Domů > Spomocník > Odborné vzdělávání > Nonverbální komunikace
Odborný článek

Nonverbální komunikace

16. 12. 2009 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Marcela Klimešová

Anotace

Nonverbální komunikace je samostatné téma vyučování českého jazyka a literatury. Využívá se i v ostatních předmětech, je součástí aktivit školní preventivní strategie opírající se o metody pedagogiky zážitku. Příspěvek uvádí praktická cvičení a hry tématu nonverbální komunikace z hlediska porozumění, reagování a využívání.

Kontext

Pracuje se s žáky střední průmyslové školy se zaměřením na obory stavební a obory zpracování dřeva, střední vzdělání žáků je ukončené maturitní zkouškou. Škola je lokalizována do malého města v regionu Šumavy, žákům poskytuje ubytování ve vlastním domově mládeže, který je součástí školy.

Východiska

Nonverbální komunikace (mimoslovní komunikace, neslovní sdělení, řeč lidského těla) je způsob dorozumívání, který používá jiných výrazových prostředků než slov. (Slova využívá verbální komunikace, tj. sdělení prostřednictvím mluvení.)

Nonverbální forma sdělování je velmi bohatá, nespočívá pouze v mimice a gestech, dochází ke sdělování prostřednictvím pohybů těla a obličeje bez použití mluveného slova, případně komunikace slouží k jeho doplnění. Neverbální forma umožňuje vyjádřit emoce (pocity, nálady, afekty), které zaujímáme ke sdělované informaci, neverbální komunikací sdělujeme, jak na nás působí sdělená skutečnost a jaké stanovisko k danému problému zaujímáme.

Dešifrovat neverbální signály má velký význam ve všech profesích, kde se dostávají lidé do častého kontaktu s jinými lidmi. Schopnost „odečítat" nonverbální sdělení je mimořádně důležitá. Při sdělení má neverbální složka informace pro příjemce větší význam než verbální.

Podíl verbálních a neverbálních projevů v informaci:

7 % tvoří sdílený obsah informace
55 % tvoří mimika, gestikulace, postoj atd.
38 % tvoří zabarvení hlasu

Cíle

Rozvíjet klíčové kompetence komunikativní (vhodně a funkčně využívat jazyka v různých komunikačních situacích), personální (rozvíjet a upevňovat hodnotové orientace a pozitivní a žádoucí postoje) a sociální (řešit účelně a korektně různé sociální problémy založené na mezilidských vztazích).

Obracet pozornost k neslovním způsobům vyjadřování, uvědomit si jejich významnou roli. Sledovat způsoby nonverbálního vyjadřování a jejich efekt. Umět vytvořit základní kódy v komunikaci prostřednictvím tělových signálů a znaků s ohledem na jejich sdělnost. Pochopit využití adekvátních prostředků paralingválních (doprovodných zvukových) a neverbálních ve vlastní komunikaci. Naučit se vnímat pravdu, lež a přetvářku v komunikaci. Rozumět různým typům nonverbálních sdělení, neverbálních signálů, běžně užívaných gest, mimiky, postojů a jiných komunikačních prostředků, přemýšlet o nich, reagovat na ně a tvořivě je využívat ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Vědět, co nonverbální sdělení vyjadřují, jaký je jejich smysl a využitelnost, vnímat je a vyjadřovat názor na srozumitelnost a vhodnost sdělení, využívat nonverbální prostředky ve vhodných situacích a adekvátně při dorozumívání reagovat.

Realizace

1. Nonverbální komunikace jako vyučovací jednotka předmětu CJL

  • praktická ukázka jednotlivých typů sdělení s dešifrováním sdělení
  • praktická cvičení – dešifrování obsahu sdělení v závislosti na mimojazykových aspektech
  • práce s videokamerou a videem, zvukový záznam – rozbor, reflexe

vyučovací formy:

  • skupinové vyučování
  • kooperativní vyučování
  • týmová spolupráce
  • individuální učení
  • vrstevnické (partnerské) vyučování
  • efektivní učení
  • forma soutěží s využitím úkolových karet a hraní rolí
  • předvádění a pantomimické scénky

formy provádění – variace:

  • skupina či jedinec dostane úkolovou kartu a předvede
  • skupina či jedinec sama vymyslí – vyšle jedince k předvedení
  • jedna skupina předvádí druhé (podle výběru úkolové karty nebo vlastní výběr), druhá hádá úspěšnost předvedení, obdobně jedinci
  • soutěživě – skupiny (jedinci) se střídají, počítají se body za předvedení i dešifrování
  • hry aplikující a využívající nonverbální komunikaci

nonverbální komunikace – jednotlivá sdělování z pohledu skupin provádění:

A.     aplikace základních úkolů sdělování
B.     realizace sdělování s využitím úkolových karet
C.     realizace sdělování prostřednictvím hry

A. aplikace základních úkolů sdělování

a) sdělování výrazem obličeje – mimika, vyjádřete výrazem obličeje emoce:

  • štěstí – neštěstí
  • radost – smutek
  • klid – rozrušení
  • spokojenost – nespokojenost
  • zájem – nezájem
  • překvapení, strach a obavy, zlobu, nenávist

b) sdělování pohledy – řeč očí – oční kontakt:

  • dívejte se upřeně do očí
  • soustřeďte se na jednoho člověka a sledujte, jak je mu to příjemné
  • vadí vám pohled do očí, kdy klopíte zrak a uhýbáte pohledem, kdy zavíráte oči
  • co značí mrkání
  • zasmějte se přátelsky, škodolibě s výsměchem

c) sdělování pohyby – kinezika:

  • vyjádřete chůzí přemýšlení, rozhodnost, obavy, radost, smutek

d) sdělování fyzickými postoji – posturologie:

  • sdělte postojem rozhodnost, nepřátelství, přátelství, ochotu jednat, ukončit jednání, pocit ohrožení, pocit pozorování
  • předveďte vyzývavý postoj, znuděný postoj
  • co vyjadřuje rozkročený postoj
  • vzpřímená postava oproti schoulené postavě

e) sdělování gesty – gestikulace, gestika:

  • posunková řeč
  • vyjádřete pohyby hlavou souhlas, nesouhlas
  • pohyby rukama vyjádřete pozdrav
  • ukažte různá gesta – soutěž
  • napište různé situace a dejte úkol situaci předvést
  • co znamenají zaťatá pěst, vztyčený ukazováček, prsty před ústy, ruce spojené před nebo za tělem, ruce zkřížené na hrudi, překřížené nohy
  • znáte gesta rozhodčích při sportu, víte, co se gestem vyjadřuje, jakou mají funkci, jaký je smysl a účel gesta, vyjádřete, nakolik je gesto srozumitelné a vhodné, zachovejte se adekvátně vůči gestu, použijte gesto jako vhodnou zkratku vyjádření a dorozumění

f) sdělování dotykem – haptika:

  • podání ruky a společenská pravidla
  • předveďte různé způsoby podání ruky – leklá ryba, spojenecký stisk, dominantní stisk, podřízený stisk, přátelský stisk – ceremoniál příslušnosti ke skupině
  • vztah velmi blízkých osob – políbení, objetí, poplácání, pohlazení
  • vyjádřete s ohledem na vztah osob – štítivost, odtažitost, nadřazenost, převahu, přátelskost, nepřátelství, vřelost, chladnost
  • posuzujte délku a sílu stisku, chlad ...

g) sdělování vzájemným přiblížením a oddálením – proxemika:

  • jděte ve dvojici proti sobě a zastavte se, sledujte, kde se kdo zastaví, zda ustupuje, v jakém jsou přátelském, neutrálním či nepřátelském vztahu, usuzujte z toho na velikost zóny:
    • intimní zóna – 15 až 30 cm až 40 až 50 cm
    • osobní zóna – 45 až 75 cm
    • sociální (společenská) zóna – 120 až 210 cm
    • veřejná zóna – 360 až 760 cm
  • zahrajte si role: rodič – dítě, učitel – žák, milenci a sledujte velikost zóny
  • jak to bude na úřadě
  • proč je velký stůl u vedoucího
  • jak se projevuje nadřazenost zóny v postoji
  • proč při kárání učitel stojí a žák sedí
  • co vyjadřuje stejná výška – rovnoprávnost či nadřazenost

h) sdělování úpravou zevnějšku:

  • co vám říká oblékání, ozdoby, nápisy, úprava vlasů
  • co vám říká úprava zevnějšku, když vám na tom záleží
  • když je vzhled mluvčího blízký posluchačům, zvětšuje se účinnost působení nebo zmenšuje

ch) sdělování zabarvením a tónem hlasu – parajazykové prostředky:

  • přečtěte kousek textu nehledě na obsah, tak aby byl zřejmý váš duševní stav:
    • rezolutně s příkazem
    • odměřeně
    • s prosbou
    • s povzbuzením
    • jízlivě s výsměchem a ironií
    • rozčileně
    • se vzrušením
    • s nezájmem
    • s antipatií
    • unaveně
    • zamilovaně
  • totéž jen slovo (prosba, zdvořilý dotaz, pobídka, formální zdvořilost, vyjádření podivu, nelibosti)
  • doprovázejte i mimikou a gestikulací

i) pantomima:

  • předvádějte různé situace, děje a stavy pantomimicky (názvy filmů, knih, zájmy a záliby, povolání ...)
  • kufr – pantomimicky zobrazit podstatná jména a slovesa z prostředí školy

B. realizace sdělování s využitím úkolových karet

a) úkolová karta mimika:

  • mimika – pohyby obličejových svalů a orgánů na obličeji (oči, uši, nos, jazyk, rty)
  • pravé emoce:
    • štěstí x neštěstí
    • překvapení
    • strach x jistota
    • radost x smutek
    • klid x hněv, zlost, rozčilení
    • spokojenost x nespokojenost
    • zájem x nezájem
  • hrané emoce:
    • snadno rozpoznatelné, jsou delší, intenzivnější než pravé, jsou paskvilem
    • úsměv může mít více významů – radost x agresivní, ironický, rozpačitý, nejistota, výsměch
    • na mimický projev bývají velmi citliví lidé labilní, nevyrovnaní

b) úkolová karta pohledová činnost:

  • poskytuje nejrychlejší zpětnou vazbu
  • délka pohledu:
    • normální – 3 sekundy
    • kratší – nezájem o komunikaci
    • dlouhý – od neznámých lidí nepříjemný, provokující (přátelství, zájem x agrese)
    • velmi dlouhý – "civění, zírání", především u mentálně retardovaných lidí, psychopatů
    • žádný – lhostejnost, šok po sdělení nepříjemné zprávy
  • rovina očí:
    • oči by měly být ve stejné rovině
    • při rozhovoru bychom se měli dívat více jak 50 % doby do očí
  • druhy pohledů:
    • vyhýbavý – nepříjemný, znak nejistoty
    • těkavý – zrychlení, nervozitahodnotící – oči trochu přivřené
    • nepřítomný – dívání se skrze druhého do nekonečna
    • odklon pohledů:
      • dolů - submisivita, vina, pocit méněcennosti
      • do boku - nezávislost, odolnost
      • nahoru - vzpomínáme, jsme zasněni

d) úkolová karta postoje:

Co vyjadřují některé postoje?

Vestoje:

  • zkřížené HK a DK – polozavřený až uzavřený postoj – nekomunikativní postoj
  • ležérní postoj – opíráme se o něco - uvolnění, relaxace, okázalý nezájem, agrese
  • ruce v bok – agrese, zlost
  • ruce v kapsách – nekomunikativní, odpor, neúcta, drzost
  • ruce překřížené před tělem – malé sebevědomí
  • ruce v pěst – zlost
  • ruce zkroucené či spojené před tělem – plachost
  • nakročení dopředu – snaha přiblížit se
  • nakročení dozadu – ústup (lépe ustoupit do boku)
  • přešlapování – nejistota, submise (podrobení se, poslušnost, podřízení, pokora)

Vsedě:

  • mírný předklon – soustředěnost
  • na kraji židle, pohledy ke dveřím, na hodinky – netrpělivost, chystání k odchodu
  • zkřížené HK i DK – nekomunikativní, bariéry, např.: v cizím prostředí
  • ležérně natažené DK, HK za hlavou – uvolnění, relaxace, nezájem
  • sed ve vajíčku – bezmoc, únava
  • zkroucené DK – křečovitost
  • DK těsně vedle sebe, ruce na kolenou – plachost, nejistota
  • otáčení hlavy, těla na opačnou stranu – odpor, nezájem o komunikaci

Člověk může svoji konfiguraci ovládnout – hraná – stylizovaná konfigurace neodpovídá vnitřnímu prožitku.

Postoj:

  • vzpřímený – zdravé sebevědomí
  • uvolněný – radostný a pozitivní přístup k životu, plný očekávání, ochota pro dialog
  • rozkročené nohy – přehnané sebevědomí, někdy bývá tento postoj doprovázen rukama v bok

Posed:

  • pohodlný – momentální spokojenost a důvěra v situaci
  • vyčkávací – co bude?
  • nenucený, uvolněný – chce naslouchat ostatním
  • ledabylé rozvalování –nepřiměřený pocit nadřazenosti, má cíl dát najevo opovržení ostatními
  • předkloněný trup – vybízí se k rozhovoru

e) úkolová karta gestikulace (neverbální abeceda – některá základní gesta):

Hlava:

  • vztyčená – vnitřní jistota, samostatnost úsudku, vyrovnaný a stabilní stav
  • sklopená dopředu – momentální beznaděje a ztráta důvěry
  • nakloněná doprava – čeká na nějaké sdělení, ochota hovořit a komunikovat
  • nakloněná doleva – odmítnutí, nechuť komunikovat
  • odkloněná ze směru komunikace – odmítavý postoj, nemějte velké naděje
  • pohození hlavou dozadu – vytvoření odstupu od druhého
  • přivrácená – vzbuzení věrohodnosti

Oči:

  • mimo komunikaci – moc si nevěří, je na rozpacích

Paže:

  • normální postavení – klid, vyrovnanost a upřímnost
  • podél trupu těla – negativní duševní rozpoložení
  • zkřížené přes sebe na prsou – uzavřenost, neochota komunikace
  • založené za zády – neorientuje se v dané situaci, pocit nejistoty
  • široce roztažené – projev vstřícnosti, ochota jednat a strhnout ostatní k činům
  • rozmáchlé a gestikulující – nadšení, které chce přenést na ostatní

Ruce:

  • spjaté (jako svíčka) – chce si to promyslet
  • složené do sebe (ne přes prsty) – nedá se zjistit, co si myslí
  • zatnutá pěst – symbol výhružky

f) úkolová karta haptika:

Stisk ruky:

  • měkký – určitá nervozita
  • chabý „jako ryba" – nedůvěra, pochybnosti vůči jiným
  • letmý stisk ruky – strach z celého světa i sám ze sebe
  • stisk pouze prsty – nadřazenost
  • propjaté prsty – signalizuje obranu
  • podání ruky kolmo – rovnocennost
  • podání ruky více dlaní nahoru – bere vás jako nadřazenou osobu, nabízí se vám
  • podání ruky více hřbetem nahoru – chce vám vládnout

C. realizace sdělování prostřednictvím hry

  • hra ostrovy (na porušování zóny), každý se postaví na svůj ostrov (např. kruh z provázku), ostrovů ubývá, víc jedinců na jednom ostrově
  • intimní zóna s prostěradlem – každý svoji zónu prostěradlo
  • dále většina her ze školní preventivní strategie (např. mrkaná, Braunův Kuks, non verbum...)

další formy s neverbální informací (nezahrnujeme):

  • neverbální světelné a zvukové signály, neverbální prostředky (maják, semafor, dopravní značky, topografické značky, nášivky k ošetřování oděvů ...)
  • schémata, náčrty, plány, obrazy, obrázky a piktogramy, kreslený vtip, reklama beze slov, někdy hudba

2. Nonverbální komunikace i v ostatních předmětech

C. realizace sdělování prostřednictvím hry

a) využití nonverbálního sdělení pro identifikaci nálady, připravenosti, porozumění učivu

  • hra teploměr vyjádřete pohybem (vzhledem k podlaze a stropu), svoji náladu, jak jste připraveni na hodinu, jak se vám akce (např. film) líbila
  • vyjádřete, nakolik jste pochopili výklad učitele
  • otestujte náladu palcem nahoru, dolu

b) ověřování vědomostí:

  • hra ano – ne = vlevo v bok – vpravo v bok – odpovědi na zjišťovací otázky postojem
  • všichni stojí čelem, na zvolenou otázku provedou obrat podle typu odpovědi
  • forma vyřazovací – kdo se splete, posadí se, zbývá poslední
  • forma trestných bodů, nebo naopak dobrých odpovědí

c) sebehodnocení pohybem:

  • hra ohodnoť se – žáci diskutují nad problémem, na konci debaty se postaví do jednotlivých rohů místnosti podle míry zapojení do diskuse a odpovědí na otázky (např. pravý roh je ohodnocení jednička)

d) znáš gesta rozhodčích v jednotlivých sportech:

  • hra na rozhodčí – jednotlivci ukazují gesta a ostatní se podle nich chovají

3. Nonverbální komunikace v programech školní preventivní strategie

4. Nonverbální komunikace jako mimoškolní aktivita volného času

C. realizace sdělování prostřednictvím hry (nonverbální komunikace – příklady některých her)

Hry – splňte úkol bez mluvení:

  • každý na záda značku – mají se sejít skupinky se stejnou značkou
  • na záda písmena slova – složit bez řečí slovo postavením v řadě
  • seřaďte se podle data narození, nesmíte mluvit
  • každý na židli, loď ze židlí opěradly k sobě, přijde bouře, loď ztroskotá, židle do prostoru, znovu postavit loď bez mluvení
  • posílejte signály v zástupu, první podle signálu splní úkol

Anotace některých her z literatury:

a) Celníci a pašeráci – Bakalář I dospělí ..., str.120

  • nedat na sobě nic znát, umět skrýt emoce, ostatní hádají přetvářku

b) Mluva těla – Bakalář Psychohry, str. 213

  • vyjadřovat a posuzovat emoce

c) Netradiční pozdrav – Valenta, str. 38

  • navázání kontaktu neverbálními pozdravy

d) Paralingvistika – Valenta, str. 69

  • posuzovat svrchní tóny řeči v komunikaci, variace doprovodných zvukových prostředků

e) Setřást hněv – Valenta, str. 56

  • reflexe hněvu a jeho fyzická redukce při pantomimické etudě zachycující agresivitu

f) Já – pantomima – Valenta, str. 50

  • pantomimické kreace s tématy já (informace o mně)

g) Pocitové škály – Valenta, str. 67

  • vnímat, chápat a vytvářet nonverbální složky komunikace

h) Setkání – Valenta, str. 63

  • pantomima nebo zmrzlé obrazy (štronza) na téma mezilidských vztahů

i) Kočička – Valenta, str. 52

  • regulace vlastního neverbálního výrazu, sebeovládání, tvářit se jinak

a) Pantomima s licitací – Bartůněk, str. 21

  • sázet na čas, ve kterém se skupině podaří sdělit či dešifrovat pantomimickou scénku

b) Bouchaná – Bartůněk, str. 27

  • posílat si signály a reagovat na změny

c) Psaní vzduchem – Bartůněk, str. 29

  • simulovat psaní jména do vzduchu

d) Mrkaná – Bartůněk, str. 51

  • oční kontakt, mrkáním si získat jedince, hlídaného strážcem

e) Tančírna – Hrkal, Hanuš, str. 127

  • rozvoj neverbální komunikace, zážitek při ztvárňování postavy

f) Sedmero ctností – Hrkal, Hanuš, str. 118

  • živý obraz, dramatizace beze slov

g) Bravnův Kuks – Zapletal, str. 25

  • cvičení neverbální komunikace, psychopantomimické techniky

h) Non verbum – Zapletal, str. 120 (Valenta, str.68)

  • cvičení neverbálních vyjadřovacích schopností a spolupráce, předvádění emocí

i) Živá abeceda – Zapletal, str. 225

  • tvůrčí schopnosti, představivost a fantazie, neverbální komunikace

j) Sochařská akademie – Zapletal, str.178

  • alegorie prožitku, duševní stavy vytvořením sousoší

k) Fotodivadlo – Zapletal, str. 54

  • tvůrčí schopnosti, fantazie, neverbální vyjadřování

5. nonverbální komunikace využitelná pro uplatnění v praxi – (zejména znalost mimosmyslové komunikace při ucházení se o zaměstnání).

B. realizace sdělování s využitím úkolových karet

Jedinec samostatně pracuje tak, aby rozuměl sdělováním, správně a vhodně reagoval a využíval znalostí nonverbální komunikace např. pro přijímací pohovor, jako doplněk verbální komunikace. Znalost mimosmyslové komunikace je důležitá zejména při ucházení se o nové místo, v průběhu obchodních jednání i mezi kolegy, protože dáváme protistraně mnohem více informací, než říkáme slovy.

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení

Podařilo se vhodně seznámit žáky s nonverbální komunikací. Praktické vyzkoušení jednotlivých příkladů této komunikace vede ke zlepšení pohledu na druhé, jejich chápání a porozumění jim. Žáci si plně uvědomili, že lze mnoho věcí vyjádřit jinak než slovy. Své poznatky mohou dále rozvíjet pomocí vhodných publikací, které jsou tomuto tématu věnovány.

 

 

 

Literatura a použité zdroje

[1] – BAKALÁŘ, E. I dospělí si mohou hrát. Praha : Pressfoto, 1976.
[2] – BAKALÁŘ, Eduard. Psychohry. Mladá fronta, 1989.
[3] – BARTŮNĚK, D. Kniha her a činností v klubovně i venku. Praha : Portál, 2002.
[4] – HRKAL, J.; HANUŠ, R. Zlatý fond her II. Praha : Portál, 2000.
[5] – NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha : Portál, 1998.
[6] – NEUMANN, J. Dobrodružné hry v tělocvičně. Praha : Portál, 2002.
[7] – NEUMANN, J. Lezecké stěny, překážkové dráhy a výchova prožitkem. Praha : Portál, 1999.
[8] – SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha : Portál, 1997.
[9] – VALENTA, Josef . Učit se být. Agentura STROM, 2000.
[10] – ZAPLETAL A KOL., M. Zlatý fond her . Praha : Mladá fronta, 199.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Marcela Klimešová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Komunikativní kompetence
  • vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat;

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída