V Anglii existuje firma ECINS, která se zabývá poskytováním služeb organizacím, jež mají v náplni práce pomáhat znevýhodněným skupinám obyvatel i jednotlivcům. Takto obecně pojato, se to týká hendikepovaných, potřebujících nějakou formu asistence, i celých znevýhodněných skupin (imigranti, Romové, Aboriginci v Austrálii apod.). Pro nás zajímavé je to, že ony zmiňované služby jsou realizovány prostřednictvím technologií online.
Za tím účelem ECINS vyvíjí specializovaný tzv. „case management system“ (CMS), který do sledování konkrétního právě řešeného případu zapojuje všechny aktéry podílející se na řešení. To mohou být státní orgány, místní samospráva, neziskovky či různé zainteresované asociace. Řešení případu je do určité míry podobné řízení projektu, má však svá specifika. Smysl je v tom, že CMS ve srovnání s tradičními postupy značně urychluje komunikaci, snižuje riziko chyb, zvyšuje flexibilitu zapojených účastníků (mohou pracovat kdekoli) i samotného procesu (lze podle potřeby modifikovat postupy). Důležitou vlastností CMS je bezpečnost, protože se zpracovávají vysoce citlivá data (5 Essential Benefits of Case Management Software).
Zdá se, že ECINS se celkem úspěšně etablovala třeba v Londýně, a nyní se pokouší o expanzi na mezinárodní úrovni (nejprve Austrálie a USA). Možné uplatnění hledají i ve školství, kde nabízejí modifikaci svého systému (Student Support System). Specifických případů, kdy žák potřebuje vhodnou specializovanou pomoc, je jistě dost. Podstatu popisuje ředitel firmy Gary Pettengell v článku, který vyšel v The Journal [1].
Podle Garyho se školy v důsledku nepříznivého vývoje světa (pandemie, válka) potýkají s mentální krizí žáků. Mnozí mají potíže, s nimiž potřebují pomoci. Často však mají pocit, že jejich problém není dost závažný, stydí se, bojí se zveřejnění, nechtějí, aby se to dozvěděli rodiče, problém vnímají jako vlastní selhání apod. Když se rozhodnou někomu se svěřit, je spolupráce zainteresovaných orgánů často příliš zdlouhavá (pokud existuje).
Gary popisuje tři formy technologické podpory mentálního zdraví žáků, které jejich CMS řeší:
1. Jednotné místo pro vložení žádosti o pomoc
V okamžiku, kdy je do systému zaveden záznam o novém případu (je jedno, kdo vložení iniciuje), spustí se chráněná komunikace zainteresovaných (třídní učitel, školní psycholog, poradna, …) a sdílení dokumentů. O následných aktivitách jsou všichni informováni.
2. Zdokonalení prevence
Nasazení CMS umožňuje zefektivnit aktivity snižující rizika (např. plošným šířením doporučení) i rychleji odhalovat případy vyžadující zásah. V součinnosti s digitálním ekosystémem školy lze provádět soukromý průzkum, nebo dokonce analyzovat data generovaná žáky, nakonec dokonce i na veřejných sociálních sítích, což ovšem je záležitost velmi problematická (Sledovat, či nesledovat žáky online?). O tom, že včasná diagnostika je nejsnadnější cestou k úspěchu, nemůže být pochyb.
3. Spolupráce
Mají-li školy úspěšně naplňovat kromě akademických též sociálně-emocionální potřeby žáků, nesmí na to být samy. CMS je prostředím umocňujícím spolupráci zapojených jedinců, institucí i zodpovědných orgánů. Jeho nasazení má ověřitelný pozitivní dopad na duševní zdraví (wellbeing) žáků.
Podle mého názoru by v ideálním případě měl být CMS jen rozšířením existujícího ekosystému použitého k řízení chodu školy. Není důvod, aby za něj školy platily zvlášť. Umím si představit i centralizované jednotné řešení problematiky technologického ekosystému řízení škol v rámci resortu, ale to asi zůstane jen mým nesplněným přáním.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
