„Učitelé nebudou nahrazeni novými technologiemi, ale učitelé, kteří je nepoužívají, budou nahrazeni těmi, kteří je ve výuce využívají.“ Sheryl Nussbaum-Beach
Tato zajímavá myšlenka, které se právě tento příspěvek snaží zdůvodnit, pochází od expertky na vzdělávací technologie profesorky College of William and Mary a mentorky učitelů ve Virginii Sheryl Nussbaum-Beach (viz Reforma nebo transformace?). Ať už patříte k techno-optimistům či techno-pesimistům, případně váháte, kterým směrem se vydat do budoucna, podívejte se na následující video, které prezentuje americká firma dodávající zvuková zařízení do škol AmpliVox Sound Systems.
Top 10 Reasons to Use Technology in Education
Nabízíme zde volný překlad obsahu tohoto videa:
Učitelé zjišťují, že použití různých moderních informačních technologií ve výuce (jmenujme např. v současnosti tak populární tablet) může být skvělým nástrojem, jak zlepšit výuku.
I když jsou stále zastánci klasické výuky bez informačních technologií, kteří tyto technologie vnímají spíše negativně, jsou to hlavně ekonomické důvody, které brání jejich využívání – přitom právě využití technologií je budoucností celého vzdělávacího systému.
Následující důvody by mohly pomoci přesvědčit právě dosud váhající zastánce „tradičních“ výukových metod:
Žáci je rádi používají při výuce. Ať už je důvodem být „cool“ nebo je to vrozený zájem o nové technologie, umožňuje to učitelům střídat aktivity během dne a lépe do nich zapojit samotné žáky. Neexistuje přeci žádné nařízení, které říká, že výuka nesmí být zábavná.
Vždyť žáci stráví mnoho hodin používáním těchto technologií mimo školu, tak proč jim nepomoci zapojit jejich oblíbené prostředky přímo do výuky?
Používání technologií umožní žákům získat řadu dalších dovedností, které jim pomohou s uplatněním na trhu práce. Na otázku, jakou práci najde člověk se základními počítačovými dovednostmi oproti tomu, který je pokročilý, následuje přeci zcela jednoznačná odpověď. Učitel tak v podstatě zabije dvě mouchy jednou ranou – žáci se vzdělávají v konkrétním oboru skrze poznávání informačních technologií.
IT technologie se prudce rozvíjí – pobízejte tedy žáky, ať se v těchto technologiích dobře orientují, tak aby nezůstali v budoucnu v této oblasti stát na vedlejší koleji.
Učitelé musí zvládat kromě výuky i spoustu dalších povinností, včetně plánování hodin, hodnocení, schůzky s rodiči a další administrativní úkony. Tak proč si neusnadnit práci tvorbou online testů, kde mohou žáci okamžitě zjistit své hodnocení, místo toho aby trávili svůj drahocenný čas zdlouhavým zkoušením.
Výhodou žáků požívajících moderní technologie je to, že mají možnost pracovat svým tempem, a nejsou tak zdržováni těmi, kteří pracují pomaleji. To umožní talentovaným žákům udělat během školního roku významnější pokrok, řádově i o několik stupňů výš, než řada jejich vrstevníků. Dalším důvodem může být střídání výukových stylů za využití moderních technologií, které prokázalo lepší studijní výsledky. Použití metody tzv. „elektronického cvičení“ (z angličtiny „electronic drilling“) ve výukovém procesu pomáhá žákům rychleji se naučit novou látku a podobně jako u her, stimuluje i další rozvoj dovedností. Nikdo by to nedovedl lépe popsat než lidé z Khan Academy.
Použití technologií využívajících střídaní výukových metod a zapojujících aktivit tak pomáhá žákům s poruchou pozornosti (ADD) nebo hyperkinetickou poruchou (ADHD) udržet pozornost. Tyto metody si oblíbili zejména učitelé pracující ve třídách se speciálními vzdělávacími potřebami.
Technologie stále udržují žáky na vysokém stupni soustředění. Porovnejme například pravděpodobnost toho, že usnete v situaci, kdy pracuje s internetem, oproti tomu, když posloucháte vyučujícího při hodině.
V souvislosti se vzrůstajícím množstvím dostupných zdrojů informací na internetu, můžete dnes vybrat pro své žáky to nejlepší a nejaktuálnější od předních odborníků a učitelů z celého světa. Místo toho, že budeme např. při geografii každý den „objevovat již objevené“, proč se nepodívat příležitostně třeba na video z přednášky fotografa National Geografic Paula Nicklena o Antarktidě nebo na některou jinou přeloženou přednášku TEDu?
Je opravdu něco, co dokáže žáky motivovat tak, aby plnili domácí úkoly? Někteří považují „převrácenou třídu“ (kde žáci plní domácí úkoly ve škole a doma sledují online výuku) za nejlepší model, protože učitelé mají možnost korigovat aktivity procvičující látku, případně žákům i pomáhat a zároveň „vyučovat neomezeně v čase“. To může pomáhat žákům rychleji překonat bariéry, odstranit frustraci a negativní pocity a emoce, které vznikají během výuky.
Žáci, kteří se chtějí jít domů po škole odreagovat, nejsou obvykle ochotni ihned ponořit hlavu do knížky, ale raději by strávili svůj čas internetem, hraním her a Facebookem. Tak proč rovnou nezapojit žáky do vzdělávání pomocí internetu a her? Přečíst například zajímavou zprávu z Twitteru nebo příspěvek na Facebooku může pobídnout žáky k dalšímu studiu, a to i když jsou jejich domácí úkoly již splněné.
Přestože víme, že nová technologie vyžaduje určitou počáteční investici, následně ušetří školám finance, protože se snižují náklady na výukové materiály a některé aktivity mohou být realizovány v online prostředí. Někdy se setkáváme též s tvrzením, že na jednoho učitele může připadnout více žáků. To je ale záležitost dost kontroverzní (viz Rocketship – model školy budoucnosti).
S dnešní volnou dostupností internetových zdrojů učitelé nemusí trávit tolik času chozením do knihovny a vedením administrativy či papírových archivů výukových materiálů.
Ozvučení třídy (pozor, zde se jedná o reklamu, pravdivou asi jen u větších prostor či sluchově hendikepovaných) zlepšuje učitelům kvalitu výuky už jen tím, že zbytečně nenamáhají své hlasivky. Žákům tak zároveň umožní komfortně slyšet vyučujícího bez rušivých šumů přicházejících ze školních lavic. Podle nedávné studie se naprostá většina učitelů vyjádřila, že je pro ně díky ozvučení jednodušší zvládnout pozornost svých žáků. Učitelé také zároveň nemuseli vynakládat tolik úsilí pro udržení soustředěnosti žáků (napomínáním apod.), a mohli se tak více zaměřit na samotnou výuku.
Otázkou ale zůstává, jak velký pocit propojení tito učitelé se svými žáky měli. Taková výuka je totiž již značně podobná distanční a je třeba vzít v úvahu Moorovu teorii transakční vzdálenosti.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
