Vzorová škola budoucnosti (SOF), na jejíž přípravě a vybavení se podílela firma Microsoft, právě ukončuje třetí rok své existence. 28. května se sešel panel odborníků za účelem vyhodnocení dosavadních výsledků. Dospěl jednoznačně k závěru, že je nutno realizaci projektu za první tři roky považovat za neúspěšnou.
Problémy nastaly již od samého počátku. Na otevření školy se spěchalo, což vedlo k nutnosti zkrátit přípravu učitelů. Školení bylo realizováno přímo Microsoftem a týkalo se především práce s programy na školních počítačích nainstalovanými. Díky pravidlům Amerických učitelských odborů nebylo možno pro nově otevíranou vzorovou školu vybírat zcela volně jen ty nejvhodnější zájemce o práci. Microsoft navíc, přestože záměr vycházel z jeho vize, jak by škola budoucnosti měla vypadat, odmítl věnovat pozornost vlastním výukovým postupům. Metodika i obsah výuky, obojí bylo jen v rukou učitelů, z nichž většina dosud neměla s tak masivním nasazením technologií zkušenosti. A tak se stalo, že projekt SOF byl již od samého počátku problematický.
Škola byla záměrně umístěna v oblasti s převažujícím sociálně znevýhodněným obyvatelstvem s tím, že dá každému žáku šanci dosáhnout kvalitního vzdělání v podmínkách vybavení počítači 1:1. Dostupné informace však naznačují, že vše zatím vypadá trochu jinak. Výuka je realizována především formou projektů, v nichž žáci vyhledávají a zpracovávají informace. Žáci se tak naučili především techniku tvorby powerpointových prezentací. Celkem bez problémů jsou schopni najít potřebnou informaci a do prezentace ji přenést. Znalosti, tímto způsobem práce vybudované, jsou však nedostatečné. Vezmeme-li navíc v úvahu, že hodnocení se dosud provádí pomocí znalostně orientovaných národních srovnávacích testů, není divu, že SOF zatím pro žáky není přínosem.
Microsoftu je třeba přiznat, že se k potížím staví čelem a snaží se je řešit. Podle něj je hlavním důvodem skutečnost, že se ve škole příliš často střídalo vedení. První ředitelka odešla hned po prvním roce, a po ní se vystřídali ještě další tři ředitelé. Své místo bohužel opustil i vedoucí místního školského obvodu. Ve škole tak panoval značný chaos. K tomu navíc přistoupily technické problémy. Často nefungovalo wifi, server s výukovými materiály byl nedostupný a ve škole chyběl během prvního roku správce. Některé děti se bály nosit počítač sebou domů, aby jim ho někdo neukradl. Nemohly se proto na výuku dobře připravit. Použití učebnic či tištěných materiálů přitom nebylo dovoleno.
Výsledek jasně potvrdil opakovaně ověřený fakt – nasazení technologií může být přínosné pouze tam, kde je na to celá škola důkladně připravena. Naopak, při nedostatečné přípravě a souhře celého systému je téměř jisté, že plošné nasazení technologií bude kontraproduktivní, tj. že může přinést více škody než užitku.
Podívejme se ještě krátce na to, jaké zprávy se šíří o nasazení počítačů OLPC XO v Etiopii. Na nedávné dárcovské konferenci Africa Gathering přednesl David Hollow z University of London hodnotící zprávu o pilotním nasazení 5000 počítačů do 4 etiopských škol.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
