O americké neziskovce Common Sense píšeme v poslední době nějak často (zde). Je to proto, že patří k nejschopnějším institucím na světě pro budování metodiky výuky digitální gramotnosti. O jejím vzorovém kurikulu digitálního občanství jsme informovali naposledy. Nedávno tato organizace vydala zprávu Teenageři, technologie a mentální zdraví: Svět se stává stále více digitálním, nejistým a rozděleným [1]. Ve skutečnosti se jedná o jakýsi opravník obecně oblíbených omylů. Obsah je do značné míry postaven na práci nám již známé profesorky psychologie specializující se na vliv digitálních technologií na mládež Candice L. Odgers z University of California, Irvine (Adaptlab). Setkali jsme se s ní, když jsme vloni řešili dodnes aktuální problematiku žákovských mobilů ve školách – Neřešte zda, ale co děti s přístroji dělají.
Podívejme se alespoň na hlavní závěry této nové zprávy.
Digitální média a technologie mají plnit funkci záchytné sítě sociální bezpečnosti.
Podobně jako fungují různé záchytné sítě pro různé znevýhodněné skupiny občanů, měly by existovat sítě pomoci pro mládež, která má negativní zkušenosti se svými online aktivitami, což může mít neblahé důsledky pro její duševní zdraví. Nejrizikovější skupinou jsou děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, které jsou hůře vybavené přístroji a často se od svých rodin nedočkají pomoci ani dohledu. Koronavirová krize existující sociální a digitální rozdíly ještě více zviditelnila. Jedni dokáží ze své online přítomnosti těžit, jiní zůstávají stále více pozadu.
Nárůst deprese a rizika sebevražd u mládeže.
Common Sense vychází z amerických dat, podle nichž se závažným způsobem zvyšuje míra deprese i množství sebevražd u mládeže, hlavně u děvčat. Je pravdou, že někdy může nežádoucí stav vyvolat nějaký problém vzniklý v souvislosti s online přítomností. Je však nutné si zároveň uvědomit, že ve většině případů mají psychické problémy hlubší příčiny a technologie je jen prohlubují.
Pozor, média s velkou oblibou šíří katastrofické zprávy za účelem zvýšení počtu čtenářů. Jak se zdá, ve skutečnosti počet sebevražd dětí a mladých lidí u nás spíše klesá.
Čas strávený s přístroji bývá vnímán jako možné riziko pro zhoršení duševního zdraví u mládeže.
Toto tvrzení není podloženo vědecky ověřenými daty. Existující studie přinášejí různé výsledky – od mírně pozitivních i negativních po většinově neutrální vliv digitálních přístrojů (i sociálních médií). Příčinu je možné hledat v tom, že stav duševního zdraví je závislý na mnoha sociálních, genetických a zkušenostních faktorech.
Sociálním médiím je přičítán vliv na zhoršující se duševní zdraví častěji u dívek než u chlapců.
Vědecky podložený důkaz opravňující toto tvrzení neexistuje. Dá se hovořit pouze o tom, že u dívek (nikoli u chlapců) existuje určitá závislost mezi ranými symptomy duševního zdraví a pozdějším chováním na sociálních sítích. Tyto závislosti je třeba více zkoumat.
Mládí je kritickým obdobím pro duševní vývoj, přinejmenším 1 z 5 mladistvých potřebuje odbornou pomoc.
Tři čtvrtiny dospělých trpících nějakou psychickou poruchou přiznávají, že první příznaky měli již v mládí (před dosažením plnoletosti). V mnoha případech by včasná detekce mohla přispět k eliminaci problému ještě dříve, než se rozvine.
Velmi často se v souvislosti s vlivem sociálních médií mluví o mládeži jako o jednotné skupině. Je však třeba rozlišovat.
Zvláštní postavení má raná adolescence (10–14), kdy se poprvé objevují symptomy duševních problémů a děti začínají používat sociální média. Různá rizika vznikající problémy většinou předcházejí (nízký soc. status, šikana, pohlavní orientace). Tito jedinci často referují o významné pomoci, kterou může přinést podpůrná online komunita.
Vnímání škodlivosti času stráveného s přístroji se musí změnit díky potřebě mladých lidí realizovat své vzdělávací a sociální potřeby online.
Je nezbytné změnit pohled veřejnosti (médií, rodičů) na to, jak je hodnoceno používání digitálních přístrojů. Je třeba přejít od zjednodušené kritiky trávení času u obrazovky ke zkoumání toho, co mladí lidé online dělají (viz Neřešte zda, ale co děti s přístroji dělají).
V rodinách dochází často ke konfliktu v souvislosti s omezováním přístupu dětí k technologiím. Takový konflikt může mít mnohdy větší dopad na duševní zdraví dětí než technologie samotné.
Výzkumy potvrzují, že konflikt s rodiči má významný vliv na duševní zdraví dětí (větší opět u dívek). U času stráveného s přístroji taková jednoznačná závislost zjištěna nebyla. To neznamená, že může být tento čas neomezený.
Mladí lidé stále více hledají informace o tom, co ovlivňuje duševní zdraví.
Bohužel však dosud většina nástrojů vyvíjených na podporu duševního zdraví není specializovaná na tuto věkovou skupinu. Je na místě uvažovat o spolupráci mezi pracovišti specializovanými na duševní zdraví, vývojáři, učiteli, rodiči a adolescenty samotnými na vývoji aplikací schopných detekovat problémy a v případě nutnosti realizovat vhodnou okamžitou intervenci. To vše nabývá ještě většího významu vzhledem k aktuální koronavirové krizi.
Tweens, Teens, Tech and Mental Health: A Generation Coming of Age in Crisis
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Digitální wellbeing II.
Ostatní články seriálu: