Tvrdíme-li v rámci digitální pedagogiky, že s technologiemi se učí jinak, musíme umět též vysvětlit jak. Spomocník se právě o toto dlouhodobě snaží prostřednictvím sdílení zkušeností teoretiků i praktiků z celého světa. Tentokrát se podíváme na to, s čím přišel MOOC European Schoolnet Academy nazvaný Active Learning and Innovative Teaching in Flexible Learning Spaces.
Kurz je výstupem projektu Novigado, který se pod vedením EUN věnoval podpoře škol při přechodu od tradičních na učitele orientovaných výukových postupů na takové, které zavádějí aktivní učení v rámci inovativních vzdělávacích prostředí (v EUN je to Future Classroom Lab).
Než budeme pokračovat, měli bychom si připomenout, že o Future Classroom Lab (FLC) jsme již mluvili (Škola jako místo pro práci, Třída budoucnosti jako koncept práce s prostorem ve třídě) a i na projekt Novigado jsme již narazili, když jsme diskutovali rozdíly mezi kolaborací a kooperací (Kolaborace podle Galinda). Zde popisovaný kurz si kladl za cíl předat učitelům znalosti potřebné k transformaci výukových postupů v prostředí odpovídajícím Future Classroom Lab.
Jako obvykle bylo povinností účastníků se aktivně zapojit do sdílení zkušeností. K tomu kurz opakovaně využíval diskuzní fóra, virtuální nástěnku Padlet a nutil účastníky vytvořit originální vlastní scénář pro inovativní výukovou aktivitu odpovídající nově osvojeným poznatkům. Podmínkou pro získání certifikátu bylo provést hodnocení tří scénářů vložených kolegy.
Jak jsme zjistili již dříve, jsou řešitelé projektu Novigado na značně vysoké vědecké úrovni. Podívejme se proto hlavně na to, jakou teorií kurz vybavili.
Tím hlavním cílem bylo pochopit smysl a definovat tzv. „flexibilní studijní prostředí“ (FLE). Kurz zavedl tuto definici: FLE je prostředí, v němž může učící se postupovat po vlastní studijní cestě s cílem naplnit stanovené výukové cíle. Při bližší specifikaci vyšli autoři z klasifikace Dumontové a Istance [1]:
Staví učení a zapojení žáka do centra dění.
Zaručuje, že učení je založeno na sociálních základech a je často realizováno ve skupině.
Je ve shodě s motivací a emocemi žáka.
Bere ohled na individuální rozdíly.
Je pro každého přiměřeně náročné.
Pracuje s formativním hodnocením odpovídajícím cílům.
Základní představu si může každý nejrychleji udělat prostřednictvím videa portálu Edutopia.
Flexible Classrooms: Providing the Learning Environment That Kids Need
Účastníci se ve druhé lekci seznámili se základními metodami aktivního učení a nástroji, pomocí nichž ho lze realizovat. Některé jsou technologiemi podporované, jiné nikoli. Zde je stručný přehled zmíněných možných postupů:
Asynchronní diskuze
Technika v základu využívající diskuzní fóra ke sdílení názorů jdoucí nad rámec školní výuky. Pozor, může dnes být i v hlasové podobě (např. Voxer, Flipgrid). Více viz Asynchronní výuka Susan Whitman.
Zpětný kanál
Soustavně aktivní online nástroj umožňující členům třídního kolektivu komentovat vše, co souvisí s výukou (např. Socrative, Mentimeter). Více viz Pedagogika digitální diskuze.
Akvárium
Třída se rozdělí na dvě skupiny, které vytvoří vnitřní a vnější kruh. Ve vnitřním se diskutuje na určité téma, členové vnějšího pozorují diskuzi a každý má za úkol se věnovat zvláště jednomu mluvčímu, pro nějž má připravit zpětnou vazbu. Poté se role vymění. (Fishbowl)
Skládačka
Učitel připraví lístky s několika tématy či rolemi, které spojuje určitý problém, jenž se má vyřešit (některé jsou stejné). Přidělí každému žákovi jeden. Následují dvě fáze: 1. Žáci se stejnými lístky se najdou a obsah společně diskutují s cílem porozumět problematice. 2. Vytvoří se nové skupiny, které mají problém vyřešit. V každé je jen jeden zástupce ze skupin předchozích. Ten zastává roli specialisty. (Jigsaw)
Kolotoč
Učitel umístí velké listy papíru s otázkami nebo tématy na různá místa ve třídě a rozdělí třídu do skupin tak, aby každá měla svůj list. Dostanou 5–10 minut na brainstorming nápadů na dané téma. Když čas vyprší, vystřídají se. ("Carousel Brainstorm" Book Report)
Kavárna
Žáci diskutují o otázce v malých skupinách u stolů a své nápady píší nebo kreslí na papír. Každý stůl má svého moderátora. Po 15–20 minutách se účastníci přesunou k novému stolu. Moderátoři zůstávají na místě a stručně vysvětlují myšlenky zaznamenané předchozí skupinou. Noví členové vše komentují a přidávají další nápady. Takto se postupuje, dokud se všichni nevystřídají. (World Cafe)
Thornburgovy metaforické studijní prostory
David Thornburg je americký matematik, konzultant, futurolog a spisovatel, který byl jedním z prvních, kdo popsal, jak by aktivní zapojení žáků do výuky s využitím technologií mohlo vypadat. Spomocník jeho vizi inovativního pojetí studijního prostoru popsal již v roce 2006 (Táboráky v kyberprostoru).
Jen orientačně připomeňme, že má čtyři komponenty – táborák (přijímání poznatků třeba zájem vyvolávajícím vyprávěním příběhů), studnu (sociální poznávání typicky prostřednictvím skupinových diskuzí), jeskyni (osobní prostor pro reflexi a vlastní poznávání) a život (místo pro prezentaci výstupů). Úkolem školy je modifikovat prostory tak, aby mohla být všechna tato místa využívána. Možná pro vás může být užitečné seznámit se s tím, jak tyto prostory popisuje Stephen Collis ze Sydney Centre for Innovation in Learning: Learning spaces – Different spaces and their purposes.
Šest učebních zón FLC
Naprosto logicky se kurz nakonec zaměřil na metodiku EUN – tedy na FLC. Ty zóny zde jen vyjmenujeme, jsou popsány již zde: Objevování (investigate), Vytváření (create), Sdílení (present), Interakce (interact), Spolupráce (exchange), Seberozvoj (develop).
Zde se kurz věnoval transformaci školy do podoby moderní vzdělávací instituce z pohledu modernizace prostor. Připomněl potřebu zahrnout vzdělávání v přírodě či v muzeu a integrovat rozvoj sociálně-mediální gramotnosti (Strategický plán rozvoje sociálně-mediální gramotnosti podle EUN).
Hlavní koncentrace byla věnována Tondeurovým pedagogickým osám, které propojují problematiku pedagogickou s pohledem architekta [2]. Tento materiál vytváří 2D tabulku vhodných prostředí, kde je na ose X problematika pedagogická a na ose Y architektonická. Jednotlivé buňky pak lze přiřadit konkrétním možným příkladům aktivní výuky.
Pedagogická osa
Komunikace je základ: Důraz je kladen na komunikaci mezi žáky a učiteli, ale také mezi samotnými žáky, nebo pouze mezi učiteli.
Společné učení: Důraz je kladen na skutečnou spolupráci buď mezi žáky jedné třídní skupiny, nebo nad její rámec.
Individuální talent: Každý žák je jiný a má svůj vlastní talent. Každý musí dostat příležitost rozvíjet se svým vlastním tempem a dosáhnout své maximálně možné úrovně.
Praxe: Žáci chtějí být aktivní. Učíme se nejen nasloucháním, ale také tím, že děláme a tvoříme.
Wellbeing: Škola je víc než jen místo pro učení. Žáci chtějí být v příjemném prostředí, kde jsou respektováni jako lidé.
Škola není ostrov: Učení se již neodehrává v izolovaném prostoru. Je třeba přenést výukové aktivity do reálného světa. Učení může probíhat i mimo třídu.
Architektonická osa
Použij: Každá škola má málo využívané prostory nebo prostory, kam by se mohla výuka rozšířit. Mohou to být chodby, haly, výklenky, meziprostory, podkroví atd.
Rozděl: Rozdělení prostorů do různých zón. Toho lze dosáhnout přidáním stěny, ale také jednodušeji přeskupením nábytku, případně použitím přepážek.
Propoj: Propojování stávajících prostor v budově školy (fyzicky, vizuálně, funkčně).
Přidej: Přidání dalších prostor k budově školy (stavba či získání sousedních budov nebo jen úprava pozemku mimo budovu pro konkrétní pedagogickou činnost).
Rozšiř: Využívání školních prostor nad rámec výuky (např. sdílení prostor školy s komunitou pro mimoškolní aktivity).
Poslední lekce kurzu byla plně věnována tvorbě scénáře (učebního plánu). Projekt Novigado k tomuto účelu vyvinul specializovaný online nástroj Novigado Scenario Tool, který učitele při tvorbě navádí a výsledek umožňuje sdílet a předat žákům. Základem scénáře je sled aktivit, které je třeba vhodným způsobem nastavit. K dispozici jsou čtyři základní kompetenčně orientované výukové cíle pro 21. století (4 C), šest typů aktivit, specifikace prostorové orientace a určení potřebných technologických nástrojů.
4 C
Kritické myšlení (Critical thinking), komunikace (Communication), spolupráce (Collaboration), kreativita (Creativity).
Typy aktivit
Komunikace a vyučování (Interact & Instruct)
Učitel komunikuje s žáky, aby je poučil a provedl procesem učení.
Sdílení a diskuze (Exchange & Discuss)
Žáci sdílejí nápady a komunikují – buď v malých skupinách, nebo ve větší komunitě (např. třídě).
Hodnocení a zpětná vazba (Assessment & Feedback)
Učitelé a/nebo žáci provádějí činnost související s hodnocením nebo poskytováním zpětné vazby.
Hledání odpovědí a výzkum (Investigate & Research)
Žáci provádějí sběr dat, hledají odpovědi na otázky týkající se zkoumané problematiky apod.
Tvorba (Create)
Žáci vytvářejí jakýkoli typ produktu, aby demonstrovali své učení.
Prezentace (Present)
Žáci sdílejí a představují výsledky své práce publiku.
Prostorová orientace
Množství forem, v nichž se může výuková činnost odehrávat, stále roste. Již to zdaleka není jen frontální výklad s žáky na příjmu. Z pohledu učitele přichází v úvahu kromě přímého řízení výuky (teacher-led) též role průvodce (teacher at the side) či nezávislé svobodné plnění stanovených cílů (independent learning). Z pohledu žáka může být práce nezávislá, skupinová či komunitní (celá třída). Prostorově se může jednat o aktivitu celotřídní, osobní nebo virtuální (míněno online bez osobního kontaktu).
Technologie a aplikace
Nástroj nabízí k vybraným aktivitám vhodné typy technologií a dovoluje k nim dohledat i doporučené (nejčastěji volně dostupné) konkrétní vhodné aplikace, jejichž přehled je průběžně aktualizován.
Výsledná lekce je pak sestavena ze sledu připravených aktivit. Lze u ní nastavit, zda je soukromá, mohou ji vidět jen registrovaní uživatelé, nebo je zcela veřejná. Nástroj umožňuje scénáře archivovat, upravovat i použít jako základ scénář cizí, když to autor umožní.
V závěru kurzu účastníci sdíleli své scénáře, vzájemně si je hodnotili, a ti, kteří projevili dostatečnou aktivitu, nakonec získali certifikát.
Nebyla by účast v podobném kurzu užitečná i pro vás?
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
