Spomocník Základní vzdělávání Kdy bude učení s mobilem běžné?
Odborný článek

Kdy bude učení s mobilem běžné?

24. 5. 2012 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
PhDr. Martin Rusek Ph.D.

Anotace

Článek shrnuje aktuální informace a výsledky výzkumů z oblasti výukového využití mobilních technologií.

Zařazování mobilních technologií (MT) do výuky se Spomocník věnuje již téměř pravidelně (Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1, Mobily umějí číst, mluvit a překládat!, Mobilní telefony LEGÁLNĚ ve výuce). Přesto tento trend v České republice oproti rozvinutějším zemím pokulhává, a to pravděpodobně proto, že sami čeští učitelé nejsou chytrými telefony či tablety vybaveni v takové míře jako učitelé např. v USA nebo Kanadě, kde již mnohem více technologiím nakloněných učitelů pochopilo, jaký potenciál mají, a jejich prostřednictvím otevřeli (nebo dokonce převrátili) výuku.

V zahraničí už jsou s užíváním MT ve škole tak daleko, že vznikají celé školy, kde žáci neužívají papírové zdroje a všechno se děje elektronicky. Své zkušenosti jejich učitelé sdílejí na internetu třeba na blogu nebo sociálních sítích. Nám známý je třeba Teach Paperless Shelly Blake-Plocka z  katolické střední Školy Johna Carrolla v Baltimore (viz Den Země v prostředí 1:1), Paperless Classroom učitelů z Eminence Middle School v Kentucky nebo velmi aktivní komunita Steva Hargadona Classroom 2.0. O bezpapírové škole se v zahraničí mluví i v médiích. Zde je malá ukázka z Ohia.

Students go to a paperless classroom

-

Poměrně častým tématem je nyní i otázka rizikových skupin žáků. Využití MT je zkoumáno z hlediska schopnosti zavírat příslovečné nůžky mezi úspěšnými a slabšími žáky (Can a Smart Phone Program Really Close the Achievement Gap?) [1]. Zajímavé výsledky přináší výzkum uskutečněný ve školním roce 2009/2010 v obvodě Onslow County Schools v Severní Karolíně [2]. Část tříd účastnících se projektu dostala k dispozici mobilní zařízení s neomezeným přístupem k internetu. Žáci měli přístup k online kurikulu, i klasickým funkcím chytrého telefonu jako posílání zpráv, fotoaparát, přehrávání videí apod. U těchto rizikových žáků učitelé dosáhli zvýšení motivace učit se algebře, a to z 76 na 89 % všech žáků. Navíc 90 % žáků Algebry I a dokonce 100 % Algebry II v závěrečných testech uspělo. Zvýšený zájem byl i o studium matematicky orientovaných oborů na vyšším stupni vzdělávání.

Není divu, že největší pozornost zatím směřuje na stále poněkud progresivnější iPhone a prakticky celou flotilu přístrojů značky Apple. Ve čtvrtek 17. 5. vyšly na blogu Technology with Intention informace o nedávno uskutečněném dni otevřených dveří na Westside School v Seatlu zaměřeném na iPad (IPAD Open House). Mimo mnoha pozitiv zde však identifikovali i určitá negativa, která naznačují možnosti budoucího zdokonalování rozvoje MT:

  • Mladší žáky není vhodné nutit zakládat si účty někde v oblaku (cloud computing).
  • Google Docs doposud nenabízí iPadům dostatečnou podporu, emailování úkolů mezi žáky a učitelem je velice neohrabané.
  • Apple tech support nenabízí dostatečně komplexní řešení vhodná pro školní třídu.
  • Je třeba plánovat i čas na čistění přístrojů (míněno jejich paměti).

V každém případě je zřejmé, že využívání MT přibližuje výuku kooperativním metodám představeným Spomocníkářům Stephenem Downesem prostřednictvím článků jako Kolaborace nebo kooperace?, Kooperující žák jako člen informační společnosti, Kam až dosáhne kooperace?.

Před výrobci MT i námi (učiteli) je ještě dlouhá cesta. Jak dlouhá bude, je těžké odhadnout. Existuje např. názor, (Kyle James, Stephen Downes aj.), že čas mobilních technologií přejde – historie se bude opakovat [3]. Podle vizionáře Johna Smarta, zakladetele Nadace pro studium akcelerace (Acceleration Studies Foundation), dojde po roce 2020 k zastavení evoluce internetu. Počet uživatelů a internet dynamizujících aplikací bude takový, že z bezpečnostních důvodů bude nutno provoz omezovat. Tím dojde v zájmu bezpečnosti ke snížení reálné využitelnosti internetu jako takového.

Do té doby, a doufejme, že ještě trochu déle, budeme moci z možností MT poměrně slušně těžit. Bude to však vyžadovat hodně úsilí, sdílení informací a invence, než dosáhneme kýženého cíle. Na to, až bude možné mobilní technologie zcela bez problémů volně a efektivně využívat si asi budeme muset ještě chvíli počkat. Začít je však třeba již teď!

Literatura a použité zdroje

[1] – BERNARD, Sara. Can a Smart Phone Program Really Close the Achievement Gap?. 2012. [cit. 2012-5-19]. Dostupný z WWW: [http://blogs.kqed.org/mindshift/2011/03/can-a-smart-phone-program-really-close-the-achievement-gap/].
[2] – Project K-Nect Research Report. 2012. [cit. 2012-5-19]. Dostupný z WWW: [http://projectknect.blogspot.com/2010/10/k-nect-research-report.html].
[3] – KYLE, James. Mobile Apps Will Pass – History Will Repeat itself. 2012. [cit. 2012-5-19]. Dostupný z WWW: [http://doteduguru.com/id8103-mobile-apps-will-pass-history-will-repeat-itself.html].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Martin Rusek Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
17. 5. 2013, 00:06


Simono, děkuji za komentář. Všechny čtyři odstavce jsou ovšem ale vyjádřením názoru bez opory konkrétního argumentu. Nevím tedy, jestli v reakci nebudu používat argumenty, na nichž bychom se shodli už předem.
(1) odlákání pozornosti - to se tedy v běžné třídě, kde se MT nepoužívají, nestává? :) - vždycky je na učiteli, jak umě uspořádá hodinu, střídá aktivity žáků a zapojí je do výuky. Ve dnešní třídě MT žáci stejně používajé - no a při výuce to moc není :)

(2) netholismus - existují v reálném světě profese, které nevyžadují práci s počítačem/internetem? Existují domácnosti mladých lidí, kde není využíván počítač a internet (ano, ale procentuálně ani ne 5 %). Na co tedy ve škole žáky připravujeme? Na to, jak ve škole plnit úkoly jinak, než je budou plnit ve svém profesním životě a na to, jak se nebudou sami chovat doma, tedy bez přístupu k počítači? - Ne! Právě tímto zpátečnickým způsobem bychom kopali další příkop mezi školu a reálný život. Ono bohatě stačí, než se uchytí jakákoli legislativa, nemusíme zamrznout u nepoužívání technologií.

(3) Psaní a jemná motorika - tento argument je dnes již klasikou. Vážně je psaní ten ideální prostředek k rozvoji jemné motoriky? Mnohem lépe žáci rozvinou jemnou motoriku skládáním kostiček, hnětením plastelíny nebo šitím. To, že si obhájci psaní rukou nehorázně berou tuto činnost jako rukojmí ukazuje jen jejich strach ze změny. Převedeno do profesního i občanského života - kolik řádků rukou psaného textu vyžaduje průměrný zaměstnavatel? Kolik řádků osobní korespondence je dnes řešena mimo email, chat a mobil? (vánoční, velikonoční pohled a pohled z dovolené možná ;-) ) Opravdu je dnes vypovídající schopnost napsat maturitní slohovou práci rukou? Můžeme to chtít po někom, kdo již zcela po právu celou gymnaziální docházku zaznamenává poznámky do notebooku?

(4) zdraví a technologie - literatury je plno? Nějaký příklad? Problém je v tom, že zastánci používání technologií se nesnižují k tomu, aby poukazovali na artritidu v pravé ruce všech, co psali rukou. Nemají potřebu poukazovat na silikózu plic učitelů píšících křídou. Zkrátka vědí, že svět je jinde.

Možností přístupů k technologiím je několik. Slepé následování není tím nejlepším krokem. Tím nejhorším, alespoň pro školní prostředí, je ovšem xenofobní opozice založená na ve škole nabitých postojích bez snahy se jakkoli v problematice vzdělávat. Otázkou tedy zůstává, do jaké míry technologie ve školách korigovat – nikoli povolovat, a do jaké míry trvat na používání původních (dřívějších) ryze netechnologických dovednostech – a které to vlastně jsou?

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.