Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Leinsterova fantastická internetová vize...

Ikona informativni

Leinsterova fantastická internetová vize z roku 1946

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Vzpomínka na známého amerického autora science-fiction spojující jeho dílo se současným vývojem internetu.
Klíčová slova: internet, science-fiction, historie počítačů, Murray Leinster, ENIAC, Jenkins, prognostika
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Prognózy budoucnosti vzdělávacích technologií.

Ostatní články seriálu:

Murray Leinster (vlastním jménen William Fitzgerald Jenkins) byl jedním z nejznámějších amerických autorů vědecko-fantastických románů. Narodil se 1896 ve Virginii a zemřel 1975 tamtéž. Psát začal již před 1. světovou válkou. Je považován za průkopníka, který jako první použil hned několik pojmů, jež se staly inspirací jiným autorům science-fiction – paralelní světy (1934), oscilace času (1934), univerzální překladač (1945). Důvodem, proč se dnes o něj zajímáme i my, je jeho povídka z roku 1946 s názvem A Logic Named Joe [1].

Abychom pochopili souvislosti, musíme si uvědomit, v jakém stavu byl tou dobou vývoj výpočetní techniky. Přestože ho 2. sv. v. dost urychlila, byl stále doslova v plenkách. V roce 1937 spojil Claude Shannon Booleovu algebru s tehdy dostupnými reléovými digitálními obvody a ukázal, že mohou vykonávat logické operace (počítač se v naší povídce nazývá Logic). George Stibitz v roce 1940 v Bellových laboratořích sestrojil na binárních operacích založený Complex Number Calculator, který dokázal dokonce již tehdy ovládat prostřednictvím telefonu na dálku. Na konci roku 1945 byl na University of Pennsylvania dokončen první skutečný programovatelný digitální počítač plný elektronek a relátek disponující pamětí 80 B, vážící 30 tun. Nazván byl ENIAC. Veřejnosti byl představen 14.2.1946 jako „gigantický mozek“ (This is ENIAC: the Giant Brain, the first computer made).

Murray Leinster napsal přes 1500 článků a povídek, stovky rozhlasových her a 14 filmových scénářů. V obou světových válkách byl zaměstnancem vládního úřadu pro informace (United States Office of War Information), který se zabýval propagandou. Dá se předpokládat, že díky tomu měl docela velký přehled o vývoji strategických vědeckých programů, k nimž patřila i výpočetní technika. Parlament státu Virginia uzákonil 27. červen 2009 jako památný den Willa F. Jenkinse.

Will F. Jenkins (Murray Leinster) Day is June 27th

Děj naší povídky se odehrává v blíže nedefinované budoucnosti. V roli vypravěče v ní vystupuje technik společnosti Logics, která dodává firmám i domácnostem stolní počítače (nazvané Logic) vybavené monitorem a klávesnicí, jež jsou připojeny ke vzdáleným serverům (tanks), což jsou velké budovy plné relátek (odpovídající tehdejší představě o telefonních ústřednách), které jsou vzájemně propojeny a jsou v nich uloženy úplně všechny existující informace. Funkcí jsou podobné našim současným počítačovým mrakům. Přístroje Logic jsou běžně k dispozici v kancelářích i v domácnostech. Leinster jejich využití popisuje takto:

Napíšeš třeba „stanice SNAFU“, relátka v tanku se nastaví a tvůj oblíbený televizní program se objeví na obrazovce. Nebo vyťukáš „volat Sally Hancock“, obrazovka blikne a už jsi v jejím domě a máš video-konferenční spojení. Kromě toho můžeš okamžitě získat odpovědi na takové otázky, jako aktuální předpověď počasí, vítěz dnešního závodu v Hialeah, kdo byla milenka prezidenta Garfielda, jakou hodnotu mají ceny akcií na burze apod. Je to velmi příjemné. Navíc Logic umí počítat, jsou v něm uloženy knihy a můžeš konzultovat s lékárníkem, léčitelem, astrologem nebo věštkou z čajových lístků, když chceš. Jediné, co zaručeně nedokáže, je zjistit, co tvá žena myslela, když řekla: „Opravdu, myslíš to vážně?“

Zápletka povídky je postavena na tom, že normálně je přístup k některým informacím systémem blokován. Nešťastnou náhodou je však vyroben počítač, u něhož blokování (dnes bychom řekli filtrace nebo cenzura obsahu) nefunguje, a navíc disponuje prvky umělé inteligence. Jmenuje se Joe a na první pohled se vůbec neliší od jiných. Nic netuše si ho koupí pan Thaddeus Korlanovitch s rodinou. Děti ho zapnou, ale při odjezdu na výlet ho zapomenou vypnout. Joe se projeví tak, že ovládne celý systém firmy Logics. Ten místo běžného poskytování pouze bezpečných informací začne sdělovat účastníkům sítě všechno, co se chtějí dozvědět.

Nejprve se to projeví změnou systémové hlášky – „Ohlašujeme novou zdokonalenou službu. Chceš dělat něco a nevíš jak na to? Zeptej se Logicu!“ Jako první si toho všimnou operátoři v centrále a jsou poněkud zaskočeni, protože jim o změně nikdo neřekl. Rozhodnou se udělat test a vloží: „Jak se mám zbavit své ženy?“ Systém místo sdělení o zablokování, které by mělo normálně přijít, odpoví: „Je blondýna nebo bruneta?“ „Blondýna.“ A pak se objeví tato rada: „Zelený krém na boty obsahuje hexymetacryloaminoacetin. Kup mraženou hráškovou polévku a přidej do ní krém. Jedná se o selektivní jed, který dosud nebyl popsán a funguje pouze na blondýnky. Je velmi nepravděpodobné, že budeš odhalen.

Hned se našli další uživatelé, kteří nové schopnosti systému začali ověřovat. Opilec dostal radu, jak rychle neutralizovat etylalkohol a vystřízlivět. Tenager získal návod na převratný způsob padělání peněz. Ředitel banky se vyděsil, když se mu na zkusmo položenou otázku vrátil přesný popis jejího možného vyloupení.

Nikdo z techniků netušil, že systém ovládl Joe, který ve skutečnosti nedělal nic jiného, než že dokonalým způsobem zpracovával všechny informace v tanku dostupné tak, aby plnil přání uživatelů. Leinster mu dokonce dal i schopnost multitaskingu, když napsal: „Joe byl velmi zaneprázdněn. Zatímco jedním svým obvodem ukazoval Korlanovitchovým dětem animované příběhy, další obvody ovládaly na dálku celý systém a umožňovaly, aby se lidé mohli ptát.“ To, co z toho nakonec vzniklo, dost připomínalo peklo.

Děj se dále komplikuje, když do něj vstoupí manželka našeho vyprávěče. Chtěla sice původně jen volat řezníkovi, ale když si přečetla, že je Logic ochoten jí zjistit cokoli, prohlédla si manželovo překročené konto v bance, zjistila, že spáchal několik přestupků, s nimiž se doma nepochlubil, a hned ho zavolala, aby mu vynadala. Přitom se ukázalo, že již je detailně informovaná o celé řadě lidí z okolí jejich bydliště.

Aby toho nebylo dost, na scéně se objeví ještě dávná přítelkyně nášeho hrdiny, která byla mezitím 4x vdaná, hledá ho, díky genialitě Logicu ho najde a chce s ním strávit večer. Přitom vyhrožuje, že zavolá jeho ženě.

To už je na něj příliš. Snaží se přesvědčit operátory, aby celý systém vypli. Ti se ale zatím marně pokoušejí jen znemožnit přístup ke zvlášť citlivým informacím, jako jsou návody k sestrojení bomby, vraždám, nelegálním převodům peněz či jiným zločinům. Zájem o ně přitom minutu po minutě stoupá. Vypnout celý systém ale odmítli se zdůvodněním:

„Ty sis, kámo, asi ještě nevšiml, že tank již léta dělá výpočty pro všechny firmy a distribuuje 94% všech vysílaných pořadů? Bez něj se nikdo nedoví, jaké bude počasí, kdy poletí jeho letadlo, jaké jsou kde slevy, nabídky zaměstnání, či co je nového. Nevíš, že realizuje veškeré kontakty mezi lidmi a zaznamenává dohody a smlouvy? Uvědom si, že Logics změnila civilizaci. Logics je ve skutečnosti sama civilizace! Bez ní se musíme vrátit do světa, v němž již neumíme žít.“

„Sedl jsem si, složil hlavu do dlaní a došlo mi, že je to pravda. To by bylo to samé, jako kdyby v době kamenné ztratili lidé oheň, v 19. století přišli o parní stroj nebo ve století 20. přestala fungovat elektřina.“

To už byl náš hrdina skutečně zoufalý. Uvažoval o tom, že naloží ženu i děti a uteče někam, kde je nikdo nenajde. Pak ale dostal nápad. Proč nevyužít úžasné nové schopnosti systému ke zjištění skutečných důvodů oné nežádoucí změny, jež u něj nastala? Zapnul přístroj a dal se do práce.

Technik: „Může být Logic modifikován tak, aby lidem dokázal pomáhat dělat věci, na které jejich mozek nestačí?“
Logic: „Určitě ano.“
Technik: „Jak velká taková modifikace musí být?“
Logic: „Mikroskopicky nepatrná. Ani nejmodernější metody měření takovou změnu neodhalí. Může se to stát i za současných výrobních postupů, ale jen velmi výjimečně. Zatím se to přihodilo jen jednou.“
Technik: Jak mohu najít ten jeden existující přístroj, který má tyto skvělé vlastnosti?

Naštěstí nebyl Logic spojený přes tank s Joem schopen lhát, a tak odpověď zněla:

Logic: „Dotyčný přístroj je momentálně v majetku rodiny Korlanovitchových na této adrese …“

Náš technik vzal jiný přístroj a jako opravář společnosti Logics se ke Korlanovitchovým vypravil. Děti se zrovna dívaly na zcela nevhodný film o kanibalech, který by cenzura jistě normálně nepustila. Joa se mu pod záminkou nutné opravy podařilo vyměnit, odvezl ho domů a schoval do sklepa. Vlastnosti celého systému se hned vrátily k normálu. Dá se říci, že náš hrdina vlastně pro tu chvíli zachránil civilizaci.

Příběh na tomto místě končí, ale záměrně nechává otevřenou otázku. Nerozhodne se hlavní hrdina Joa jednou vytáhnout, zapojit ho, a vyřešit tak některý ze svých budoucích osobních problémů? Nebude se nedopatření ve výrobě počítačů opakovat? Kdo ví?

 

Myslím, že je třeba smeknout. Leinsterova schopnost anticipovat budoucí vývoj je prostě úžasná. Již před 67 lety tušil, jak budeme jednou s volnou dostupností informací bojovat. Vypadá to, jako kdyby někdo Joa oživil. Jen dnes bude bohužel mnohem obtížnější ho zase zlikvidovat!

Amazing mind reader reveals his 'gift'

 

Citace:
[1] - LEINSTER, Murray. A Logic Named Joe. 1946. [cit. 2013-6-24]. Dostupný z WWW: [http://www.baen.com/chapters/W200506/0743499107___...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 26. 06. 2013
Zobrazeno: 4804krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Leinsterova fantastická internetová vize z roku 1946. Metodický portál: Články [online]. 26. 06. 2013, [cit. 2020-05-28]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/17655/LEINSTEROVA-FANTASTICKA-INTERNETOVA-VIZE-Z-ROKU-1946.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 26. 06. 2013 06:50

Děkuji panu Vyvialovi za odkaz na poslední video. Pokud vím, hned ho použil ve výuce. Teď koukám, že má i české titulky, ale jen zde - http://www.videacesky.cz/reklamy-reklamni-spot-video/ctenar-myslenek.