Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Co si učitelé myslí o mobilních technologiích?
Odborný článek

Co si učitelé myslí o mobilních technologiích?

28. 11. 2013 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jitka Wirnitzerová

Anotace

Zpráva o třech výzkumech odhalujících současné možnosti využívání mobilních technologií ve školách.

Moderní technologie pronikají do běžného života každého z nás a nepochybně mají při vhodném využití jistý edukační potenciál. Tento článek přináší přehled výsledků několika zahraničních výzkumů, jež zjišťovaly názory učitelů na použití mobilních přístrojů ve výuce a hledaly optimální metody jejich případného nasazení. Ten první je nám velmi blízký, z Polska, ty další pak jsou zámořské.

Rizika mobilních technologií podle polských učitelů

Výzkumná zpráva Tomasze Huka z Fakulty pedagogiky a psychologie na Slezské Univerzitě v Katowicích, která zjišťovala názory učitelů na použití mobilních telefonů ve výuce (Opportunities and Risks of the Use of the Mobile Phone in the Process of Education), byla publikována v mezinárodním časopise The New Educational Review [1]. Zabývá se názory učitelů na to, jaké jsou možnosti využití a jaká rizika se podle nich mohou vyskytnout při používání mobilních telefonů jako pomůcek ve výuce.

Získané odpovědi z dotazníků byly analyzovány podle vyučovaných předmětů – matematika, fyzika a chemie, dále předměty humanitní (polština, historie) a třetí oblastí byla biologie a zeměpis. Studie se také zaměřila na to, zda při využití mobilních telefonů ve výuce převažují přínosy či rizika. Přehled v následující tabulce je seřazen od nejvýznamnějších položek (nahoře) po méně významné (dole).

Výhody Rizika
možnosti focení natáčení a focení lidí bez jejich svolení
natáčení videí podvádění během testů
audio nahrávání nahrávání vyučovací hodiny bez svolení
možnost využití internetu kdekoliv náhlé telefonáty studentů během vyučování
  vyrušování v hodině
  odvádění pozornosti studentů
  krádeže mobilních telefonů

Zdá se tedy, že v názorech polských učitelů na využití mobilních telefonů jako pomůcek ve výuce převažují rizika. Výsledky ale nejsou u všech předmětů stejné. Optimističtěji se na využití mobilních telefonů ve výuce dívají polští učitelé biologie a zeměpisu, zatímco učitelé matematiky, fyziky a chemie zastávají poněkud skeptičtější postoje. Aby došlo ke změně smýšlení učitelů, měli by podle Huka být studenti vedeni k tomu, aby si byli více vědomi kladných i záporných následků, které použití mobilních telefonů v různých situacích přináší.

Pro zavedení mobilních technologií do výuky je též nezbytné přizpůsobit výukové postupy a materiály jejich možnostem. Dále je potřeba upravit proces výuky tak, aby umožnil individualizaci, zajistit fyzický přístup k mobilním zařízením a nastavit způsob uchovávání dat. V situaci, kdy mezi učiteli v Polsku nemá mobilní vzdělávání příliš velkou podporu, není možné na státních školách plošně tablety nebo mobilní telefony do výuky zavést. Toto vyžaduje vytvoření koncepce, vzdělávání učitelů, poskytnutí technologií školám a zároveň změny v postojích učitelů.

Kultura sdílení

Přestože je nám Polsko kulturně blíže, pojďme se nyní podívat do zámoří. Navážeme na zprávu Karla Albrechta o využívání technologií americkými učiteli, kterou jsme měli možnost číst na Spomocníkovi na jaře (Jak dostupnost technologií ovlivňuje učitele a žáky) a podíváme se na studii Henryho Jenkinse z MIT o mediálním vzdělávání ve 21. století [2]. Často zmiňuje pojem participatory culture. Popisuje společnost, ve které jsou její účastníci zapojeni (aktivně či pasivně), sdílí to, co vytvoří, a mezi jednotlivými členy se pak vytváří sociální vazby a vztahy - zkušenější učí nováčky, řeší společně problémy, zajímají se o názor druhého a vrstevníci se učí od sebe navzájem. Takový pohled mnohem více odpovídá kompetencím potřebným v dnešním moderním světě.

Jenkins by chtěl, aby se střed zájmu přesunul spíše na vývoj kulturních kompetencí (nikoliv pouze na dostupnost technologií). Jde o to, aby se každý žák stal plnohodnotným členem společnosti. Cestu ke změně shledává v neformálním vzdělávání a kroužcích. Proto by se školy a zájmové kroužky měly soustředit na podporování mediální gramotnosti. Důraz je kladen na zapojení celé skupiny. Podle Jenkinse patří k nejdůležitějším tyto kompetence: schopnost vybrat smysluplné ukázky mediálního obsahu, najít nejdůležitější detaily, umět spojit vědomosti dohromady a přispět tak ke společnému cíli, hodnotit spolehlivost, šířit informace a v neposlední řadě schopnost pohybovat se mezi rozličnými komunitami, brát zřetel na různé perspektivy řešení problému (viz Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí).

Již ve studii z roku 2005 (Pew Internet&American Life project [4]) bylo zjištěno, že až 57 % teenagerů v USA média vytváří (vytvoří blog nebo webovou stránku, zveřejní fotografii, příběh apod.). Třetina náctiletých sdílí to, co vytvořila, s ostatními, 22 % má své webové stránky, 19 % blog a 19 % vytváří jakýsi remix toho, co najdou online. Od té doby tato čísla ještě stoupla.

Na novou mediální gramotnost by mělo být pohlíženo jako na společenskou dovednost, možnost vzájemné interakce s větší skupinou (nepoužívat dovednosti jednotlivce jen pro osobní vyjádření). Důležité je, aby studenti znali různé technologické nástroje a uměli rozeznat důvěryhodnost informačních zdrojů (Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma).

Jak integrovat mobilní technologie do výuky

Využití technologií ve výuce není motivováno jen zlepšením tradičně definovaných výukových výsledků, ale je žádoucí i z jiných důvodů. Stávají se běžnou součástí života i pracovního procesu. Není možné žáky připravovat na praxi ve zcela odlišných podmínkách. Používání mobilních telefonů, počítačů, tabletů a dalších zařízení ve škole je však něčím novým a může učitelům přinášet jisté obavy. Monica Burns, pedagožka ze základní školy ze státu New York v USA, předkládá na vzdělávacím portálu Edutopia užitečné návrhy týkající se struktury a organizování běžných rutinních činností v hodině při zavádění technických zařízení do výuky [3]. Autorka přináší tipy a rady na základě své vlastní praxe z páté třídy veřejné základní školy v Jižním Harlemu, ze třídy zapojené v tzv. Collaborative Team Teaching (CTT).

Ve výuce, při které se využívají jakékoliv moderní technologie, je důležité mít systém a také určitá očekávání. Buďte důslední a dávejte jasné pokyny, je jednou z užitečných rad. Aby žáci nezačali se zařízeními zacházet způsobem, který si učitel nepřeje (a třeba by ani nepředpokládal, že by ho takto mohli žáci použít), je potřeba na samém začátku určit pravidla používání přístroje. Mezi tato může patřit zákaz měnit nastavení zobrazovací plochy - pozadí, velikost a typ fontu, žádné zařízení nemá heslo, aplikace a ikony zůstávají na stejném místě. Své požadavky by učitelé měli žákům sdělit jasně (například jim předložit seznam, ke kterému se mohou vracet).

Začínat by se mělo pomalu. Pro začátek stačí zvolit si dva až tři programy či aplikace. Vytvoření krátkého seznamu běžně používaných aplikací pomůže předejít pocitu zahlcení velkým množstvím možností. Dále tento základ můžeme rozšiřovat přidáním jedné či dvou aplikací za týden. Pro vyzkoušení nových aplikací je dobré vybrat si v tomto směru šikovné studenty. Ti si aplikaci vyzkouší, učitel jim ukáže její silné a slabé stránky a při jejím představování celé třídě pak tyto děti mohou pomáhat ostatním.

Užitečným doporučením je také nahrazování běžných aktivit. Zkusit nahradit naprosto běžnou aktivitu (například napsání poznámky na papír) některou technologií (například e-mail nebo Školní sešit). Jednoduché aktivity pomohou učiteli i žákům k získání jistoty při využití technologií ve výuce.

Zdaleka nejen Monica Burns věří, že technologie výuku usnadňují a zároveň pomáhají vytvořit pro děti takové prostředí, které je nadchne a zaujme. Změny, ke kterým v souvislosti s vývojem technologií dochází, jsou velmi rychlé. Pro učitele je problematické se v nich orientovat a dostatečně rychle na ně reagovat. Pojďme se podívat na krátké video firmy Amplivox shrnující 10 důvodů, proč technologie ve výuce používat. Uvozuje ho citát známé lektorky připravující učitele na práci s technologiemi Sheryl Nussbaum-Beach: „Učitelé nebudou nahrazeni technologiemi, ale ti, kteří je používat nebudou, budou nahrazeni těmi, kteří budou.

Top 10 Reasons to Use Technology in Education

 

Přestože lze na mobilních technologiích ve výuce shledávat mnoho pozitiv, setkáváme se (především podle výzkumu Tomáše Huka provedeného v Polsku) s nemalými a neojedinělými obavami ze stran učitelů. Jelikož je orientace v rychlých změnách týkajících se nových technologií a možnostech, které přinášejí, pro učitele obtížná, je zároveň problematické řídit se zjištěnými názory učitelů. Velice významné pro učitele je, aby pochopili, že se moderní technologie ať už pomaleji nebo rychleji stávají součástí všech předmětů, a velice přínosné a užitečné pro ně samotné bude aktivní sledování novinek a dění v této oblasti.

Literatura a použité zdroje

[1] – HUK, Tomasz. Opportunities and Risks of the Use Mobile Phone in the Process of Education. 2012. [cit. 2013-11-25]. Dostupný z WWW: [http://www.educationalrev.us.edu.pl/vol/tner_4_2012.pdf].
[2] – JENKINS, Henry. et al. Confronting the Challenges of Participatory Culture: Media Education for the 21st Century. 2009. [cit. 2013-11-25]. Dostupný z WWW: [http://mitpress.mit.edu/sites/default/files/titles/free_download/9780262513623_Confronting_the_Challenges.pdf].
[3] – BURNS, Monica. Introducing Mobile Technoloy into your classroom: Structures and Routines. 2013. [cit. 2013-11-25]. Dostupný z WWW: [http://www.edutopia.org/blog/introducing-mobile-tech-structures-routines-monica-burns].
[4] – LENHART, Amanda ; MADDEN , Mary. Teen Content Creators and Consumers. 2005. [cit. 2013-11-25]. Dostupný z WWW: [http://www.pewinternet.org/PPF/r/166/report_display.asp].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jitka Wirnitzerová

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
28. 11. 2013, 08:44
Děkuji za moc pěkný a na velice ožehavé téma zaměřený text. Je evidentní, že se autorka snažila o nestranný pohled na pozitiva a negativa. V textu ale postrádám jednu neoddiskutovatelnou pravdu - ono to bez těch mobilních technologií ve čkole zkrátka nepůjde. Pokud se nebudeme tmářsky chtít zavřít ve škole, která se namísto otevřenosti bude dále vzdalovat reálnému životu, MT si do výuky budeme muset pistit chtě nechtě.
Jde jen o to, jak se nám povede setřít ta negativa.Hezký den.
Mr
Mgr. Zdeněk Sotolář
28. 11. 2013, 12:32
Že se nám podaří setřít všechna ta negativa je samozřejmě nebezpečná fikce. Možná si budeme uvědomovat další negativa
http://www.novi…ete.html
Bořivoj Brdička
28. 11. 2013, 13:23
Nějak mi to připomenutí většinového postoje našich učitelů chybělo. Děkuji, pane Sotoláři. Negativa jsme popisovali již mnohokrát, a to i na poněkud odbornější úrovni - Rizika spojená s technologiemi podle Rosena.Chtě nechtě se ale musím opět ptát - sdělujete nám to proto, že si přejete technologie ze světa dětí odstranit?
Mgr. Zdeněk Sotolář
28. 11. 2013, 14:39
Jen říkám, že úplné setření negativ je fikce, nebezpečná fikce digitálních nadšenců. S mnoha negativy se budeme muset spíše smířit a naučit žít. Další nebezpečnou fikcí je vnucovat čtenáři představu, že kritik a pochybovač je nepřítelem a zhoubcem technologií. Také postrádám nějaký "harmonogram" zařazování technologií do výuky. Články obvykle nic neříkají o tom, o jak starých žácích (děti, studenti) je vlastně řeč. Otabletovat prvňáky (nebo dokonce předškoláky) může být opravdu škodlivé. V tomto článku také postrádám mezi vážnými riziky (vážnějšími než vyrušování) rozvoj digitální demence a prohlubování závislosti. To jsou například právě ta rizika, která nesetře sebesmysluplnější využívání technologií.
Bořivoj Brdička
28. 11. 2013, 20:29
Ten článek jen informuje o třech studiích, porovnává je a naznačuje souvislosti. Jiné ambice nemá. Že by mohl pojednávat i o něčem dalším, nemá smysl diskutovat. Odkázal jsem vás na jiný, vašemu zájmu bližší, text. Kritiku přijmeme bez problémů. Problém mám, a neřešíme to poprvé, s tím, že se sám stavíte apriori do opozice. My přitom rizika nezamlčujeme. Jen tvrdíme, že škola je zde proto, aby se jim snažila předcházet - a to nikoli nepoužíváním technologií, ale naopak jejich vhodným používáním.
Martin Rusek
28. 11. 2013, 23:08


Myslím, že harmonogram nemá smysl už jen z důvodu, že děti dnes dříve hrají hry na tabletu, než mluví. Je nemyslitelné, aby školák neměl mobil - a kdo by dnes kupoval mobil s tlačítky (myslím starou verzi, ne BlackBerry), když může koupit chytrý telefon.Máme pak prakticky dvě možnosti. Fňukat nad tím, jak je to škodlivé a jaké nevýhody technologie přinesly, nebo s tím zkusit něco opravdu udělat. To se ale točíme dokola.
Mgr. Zdeněk Sotolář
29. 11. 2013, 13:34
Nesmyslný harmonogram? Opravdu si myslíte, že s technologiemi lze pracovat stejně v první třídě jako ve třídě maturitní? Myslíte, že jednotvárným bušením do tabletu rozvíjíte grafomotoriku stejně jako třeba psaním?
Nemyslíte, že ty technologie přece jen mohou ve škole chvíli počkat? Už právě proto, že si s nimi doma hrají dříve než umí mluvit? Nevím na jak dlouho, ale rozhodně to stojí víc za úvahu než za jednoduché odmítnutí.
Ano, jsem v opozici proti šíření fikce, že nějakým vhodným používáním se dají všechna rizika setřít (viz MR) nebo se všem dá předcházet (viz BB). Pokud si tohle včas nepřiznáme, budeme jednou nemile překvapeni.
Kateřina Navarová
29. 11. 2013, 19:59
... Otabletovat prvňáky (nebo dokonce předškoláky) může být opravdu škodlivé.
V praxi používám tablet ve své práci s předškolními dětmi. Rozhodně to pro ně není nic neznámého ani nového. Tyto mobilní technologie před nimi opravdu nezatajíme.
Používám výukové aplikace, kdy děti poznají, že tablet není jen o hrách a jednotvárném bušení do tabletu. A rozhodně je to velmi silný motivační prostředek, který lze efektivně ve výuce využít. Už jen to, že většina dětí zná tablet pouze jako "něco", kde hrají hry. Ve škole se seznámí také s jiným a smysluplným využitím. Výukových aplikací pro předškolní vzdělávání je spousta. Málokteré děti je mají v domácích tabletech stáhnuty. Pokud je tedy s nimi seznámím, většina z nich potom žádá rodiče, aby je doma používaly také. Zde už to není o jednotvárném bušení do tabletu, ale spolupráci a komunikaci rodičů s dětmi nad "nějakou" zajímavou aplikací. 
Přiznám se, že se obracím spíš k tomu, co mohou tyto technologie dětem přinést nového a smysluplného než přemýšlet nad tím, jak jen škodí dětem apod.
...škola je zde proto, aby se jim snažila předcházet - a to nikoli nepoužíváním technologií, ale naopak jejich vhodným používáním.
Asi není co dodat...

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.