Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Kapitalismus dohledu podle Doctorowa

Kapitalismus dohledu podle Doctorowa

Zpráva o práci Cory Doctorowa, známého propagátora svobodného internetu a kritika pojmu „kapitalismus dohledu“ Shoshany Zuboff.

Kapitalismus dohledu je pojem, který v roce 2019 zavedla Shoshana Zuboff. Spomocník o něm informoval zde. Již tehdy se ozývala kritika jejího přístupu, překvapivě hlavně ze strany levicových intelektuálů. Podstata věci je pro správné porozumění role technologií ve vzdělávání natolik důležitá, že se k tématu ještě jednou vrátíme. Tentokrát vyjdeme z názorů jednoho z kritiků práce Shoshany, kanadsko-britského spisovatele (Craphound), bloggera (Pluralistic), novináře (Guardian), aktivisty bojujícího proti zneužívání internetu (Electronic Frontier Foundation) Cory Doctorowa.

Jeho poslední kniha je reakcí na Shoshanu a nese název How to Destroy Surveillance Capitalism (Jak zlikvidovat kapitalismus dohledu) [1]. Možná vám to přijde jako malichernost, ale podstatou je nesouhlas s jejím pojetím, v němž hraje hlavní roli sběr velkých osobních dat nadnárodními korporacemi. Cory sice připouští, že je to problém, podle něj však ty největší současné potíže ve skutečnosti způsobuje monopolizace.

Na počátku byla neoliberální politika vůdců západního světa na konci 70. let minulého století, která umožnila dříve nemyslitelný růst na technologie orientovaných společností, který posílen rozvojem internetu dosáhl nadnárodních rozměrů. Bez zásahů zvenku takto dospěl kapitalismus do fáze, kdy je označován za ničivý (rogue). Korporace jsou nuceny v globálním konkurenčním prostředí používat metody, které vedou k omezení svobodného rozhodování uživatelů. Jejich cílem je ovlivňovat jejich chování. Je to ale poměrně nesnadné, takže postupy, které používají, jsou nutně stále agresivnější.

Cory tvrdí, že podstatným problémem je skutečnost, že uživatelům předkládají zkreslené informace, že je uzavírají do bubliny, v níž není možné si vytvořit objektivní obraz o skutečnosti, což nutně vede k posunům při rozhodování [2]. K tomu je sice třeba mít o uživatelích dostatek informací, ještě důležitější ale je mít možnost je uzavřít v prostředí, v němž lze jejich vjemy ovlivňovat (Foggův model ovládání lidí technologiemi, Odpor vůči ovlivňování lidí online podle Williamse). Základní podmínkou fungování těchto postupů je proto monopol na sdělování informací umožňující jejich manipulaci (vyhledávání Googlu, příspěvky Facebooku, řazení tvítů). Jestliže taková společnost začne předkládat zkreslené informace, lidé jim uvěří ne proto, že by někdo měl přímo kontrolu nad jejich myšlením, ale proto, že se jedná o dominantní zdroj (Stává se svobodná vůle pouhou iluzí?).

Jestliže jsme dříve zkoumali v první řadě pravdivost určitého sdělení, dnes musíme jít dále a ptát se, jak jsme došli k přesvědčení, že se o pravdu skutečně jedná. V podstatě jde vlastně o krizi poznávání. Problém je vážný natolik, že ovlivňuje existenci občanské společnosti. Podle Coryho jsou dvě možné cesty řešení – regulovat buď internet, nebo přímo korporace. Obě zároveň nelze realizovat. Navrhuje to druhé – zavést antimonopolní opatření, omezit velké korporace a udělat z nich zase malé [2]. V tom se, mimochodem, se Shoshanou shoduje. I ona navrhuje zavést kontrolu vývoje aplikací využívajících umělou inteligenci s cílem ovlivňovat myšlení lidí.

Cory věří ve výjimečnou sílu technologií. Zůstane-li internet prostředím volného a nezkresleného sdílení informací, mohou se síly mající zájem na budoucnosti lidstva spojit a své úsilí koordinovat. K tomu však musí existovat dostatečná politická vůle.

re:publica 2019 – Cory Doctorow: It's monopolies, not surveillance.

Já osobně jsem připraven podobné levicově orientované postoje hájit. Nic se ale nesmí přehánět. Na západě dodnes existuje nezanedbatelné množství intelektuálů, kteří nevnímají rizika jejich možného zneužití. Typickým příkladem může být práce profesora University of Westminster Mika Healyho, který vědecky zkoumá souvislost Marxovy teorie odcizení (vztah dělníků k výrobním prostředkům) se současným vztahem uživatelů k digitálním technologiím [3]. Jen těžko lze ale porovnávat situaci, kdy někdo dře u soustruhu a nemá absolutně žádný vztah k vytvořeným produktům své práce, s tím, když někdo používá digitální technologie ke svému vlastním prospěchu.

Svět se nám mění před očima. Je otázkou, jaký řád bude následovat. Snadno se může stát, že v budoucnosti budou totalitní systémy disponovat dříve nemyslitelnou schopností ovládat občany, což může znamenat dokonce i to, že autokracie s pomocí umělé inteligence zvítězí nad demokracií. Je na nás, zda to dovolíme.

Citace a použitá literatura:
[1] - DOCTOROW, Cory. Surveillance Capitalism is just capitalism, plus surveillance. 2020. [cit. 2021-4-15]. Dostupný z WWW: [https://pluralistic.net/2020/08/26/destroy-surveil...].  
[2] - DOCTOROW, Cory. This is how to destroy surveillance capitalism. 2020. [cit. 2021-4-15]. Dostupný z WWW: [https://outline.com/DbtZD3].  
[3] - HEALY, Mike. Marx and Digital Machines. 2020. [cit. 2021-4-15]. Dostupný z WWW: [https://www.uwestminsterpress.co.uk/site/books/m/1...].  
Detailní informace o článku naleznete ZDE.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Příspěvek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.