Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Kam za učením?
Odborný článek

Kam za učením?

16. 11. 2005 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek se zabývá otázkou, jak posílit roli knihoven při zavádění moderních forem vzdělávání?

Knihovny hrají tradičně významnou roli v poskytování kvalitních informačních služeb lidem toužícím po vzdělání. Internet v současné době transformoval naši kulturu do podoby společnosti vzdělávající se kdykoli a kdekoli v prostředí hojných příležitostí. Díky internetu přístupnému doma, ve škole, v práci nebo v knihovně je možné získat potřebnou informaci během okamžiku po několika málo kliknutích myší. Knihovníci v této skutečnosti vidí jak hrozbu tak příležitost ke zdokonalení svých služeb.


Školní knihovny byly vždy místem, kde pokračovalo učení i mimo běžnou výuku. Klasickému pojetí knihovny jako místa, kam se chodí pro informace, je však internet velkou konkurencí. Podle výzkumu amerického projektu Pew Internet & American Life The Internet Goes to College z roku 2002 pouze 9% studentů vysokých škol používá pro hledání informací knihovnu častěji než internet. Proto je zřejmé, že chtějí-li si knihovníci udržet a upevnit své postavení ve výukovém procesu, musí své služby přizpůsobit novým podmínkám. Musí obsah své činnosti zpřístupnit prostřednictvím internetu a přizpůsobit ho stylu práce současných studentů. Musí najít způsob, jak propojit knihovnu se světem internetu za účelem vzdělávání. Cílem nejsou jen studenti do školy chodící, ale vlastně většina populace věnující se celoživotnímu vzdělávání. Služby knihovníků zkrátka musí být v rozlehlém světě internetu dobře viditelné.

 

Nové možnosti přístupu k informacím

Prvním samozřejmým úkolem knihoven je prostřednictvím internetu zlepšit přístup k informacím o jejich fondech a dostupných elektronických materiálech. Web každé knihovny by měl umožňovat nejen prohlížení vlastních archivů, ale měl by obsahovat též seznamy odkazů na jiné katalogy, databáze, e-časopisy a další ve výuce použitelné informační zdroje. Některé knihovny jdou ještě dál a snaží se poskytovat též informace o kvalitě odkazovaných materiálů. Touto cestou pomáhají uživatelům najít pro studijní účely co nejvhodnější zdroje.

Je velmi důležité, aby knihovní web umožňoval nalézt potřebnou informaci co nejsnáze a nejrychleji. Za tímto účelem jsou v současné době testovány specielní nástroje umožňující prohledávání několika informačních zdrojů najednou (katalogy, databáze, e-časopisy, weby). Forma prezentace knihovny na webu by měla být přizpůsobena věku uživatelů (barvy, grafika, terminologie ad.). Výborným nápadem je např. zobrazení určitých důležitých odkazů či aktualit v rotující podobě přímo na hlavní stránce knihovny.

Měnící se úlohu současných knihovníků pěkně charakterizuje heslo „přístup, ne vlastnictví". Vystihuje tu skutečnost, že knihovní služby stále více pracují se zdroji fyzicky umístěnými mimo vlastní knihovnu. Typickými příklady kvalitních výukových materiálů, s nimiž by weby knihoven měly pracovat, jsou např. volně dostupné výukové lekce v podobě videa, přednášky významných učitelů či vědců (např. MITWorld nebo Research Channel) apod. Takové materiály mohou značně přispět ke zvýšení kvality práce studentů.

Doposud není příliš obvyklé, aby katalogy knihoven obsahovaly odkazy na sklady vzdělávacích objektů – digitálních materiálů pokrývajících širokou oblast výukových témat. Dokonce ani takové odkazy jako na National Science Digital Library nebo MERLOT většina amerických akademických knihoven dosud nezařadila. Je proto třeba hledat způsob, jak zařídit, aby každý učitel měl k podobným sbírkám prostřednictvím své domácí knihovny přístup.

Knihovny by též měly přizpůsobovat své služby těm technologiím, které používají jejich zákazníci. Např. univerzitní knihovna v Albertě poskytuje obsah svých stránek též uživatelům kapesních počítačů (PDA). Jinou možností, na níž by se měly knihovny zaměřit, jsou služby pro dnes všudypřítomné mobilní telefony.

 

Posilování komunity

Stále větší pozornost se věnuje faktu, že vzdělávání je aktivitou sociální. Mnoho současných dětí tzv. síťové generace, jak se lze dočíst např. v elektronické publikaci EDUCAUSE Educating the Net Generation, dává přednost práci ve skupině před individuální. Lidé hledají spojení s jinými lidmi, a to jak ve formálních tak v neformálních výukových situacích.

Některé knihovny se významným způsobem zapojují do budování místního společenství. Například organizují různé společenské akce či přednášky, které mohou být spojeny třeba s propagací určité knihy. Na svých serverech zřizují diskusní skupiny nebo dnes moderní osobní blogy, v nichž se diskutuje o věcech literatury či výuky se týkajících. Takto dochází k rozšíření práce knihoven o aktivity spojující tradiční tištěné materiály s osobním setkáváním čtenářů i diskuzí realizovanou prostřednictvím sítě. Důsledkem je nepochybně též obohacení výukového i výchovného prostředí. Knihovny se tak nejen dostávají na vyšší úroveň v poskytování služeb, ale též přispívají k posilování místní komunity.

 

Vyšší viditelnost knihoven

Lorcan Dempsey v článku Intermediate Consumers (LibraryJournal.com, July 15, 2005) přichází s myšlenkou, že služby knihovny musí být přístupné též mimo standardní integrovaný knihovní systém. Je třeba, aby byly uživatelům k dispozici právě v tom okamžiku, kdy je potřebují (např. při hledání zdrojů v Google Scholar nebo Google Print, při práci v systému řízení výuky nebo při prohlížení zpráv došlých prostřednictvím RSS).

Existuje celá řada dalších možností, jak knihovnu zviditelnit. Může například být platným partnerem jiných součástí školy nebo vnějších firem při řešení určitého úkolu či projektu a v jeho rámci se propagovat. Knihovna může vytisknout letáky, plakáty nebo třeba tištěné průvodce zdroji internetu, v nichž může inzerovat své služby. Důležité je, aby informace o sobě umisťovala též na své vlastní stránky a snažila se o maximální viditelnost (odkazovanost) v rámci internetu.

Knihovníci jsou často zapojováni do týmu instruktorů (učitelů) vedoucích určitý kurz (projekt). V rámci týmově vedené výuky mají na starosti pomoc studentům s hledáním vhodných zdrojů. Podobná výuka na vyšších typech škol bývá často realizována v rámci systému řízení výuky (LMS), v němž knihovník předem připraví ke každému tématu vhodné odkazy a pak je během kurzu v kontaktu se studenty prostřednictvím diskusního fóra.

Učit studenty se učit

Snad nejdůležitějším úkolem knihoven je učit své uživatele jak nalézt a používat informační zdroje co nejúčinněji. Je důležité, aby lidé uměli též vyvíjet informační produkty, neboť většina z nás je dnes jak jejich příjemci tak jejich tvůrci. Knihovny kladoucí zvláštní důraz na posilování informační gramotnosti se snaží pomáhat svým uživatelům s hodnocením kvality informačních zdrojů.

Například knihovna University of Washington vyvinula Online průvodce hodnocením internetových zdrojů, který radí při hledání nejvhodnějších materiálů pro zadané téma. Jiným doporučení hodným příkladem je zvláštní program The Teaching Library (Vzdělávající knihovna)  knihovny University of California–Berkeley, která sdružuje výklad celé řady témat souvisejících s informační gramotností a odkazuje na stránky dalších specializovaných kurzů.

Nějakou formu online výuky na podporu informační gramotnosti má dnes již mnoho knihoven či škol. Knihovny by však mohly jít ještě o krok dál a nabídnout uživatelům též prostor k výměně názorů na související problematiku – informační společnost, přístup k informacím, intelektuální vlastnictví, autorská práva apod.

Přestože již nyní hrají knihovny ve výukovém využití internetu významnou roli, existuje značný prostor ke zvyšování jejich užitečnosti pro studujícího. Cesta vede přes zavádění dalších způsobů propagace, uplatňování vhodnějších nástrojů přitahujících pozornost k nejvhodnějším výukovým zdrojům a vyvíjení nových mechanizmů přístupu do knihovny. Budováním nových služeb ovlivňovaných sociální podstatou vzdělávání mohou propojit své působení v reálném světě tištěných materiálů se světem internetu. Jen tak se knihovny stanou místem, bez něhož se nikdo při učení neobejde.

 

zdroj: Joan K. Lippincott - Where Learners Go, LibraryJournal.com, October 1, 2005

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.