchto výukových cílů vždy nelze dosáhnout činnostmi, které se odehrávají jen v hlavách žáků, a nevystačíme jen s učebnicí a perem. Je třeba dělat něco opravdového, něco, co má smysl, nejlépe něco tvořit.

Ve světě existuje velké Maker hnutí, které tvůrčí procesy podporuje. Chceme-li, aby v pozadí byl osobní růst, je zřejmé, že podobné tvůrčí aktivity musíme zavádět i do škol. Nejedná se však o návrat k tradičním dílnám, ale o pojetí docela nové. Významným katalyzátorem se staly technologie dovolující okamžitě tvořit každému jen s tím vybavením, které nosí stále sebou.

Jak na to nám ukazuje například European Schoolnet (EUN) svou Future Classroom Lab (FCL). Je výsledkem několika různých projektů, které EUN řídí či na nich spolupracuje (na počátku byl iTEC). Fyzicky je v sídle EUN umístěna vzorová učebna, která již na první pohled jako běžná třída nevypadá. Je vybavená veškerou myslitelnou technikou (včetně stavebnic, robotů a 3D tiskáren) a zařízením (včetně nábytku). Zde jsou prezentovány výsledky projektů učitelům a zodpovědným činitelům všech evropských zemí. Některé akce jsou virtuální (webináře, kurzy), jiné prezenční. Jedné takové jsem měl příležitost se zúčastnit.

Model EUN Future Classroom Lab [1]

Nesla název Transforming learning spaces in schools: From vision to impact a byla určena tvůrcům vzdělávací politiky na národní úrovni. Byla doprovodnou akcí k nedávno publikované zprávě Guidelines on Exploring and Adapting Learning Spaces in Schools [1]. Na organizaci se kromě EUN (Anja Balanskat, Elina Jokisalo) podílel Microsoft (Alexa Joyce). Program měl 3 hlavní části.

1.  Příklady dobré praxe

Po krátkém úvodu byla první část věnována představení existujících řešení flexibilních studijních míst (flexible learning spaces) z různých škol. Jedná se typicky o účastníky projektů s FLC spojených.

Vlastní řešení představil Rui Lima (Colegio Monte Flor, Portugalsko), Karina Batat (Beta school, Izrael) a Leonardo Tosi (INDIRE, Italy).

Příběhy jsou natolik podobné, že je zde nebudu detailně reprodukovat. Mají několik společných znaků:

  • V zemi existuje oficiální politika, která ze státního rozpočtu disponuje vlastním financováním inovativních postupů využívajících technologie ve školách.
  • Inovace výukových postupů naráží na tradiční formy ověřování výsledků, což zavádění brání.
  • Žáci nové formy výuky vesměs vítají a začínají vnímat možnosti, které se jim otvírají při vlastní cestě za poznáním ve škole i mimo ni.

Určitou výjimkou je případ italský, který jediný do realizace flexibilních prostor zapojil též architekta, což je podle mého názoru postup velmi rozumný (i když drahý).

Na tomto místě je třeba připomenout, že vybraní špičkoví učitelé pomáhající zavádět metody FCL do výuky se sdružují ve skupině Future Classroom Ambassadors, v níž máme zastoupení díky známé čelné učitelce, letité ambasadorce eTwinningu Petře Boháčkové ze ZŠ Dr. Edvarda Beneše v Čakovicích. Její příklad dobré praxe spojený s vybudováním FCL a aplikací metodiky EUN v našich podmínkách najdete spolu s dalšími v doprovodné publikaci [1].

2.  Výzkum

Ellen Vanderhoven z belgické Arteveldehogeschool představila svůj akční výzkum realizovaný během implementace FCL na střední škole RHIZO Kortkirk. Závěry nutí ke střízlivosti:

  • Změna prostředí nevede automaticky ke změně výukových metod.
  • Možnost vyzkoušet FCL ve své výuce využila asi polovina učitelů, většinou bez dlouhodobého záměru (jinak začít však nejde).
  • Zóny FCL (viz model) byly využívány i k jiným než doporučovaným aktivitám.

Výzkum, který vede Neuza Pedro z University of Lisbon, je součástí velkého portugalského státního projektu Technology Enhanced Learning @ Future Teacher Education Lab, v jehož rámci bylo po celé zemi zřízeno 40 FCL. Cílem bylo odhalit rozdíly mezi výukou tradiční a výukou v „inovativním vzdělávacím prostředí“ FCL. Použita byla metodika experta MS Terry Byerse z australského Queenslandu, která pracuje s modelem SAMR. Základem je analýza videozáznamů (pozorování) porovnávající výuku stejných učitelů v běžné třídě a v prostředí FCL. Z výsledků vyplývá, že učitelé FCL přivítali, a hlavně, že výuka zde vede k inovacím, podporuje společné učení a dovoluje dospět k vyšším formám myšlení (dle Blooma). Analýza ukázala, že se učitelé málo věnují hodnocení výsledků žáků.

Všechny výzkumy, jak už je zvykem, zdůrazňují nutnost pokračovat. EUN ústy Anji Balanskat slibuje, že další výzkumné projekty ověřující nové vhodné inovativní postupy připraví.

3.  Práce ve skupinách

Poslední část setkání byla věnována skutečném workshopu – práci ve skupinách. Připravovali jsme společné stanovisko ke čtyřem tématům (uvádím jen základní hesla výstupů):

  • Architektura a celo-školní přístup
    flexibilní přístup, celo-školní vize.
  • Vzdělávací laboratoře
    dovednosti pro 21. st., výzkum.
  • Kompetence učitelů
    sdílení, příklady dobré praxe jsou víc než školení.
  • Role technologií
    vývoj technologií je exponenciální a na školství nezávislý, potřeba ovlivnit školskou politiku, jedinou možnou cestou je přesvědčit veřejnost (mediální kampaň).

Transforming Learning Spaces

Mám-li akci zhodnotit, řekl bych, že byla užitečná. Osobně bych přivítal ještě důkladnější zdůvodnění v pozadí jasně preferovaného konstruktivistického pojetí pedagogiky, které je se zaváděním flexibilních studijních školních prostor spojené. Doprovodná publikace [1] sice cituje celou řadu výzkumů. Ty ale většinou považují za prokázané, že aktivizovat žáky a vést je k vlastnímu samostatnému poznávání je věc nezbytná. Nejsem si však jist, zda se na tom všichni naši pedagogové shodnou. Asi by bylo vhodné znovu připomenout změny výukových cílů, kterým školství všech zemí čelí v souvislosti s vývojem světa (komplexní systém), posun potřebných kompetencí směrem ke schopnosti zpracovávat informace a řešit nečekané problémy (Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století).

Problém, který se EUN snaží řešit, a sice měnit myšlení lidí zodpovědných za školskou politiku evropských zemí, ale nejspíše posouvá jen docela pomalu. Lidi, kteří se v Bruselu sešli, jsou, stejně jako já, již přesvědčeni. Někteří snad přece jen mají na dění ve svých zemích větší vliv než já. Nám zbývá jen naděje, že někdo bude tuto mou zprávu číst a uvědomí si, že bez skutečných změn (u nás realizace SDV) zůstaneme brzy beznadějně pozadu.

Literatura a použité zdroje

[1] – Guidelines on Exploring and Adapting Learning Spaces in Schools. 2017. [cit. 2018-5-21]. Dostupný z WWW: [http://files.eun.org/fcl/Learning_spaces_guidelines_Final.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Petr Tišl
12. 6. 2018, 13:58
Třídu budoucnosti jsem navštívil v loňském roce a řekl bych, že koncept multifunkčního pracovního prostoru pro ativizační formy výuky by se hodil na každé škole. Musím řici, že mě tehdy nezaujaly ani tak technologie, jimiž je třída opravdu přeplněná, ale spíše členění prostoru, nábytek a podobné věci. Fascinovala mě především variabilita, lehkost s jakou lze vytvářet pracovní "hnízda", například i se zásuvkami na nabíječky pro využití metody BYOD ("bring your own device"). Nabízím k přečtení svůj článek v časopisu e-Mole z prosince 2016 (http://www.e-mo…le-c-7-8 ).
Strašně rád bych u nás na škole něco podobného v budoucnu realizoval, ale nevím, kde získat financování.
Mgr. Petra Boháčková
12. 6. 2018, 16:09
To je škoda, pane Tišle, že jste se neúčastnil setkání učitelů, kteří FCL v Bruselu navštívili. Tak alespoň kraťoučká videoreportáž https://youtu.b…64tmnUF0
Bořivoj Brdička
12. 6. 2018, 23:25
No vidíte, a já jsem nebyl ani na setkání, ani jsem nečetl e-Mole. Obojí je zajímavé. Děkujeme za odkazy.
Petr Tišl
14. 6. 2018, 08:28
Taky mě mrzí, že jsem se nemohl setkání zúčastnit. Dokonce jsem dostal i pozvánku, ale znáte to, cestování učitelů po akcích v tomto hektikckém období má svá omezení. O to více, že cestování do Prahy pro nás znamená v nejlepším případě 3 - 4 hodiny cestování v jednom směru. Ale vážně jsem o tom uvažoval.
E Kocourek
14. 6. 2018, 20:36
Tak určitě, je dobře, že FCL existuje. Jednou za čas tam můžete vyvézt vědátory - třeba pak dají "doma" pokoj. Každopádně jedno FCL v Evropě bohatě stačí.
Hypotetický dotaz na pana Tišla: kdybyste měl k dispozici ty peníze a kdybyste o nich mohl rozhodovat vy, nakoupil byste roboty, 3D tiskárny a nábytek na zakázku? (Na nabíjecí zásuvky se neptám - o jejich užitečnosti nepochybuji.)
A dotaz na všechny zdejší konstruktivisty a FCL nadšence: Opravdu se nedomníváte, že Portugalci zešíleli?
Mgr. Petra Boháčková
15. 6. 2018, 07:33
Musím říct, pane Kocourku, že já mám o šílencích víceméně jasno. 
Petr Tišl
15. 6. 2018, 12:19
Vážený pane Kocourku.
Kdybch uvedený obnos peněz měl. Vybudoval bych třídu inspirovanou FCL v tom smyslu, že by byla především místem pro práci na různých typech projektů. Především se mi líbí uspořádání do různých pracovních zón.
Co se týče technologií. Je třeba si uvědomit, že samoúčelně nakoupené technologie jsou celkem k ničemu, musím vědět co chci a na co to budu využívat.Když koupím 3d tiskárnu pro to, aby se na ní tiskly žetonky na den otevřených dveří - smysl to nemá. Když ale existuje na škole skupina pedagogů, kteří dokáží 3d tisk efektivně využít v celé škále předmětů, uživíte jich klidně 8 (jako u nás ve škole). Máme mnoho žáků, kteří se takto třeba i ve svém volném čase dostanou ke věcem jako je malování v CAD programech nebo řešení různých technických problémů v praxi a každý žák vidí, jak fugují věci, které se dnes běžně využívají a ví alespoň v základu o jejich funkci.
Nábytek v FCL není vyráběný na míru. Naopak jedná se o sériově vyráběné kusy, které by do budoucna mohly nahradit nábytek vyráběný dnes. Nabídka školního nábytku v ČR je bohužel velmi omezená.
Dobré je ale poznamenat, že základem výuky je stále kvalitní teoretická příprava. Pan Kocourek má zjevně strach, že se náš systém řítí do konstruktivistické "černé díry" z níž není cesty zpět. Já si naopak myslím, že když žáky něco teoreticky naučím, je přinejmenším férové jim ukázat využití přiblížené praxi. A dnešní praxí jsou počítače, stroje, roboti, 3d tiskárny a mobilní telefony. A to i když se to i mně často nelíbí.
Doufám, že naším společným cílem je všestraně rozvinutý žák. Tedy ten, který se umí věci nejen naučit, ale také je použít v dnešním světě a který umí nejen o věcech diskutovat, ale také se na diskusi slušně připravit. A který umí nejen surfovat na telefonu, ale také "sjet Vltavu". O to vše se odpovědně snažíme. Pokud z přípravy technologie vyjmeme - budeme žáky připravovat na život v minulém století.
E Kocourek
16. 6. 2018, 00:07
Děkuji, pane Tišl, za velice zajímavou odpověď. Budu vděčný, když některé aspekty rozvedete.
"Třída jako místo pro práci na různých typech projektů" -- A nebojíte se ztráty času nutné pro přestavování nábytku? Znám školu, kde dva učitelé požadují pro svůj předmět výrazně odlišné uspořádání pracovních míst studentů. Tak mají samozřejmě dvě různé učebny. Kdyby měli pokaždé přeorganizovávat jednu učebnu, nezbyl by čas na nic jiného.
"Samoúčelně nakoupené technologie jsou celkem k ničemu" -- Naprostý souhlas. A moje hlavní obava. Jak často o nákupu vybavení rozhoduje učitel, a jak často někdo úplně jiný? Co když se o FCL dozví někdo na Ministerstvu, a rozhodne se postrčit úroveň českého školství "kupředu" ?
"Skupina pedagogů, kteří dokáží 3d tisk efektivně využít v celé škále předmětů" -- Pěkné a obdivuhodné. Ještě lepší by se mi zdála skupina studentů, kteří se učí 3D tisk programovat.
"Jako je malování v CAD programech" -- Směšujete hrušky s jablky. Na malování v CAD programech nepotřebujete nic z FCL.
"Nabídka školního nábytku v ČR" -- Osobně soudím, že klasická školní lavice, převážně kovová a bytelná, na ní myš a klávesnice a někde nad ní obrazovka, vytváří ideální prostředí pro studium. Vše potřebné navíc musí být na té obrazovce a na projekční ploše, v hlavě (a v osobním IS) učitele a posléze v hlavách (a v osobních IS) studentů.
"Základem výuky je stále kvalitní teoretická příprava" -- Zde hrubě nesouhlasím. A třeba jde jen o nedorozumění a odlišně chápané termíny? K čemu by byla studentům (například) dokonalá znalost definice jazyka C++, kdyby v tom jazyce nedokázali napsat program? A podobně v přirozeném cizím jazyce. A tvrdím, že tu teorii se studenti snáze naučí, pokud ji prakticky používají.
"Pan Kocourek má zjevně strach" -- To neřešte. Netrefil byste to.
"Dnešní praxí jsou počítače, stroje, roboti, 3d tiskárny a mobilní telefony" -- Vaši každodenní praxi vám lze závidět. Pro mne pouze počítače a mobilní telefony.
"Doufám, že naším společným cílem je všestraně rozvinutý žák" -- Pokud do toho plurálu zahrnujete mne, tedy doufáte marně. Termín "všestraně rozvinutý" si nejspíš každý vykládá jinak, a dovedu si představit, že takovéto úsilí ze strany některých učitelů narazí na odpor studentů, případně jejich rodičů. Ať raději každý učitel učí svůj předmět.
 
 

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.