Zapomínání podle Richardsona

Anotace

V návaznosti na Schönbergerovy a Dedeho vize o nutnosti zapomínat (viz Nezapomínejme zapomínat, Zapomeňte! vzkazuje Dede) bych ještě rád doplnil, že někteří odborníci považují schopnost se v dnešní době něco odnaučovat za kompetenci, jež je vlastně stejně důležitá, jako učit se něco nového. Patří k nim například učitel učitelů a známý bloger z New Jersey Will Richardson, který v článku The Steep “Unlearning Curve” z února 2007 předložil hned několik konkrétních doporučení, co bychom se měli v roli učitelů odnaučit:

• Nejsme jedinými experty na výukový obsah ve třídě. Žákům jsou dnes kdykoli a kdekoli dostupná aktuální data a můžeme je též spojit s experty mimo školu.
• V mnoha případech nevíme víc, než naši žáci. Je celá řada věcí, které se můžeme učit my od nich.
• Učení není nezávislý samostatný proces. Je provázaný s jinými oblastmi života a nikdy nekončí.
• Nestačí naučit žáky spolupracovat v rámci třídy. Je třeba spolupráci rozšiřovat i mimo ni – např. v rámci mezinárodních výukových projektů.
• Není třeba, aby se každý žák naučil totéž. Skutečně nutné je jen to, aby se každý naučil správně nasměrovat své vlastní poznávání.
• Není pravda, že naši žáci nemají vědět, jak se my sami učíme.
• Musíme se zbavit strachu jít s žáky do online prostředí. A musíme vědět, jak to udělat bezpečně, užitečně a efektivně.
• Je třeba se přestat snažit vést všechny žáky po stejné cestě ve stejnou dobu. Každý by měl mít možnost postupovat individuálně (viz Khan Academy a „převrácená“ třída).
• Nesmíme si myslet, že se nějaký pokrok při realizaci vzdělávacích cílů může dostavit jen ovlivněním toho, co se děje ve školách. Ve skutečnosti se jedná o problém celospolečenský, který se musí řešit na mnoha úrovních.

Existuje i mnoho dalších věcí, které se musíme stále odnaučovat. Jistě každý z vás na nějakou přijde. Neváhejte se s námi o ně podělit.