Dánští učitelé zkoumají wellbeing žáků prostřednictvím technologií

Anotace

Wellbeing je momentálně ve školství velmi populární téma. Všude na světě se jím zabývají a vymýšlejí postupy, jak ho zlepšit. Jsme si vědomi toho, že i u nás je tato potřeba hodně velká. A tak je každá inspirace ze zahraničí užitečná. Podívejme se, jaké zkušenosti mají dánští učitelé s využitím technologií k podpoře wellbeingu u žáků (Teachers in Denmark are using apps to audit their students’ moods) [1].

Dánsko patří k zemím, kde digitalizace školství silně pokročila, a proto se rychle šíří používání digitálních nástrojů. Je to též důsledek zvýšeného zájmu veřejnosti o mentální zdraví, které se dle oficiálních státních statistik v posledním období zásadním způsobem zhoršilo (6x více dětí s depresí). Otevřený dopis tisícovky dánských školních psychologů vyjádřil „vážné znepokojení nad duševním stavem dětí, které vidí ve své práci, a varoval, že pokud nebudou okamžitě přijata adekvátní opatření, nevidí žádnou naději na zvrácení negativního trendu“. [1]

Začít je vždy třeba zjištěním, jak na tom žáci z pohledu wellbeingu skutečně jsou. V Dánsku existuje několik používaných aplikací, které se touto problematikou zabývají. Všechny vycházejí z dat získaných dotazováním žáků. Liší se zabezpečením jejich osobních dat a úrovní použití dalších zdrojů.

• Bloomsights
  Tvůrci tento nástroj označují jako „monitor socio-emocionálních potřeb“ žáků. Disponuje též anglickou verzí a používá se např. i v USA. Předpokládá vyplnění dotazníku (typicky týdně), který sleduje takové indikátory jako „osamělost“, „vztah k učení“, „šikana“, ... Žák sděluje též to, s kým ve třídě je v bližším kontaktu. Systém je plně personalizovaný, tj. uložená data jsou přiřazena uživatelům, a lze tedy zkoumat každého žáka zvlášť. Zjišťuje navíc též vztahy mezi žáky ve třídě a generuje tzv. „sociogram“, který tyto vztahy vizualizuje. Hlavním cílem je snaha předejít rizikovým stavům, jako jsou např. sebevražedné úmysly.

• Klassetrivsel (třídní štěstí)
  Velmi podobný nástroj pracující se stovkou volitelných či vlastních otázek předkládající analýzu stavu třídy a vztahů ve třídě. S jeho pomocí má učitel nejen přehled o jednotlivcích, ale může lépe vytvářet funkční skupiny schopné spolupracovat na úkolu. I tento nástroj je založen na vizualizaci vztahů pomocí sociogramů.

• Moods
  Je aplikace orientovaná na žáky ZŠ, která je vyvíjena v rámci velkého dánského projektu (Healthd360), který se zabývá veřejným zdravím a podílí se na něm několik vědeckých institucí. Výjimečný je tím, že pro analýzu kombinuje data vložená uživateli (prostřednictvím reakcí na dotazy) s informacemi generovanými samotným používáním osobních mobilních zařízení (třeba noční aktivity). Výsledky navíc může porovnávat se záznamy, které má k dispozici dánské zdravotnictví. Je zřejmé, že takto získaná zjištění jsou mnohem hodnověrnější než ta, která vzniknou jen vyplňováním dotazníků, u nichž je důležitým faktorem ochota žáků odpovídat pravdivě.

• Woof
  Toto je z výše jmenovaných asi nejpokročilejší aplikace, která ukazuje možný další vývoj v této kategorii. V pozadí je příběh založený na průvodci v podobě kresleného psa, který dětem klade různé otázky o jejich životě. Cílem je dovést žáky až k přesvědčení, že svým aktivním přístupem k budování třídního kolektivu pomáhají všem, tedy i sobě. Tento nástroj je používán tak, že žáci průběžně anonymně vkládají svůj vlastní stav a učitel (typicky týdně) vygeneruje tzv. „náladu třídy“. Ve skutečnosti vůbec nemá k dispozici informace o jednotlivcích. Výsledek má v průběhu času přispět ke komplexnímu obrazu o wellbeingu žáků v dané třídě.

Tyto aplikace mají mnoho zjevných předností před tradičním způsobem zjišťování podobných dat. Mohou sbírat informace nepřetržitě, ne jen v okamžiku osobního kontaktu s učitelem či psychologem. Dovolují nabídnout žákům snadný výběr reakcí (nemusí ani umět číst). Mohou pracovat v gamifikovaném, pro děti přijatelném prostředí. Brzy budou schopné zpracovávat velké množství osobních dat a budou umocněny umělou inteligencí.

Přesto je namístě se zamyslet též nad jejich možnými negativními dopady. Někteří experti jsou o nich přesvědčeni. Tvrdí, že neexistují důkazy o tom, že by samotné zjištění stavu vlastního duševního zdraví nějak k jeho zlepšení přispělo. Možná je to dokonce naopak – zjištění vlastních nedostatků může negativnímu sebehodnocení napomoci. Například Karen Vallgårda, profesorka University of Copenhagen, říká: „Stále více kvantifikujeme emoce a zážitky, ale je důležité, abychom si položili otázku, zda je to ve vztahu k wellbeingu dětí ideální přístup.“ [1]

Závažným problémem je jistě i to, zda žáci odpovídají na položené otázky pravdivě. Jsou-li zvyklí přemýšlet spíše nad tím, jaká odpověď je správná, pak se asi tradičními (i když digitalizovanými) postupy příliš validních výsledků nedočkáme. Namístě je použít též jiné zdroje informací. Jenže tady zase většinou narazíme na problematiku ochrany osobních dat. Konzultant Copenhagen School of Design and Technology Jesper Balslev na adresu autorů těchto aplikací říká: „Jejich praxe je ve stylu Silicon Valley. Kážou transparentnost dat, ale sami žádnou nemají.“ [1] Je poněkud znepokojen, že se všechny zde jmenované aplikace začaly v dánském školství používat bez adekvátního ověřování jejich vlastností. Nejprve mělo být beze zbytku prokázáno, že nemají na žáky žádný negativní vliv.

Přiznejme si ale, že případů, kdy se nějaký žák octne v kritické situaci, která má negativní dopad na jeho duševní zdraví, je dost a stále přibývají. Učitel většinou nemá možnost to včas zjistit a školních psychologů nikdy nebude dostatek. Pokud podobná aplikace má schopnost takový případ odhalit již v počátečním stádiu, je naší povinností jí tu šanci dát.

Jen na dokreslení stavu, který je pravděpodobně podobný i v jiných vyspělých zemích, přidávám zmínku o kampani dánského rádia P3 pro mladé, která napomohla právě realizované povinné integraci wellbeingu do vzdělávacích programů škol [2].

DR P3: P3 Mission