Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma

Ikona teoreticky

Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma

Ikona odbornost
Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Popis aktivit Jima Grooma z University of Mary Washington, který opakovaně dělá MOOC kurz o vyprávění digitálních příběhů a vede všechny studenty k tvorbě portfolia ve formě blogu.
Téma příspěvku:Informační a komunikační technologie
Klíčová slova: Jim Groom, DS106, konektivismus, UMW, MOOC, blog, A Domain of One’s Own, polemika, Larry McCallum

Text článku:

Než začneme zkoumat myšlenky Jima GroomaUniversity of Mary Washington ve Virginii, je nutné připomenout, že Jim je již druhým Groomem, o jehož nápady ze světa vzdělávacích technologií se Spomocník opírá. Tím prvním je Australan Dean Groom (Prostojové učení podle Grooma), s jehož vizí dalšího vzdělávání učitelů jsem se ztotožnil natolik, že jsem se pokoušel ji nedávno vnutit i shromáždění „pomazaných“ hlav u Kulatého stolu SKAV, když se probírala profesní podpora učitelů. Nutno přiznat, že neúspěšně.

Jim Groom je na UMW vedoucím Katedry vzdělávacích technologií a značně inovativním učitelem. Patří mezi první vysokoškolské pedagogy, kteří začali v praxi uplatňovat myšlenky konektivismu. V letním semestru 2010 se rozhodl svůj kurz digitálního vyprávění příběhů (Digital Storytelling) s kódovým označením 106 realizovat ve formě MOOC. Postupně se z něj stal jeden z nejznámějších otevřených konektivisticky orientovaných pravidelně se opakujících kurzů vůbec – DS106. Kromě desítek prezenčních studentů UMW se do něj hlásí též stovky lidí z celého světa. Svou formou trochu připomíná Courosův kurz EC&I 831: Social Media & Open EducationUniversity of Regina, o němž před rokem referoval Karel Zavřel (Otevřený online kurz pro kanadské studenty učitelství). Oba dva tito pánové se pokoušejí propojit svou výuku s lidmi z vnějšího prostředí. Rozhodně se jim to daří lépe, než mně (viz Vzdělávací technologie 21. století).

Kurz DS106 měl tyto hlavní cíle:

  • Vyvinout schopnosti používat technologie jako nástroj síťového spojení, sdílení, tvorby a publikování.
  • Formovat digitální identitu při hledání poznání vedoucí k praktickému uplatnění různých způsobů využití sítě.
  • Kriticky zkoumat oblast digitální komunikace jako nové formy sebevyjádření.

Úkolem účastníků je publikovat své nápady (příběhy) formou výtvorů, jež mohou nabývat všelijakých forem (text, grafika, zvuk, video) a využívat k tvorbě libovolné nástroje dostupné prostřednictvím internetu. Sounáležitost pak všechny vede k potřebě výtvory ostatních komentovat. Na stránku kurzu Assignments (zadání) se určitě podívejte. V každé kategorii najdete několik desítek námětů, co by mohl účastník kurzu jako výstup vytvořit. U každého je k dispozici jednoduchý návod a je k němu připojen přehled odkazů na již realizované práce.

Kurz DS106 má jednu raritu, díky které se docela hezky zviditelnil. S pomocí účastníků byl vyvinut postup, který dovoluje zprovoznit streemované online rádio čistě jen použitím volně dostupných open source programů - DS106 Radio. Kromě jiných věcí vysílá též zvukové výtvory účastníků. Pokud by se chtěl někdo pokusit o totéž, návod je k dispozici zde. Ale pouhý zvuk jim již, zdá se, nestačí, a tak experimentují i s vlastní televizí – DS106.tv.

Nebudu zastírat, že Jim je mým nedostižným vzorem. Přestože jsem na práce svých studentů publikované na Spomocníkovi náležitě pyšný, na studenty UMW prostě nemáme. Vlastně asi ani není důvod se pokoušet jim vyrovnat. DS106 je třeba chápat spíše jako kurz orientovaný na problematiku kultury a médií, zatímco my se specializujeme čistě na technologie. A je zde ještě jeden důkaz zjevných rozdílů mezi námi. Když se na jaře 2012 dostal Jim Groom do problémů díky neočekávanému zvyšování zatížení serveru, na němž byl kurz provozován, prostě využil službu portálu Kickstarter sloužící k vybírání peněz na bohulibé záměry všeho druhu (viz DS106: The Open Online Community of Digital Storytellers). Místo požadovaných $4200 vybral rovných $12643. Asi si všichni umíme představit, jak by žádost o veřejnou finanční podporu podobného vzdělávacího záměru dopadla v našich grantově orientovaných poměrech.

V tomto školním roce rozjela Groomova Katedra vzdělávacích technologií UMW další pilotní projekt - A Domain of One’s Own. Volně přeloženo „Vlastní prostor pro každého“. Zatím se jen ověřuje, ale v blízké budoucnosti by měl tento prostor (míněno vlastní doména s blogem na technologii WordPress) získat automaticky každý nastupující student této univerzity s tím, že ho učitelé budou do své výuky integrovat. Využití všech potřebných nástrojů je zde natolik zjednodušeno, že tvorba nedělá problémy ani těm studentům, kteří jsou (na rozdíl od absolventů DS106) méně technologicky zdatní. A tak budou vlastně všichni studenti vedeni k tomu, aby své tzv. e-portfolio začali budovat ve formě veřejně viditelné osobní digitální stopy. Docela důležitý význam má též slovo „vlastní“ použité v názvu. Je totiž míněno doslova tak, že data nahraná studenty na server A Domain of One’s Own patří pouze jim a mohou je libovolně modifikovat, smazat nebo později přemístit jinam.

A Culture of Innovation

Je celkem logické, že je Jim díky svým úspěchům poměrně často zván k vystoupení na různých konferencích. Jednou z posledních takových akcí byl A Day for Learning na kanadské provinční Thompson Rivers University (TRU) nedaleko Vancouveru. Tamní knihovník Larry McCallum ve svém blogu vzápětí publikoval značně kritickou reakci [1], na níž Jim musel reagovat [2]. Na první pohled to možná není zřejmé, ale jejich polemika je ve skutečnosti zásadní – a to i pro nás.

Larrymu na konektivistickém přístupu Jima Grooma nejvíce vadí nedostatek regulace zvyšující podle něj riziko neúspěchu celé školy. Těžko se smiřuje s představou, že by si studenti měli určovat, co budou dělat a sami by si práci řídili. Říká, že jeho v kurzu vzdělávacích technologií učili, že „nejlepší je, když počítač zaznamenává všechno, co každý student dělá, a tento kompletní přehled o postupu pak slouží jako vodítko při hodnocení prospěchu“. V jiném kurzu se prý zase dozvěděl o „falešných nadějích spojených s techno-optimismem“. Ale jde ještě dál a naznačuje, že právě takováto volnost má na vysokoškoláky neblahý vliv. Ptá se: „Nestanou se ze studentů díky přehnané péči o osobní digitální identitu jen PR manažeři sebe sama?

Nakonec se v plné nahotě ukáže, co Larry McCallumovi vlastně vadí nejvíce: „Svět se vymknul z kloubů. Pamatuji dobu, kdy se mladé dámy oblékaly nenápadně a nepoužívaly jako důkaz své domýšlivosti makeup. Dnes jsou školy přehlídkou módy a studentky připomínají sexbomby. Chlapci zase kulturisty. Na školních akcích je to samé německé auto ...“ (Jak vidno, Mercedes má pořád ještě v Americe výjimečné postavení.)

Jim Larrymu připomíná, že k nim přijel na pozvání lidí, kteří chtějí TRU reformovat ve stejném duchu, jako to dělá UMW. Konstatuje, že na konferenci vystoupilo hned několik studentů, kteří nepřipomínali ani sexbomby ani kulturisty. Zato měli velmi zdravý zájem o to, zda se jim podaří se v životě uplatnit. Vyčítá mu, že neútočí jen na něj, ale i na studenty, což je nefér. Díky jeho zjevné touze po návratu do dob minulých se ho ptá, „zda by si přál i opětovné zavedení segregace?

Celá polemika je hodně podobná té, kterou vedeme i my tady. Myslím, že nejlepší závěr udělá Jim Groom sám. Vybral jsem pro vás ještě jeden jeho stěžejní odstavec:

Na webu se mi nejvíc líbí to, jak dokonale vyhovuje současným potřebám vysokého školství tím, že otevírá spojení s publikem a pomáhá najít souvislosti i podstatu. Nikdy nevíte, pro koho své výtvory děláte, zda se stanou známými a jak ovlivní vnímání světa. Měli bychom tuto nejednoznačnost přijmout a ne se jí bránit. Jsem přesvědčen, že díky webu přichází nová epocha vzdělávání. Říkám jí podle Raye Landa pedagogika nejistoty.“ [3] [4] (Porovnejte s nejistotou a „pedagogikou otázek“ u Whita - Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být.)

Citace:
[1] - MCCALLUM, Larry. A résumé of one’s own. 2012. [cit. 2013-1-10]. Dostupný z WWW: [http://larrymccallum.wordpress.com/2012/12/11/a-do...].  
[2] - GROOM, Jim. Babyboomers Eat Babies, or a Weak Critique of Domain of One’s Own. 2012. [cit. 2013-1-10]. Dostupný z WWW: [http://bavatuesdays.com/babyboomers-eat-babies-or-...].  
[3] - LAND, Ray. Threshold Concepts and Troublesome Knowledge. 2012. [cit. 2013-1-10]. Dostupný z WWW: [http://youtu.be/WR1cXIdWnNU].  
[4] - GROOM, Jim. A Beautiful Web of Obsession and Pen Spinning. 2011. [cit. 2013-1-10]. Dostupný z WWW: [http://bavatuesdays.com/a-beautiful-web-of-obsessi...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 15. 01. 2013
Zobrazeno: 4343krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma. Metodický portál: Články [online]. 15. 01. 2013, [cit. 2016-09-25]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17075/PEDAGOGIKA-NEJISTOTY-PODLE-JIMA-GROOMA.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Rostislav ŘepkaVloženo: 16. 01. 2013 20:52

pročetl jsem zatím v první vrstvě bez noření se hlouběji a myslím, že toto samo o sobě je téma na seminární práci:) od minulého pondělí jsem bombardován jedinečnými články na Spomocníku a ač bych velmi rád pronikal hlouběji a zažil problematiku a mohl se kvalifikovaně vyjádřit volím tanec nad ostřím meče plnění běžných výzev člena týmu a ochotou hledat souvislosti co mi cooperující na spomocníku nabízejí na zlatém podnose... vím mohu si TAGOVAT a vrátit se až bude volněji:) ... víme jak to dopadá...

neútočím ani nekritizuji jen sděluji své zkušenosti a PROSÍM moudré a ty co připravili koncept ke Strategii vzdělávání 2020:) probírané na zítřejší konferenci za účasti Ministra to asi nejsou, by velmi pečlivě vyrovnávali oslovení inovativní technologií a multimédii....by stejně důrazně nutili své studenty všech věkových a schopnostních kategorií také k praktické realizaci, motorice, úvahám nad humanitními spouvislostmi, lidskostí, záměrem a Cílem..... a zatěžkávali jak kreativní tak jiné složky osobnosti jedince rovnoměrně....

 

Omlouvám se za ASI nesrozumitelnost neb v týmu také propagujeme multimédia, sdílení informace i Cíle virtuálně, GTD, CRM, nezávislost online reportování a korigování .... schopnost orientovat se v nejistotě je v našem týmu nezbytným předpokladem k přežití déle než 6 měsíců,

krom toho však také zametáme, stěhujeme nábytek i když bychom si mohli sjednat službu  dvakrát kliknout:), nosíme kamery, děláme řidiče, učitele sobě i svým kolegům, snažíme se  REALITY dotýkat

 

ALE k věci nepřeceňuji ani nepodceňuji web ale stále vidím mnoho mladých lidí co se neztrácejí na webu a globálních i lokálních sítích....zato jim staršně  chybí reálný význam obsahu, který rychle a kvalitně vyhledají včetně velmi efektivních reakce účinnosti v objektivní realitě...

pojmy Morálka a Citlivost přijímače a vysílače ztrácejí reálnou užitnou hodnotu

 

na závěr svého komplikovaného příspěvku  si dovolím na autora článku dvě otázky:

 

A: zda si je vědom jak složitou a komplexní matérii v každém článku s mnoha odkazy svým čtenářům i veřejnosti předkládá

B: zda by byl ochoten každý cenější článek doplnit o multimediální informační modul???

 

ANO li pak by zjistil, že nám hledající to zabere strašnou spoustu času být alespoň poctivýmí čtenáři:)

 

i tak Děkuji za závan moudrosti což je aplikované vědění

PS:

Klidně to je možné  tento nespojitý komentář plný nejistoty a provokací smazat neb čas asi ještě nedozrál

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 17. 01. 2013 08:55

Milý Rostislave,
(jak vidíte, docela dobře se známe) tvůj příspěvek má dvě roviny, na něž je třeba reagovat. Nejprve kritika.

Pokud budeš reagovat na články Spomocníka, je třeba si uvědomovat, že je čtou i lidé, kteří o tobě nic nevědí. V tomto případě nemohou tušit, že vedeš tým ISP (iPraxetv), který zajišťoval přenosy mých přednášek v rámci Vzdělávacích technologií 21.st. A proto ani netuší, že vaším cílem je propojovat učitele s praxí a zastupujete v této záslužné činnosti zájmy velkých výrobních podniků působících na našem území. Je jasné, že v této roli se musíte zajímat i o věci politické - jako je např. Strategie 2020.

A teď k druhé věci. Jsem si vědom, že mé články jsou pro běžného čtenáře dost náročné. Že většinou žádají též pochopení souvislostí, které nemusí být zřejmé, ale jsou většinou přímo odkazovány. Tyto texty jsou proto určeny především těm zájemcům o problematiku vzdělávacích technologií, kteří chtějí věci zkoumat hlouběji. Píšu je v roli kurátora, který se snaží vyznačovat stopu, po níž by mí případní následovníci mohli, budou-li chtít, jít. Situace, v níž se jako učitel nacházím, mě vede k tomu přenechávat iniciativu stále více na studentech. Nikdo v tomto státě nepovažuje schopnost učitelů pracovat s technologiemi za nutnou podmínku jejich existence (to je vzkaz, který můžete dnes vyřídit panu ministrovi). Nezbývá mi tedy, než je nechat, aby se rozhodli sami. Budou-li sledovat odkazy, dostanou se postupně až k podstatě (díky vám teď mají i přednášky). Někteří toho jsou schopni, a to je pro mě závazné.

Mazat příspěvky nemohu a ani bych to v tomto případě neudělal. Dík za zájem i za čtení.

Autor: Rostislav ŘepkaVloženo: 17. 01. 2013 16:40

tolik potřebný Bořivojův Spomocníku:),

jsi naší Pochodní co nás drží na Cestě k pravé moudrosti a to je hledání a ověřování.... trochu té obtížnosti je třeba a rádi ji podstoupíme i když nás nesmyslnost bytí někdy drtí jak mlýnské kameny zrnka pšenice či ječmene....

 

dovolím si  drobné připomínky

POPRVÉ nevnímám a po dnešní osobní návštěvě konference MŠMT Strategie vzdělávání 2020 již vůbec NE, že  strategie je věc politická ale NAOPAK občanská. V koridoru  či sektoru  Vzdělávání především. Každému rodiči  i všem ostatním by měla ležet na srdci a měla by být DŮRAZNĚ apolitická. Politika může nastavit měkčí či tvrdší parametry ale nesmí ji ovlivňovat. Dnešní jednání a chování jedinců na konferenci považuji za odborné, hledající kořeny s ochotou naslouchat a vůlí k sebereflexi. Když jsem v žertu při předání inovativně konzervativního symbolu Ministrovi Fialovi vytýkal, že v nástinu postrádáme ITC jako pilíř připustil že ANO a že to tam někde je... panelová diskuze v odpoledním bloku mi dala víru, že i když je předložený materiál diletantskou slátaninou a to jsem hodně při zemi i při tvrzení že mu obsahově nelze nic vytknout je nedostatečný .... k tomu bychom se přiblížili k pozici 20té nejkonkurenceschopnější zemi:). Pracovník OECD Paulo Santiago měl nádhernou suchou prezentaci ničemu neodporující a dokonce lecky rezonující s potřebami naší malé  společenské podmnožiny evropského regionu...pak naštěstí  přišly dva šlehačkové dorty v podobě Glyna Kirghama (nezávisly expert) a Moniky Landmanové (IBM ČR jediný panelista za praxi). Oba vtipnou formou bez prezentace a jen z poznámkami hovořili.... nejen,  že svět už je dávno jinde a valí se kolem a je vhodné si to při zpracování strategie 2020 uvědomit (dle mého pragmatického názoru je to stěží okamžitá strategie neb sektor vzdělávání je řízen jinými pravidly než cykly počasí či chování zákázníkůna FBooku a trhu obecně..jen na okraj) Oba profesiónálové hovořili o tom co jsme slyšeli na přednáškách Bořivoje v cyklu "Technologie pro 21.století..." či jak se to jmenovalo:)celý podzim2012... naštěstí bylo zadokumentováno a nejen projektovému týmu Strategie 2020 ale i široké veřejnosti je ZDARMA dostupné nejen na  iPraxeTV.cz ale i YouTube (i když je zřejmé že to někdo zaplatit musel:)) nicméně již se na tom nikdo přiživovat nebude!

tedy na poprvé prosba bojujme by strategie Vzdělávání byly věcí občanskou a odbornou

PODRUHÉ mne osobně těšící poznatek z neformální diskuze. Po dotazu zda jsem natáčel a kde se k tomu bude dát dostat..jsem diskutoval s mladými lidmi z jisté vyšší školy asi odborná z Liberce...závěry jsou tří.

A/ očekávali, že bude konference zaznamenávana pořadatelem pro budoucí využití když již není živě přenášena (inspirace, že panu ministrovi navrhneme, by se přiště zjednala náprava)

B/prý když najdou nějakou rozumnou informaci z oblasti ITC tak zjistí že Brdička už o ní na Spomocníku dávno psalpsal

C/ EDMODO neznají ale zaplať vesmíru MOODLE ano

 

NAPOTŘETÍje velmi nutné opravdu nutné je by existovala místa kde se lidé nadechnou nejen k inovaci a budoucí moudrosti a kdy i my co si myslíme, že jsme v praxi inovativní najdeme inspiraci k implementaci a sebereflexi. Věřím, že společně naše odborné někdy urputné debaty s Bořivojem o budoucnosti školství dotáhneme do Spomocníkovi Akademie beb jinak se to jmenovat nemůže...

NAPOČTVRTÉ prosba všem vzdělavatelům nevzdávejte to ať jste za katedrou v práci na úřadě v rodine či na silnici ....vaše úloha je posvátná řehole neocenitelná penězi ....přesto potřebná! V našem týmu má každý vzdělávatel ten co předává kompetenci bezmeznou úctu a někdy zvládneme i drobnou motivaci inovativní:)

NAPOPÁTÉ nečekejme že to někdo udělá za nás a propojujme se efektivně s těmi co nás obohacují a motivují ignorujme hlupáky a zlatokopy, mějme své žáky studenty praktikanty kolegy rádi a snažme se porozumět jejich potřebám a na svoje a naše přitom nezapomínejme:)

 

ať se nám všem daří!

 

 

 

 

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 26. 10. 2013 20:16

Připojuji aktuální příspěvek z blogu Alastaira Creelmana, který v zájmu pochopení vnímání míry nejistoty kolem nás zmiňuje několik případů, kdy se cílem mystifikace staly dokonce i seriózní vědecké publikace - http://acreelman.blogspot.cz/2013/10/quality-and-openness.html.