Nový výzkum politiky v oblasti vzdělávacích technologií

Anotace

Americké federální ministerstvo školství si u známé výzkumné organizace SRI International, přesněji řečeno u její pobočky Center for Technology in Learning, objednalo zprávu o tom, jak se vlády různých zemí v období zhoršující se ekonomické situace staví k podpoře využívání vzdělávacích technologií ve školách. Výsledek byl pod názvem International Experiences with Technology in Education publikován na podzim 2011. Některá zjištění by mohla být zajímavá i pro nás.

Výzkum, který porovnával politiku zavádění technologií na základní a střední školy v 21 zemích světa, dospěl k hlavnímu závěru, že v naprosté většině případů stát tuto oblast podporuje a do vzdělávacích technologií navzdory nutným škrtům v rozpočtu stále investuje. 20 z 21 sledovaných vlád dokonce tvrdí, že konektivita škol, tj. přístup žáků k internetu, je jejich nejvyšší prioritou.

Sběr dat pro výzkum měl 2 fáze. V první výzkumníci pod vedením Gucci Estrella Trinidad z SRI zkoumali dostupnou literaturu a data poskytnutá jednotlivými vládami a v druhé pak získávali další informace prostřednictvím dotazníků a rozhovorů s příslušnými pověřenými zástupci všech zemí. Jednalo se o Austrálii, Rakousko, Belgii, Kanadu, Chile, Dánsko, Anglii, Estonsko, Finsko, Francii, Hongkong, Island, Izrael, Japonsko, Holandsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Singapur, Jižní Koreu a Švédsko.

Hlavní zjištění:

• Ve většině zemí existují standardy technologických schopností učitelů a fungují služby vzdělávacích portálů s výukovými materiály a softwarovými nástroji.
• Většina zkoumaných zemí nabízí učitelům online školení a komunitní prostory pro sdílení zkušeností.
• Polovina zúčastněných zemí provádí hodnocení schopností učitelů pracovat s technologiemi.
• Přibližně polovina zemí vyvíjí informační systémy monitorující výukové výsledky žáků a evidující data o využití technologií ve školách.

Skoro ve všech do výzkumu zapojených zemích existují na národní úrovni oficielní dokumenty popisující záměry a vize integrace technologií do výuky na základních a středních školách. Tyto koncepční materiály sjednocují úsilí všech účastníků tohoto procesu a koordinují aktivity orientované na zvyšování možností využívat vzdělávací technologie.

V 9 zemích je komplexní plán implementace technologií ve školství hotov a schválen, 6 zemí provádí výzkum a na takovém plánu pracuje a 3 země integrovaly problematiku vzdělávacích technologií do jiných školských dokumentů. 2 země (Estonsko a Holandsko) místo dlouhodobých národních záměrů uplatňují politiku průběžného dynamického rozvoje a připravují pro každý rok nové revidované plány iniciativ a investic.

Mnoho zemí se snaží do programů zavádění technologií do škol zapojit privátní sektor. Jedná se o pomoc s dodávkami hardware i software, finanční podporu nebo přímo partnerství. Celá řada vlád má uzavřeny smlouvy s dodavateli vzdělávacího obsahu. (Dovolím si na tomto místě malou osobní poznámku. Prosím, uvědomme si rozdíl mezi záměrem zapojit firmy do pomoci školství a záměrem vyvést ze školství peníze jinam!)

Zdokonalování způsobu využívání vzdělávacích technologií má v různých zemích mnoho velmi podobných prvků. Typicky se jedná o zkvalitňování infrastruktury, zajišťování rovnoprávnosti přístupu k digitálním technologiím, růst schopností používat technologie u žáků, učitelů i vedoucích pracovníků škol, zvyšování dostupnosti digitálních výukových materiálů a posilování využití ICT při výchově ke kreativitě, schopnosti řešit problémy a spolupracovat.

Každá země se na druhou stranu nachází v poněkud odlišných podmínkách, zkouší různé mechanismy a nastavuje trochu jiné cesty k tomu, aby technologie byly žákům i učitelům více dostupné a aby lépe sloužily výukovým účelům. Proto má nepochybně smysl takovéto mezinárodní srovnání provádět a v budoucnosti ho zopakovat. Mohou z něho profitovat všichni – i ty země, které se přímo nezúčastní.