Datová gramotnost ve škole

Anotace

Digitální vs. datová gramotnost

Učinit z digitální gramotnosti základní pilíř moderního vzdělávání byl a stále je jeden z hlavních cílů, jež se na základních a středních školách neustále snažíme v různých směrech a rozsahu naplňovat. Přestože lze dnes digitální gramotnost považovat za klíčovou dovednost, je stále zřejmější, že pouze ona nestačí. Schopnost efektivního a smysluplného využívání digitálních technologií je pouze základní dovedností. Abychom však naše žáky dobře připravili na budoucnost, budou potřebovat mnohem víc než jen umět technologie používat. Musíme je vybavit analytickými rámci potřebnými pro odpovědné fungování ve světě, kde je stále více jevů kvantifikováno, naučit je chápat a interpretovat data, která tolik ovlivňují nejrůznější aspekty jejich života. A právě zde vstupuje do hry datová gramotnost. [1]

Definice datové gramotnosti podle NCES

Národní centrum pro vzdělávací statistiky (National Center for Education Statistics, zkráceně NCES) ve svém Průvodci datovou gramotností pro školy – Forum Guide to Data Literacy definuje datovou gramotnost jako schopnost porozumět a efektivně a eticky využívat data k informovanému rozhodování. Tato gramotnost zahrnuje specifickou sadu dovedností a znalostí, které umožňují vzdělávacím aktérům transformovat data na informace a následně na prakticky využitelné poznatky. Cílem je podpořit schopnost všech zúčastněných stran – včetně pedagogů, administrátorů, studentů a rodičů – používat data k zlepšení vzdělávacích výsledků a rozhodovacích procesů. (Z uvedeného zdroje shrnuto a přeformulováno pomocí ChatGPT.) [2]

Datová gramotnost v kontextu základních a středních škol

Ve školním kontextu znamená datová gramotnost víc než jen čtení grafů nebo počítání průměrů. Výše uvedený Průvodce popisuje procesy potřebné k vytvoření datově gramotných škol, ačkoli přímo nedefinuje samotné dovednosti datové gramotnosti. Jeho autoři nicméně sestavili návrh klíčových dovedností datové gramotnosti. Jde o následující:

• porozumění tomu, jak a kým jsou data shromažďována,
• kladení otázek ohledně toho, co data ukazují (a co naopak neukazují),
• analýzu vzorců a vyvozování závěrů založených na důkazech,
• rozpoznávání zkreslení při sběru nebo interpretaci dat,
• zvažování etického používání dat, zejména osobních údajů.

Dle tohoto Průvodce jsou datově gramotní žáci ti, kteří jsou vybaveni k tomu, aby činili informovaná rozhodnutí, posuzovali různá tvrzení a aktivně se zapojovali do života společnosti jako uvážliví občané ve světě řízeném daty. Jinými slovy nejsou pouze pasivními konzumenty informací, ale kriticky uvažujícími jedinci. [1]

Datová gramotnost z pohledu učitelů

Všudypřítomnost dat ve škole a schopnost jejich generování a zpracování pomocí různých aplikací a platforem ještě neznamená, že učitelé a žáci rozumějí kvalitě, kontextu nebo důsledkům dat, která před sebou mají.

„Žáci možná vědí, jak vytvořit graf v Google tabulkách, ale rozumějí skutečně tomu, jaký příběh tato data vyprávějí? Vědí, jak kriticky zhodnotit graf, který zahlédnou na sociálních sítích? Umějí rozlišit mezi korelací a kauzalitou? Právě tato mezera odlišuje digitální gramotnost od datové gramotnosti – a to je mezera, kterou musíme v základním a středním vzděláváním neodkladně překlenout,“ komentují situaci Steve Baule a Joel J. Traver z Winona State University. [1]

Jak datovou gramotnost integrovat do vzdělávání

Jak dále Steve Baule a Joel J. Traver uvádí, dobrou zprávou pro školy a zejména učitele je, že nemusí být datovými analytiky, aby mohli učit datovou gramotnost. A není ani nutné pro tuto výuku zavádět samostatný předmět. Datovou gramotnost lze začlenit do stávajících předmětů, kde například žáci mohou:

• v matematice analyzovat reálné datové soubory a zkoumat otázky jako: „Jaké trendy v těchto datech vidíme?“ nebo „Co v těchto informacích může chybět?“,
• v přírodovědných předmětech navrhovat jednoduchá šetření, sbírat data a zvažovat proměnlivost a možná zkreslení ve svých pokusech,
• v českém jazyce a literatuře kriticky posuzovat, jak jsou data využívána v argumentačních textech, nebo analyzovat, jak data slouží k přesvědčování v reklamách či médiích,
• ve společenských vědách interpretovat historická nebo demografická data, klást otázky ohledně jejich zdrojů a diskutovat o tom, jak jsou data používána k ovlivňování politických rozhodnutí.

Důležité podle nich je vytvářet příležitosti, při kterých se žáci učí klást otázky, argumentovat a přemýšlet – což jsou základní prvky jak kritického myšlení, tak datové gramotnosti. [1]

Odborné vzdělávání učitelů v oblasti datové gramotnosti

Pro správnou integraci datové gramotnosti do stávajícího vzdělávání budou školy potřebovat čas a učitelé vedle času a prostoru také dostatek podpory k vlastnímu rozvoji dovedností v této, pro spoustu z nich, zcela nové oblasti digitálních technologií. Pro rozvoj a posílení nové kompetence učitelů bude zapotřebí zapojení mentoringu a dalších forem spolupráce učitelů ve výuce. [1]

Datová etika v datové gramotnosti žáků

Při zavádění datové gramotnosti je důležité nezapomenout ani na datovou etiku. Přes neustálé shromažďování dat o nás si stále mnoho žáků neuvědomuje, jakým způsobem jsou nebo mohou být tato data využívána a také jaká práva v dané oblasti mají. S výukou datové gramotnosti přímo souvisí i výuka kritického přístupu k datům, která vede žáky k tomu, aby si kladli například otázky typu:

• Jaké osobní údaje sdílím a kdo k nim má přístup?
• Jak mohou data pomoci, ale i ublížit jednotlivcům nebo skupinám?
• Jakou máme odpovědnost, když data interpretujeme nebo prezentujeme?

Uvedené otázky pomáhají žákům rozvíjet vedle datové gramotnosti též digitální občanství a posilovat jejich aktivní roli ve světě řízeném daty. Kladení nepříjemných otázek a informovaná rozhodnutí jsou dalšími klíčovými dovednostmi potřebnými pro jejich budoucí osobní a občanský život. [1]

Datově gramotná školní kultura

Vytvořit datově gramotnou školní kulturu je dalším úkolem, který před námi stojí. Abychom uspěli, budeme potřebovat víc než jen čas, odhodlání a obrovské úsilí. Budeme muset změnit náš dosavadní přístup. Přehodnotit to, co učíme.

Zavést digitální technologie do výuky v podobě digitální gramotnosti (a informatického myšlení) byl jeden z nejnáročnějších úkolů, který před námi stál a v řadě škol stojí doposud. Nyní však nastal čas posunout se dál směrem k datové gramotnosti. Tu digitální však neopouštíme, jen ji rozšiřujeme o další dílek skládačky, tvořené z mnoha různých gramotností (včetně dnes asi nejvíce skloňované AI gramotnosti), kterou naši žáci potřebují složit, aby nebyli o krok pozadu, ale minimálně o dva kroky napřed v budoucnosti zcela determinované daty.