Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci...

Ikona informativni

Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o nové studii vědců z Oxfordu zabývající se pravděpodobností automatizace v různých oborech pracovního trhu. Podle ní je v USA ohroženo 47 % všech pracovních míst.
Klíčová slova: výzkum, nezaměstnanost, konkurenceschopnost, Oxford, automatizace, pracovní trh

V minulých týdnech rozvířila školství v Americe výzkumná zpráva [1] oxfordských vědců pracujících na projektu zabývajícím se zjišťováním vlivu technologií na budoucí vývoj zaměstnanosti (Oxford Martin Programme on the Impacts of Future Technology). Potvrdila, co všichni asi tušíme – 47 % všech pracovních míst je v USA ohroženo zavedením automatizace. Doufám, že nikdo není tak naivní, aby si myslel, že se nás to netýká. Podívejme se na publikovaná zjištění trochu podrobněji.

Výzkum pracuje s daty programu amerického ministerstva práce O*NET (Occupational Information Network), který eviduje přes 700 různých povolání, popisuje je pomocí indikátorů, a umožňuje tak každému zjistit, zda jsou jeho schopnosti pro získání určitého zaměstnání dostatečné. Mezi charakteristickými znaky kompetencí řešitelé vybrali několik takových, u nichž je pravděpodobnost jejich blízkého zvládnutí technologiemi dost malá. Jinými slovy to znamená, že u těch zaměstnání, která jsou právě na nich postavena, automatizace zatím příliš nehrozí.

kompetence s malým potenciálem automatizace O*NET indikátor popis
Postřeh a jemná motorika Obratnost prstů Schopnost provádět dokonale koordinované pohyby jedné či obou rukou včetně uchopení, manipulace a sestavování velmi malých objektů.
Manuální obratnost Schopnost ovládat celou ruku či obě ruce s cílem uchopit, manipulovat a sestavovat objekty.
Blízký kontakt s lidmi v nepříjemné situaci Potřeba pracovat v prostředí vyžadujícím osobní kontakt s lidmi často v choulostivé situaci.
Kreativita Originalita Schopnost přijít s netradičními chytrými nápady nebo najít nové řešení problému.
Umění Znalosti a technika potřebné k tvorbě či provedení hudebního nebo literárního díla, tance, obrazu, sochy, divadelního představení apod.
Sociální inteligence Sociální vnímavost Schopnost vnímat druhé lidi a rozumět jejich reakcím.
Schopnost vyjednávat Schopnost sbližovat rozdílná stanoviska a hledat kompromisy.
Schopnost přesvědčovat Schopnost donutit druhé změnit názor nebo chování.
Pomoc a péče o druhé Poskytování osobní, zdravotní, duševní či jiné podpory spolupracovníkům, pacientům nebo zákazníkům.

Vybrané kompetence s nízkým potenciálem automatizace [1]

Některé zde jmenované kompetence možná přece jen do určité míry automatizovatelné jsou. Většina ale jistě patří k těm, které počítače a roboti zatím zvládají jen velmi obtížně. Třeba péče o druhé má celou řadu komponent, z nichž některé v budoucnosti technologie možná zastanou. Mohou to být činnosti související se zdravotní problematikou, ale i sociální (viz např. japonský Wakamaru). Proto se autoři studie rozhodli odhadnout pro jednotlivé obory lidské činnosti závislost počtu potenciálně ohrožených míst na pravděpodobnosti toho, že k náhradě skutečně dojde. Následující přehled ukazuje, kolik pracovních míst toho kterého oboru je ohroženo v závislosti na míře pravděpodobnosti od 0 (nulové riziko) do 1 (jistá automatizace). Plocha grafem vymezená tak zahrnuje všechna v USA existující pracovní místa.

Rozložení pravděpodobnosti automatizace existujících pracovních míst v USA [1]

Graf až nápadně zřetelně ukazuje, že mezi obory existují velké rozdíly. Pracovní místa jsou ohrožena buď hodně, nebo naopak málo. Lidé pracující ve výrobě, prodeji, dopravě, administrativě a v některých službách se asi dočkají nahrazení technologiemi velmi brzy. Naproti tomu pracující v technických oborech, ve zdravotnictví, a také ve školství mohou zatím zůstat relativně v klidu. Výuka, a to dokonce i distanční, se bez živého člověka disponujícího sociální inteligencí nejspíše ještě dlouho neobejde.

Jen málo míst (19 %) je v úseku se střední pravděpodobností automatizace (0.3-0.7). Většina se nachází na okrajích. To bohužel znamená, že asi brzy přenecháme některé obory úplně strojům (Dohlížejí na vše stroje láskyplné milosti?). Ti lidé, kteří v nich pracují, se budou pro získání zaměstnání muset rekvalifikovat tak, aby disponovali některou z těch výše jmenovaných kompetencí, jež zatím technologie nezvládají. To slovo „zatím“ je docela důležité, protože to tak nemusí zůstat navždy. Je docela možné, že umělá inteligence budoucnosti bude kreativní a roboti zvládnou jemnou motoriku nakonec lépe než člověk.

Přesto asi má smysl se zamyslet nad tím, jak se to týká našich učitelů, školních vzdělávacích programů, vzdělávacích standardů a celkové koncepce školské politiky státu. Je třeba připravovat žáky tak, aby ve zvýšené míře disponovali právě těmi kompetencemi, které jim pomohou najít práci.

Je zřejmé, že problémy, které před lidstvem stojí, jsou obrovské. Bez schopnosti učit se máme jen malou naději na úspěch. Položme si na závěr spolu s Rossem Dawsonem zásadní otázku: „Dokáže většina našich žáků získat dostatečné schopnosti k tomu, aby jejich hodnota na pracovním trhu byla vyšší, než jakou budou mít technologie?“ [2] I kdybychom si mysleli, že ne, nesmíme to vzdát předem. V každém případě se musíme snažit pro to udělat maximum.

Citace:
[1] - FREY, Carl B; OSBORNE, Michael A. The Future of Employment: How Susceptible Are Jobs to Computerisation?. 2013. [cit. 2013-10-28]. Dostupný z WWW: [http://www.futuretech.ox.ac.uk/sites/futuretech.ox...].  
[2] - DAWSON, Ross. As more jobs are automated, how many of us will still have productive work?. 2013. [cit. 2013-10-28]. Dostupný z WWW: [http://rossdawsonblog.com/weblog/archives/2013/10/...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 04. 11. 2013
Zobrazeno: 7601krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.833333333333333
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

5 uživatelů Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?. Metodický portál: Články [online]. 04. 11. 2013, [cit. 2019-12-13]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/18033/KDO-Z-NASICH-ZAKU-NEJSPISE-NENAJDE-PRACI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Miloš KafkaVloženo: 14. 11. 2013 21:08

Dobrý den,

k tomuto tématu jsem před nějakou chvílí četl dva články od českých autorů, které se zdají být protichůdné, ale k tomuto tématu zajímavé.

http://www.lupa.cz/clanky/jiri-hlavenka-kdyz-prace-mizi-aneb-nici-internet-stredni-tridu/

http://www.lupa.cz/clanky/peter-lelovic-kdyz-prace-pribyva-aneb-znici-uz-internet-konecne-deleni-spolecnosti-na-tridy/

Každopádně si myslím, že jde o jeden ze zničujících trendů pro lidskou společnost. Nemyslím si totiž, že by se v jiných odvětvých či oborech vytvořilo postupně tolik pracovních pozic, aby mohli být zaměstnáni všichni, kdo kvůli automatizaci přijdou o práci. Navíc, počet lidské populace stoupá!  Mám v tomto ale malý přehled, tak mě zajímá Váš názor.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 20. 11. 2013 08:14

Nikdo neumí předvídat přesně, co se stane. Je třeba si odnést to podstatné. Tj., že bude třeba vychovávat žáky tak, aby si uměli představit i jiné způsoby uplatnění v globálním světě, než je tradiční zaměstnanecký poměr (bez porušování etických pravidel). A je nutné upravit výukové cíle škol směrem k tvořivému přístupu k práci - Osobní tvořivost jako mezinárodní hnutí transformující školství.

Autor: Martin RusekVloženo: 27. 11. 2013 21:44

Pěkný text se zajímavým a podloženým podnětem. Zvláštní, že se právě pod ním nerozvinula diskuse. Jak je vidět, Spomocník je spíše místem pro získání zajímavých informací tichými dumaly a hromosvodem emocí několika hlasitců.
Sám text zařazuji na pearltrees a už ho řadím do povinné četby pro kurz didaktiky. Díky!

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 04. 03. 2018 06:24

Dokonalé shrnutí od Pavla Roubala: O (ne)současnosti a (ne)budoucnosti českého školství.

Autor: E KocourekVloženo: 04. 03. 2018 11:54

Pan Roubal by měl hned zkraje upřesnit, zda ty jeho údaje jsou míněny vážně, nebo zda chce jenom rozvířit diskusi, nebo zda má pifku na někoho z IT branže a chce ho vytočit. Já to z toho páně Roubalova textu nepoznám.

Mohl bych komentovat většinu výroků, ale chci být stručný.

Ad 4. AI a robotika během cca 20 let zásadním způsobem ovlivní/nahradí ... -- Je sakramentský rozdíl mezi "ovlivní" a "nahradí", a pokud neupřesníte, jak ovlivní, jde o bezobsažné sdělení.
Ad 5. Virtuální realita bude ... -- Ano. A co má jako být?
Ad 6. Současná mládež a děti žijí ... -- Ano. A co má jako být?
Ad "Během 20–30 let bude mít každý žák ve vyspělých zemích svého osobního digitálního asistenta" -- Pokud to není míněno formálně, t.j. student sice bude mít své PDA, ale nebude je umět používat, pak já tvrdím, že to nebude mít každý student.

Ad "Výuka bude pro každého žáka individuální (během 30 let)." -- Nebude. Chce pan Roubal vsadit vejplatu?

Ad "Co na to české školství? Nic. Nás se to netýká. ... České školství to ignoruje" -- To jsou ty nepodložené řečičky nejspíš určené k vytáčení lidí z IT branže. Každá škola, kde vyučují programování nebo databáze, totiž připravuje studenty na situaci, že budou mít v kapse svoje PDA. Přesněji řečeno, oni ti studenti už dnes mají v kapse smartfoun, což vyjde s PDA nastejno. Jde o to, naučit je to používat efektivněji a efektivněji a ...

Ad "(učiteli nenáviděné) mobily žáků" -- Asi by to chtělo se pana Roubala zeptat, zda někdy byl v nějaké škole.

Ad "Dominantním způsobem vyučování je frontální předávání znalostí učitele žákům formou výkladu." -- Ano, a co je na tom špatného?

Ad "Často/většinou jsou to faktická data, která žáci dokáží najít za několik sekund na webu." -- Nepodložené módní řečičky. Kdyby nejdřív studenti nedostali výklad, nevěděli by, jaká faktická data hledat, a nenašli by je za několik sekund.
Ad "K samostatnému posuzování kvality informací nejsou žáci vedeni téměř vůbec." -- Správně. To samostatné posuzování kvality informací totiž není úplně triviální záležitost a neumí to ani nejslovutnější vědátoři.
Ad "Dominantním využitím digitálních technologií ve školství je promítání prezentací na interaktivní tabule." -- S prezentacema a s interaktivníma tabulema běžte do háje. Promítá se na projekční plochu (mnohdy paralelně s postováním na webu či na intranetu) a tak je to správně.

A k původnímu článku pana Brdičky, dvě poznámky:

1) Nejnovější administrativní opatření (cla) Trumpovy administrativy naznačují, že leckomu připadá, že pracovní místa v USA jsou sice ohrožena, ale výrazně více zahraniční konkurencí nežli bájným zaváděním automatizace.

2) V protikladu ke kreativcům, práce programátora (a možná i právníka ?) spočívá v hledání jakéhokoli řešení. Zda to řešení je či není originální zaměstnavatele nezajímá. A jak vypadá poměr počtu profesí, kde se požaduje originalita, proti profesím, kde se požaduje řešení problému?