Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Interaktivní učení končí neúspěchem v testu čtení
Odborný článek

Interaktivní učení končí neúspěchem v testu čtení

10. 2. 2006 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Mikoláš Panský

Anotace

Zpráva o výzkumu důsledků interaktivního způsobu výuky čtení s využitím počítačů v britských školách.

Podle nejnovějších zjištění nemá interaktivní způsob výuky čtení s využitím počítačů v britských školách kladný dopad na schopnost dětí učit se.

Speciálně navržený software čím dál tím častěji nahrazuje tradiční výuku ve třídách. Velkou zásluhu na tom má vládní dotace ve výši £1.7 miliónu (71 miliónu Kč), která je určena integraci počítačů do všech vyučovacích hodin.

Kromě toho rodiče také přispěli svým přesvědčením o nezbytnosti využití technologií pro výuku jejich dětí tak, že utratili miliony za počítače a vzdělávací programy, hlavně za hry.

Nicméně však výzkum, který byl publikován v odborném časopise Education 3 to 13 ukázal, že si žáci, kteří používají interaktivní programy, nemohou zapamatovat příběhy, které právě přečetli, především díky tomu, že jsou rozptýlení obrázky a zvukovými efekty.

Výzkumníci varovali učitele a rodiče, aby nezavrhovali jednoduché vyprávění a čtení knih svým menším dětem na úkor softwaru, který snese označení „hravé učení".

V rámci výzkumu byl dvaceti prvňákům ze dvou tříd ve škole v severovýchodní Anglii zadán úkol sledovat a poslouchat pohádku na CD-ROMu, která se jmenovala Příšerky ve škole. Polovina z nich použila program, ve kterém jim lidský hlas přečetl pohádku nahlas a zároveň se objevoval text na obrazovce. Ten byl zvýrazňován řádek po řádku tak, aby jej žáci mohli sledovat.

Druhá polovina žáků používala interaktivní program, který kromě toho, že vyprávěl pohádku, nabádal žáky, aby si během poslechu hráli. Při kliknutí na ilustrace se objevovalo skoro 300 animací a zvukových efektů. Pouze dvě třetiny z animací se týkaly děje.

Den po tomto úkolu výzkumníci zadali dětem, aby si vybavily pohádku a postavy v ní. Výsledkem šetření bylo, že 90% dětí v první skupině si příběh znovu vybavilo dobře nebo výborně. Ve druhé skupině dětí, jež používaly interaktivní program, si bylo schopno vzpomenout na obsah pohádky pouze 30%. Většina z nich se potýkala s tím, že si stěží vybavovala nejdůležitější okamžiky i dějovou linii. Test s výběrem odpovědí, který byl zadán žákům, dopadl tak, že první skupina měla mnohem lepší výsledky než druhá.

Michelle Donnelly, učitelka informačních a komunikačních technologií, která vedla tento výzkum, prohlásila, že by si školy měly velice důsledně rozmyslet nasazení „mluvících knih" při výuce čtení u dětí. Jak prohlásila: „Děti jsou mnohem více motivovány, aby četly mluvící příběh, než je tomu u běžných knih, ale výukový výsledek je sporný. I když klikání na animace je zábava, většina z nich děti spíše rozptyluje. Učitelé a rodiče by si měli uvědomit, že interaktivní pohádkové knížky poskytují jejich dětem spíše zábavu než vzdělání."

Výzkum navazuje na dřívější studii Davida Buckinghama, profesora Institute of Education v Londýně, který zjistil, že obrovské výdaje na informační a komunikační technologie mají jenom malý nebo žádný vliv na výukové výsledky.

 

zdroj: Julie Henry & Beth Jones - Interactive learning fails reading test, The Sydney Morning Herald, January 10, 2006

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mikoláš Panský

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.