Infografika je vizuální reprezentace informace, která zvyšuje potenciál žáků pochopit látku a přidává přehlednost.
Jako lidé používáme naše smysly paralelně a zpracováváme informace přicházející prostřednictvím různých komunikačních kanálů ve stejnou dobu. Podle R. Mayera jsou žáci „díky procesu vytváření spojení mezi slovy a obrázky schopni dospět k hlubšímu porozumění“ ([1], str. 4). Tato myšlenka je ústředním bodem teorie výuky využívající vizuální reprezentaci informace.
Informační grafika nebo "infografika" je tu již dost dlouho. Za první známý příklad je v historii infografiky uváděn diagram od Florence Nightingale z roku 1857 (viz obrázek). Infografiky od té doby existovaly v mnoha různých podobách, ale v posledních několika letech, možná též díky nástupu technologií a síťové generace, jejich význam roste. Infografiky jsou všude. Můžeme je spatřit na internetu, v televizním vysílání, v knihách a odborných časopisech. Studenti denně prohlížejí a sdílejí infografiky na sociálních sítích.
Diagram Florence Nightingale z roku 1857 |
Kathy Schrock, jejíž blogový příspěvek [2] byl pro tuto práci inspirací, rozlišuje tyto typy infografik:
Kdybychom aplikovali Bloomovou taxonomii výukových cílů při práci s infografikou, mohlo by to vypadat třeba takto:
Infografiku můžeme vytvořit v některém z grafických editorů, pokud ovšem umíme dobře využívat možnosti těchto programů. Jelikož nejsou všichni dostatečně zdatní v ovládání grafických editorů, může se hodit použít některý ze specializovaných nástrojů. Inspirovat se můžete například v mém přehledu Nástroje a zdroje pro tvůrce infografiky.
To, co dělá infografiku tak přitažlivou pro výuku, je způsob, jakým rozšiřuje studentům přirozený způsob hledání a nacházení vzorů či souvislostí v tom, co vidí. Existují dva základní způsoby, jak infografiku využívat k podpoře výuky a učení. Může být buď nástrojem učitele, nebo žáka.
První způsob spočívá ve využití již vytvořené infografiky ke snadnějšímu pochopení obsahu výuky. Kathy Schrock ukazuje následující dva příklady [2] - Příběh dvou Jídel, který by se hodil při výchově ke zdraví a Literární Mapa Manhattanu, na níž se američtí žáci seznamují s místy, kde pobývaly slavné literární postavy.
Druhým způsobem začlenění infografiky do výuky je vlastní tvorba, kdy se žáci zaměřují na informování nebo shrnutí výsledků své práce. Vytváření infografiky vede studenty k aktivnímu zapojení do procesu poznávání a rozvijí hned několik kompetencí. Žáci pracují s barvami, písmy a rozvržením pracovní plochy (vizuální gramotnost), prezentují vytvořené infografiky, aby přesvědčili nebo informovali čtenáře či posluchače (mediální gramotnost), využívají informační technologie a vizualizaci dat (digitální gramotnost). A hlavně – žáci demonstrují své dovednosti, jak umí zpracovávat informace (informační gramotnost).
Aktivity spojené s hledáním souvislostí či snahou pochopit nebo vizuálně vyjádřit určité skutečnosti na základě analýzy dat jsou stále více nedílnou součástí výukových postupů (viz Horizon Report 2010). Vizualizace dat ve spojení s technologiemi vytváří kombinaci hodnou školy 21. století.
Omlouváme se za technický výpadek našich stránek.
O této chybě víme a právě ji spravujeme.
Děkujeme za trpělivost.