Výukový notebook z roku 1968

18. 11. 2008 Základní vzdělávání Spomocník

Autor

Bořivoj Brdička

Zobrazit více

Tento článek je součastí seriálu: Prognózy budoucnosti vzdělávacích technologií

Anotace

Článek o jasnozřivé vizi studenta University of Utah a pozdějšího počítačového vědce Alana Kaye o výukém notebooku budoucnosti, která pochází z roku 1968.

Čas od času se stane, že někdo se svou vizí výrazně předběhne dobu. Jeden takový značně jasnozřivý případ se stal před 40-ti lety. Tehdejší student University of Utah a pozdější počítačový vědec Alan Kay přišel s návrhem „počítače pro děti každého věku“, který nápadně připomíná současné notebooky. Nazval ho „Dynabook“.

Dynabook: Osobní počítač pro děti každého věku od Alana Kaye z roku 1968

Ten, kdo si, podobně jako já, pamatuje, jak vypadal svět v roce 1968, nemůže se ubránit údivu. Počítače zabíraly celé sály a vrcholem miniaturizace byl tranzistor. Československo bylo obsazeno spřátelenými armádami a většina schopných lidí mizela za kopečky. Vrcholem umění socialistických výrobců bylo porušování autorských práv kopírováním západních počítačů, které nakonec vyústilo v embargo. Ale i na západě zatím bylo na miniaturizaci ještě brzy. První mikroprocesor byl vyvinut až na počátku 70. let. A od něj bylo k dnešním snahám o plošné vybavování žáků přenosnými počítači 1:1 ještě hodně daleko.

Alan Kay už to ale zjevně tušil. Důkazem je již jeho diplomka FLEX – A flexible extendable language z roku 1968 i jeho další aktivity na počátku 70. let, kdy se stal členem výzkumného týmu Xerox Palo Alto Research Center (např. příspěvek pro konferenci ACM - A Personal Computer for Children of All Ages). Zde, kromě jiného, spolupracoval na vývoji prvního grafického uživatelského rozhraní počítačů (Windows). Všechny výše citované původní materiály Alana Kaye shromáždil ve své jedinečné diplomové práci Vision and Reality of Hypertext and Graphical User Interfaces v roce 2002 na Hamburské universitě Matthias Müller-Prove. Její podstatná část je k dispozici online.

Důležitou událostí pro vývoj Alana Kaye bylo setkání se Seymourem Papertem právě v roce 1968. Toto setkání ho pravděpodobně přimělo zabývat se blíže Deweyem, Piagetem či Vygotským. Možná proto zaměření jeho práce od počátku odpovídá Papertovým konstruktivistickým představám. Dynabook není jen dynamicky strukturovanou knihou (hypertextem). Je zařízením, jehož cílem je dětem umožnit tvořit. Popisuje ho sám těmito slovy: „Mělo by (to zařízení) umět připoutat pozornost jako televize, ale přitom by ho děti měly plně pod kontrolou. Mělo by být jako piáno – technologií, která dokáže být nástrojem i hračkou, prostředkem sebevyjádření i zdrojem nekonečného potěšení, a, je-li třeba, též děsným dříčem!“

Koncepce Dynabooku nemohla být v době svého vzniku realizována. Tehdejší úroveň hardware to nedovolila. Museli jsme čekat téměř celých 40 let, než se myšlenky znovu chopil Kayův přítel Nicolas Negroponte, založil OLPC a s přispěním jak Kaye tak Paperta vyvinul tzv. 100 dolarový výukový počítač XO. Ten byl mimochodem právě včera ve své charitativní podobě G1G1 (Give 1 Get 1 = 1 věnuješ a 1 dostaneš) za 399 dolarů prostřednictvím Amazon.com uveden na evropský trh (viz zdroje). Dnes již existuje i několik jiných konkurenčních výrobků stejné kategorie.

K realizaci tehdy fantastické představy o tom, jak se každé dítě učí prostřednictvím stále přítomného přenosného počítače, máme dnes již opravdu velmi blízko. Alan Kay si jako jeden z významných průkopníků pokrokových způsobů využití vzdělávacích technologií zaslouží naši úctu i ocenění, kterého se mu 5. listopadu dostalo od Computer History Musea v Kalifornii.

zdroje:
Brian X. Chen - The Laptop Celebrates 40 Years, Wired, November 03, 2008
Jason Perlow - Can we finally realize Alan Kay’s Dynabook for $100?, ZDNet, November 09, 2008
Dave Parrack - $100 OLPC XO-1 laptop coming to Europe, for $400, BLORGE, November 14, 2008