Hned v polovině září jsem to musel vyřešit. Vrátili jsme se právě z adaptačního kurzu, na kterém jsem pořídil přes 200 fotografií a k tomu asi 50 videí (na jejich sdílení se detailněji podíváme v příštím dílu), a ty jsem se chystal svým žákům nasdílet.
Okamžitě mě napadly dvě velké platformy, které mám se sdílením fotografií spojeny. Flickr a Google Fotky. Vyžadoval jsem od nich v podstatě jen tři věci: jednoduchost, přehlednost a bezpečnost.
Na poslední z vyjmenovaných kritérií jsem přitom kladl největší důraz. Od samého počátku jsem nechtěl, aby fotografie a videa s mými patnáctiletými žáky visela veřejně na internetu a mohl je kdokoliv vidět.
Proč to dělám tak komplikovaně, když to jde mnohem jednodušeji.
Dlouho jsem si hrál s Flickrem, kde jsem měl vytvořeno uzavřené album. Jeho obsah ale žáci neviděli, i když jsem jim ho zkoušel pro jejich účty nasdílet. Dodnes nevím proč. Celé to bylo příliš komplikované a neintuitivní. Navíc, žáci museli mít nové účty pro přístup k této službě, a jelikož jim nebylo 18, služba vyžadovala souhlas rodičů. A já si najednou uvědomil: proč to dělám tak komplikovaně, když to jde mnohem jednodušším způsobem? Na co zapojovat další platformy a zřizovat dodatečné účty, když mohu využít ty, které už žáci mají?
A už se znovu dostávám ke službě Office 365, kterou na naší škole používáme. Opět tu vůbec nejde o Microsoft, ale o princip. Pokud bychom měli systém od Googlu nebo Applu, šlo by o to samé – využít existující školní řešení a v něm hledat možnosti, které splní minimální požadavky, které pro danou realizaci máme.
Během krkolomného nastavování Flickru jsem úplně zapomněl na naši třídní skupinu v rámci Office 365, kterou jsem měl dávno vytvořenou a v ní všechny účty svých žáků. O tom, jak ji používám u e-mailů a kalendáře, jsem se zmínil v předchozích dílech. Teď jsem ji mohl znovu využít i pro sdílení fotek a videí, a udělal to nakonec tím nejjednodušším způsobem.
V rámci skupinového OneDrive úložiště jsem vytvořil adresář Fotografie a v něm další podadresáře, pro každou naši akci jeden. Do každé složky pak nahrál jak jednotlivé fotografie, tak také archiv se všemi pohromadě.
Fotografie jdou v jednotlivých složkách prohlížet, ale upřímně, žádný zázrak to není. Přece jen OneDrive není, podobně jako třeba Google Disk, nástrojem pro webovou prezentaci multimediálního obsahu, ale cloudovým úložištěm souborů. Hledal jsem tedy způsob, jak fotografie vystavit ve formě webového fotoalba.
Vedle e-mailů, kalendáře, poznámkového bloku a Planneru je v rámci skupiny Office 365 dostupná také služba s názvem Web. Pod ní si představte něco jako webovou nástěnku, kam můžete umístit spoustu různých widgetů, včetně doplňku s názvem Galerie obrázků, který vám ze stránky udělá jednoduché webové album.
 |
| Integrace doplňků do služby Web v rámci Office 365 skupiny |
Po pravdě, moc uživatelsky přívětivé toto webové prostředí není, zejména pokud jde o samotnou úpravu stránek či obsahu na nich. Připomíná to trochu Google Weby. Ale na druhou stranu je jednoduché a funkční a svůj účel splní.
 |
| Ukázka webového fotoalba pomocí doplňku Galerie Obrázků |
Web, stejně jako všechny ostatní služby v rámci naší Office 365 skupiny, je dostupný pouze pro její členy, tedy mé žáky a mě, a to samozřejmě až po přihlášení pomocí školního Office 365 účtu. Fotografie jsou tak bohužel nepřístupné rodičům, kteří jsou tím odkázáni na své děti.
Až rodičům v Office 365 vytvoříme jejich vlastní účty, můžeme jim zpřístupnit nejen obsah, který sdílíme jejich dětem, ale i ten, který bude určen výhradně jim.
Co nakonec udělali mí žáci s fotkami, resp. kam všude je nasdíleli, jsem již nezjišťoval. Určitě se některé z nich toulaly všemožně po sociálních sítích.
Svým uzavřeným řešením jsem jim však ukázal a také vysvětlil svůj záměr zajistit především ochranu jich samotných. Vypadali, že to chápou, a někteří i oceňují. Přece jen si i oni možná začínají více uvědomovat důležitost svého soukromí.
A je jen na nich, zda se rozhodnou podobný přístup v budoucnu napodobit.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Třídní učitel 2.0.
Ostatní články seriálu:
