Co by se stalo, kdybychom z běžné vyučovací hodiny udělali hodinu ve stylu techniky Pomodoro?
Technika Pomodoro je druh metody organizace času, která rozděluje naše činnosti na zpravidla 25minutové jednotky zvané pomodora, po nichž vždy následuje krátká, zhruba 5minutová pauza. Po čtyřech cyklech 25 min. / 5 min. pak přichází na řadu přestávka delší, zpravidla 15–30 minut. [1]
Autor: Tom Woodward, Flickr. CC BY-SA 2.0 |
Jak by tedy taková vyučovací hodina vypadala? Napadají mě minimálně dvě varianty s ohledem na 45minutovou délku hodiny:
Koncept Pomodoro můžeme též vidět v řešení, se kterým přišel Larry Rosen a které nazval „technologickými přestávkami“. „Jedná se o zavedení pravidelných předem definovaných časových intervalů, během nichž si všichni stihnou vyřídit svou nutnou online komunikaci. Jakmile tento čas vyprší, musí se vypnout či odložit všechna zařízení (včetně televize) a třída či rodina se může nerušeně věnovat činnostem vyžadujícím osobní kontakt.“ (2)
Techniku Pomodoro a technologické přestávky spojuje stejný cíl – zvýšit koncentraci žáků a vytvořit co nejlepší podmínky pro jejich efektivní učení.
Asi si dnes už nikdo nemyslí, že se člověk dokáže soustředit po celých 45 minut stejně kvalitně, jako to dokáže v průběhu prvních minut. Proto učitelé často mění výukové formy, aktivity, obsah i zaměření své výuky po přibližně desetiminutových blocích.
Co by se ale stalo, kdybychom najednou udělali po 10 minutách přestávku? A po dalších deseti druhou a po dalších deseti třetí?
Něco vám řeknu, nestalo by se vůbec nic.
Ano, o deset minut bychom možná těmi třemi pauzami přišli, ale přišli bychom o ně skutečně? Kolik minut z těch 45 se žáci opravdu soustředí na svou práci a dokážou efektivně pracovat?
Na realizaci techniky Pomodoro najdeme v obchodě desítky různých aplikací, které fungují na stejném principu – umožní nastavit délky pracovních úseků, krátkých přestávek i cyklů (sekvence pracovních úseků a krátkých pauz), vyhodnocení jednotlivých činností, historii a řadu dalších vlastností.
V těchto dnech zkouším takovou aplikaci s názvem Focus. Teoreticky by mně však v hodině mohla na měření pracovních úseků a krátkých přestávek stačit obyčejná nativní aplikace Minutka.
Technika Pomodoro nás nejen řízeně učí soustředit se a odpočívat, ale také nás může nepřímo naučit technologii nepoužívat.
Řekněme, že se přinutím během vyučovací hodiny nevzít do ruky svůj telefon. Nastavím si v aplikaci 45 minut, a když to dokážu, vyroste mi v ní strom. V opačném případě mi tento strom uschne. A když jich vysadím hodně, někde na světě vyroste jeden strom živý. Ano, mluvím o aplikaci Forest. S oblibou ji představuji svým žákům, a někdy v aplikaci vytvořím dokonce i skupinu a ty, co si aplikaci nainstalují, do této skupiny pozvu a pak se společně snažíme o to, aby nám stromy neuschly. Často se to ovšem nepodaří, a důvodem není to, že bychom to bez telefonů nevydrželi.
Forest je považována širokou odbornou i laickou veřejností za jednu z nejlepších aplikací zaměřenou na soustředění a na to, jak lidi naučit technologie nepoužívat a nebýt na nich závislí. Pracuje však v režimu, který se nám do vzdělávání popravdě příliš nehodí. Sice je skvělé, když dokážeme s celou třídou vysadit stromy a 45 minut nesáhnout na telefony, ale co když budeme zrovna potřebovat použít náš telefon pro dokončení zadaného úkolu?
Pomodoro je v tomto jiné. Jen říká: tento časový úsek je pracovní a nechává na nás, zda jsme schopni vlastní sebekontroly v používání telefonu, tabletu, notebooku jen k pracovním účelům a ne k něčemu jinému.
K sebekontrole v nepoužívání technologií musíme postupně dojít sami. A pokud jsme již na ní závislí, může jít o nelehký boj jako u jakékoliv jiné závislosti.
Kombinace aplikace Forest a techniky Pomodoro ve výuce může být vcelku zábavným zpestřením, které může dát našim žákům vhodné návyky na pracovní nebo jakékoliv jiné soustředění.
Zkusili byste techniku Pomodoro ve své výuce? Dává vám smysl dělat přestávky, ať technologické či jiné, během 45minutové hodiny, nebo zastáváte názor, že to už bychom pak nestihli vůbec nic?
Napište nám svůj názor do komentáře pod článkem.
Zdroje:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jak (ne)používat technologie.
Ostatní články seriálu: