Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Systémové změny podle Kevina Starra
Odborný článek

Systémové změny podle Kevina Starra

14. 6. 2021 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Informace o činnosti šéfa Mulago Foundation a teoretika systémových změn, který se snaží definovat podmínky jejich úspěšné realizace.

Kevin Starr je zakladatelem neziskovky Mulago Foundation, která se zabývá zaváděním systémových změn fungování lidské společnosti směrem k udržitelnému rozvoji. Na prvním místě od počátku v 90. letech minulého století to byla podpora znevýhodněných skupin (jako např. dětí v Africe) či problematika životního prostředí, postupně se ale Kevin začal stále více zabývat systémovými změnami více teoreticky. Myslím, že seznámení s jeho myšlenkami pro nás může být docela důležité, protože i my se neustále o systémové změny pokoušíme. Dosud většinou neúspěšně.

Teorie systémové změny začíná definicí, která říká, že změna je rozdíl mezi tím, co by se stalo, kdybychom nic neudělali, a tím, co se stane v důsledku naší intervence. Chtě nechtě jsem si vzpomněl na zjevné učení profesora Hattieho, jež ukazuje, které výukové postupy mají pozitivní dopad na výsledky a které ne. Pozor ale, i bez jakékoli cílené intervence ze strany učitele dochází k samovolnému vývoji každého jedince. O to složitější je změnu identifikovat a měřit. Myslím, že raději ani nebudu z tohoto úhlu pohledu posuzovat svou 35letou kurátorskou činnost v oblasti vzdělávacích technologií.

Kevin ve své teorii popisuje sedm hlavních kroků systémové změny, tj. postupu vedoucího k měřitelnému přetrvávajícímu účinku intervence [1]:

  1. Definování cíle
    Jedná se o formulování jasného poselství, které zatím nutně nemusí sdělovat, co konkrétně a jak se má udělat. Musí však být díky současné informační přesycenosti velmi úderné. Kevin doporučuje maximálně osm slov, lépe méně. Má obsahovat sloveso, cílovou oblast intervence a požadovaný dopad. Např. „Zachraňme korálové útesy v Mikronésii!

  2. Dobrý záměr
    Popisuje, jak bude intervence realizována. Čím jasnější a jednodušší postup bude, tím snadnější bude změřit skutečný dopad.

  3. Výsledek (dopad)
    Dopad = co se stane s intervencí – co se stane bez intervence. Musí vyjadřovat naplnění daného poslání a být objektivně měřitelný. Máte-li potíže s definováním dopadu, je možná váš záměr příliš široký, nebo nedisponujete dostatečnou odbornou expertizou. Příklad: „Korálové útesy v Mikronésii rostou.

  4. Mapa chování
    Dopad nastane jen tehdy, když někdo něco udělá, typicky změní chování. Kevin doporučuje udělat si mapu toho, co kdo má udělat. K tomu dává několik základních doporučení:

  • Konkretizovat aktéry, jichž se změna chování týká, a jejich roli.

  • Věnovat pozornost jen reálným činům, ne pocitům či myšlenkám.

  • Mapa nesmí vynechat žádný z kroků potřebných k dosažení cíle.

  • Je vhodné definovat minimální požadovanou změnu chování dostačující k dosažení cíle.

  • Intervence
    Každá změna chování musí mít nějakou příčinu – je tedy důsledkem určité intervence. U každé je vhodné stanovit podmínky, v nichž se může uskutečnit, spouštěč a udržitelnost. Při delším působení je třeba intervence soustavně zdokonalovat. (Jen připomínám, že zde jsme se již hodně přiblížili k modelu ovládání lidí profesora Fogga.)

  • Model dopadu
    Systematizovaný popis procesu, v jehož rámci budou intervence realizovány a bude dosaženo požadovaného cíle. Předpokládá se, že model může být s menšími úpravami použit opakovaně. Důležitou zásadou je nesnažit se model nastavovat dle požadavků donora. Kevin říká doslova toto: „Ty nejschopnější organizace vedou, a peníze přicházejí.“ [1]

  • Měření dopadu
    Odehrává se sice až po realizaci intervence, je však třeba na něj myslet od začátku přípravy. To znamená plánovat jen kroky vedoucí k měřitelným výsledkům. Je důležité nezapomenout na opakovatelnost, tj. možnost použít stejný model znovu. Měření dopadu (evaluace projektu) hraje významnou roli při posuzování kvality záměru donorem.

  • Budete-li se chtít s touto teorií seznámit blíže, můžete se zúčastnit některého kurzu na Fitzroy Academy.

    Design for impact at scale, with Kevin Starr of Mulago

     

    Závěr

    Kevin Starr nedávno v časopise SSIR (Stanford Social Innovation Review) publikoval článek, který odhaluje, jak obtížné je dělat systémové změny (We’re Beating Systems Change to Death) [2]. Konstatuje, že pod pojmem systémová změna si lze představit mnoho různých věcí, a přiznává, že žádná opravdová systémová změna se nedá dělat jen shora. Můžeme dělat třeba jen malé měřitelné posuny, z nichž se skutečná systémová změna nevyvine (typicky např. v rámci grantů pro neziskovky jako je ta Kevinova). Občas se stane, že „se iniciativa shora potká s hnutím vedeným zdola“. Pak je velká šance na skutečnou systémovou změnu. Snad se toho jednou dočkáme i ve školství.

    Literatura a použité zdroje

    [1] – SCHMIDT, Gregory. Design for lasting impact at scale. 2019. [cit. 2021-5-15]. Dostupný z WWW: [http://www.gregoryschmidt.ca/writing/lasting-impact-at-scale-kevin-starr].
    [2] – STARR, Kevin. We’re Beating Systems Change to Death. 2021. [cit. 2021-5-15]. Dostupný z WWW: [https://ssir.org/articles/entry/were_beating_systems_change_to_death].

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Autor
    Bořivoj Brdička

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Vaše hodnocení

    Ohodnoťte hvězdičkami:

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.