Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Technologická transformace školství v USA pokračuje
Odborný článek

Technologická transformace školství v USA pokračuje

29. 11. 2010 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička
Tento článek je součastí seriálu: Reforma školství v USA

Anotace

Článek popisující aktuální vývoj technologické reformy státních škol v USA řízené federálním ministerstvem školství pod vedením pana ministra Arne Duncana.
Vývoj technologií v USA, tj. v zemi, kde byl jejich prudký rozvoj nastartován, sledujeme dlouhodobě. Zvláště nás pochopitelně zajímá jejich využití ve vzdělávání. S příchodem administrativy prezidenta Obamy na začátku roku 2009 byl zahájen proces transformace školství pro 21. století. O okolnostech tento děj doprovázejících průběžně informujeme. Za poslední dva roky vyšly na Učitelském spomocníkovi tyto články: Obamův stimul pro školy (14.04.2009), Je nejvyšší čas mobilizovat! (16.06.2009), Nová radikální transformace amerického školství (16.03.2010), Zpráva SETDA o vývoji amerického školství (07.06.2010) a Plošné testování trochu jinak (04.10.2010).

Stručně řečeno, Americké federální ministerstvo školství pod vedením bývalého úspěšného reformátora škol v znevýhodněných oblastech Chicaga Arne Duncana začalo připravovat plán nazvaný
Transforming American Education: Learning Powered by Technology. Překlad názvu asi ani není nutný – záměrem je transformovat školství a umocnit ho nasazením vzdělávacích technologií. Ještě na jaře tohoto roku pan ministr žádal o podporu a připomínky ke zveřejněnému záměru.

Dne 9. listopadu 2010 na konferenci SETDA 2010 Leadership Summit ministr Duncan oznámil dokončení a spuštění realizace Plánu. Do roku 2015 by mělo být dosaženo těchto 5 hlavních cílů:
1. Vybudovat mnohem přitažlivější dynamické vzdělávací prostředí vybavené dostatečným množstvím výukových zdrojů pro všechny žáky.
2. Vytvořit kvalitnější a přesnější nástroje na ověřování výukových výsledků umožňující individualizaci výukového procesu (viz Plošné testování trochu jinak).
3. Zajistit, aby všichni učitelé byli stále ve spojení s kolegy a experty, s jejichž pomocí se budou moci soustavně zdokonalovat ve využívání technologií a nejrůznějších digitálních zdrojů.
4. Posílit rozvoj infrastruktury tak, aby umožňovala realizovat technologiemi umocněné výukové aktivity ve škole i mimo ni.
5. Prostřednictvím technologií zvýšit efektivitu škol i v podmínkách zhoršující se ekonomické situace.
Vzhledem k tomu, že informace o podstatě Plánu jsou obsaženy již ve výše odkazovaném článku Nová radikální transformace amerického školství, podívejme spíše na to, jakým způsobem ho pan ministr na konferenci uvedl. Zde je zkrácený výtah z jeho projevu:

„Mám pro vás dvě důležitá sdělení. Prvním je to, že rozvinutí plného potenciálu využití technologií na naše školy teprve čeká. Jsme na cestě významných změn. Výuku založenou na tištěných materiálech transformujeme do podoby digitálního vzdělávacího prostředí. Musíme využít všech možností, které nám nasazení technologií poskytuje. Jsem ale optimistou, protože jednotlivé státy i školské obvody již transformaci zahájily a jsou na dobré cestě. I když je třeba konstatovat, že dosažení všech cílů dnes vyhlašovaného Plánu nám dá ještě hodně práce.

Tím druhým, co bych vám rád připomenul, je skutečnost, že technologie nikdy dobrého učitele nenahradí. Dobře víme, že jeho vliv je tím nejdůležitějším faktorem úspěchu žáka. A na tom se nemůže nic změnit. Nejúčinnější je výuka vedená zaujatým a zkušeným učitelem, který na podporu svých žáků využívá všech dostupných výukových zdrojů včetně digitálních. V dnešním světě hrají technologie zásadní roli. Dávají učitelům možnost novými postupy obohatit výukové metody. Poznávání se může odehrávat kdykoli a kdekoli. Je důležité mít na paměti, že technologie samotné nejsou zárukou úspěchu. Nejvhodnější kombinací je dobrý učitel využívající technologie s cílem individualizovat a optimalizovat poznávání všech žáků.

Během posledních 15 let technologie zcela změnily způsoby, jak komunikujeme, navazujeme vztahy, jak pracujeme. K odpovídající proměně vzdělávání ale nedošlo. Je pravdou, že dnes se místo křídy používají interaktivní tabule, že učitelé komunikují s žáky i rodiči emailem, že je mnoho výukových materiálů k dispozici na webu. Proces implementace technologií však byl teprve zahájen. Plné využití jejich potenciálu dovoluje realizovat dříve netušené postupy, takové, které představují skutečnou transformaci vzdělávacího procesu. Jsme svědky toho, že se některým školám daří tento inovační proces nastartovat. A jejich počet stále narůstá.

Jeden příklad za všechny. School of One v New York City je nižší střední školou (6.‑9. ročník). Mají zvláštní program pro výuku matematiky u šesťáků. Výuka je realizována prostřednictvím technologií. Místo tradičních tříd se všech 80 žáků učí ve flexibilních skupinách. Cílem je získat znalosti a schopnosti, jež jsou na základě standardů popsány pomocí 77 kompetencí. Učitelé mají k dispozici celkem 1000 různých výukových objektů (lekcí, cvičení, digitálních materiálů), které jsou na splnění požadavků zaměřené. Každý žák prochází průběžným každodenním hodnocením, které je vodítkem pro učitele při organizování jeho další výuky, případně pro nasazení mimořádných prostředků dříve než se nějaký problém stane obtížně řešitelným. Rozhodnutí, zda má žák pracovat samostatně, ve skupině nebo hrát specializovanou hru, závisí nejen na tom, kterou látku dosud nezvládl, ale též na jeho osobních preferencích. To znamená, že výuka je přizpůsobena každému na míru, neboli individualizovaná (viz. Technologiemi posílená individualizace výuky).

Je mi potěšením konstatovat, že ministerstvo podpořilo tento výukový program 5 milionovým grantem, který pomůže ještě lépe analyzovat data získaná hodnocením žáků a nastavit nejvhodnější výukové postupy. Již dnes se dostavují první pozitivní výsledky, do 5 let se výuka matematiky na School of One stane modelem pro ostatní školy.

Vývojem nové generace ověřování výukových výsledků se zabývají školské instituce v mnoha státech Unie. 48 států se podílelo na vývoji základních výukových standardů
(The Common Core Standards), 37 z nich je již schválilo jako oficielní dokument popisující minimální požadované výukové cíle pro jejich žáky. Na základě standardů jsou vyvíjeny nové metody ověřování výsledků. Zakázku v hodnotě 330 milionů dolarů získala dvě sdružení, v nichž má zastoupení 44 států (viz Plošné testování trochu jinak). Na rozdíl od dřívějších způsobů plošného testování znalostí se nové metody zaměřují na ověřování schopností řešit komplexní problémy, srozumitelně komunikovat, vyhodnocovat získané informace, aplikovat nabyté vědomosti a zobecňovat je pro použití v odlišných podmínkách (viz Bloomova taxonomie v digitálním světě).

Takové metody hodnocení mají potenciál díky existenci průběžných výsledků u každého žáka zásadním způsobem zdokonalit výukové postupy. Stane se to vůbec poprvé, že učitelé budou mít k dispozici státem garantované průběžné výsledky ověřování schopností žáků odpovídající požadovaným (minimálním) výukovým cílům. Bude to něco zcela nového, že žáci, rodiče i učitelé budou průběžně informováni o tom, zda je to které dítě na správné cestě. Navíc bude možné porovnat výsledky z různých států. Jsem přesvědčen, že tyto nové metody hodnocení zcela změní poměry ve státním školství. Nové testování bude připraveno k nasazení ve školním roce 2014-15.

Nové metody ověřování výukových výsledků musí jít ruku v ruce s dostupností nových výukových nástrojů. Naštěstí nemusíme začít od nuly. Většina škol dnes již dává svým žákům k dispozici výukové materiály online, celá řada z nich realizuje alespoň některé kurzy distanční formou. Např. Floridská virtuální škola měla v minulém roce téměř 100 tisíc žáků. Celá řada států již pracuje na vývoji nových vzdělávacích programů, jež budou v souladu s novými standardy i s novými metodami ověřování výukových výsledků.

Učitelé by si měli vzít příklad ze světa podnikání. Zde nasazení technologií vedlo k restrukturalizaci a k výraznému zvýšení produktivity. Něco velmi podobného se musí uskutečnit i ve školství. Netýká se to jen vlastní výuky ale celého chodu vzdělávacích institucí jako celku. Musíme zcela změnit své představy o využití času, o struktuře školního dne, o tom, jak organizovat účast žáků v jejich vzdělávacím prostředí. Právě růst produktivity je tím hlavním cílem našeho právě startujícího Plánu.

Abychom připravili naše děti na život v prostředí znalostní ekonomiky, je třeba vyvolat společné úsilí všech zainteresovaných – rodičů, učitelů i řídících složek podnikatelské sféry. Všichni dohromady máme jedinečnou příležitost propojit krizi, potřebu a příležitost s cílem inovovat naše školství.“

Tolik z projevu ministra Duncana předneseného 9. listopadu. Jako perličku dokreslující, jakými cestami se pravděpodobně bude transformace amerického školství v nejbližších letech ubírat, si dovolím připojit ještě zprávu
The Chronicle of Higher Education, která reflektuje jen o málo novější projev pana ministra ze 17. listopadu:

„Ve své řeči na fóru American Enterprise Institute ministr školství Arne Duncan řekl přítomným vedoucím představitelům amerických států, že by měli změnit svou politiku v odměňování pedagogických pracovníků. Podle něj není důvod odměňovat více ty učitele, kteří mají magisterskou kvalifikaci. Statistická data získaná ověřováním výukových výsledků žáků totiž naznačují, že kvalifikace učitele jako taková na ně nemá žádný vliv. Cílem vystoupení bylo dát návod místním úřadům, jak využít snižující se školský rozpočet ke zvyšování produktivity státních škol. Pan ministr Duncan je velkým zastáncem odměňování učitelů podle výukových výsledků jejich žáků.“

Předpokládám, že nikoho nepřekvapí, že tímto sdělením pan ministr vyvolal poprask. Bylo by zajímavé znát detaily toho, jak k těmto výsledkům dospěl. Zvláště když si uvědomíme, že nás možná čeká něco velice podobného.
zdroje:
· Tim Walker - Duncan: Technology Will Transform Student Learning, NeaToday, November 23, 2010
· Duncan: Rewarding Teachers for Master’s Degrees Is Waste of Money, The Chronicle of Higher Education, November 19, 2010

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jiří Šperl
30. 11. 2010, 11:10
Vyčerpávající a výstižné. Nejvíc mě zaujala zpráva v předposledním odstavci. Kolik je v našem školství učitelů s různými tiluly, kteří nejen, že nevyužívají k výuce žádné nebo jen minimum ICT prostředků, ale dokonce nenaučí vůbec nic? Pokud se tedy za výuku nepovažuje předčítání z učebnic a pouštění videa. Já jich u nás na škole tuším docela dost,
O to víc mě pobavilo prohlášení vlády, že všem nastupujícím učitelům v roce 2011 zvedne nástupní plat o 5000,- Kč. A za co vlastně? Za titul Mgr.? No možná, že opravdu dokážou víc, než jejich služebně starší kolegové. Těším se na to.
Mgr. Martin Rusek
1. 12. 2010, 06:53
Mám z toho jenom ten pocit, nebo Ameručani přes samé technologie zapomněil na to, že učitel potřebuje i jinou podporu a že se jeho kvalita nedá odvíjet pouze od oblasti T, ale i od P a C?
Bořivoj Brdička
1. 12. 2010, 12:18
Pro jistotu, kdyby náhodou někdo nevěděl, na co kolega Rusek naráží, připojuji odkaz na článek Integrace technologií podle modelu TPCK - http://www.spom…ent=2300
Ondřej Neumajer
1. 12. 2010, 16:50
No, možná je to tím, že o změny v P a C se státy/vlády snaží relativně delší dobu. V oblasti T to stále není tak zřejmé, a patrně proto je tato oblast v projetu tak akcentována.
ON

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Reforma školství v USA.
Ostatní články seriálu: