Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Sci-Hub versus Elsevier

Ikona informativni

Sci-Hub versus Elsevier

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o projednávání žaloby podané poskytovatelem placeného přístupu k vědeckým publikacím Elsevier proti online službě kazašsko-ruské studentky Alexandry Elbakyan nazvané Sci-Hub, která porušuje zákonná autorská práva žalobce. Celý spor je dán do souvislosti s technologiemi ovlivňovaným budoucím vývojem světa.
Klíčová slova: soud, autorská práva, OER, proces, Aaron Swartz, otevřené vzdělávání, Alexandra Elbakyan, Sci-Hub, Elsevier

Text článku:

Orientovat se ve vývoji globalizovaného světa, v němž se rozdíly mezi lidmi stále zvětšují, není snadné. Všichni si uvědomujeme, že asi není úplně normální, aby se příjem jednoho mohl astronomicky lišit od jiného, ať jsou rozdíly v kvalifikaci, schopnostech či původu sebevětší. Zvolna se kvůli tomu dostáváme do situace, v níž hrozí, že se mnohá místa na Zemi stanou pro klidný život nezpůsobilá. Zdá se, že vlády vyspělých zemí nejsou schopny tomuto vývoji čelit. Příčinou jsou neoliberální formy řízení států, při nichž skutečnou demokracii potlačují partikulární sobecké ekonomické zájmy. Kapitál prostřednictvím korporací proniká všude, podmanil si dokonce i ty země, v nichž je jinak společnost ovládána totalitním zřízením.

Možná si někdo řekne, že toto jsou nebezpečné socialismem načichlé myšlenky, které je třeba v zárodku všemi prostředky eliminovat. Jenže ony mají hodně blízko k tomu, co dnes prosazuje i reprezentace těch nejbohatších vrstev, která si začíná uvědomovat, že je budoucnost jejich investic ohrožena. Podívejme se například na jeden ze záznamů letošní diskuze z Ekonomického fóra v Davosu. Jednalo se o vliv technologií na budoucí vývoj světa.

Za všechny účastníky si dovolím citovat amerického miliardáře Marca Benioffa (záznam nastaven na něj): „Řídící pracovníci se musí vzpamatovat, musí přijmout novou zodpovědnost. Nemohou se starat jen o krátkodobé uspokojování akcionářů (o zisk), ale o všechny lidi činností firmy ovlivněné. Musí přijmout zodpovědnost za vše, co svými aktivitami způsobují… Když se koncentrujete jen na krátkodobé maximalizování hodnoty akcií, pravděpodobně zničíte celý podnik a možná nakonec celý svět… Pevně věřím, že těmi nejdůležitějšími silami ovlivňujícími budoucnost jsou vzdělávání a promíjení… Vzdělání poskytuje pochopení toho, co lze dělat. Prominutí nám dovoluje rychleji překonávat chyby minulosti.“ Vřele vám doporučuji poslechnout si diskuzi celou.

Davos 2016 – The Future of Growth: Technology-Driven, Human-Centred

Naznačená rizika budoucího vývoje jsou příčinou toho, proč bychom se měli snažit dělat všechno pro to, aby se rozdíly mezi lidmi nadále nezvětšovaly. Nutnou počáteční podmínkou je zajištění spravedlivého prostředí, v němž má každý stejnou příležitost poznávat. Je pravděpodobné, že ani úspěšné naplnění této vize nebude k obrácení stávajících trendů dostačovat, je však zcela jistě nutnou podmínkou jakékoli pozitivní změny. Kolem sebe však bohužel stále vidíme až příliš mnoho důkazů, které ukazují pravý opak.

Podívejme se na jeden z nejkřiklavějších příkladů stávající praxe, která volné dostupnosti vzdělání brání. Na mysli mám zpoplatněný přístup k vědeckému poznání, který praktikuje většina komerčně orientovaných vydavatelů světově uznávaných (indexovaných) vědeckých časopisů. O tomto problému se ví a píše již dost dlouho. Vzpomeňme na Aarona Swartze a na jeho tragický boj s jedním takovým gigantem JSTORem, který skončil jeho nešťastnou sebevraždou (Život a smrt Aarona Swartze). Na chvíli se tento problém ocitl v zájmu médií, ale žádná zásadní změna se nestala.

Vědečtí pracovníci jsou nadále hodnoceni podle toho, zda publikují ve vybraných prestižních periodikách. K tomu, aby to vůbec mohli udělat, potřebují, aby jejich práce prošla recenzním řízením (někdy dokonce ani to není podmínkou). Za uveřejnění svých prací v uzavřeném prostředí, kam se lze dostat jen po zaplacení, nejenže nedostávají honorář, ale v mnoha případech za to musí dokonce ještě zaplatit.

Nedávno se objevila zpráva o dalším Swartzovi podobném případu [1]. Newyorský soud řeší žalobu poskytovatele placeného přístupu k vědeckým publikacím, firmy Elsevier, proti pirátské službě Sci-hub, která odmítá uznat oprávněnost uplatňování autorských práv na vědecké poznání v situaci, kdy jediným příjemcem veškerých zisků z tohoto podnikání je soukromá firma (příjmy Elsevieru se pohybují v řádu miliard £ ročně).

Za Sci-hub stojí původem kazašská neuroložka Alexandra Elbakyan studující v současné době na HSE v Moskvě. Její počáteční motivací bylo zpřístupnit vědecké publikace i těm studentům v rozvojových zemích, jejichž školy si nemohou dovolit za přístup do úložišť vědeckých materiálů platit. Plně se to vztahovalo na její vlastní univerzitu v Kazachstánu. Studenti se k nejnovějším publikacím dostávali velmi obtížně. Chtěli-li získat někde citovaný materiál, který nebyl dostupný (Elsevier žádá typicky $ 30 za stažení jednoho článku [2]), většinou se obraceli přímo na autory, kteří jim často své články posílali e-mailem. Jinou úspěšnou metodou bylo využití hashtagu #icanhazpdf na Twitteru, který slouží při poptávání některé konkrétní práce. Je zřejmé, že pro nadějné mladé ambiciózní vědce a intelektuály jsou to postupy zdlouhavé a nedůstojné.

Alexandra se, podobně jako Aaron, rozhodla stahovat publikace pomocí přístupových práv získaných od dobrovolníků (existuje opravdu hodně velká komunita studentů a vědců, kterým podnikání Elsevieru a jemu podobných vadí), začala budovat volně dostupné úložiště (Libgen) a nad ním službu publikace vyhledávající (Sci-hub). Nakonec byla mnohem úspěšnější než Aaron. Dokázala získat neuvěřitelné množství za zdmi placených přístupů uzavřených vědeckých dokumentů. U těch, které ještě nemá k dispozici, zajistí přímý přístup do placeného prostředí s využitím vhodných dobrovolně poskytnutých přístupových práv.

S americkým soudem Alexandra komunikuje jen na dálku. Vzkazuje mu, že tento případ porušení autorských práv nelze srovnávat s podobnými týkajícími se uměleckých děl (hudby, filmů), kde alespoň malou část poplatků získává autor. První rozsudek v její neprospěch již existuje. Na jeho základě byl Sci-hub na původní adrese (scihub.org) znepřístupněn a pro vyhledávače přestal existovat. Je zřejmé, že naděje Elsevieru na získání před soudem vyčíslených ztrát (75–150 tisíc dolarů za každý nelegálně stažený a zveřejněný článek) jsou nulové. Alexandra je, na rozdíl od Aarona, kterému vážně hrozilo mnohaleté vězení, v Moskvě celkem v bezpečí. Na výlet do USA se pravděpodobně zatím (stejně jako Edward Snowden) nechystá. Zato plánuje kompletní přesun svých aktivit do nepřístupných temných zón internetu, kde se jinak pohybují jen piráti, opravdoví zločinci a teroristé.

Asi nemá smysl diskutovat právní stránku věci. Podle platných zákonů je jistě činnost spojená se Sci-hub neoprávněná. Tento případ ale opětovně otevírá celou řadu dalších otázek. Je vůbec možné v situaci, v níž se svět nachází, považovat podnikání Elsevieru za morálně akceptovatelné? Kde je hranice mezi ospravedlnitelnou ochranou autorských práv (týká se to stále častěji též patentů) a potřebou existence volného přístupu ke vzdělání pro všechny?

Tu pro mě osobně nejzávažnější otázku si nechávám na konec. Záměr Alexandry se zdá být na první pohled vysloveně filantropický. Chce pomáhat chudým a slabým studentům, aby se stali silnějšími. Narušuje hegemonii USA ve vědě a ve vysokém školství. Sdílí přitom v oblasti ruské sféry vlivu stále živé komunistické ideje. To vše dokážu docela dobře pochopit. Nejsem si ale jist, zda si Alexandra uvědomuje zároveň i to, že samotný režim, v němž žije, není ochoten volné sdílení informací (nejen vědeckých) připustit. Že kdyby ona nebo někdo z jejích následovatelů jednou zveřejnil poznatky, které by mohly mít strategický význam pro vedení totalitně spravovaného státu, šeredně s ní zatočí (nejspíše mnohem razantněji než veřejné právo americké).

Je opravdu hodně těžké zaujmout vlastní stanovisko. Vědci to naštěstí řešit nutně nemusí. Své poznatky mezi sebou sdílí též přímo bez ziskuchtivých prostředníků bohatnoucích jen kvůli zavedeným metodám hodnocení výsledků vědy. Pro lidstvo je přímé propojení (meritokracie) příslibem naděje, že se snad jednou podaří naplnit poválečný odkaz Vannevara Bushe a jeho Memexu i bez nutnosti rozpoutat další fatální ozbrojený světový konflikt.

Citace:
[1] - OXENHAM, Simon. Meet the Robin Hood of Science. 2016. [cit. 2016-2-29]. Dostupný z WWW: [http://bigthink.com/neurobonkers/a-pirate-bay-for-...].  
[2] - WADDELL, Kaveh. The Research Pirates of the Dark Web. 2016. [cit. 2016-2-29]. Dostupný z WWW: [http://www.theatlantic.com/technology/archive/2016...].  
[3] - MACDONALD, Fiona. Researcher illegally shares millions of science papers free online to spread knowledge. 2016. [cit. 2016-2-29]. Dostupný z WWW: [http://www.sciencealert.com/this-woman-has-illegal...].  
[4] - BELLUZ, Julia. Meet Alexandra Elbakyan, the researcher who's breaking the law to make science free for all. 2016. [cit. 2016-2-29]. Dostupný z WWW: [http://www.vox.com/2016/2/18/11047052/alexandra-el...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 21. 03. 2016
Zobrazeno: 4346krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Sci-Hub versus Elsevier. Metodický portál: Články [online]. 21. 03. 2016, [cit. 2017-11-22]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20763/SCI-HUB-VERSUS-ELSEVIER.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 15. 05. 2016 10:40

Nikoho asi nepřekvapí oznámení, že se Elsevieru nakonec podařilo zablokovat i adresu http://sci-hub.io/ registrovanou v Číně. Nadále bude asi nejjednodušší používat pro Sci-Hub IP-adresu http://31.184.194.81/.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 13. 08. 2016 09:56

Aféra knihovníka California State University Gabriela Gardnera, který napsal podobný článek, ale byl napaden vydavateli, a pak dostal silnou podporu od vedení univerzity i od veřejnosti.
Supporting Sci-Hub vs. Explaining Sci-Hub

Autor: E KocourekVloženo: 14. 08. 2016 13:09

Podstatou tohoto sporu jsou tzv. "autorská práva", zmiňovaný agresivní dopis presidenta Asociace Vydavatelů zmiňuje "theft of intellectual property" (t.j krádež duševního vlastnictví). Připomínám, že ani "autorská práva" ani "intellectual property" nejsou pojmy, které Mojžíš přinesl z hory Sinai vytesané do kamenných desek, alébrž jsou to právní konstrukce, které si kdosi (mimo jiné Asociace Vydavatelů) vyloboval pomocí zákonodárců. V českém případě pomocí 281 panáčků, jejichž intelektuální úroveň a morální integrita je dobře známa a dennodenně připomínána.

Chce-li autor ochránit svoje duševní vlastnictví, nabízí se jednoduchý postup - prostě svoje poklady nebude publikovat. Pokud publikuje, už autorovi nejde o ochranu, ale o kšeft, a je věcí diskuse, proč a do jaké míry by stát svými zákony měl tento kšeft "chránit". Navíc, příklady některých časopisů ukazují, že i publikované dílo lze chránit před neoprávněným kopírováním - jen je třeba tomu věnovat jisté úsilí. Podotýkám: úsilí vydavatele - nikoli úsilí státu!

V odkazovaném textu je zmínka i o akademických svobodách. Jako že akademické instituce by měly mít z těch ohavných autorskoprávních zákonů nějaké úlevy. A to teda ne! Jen ať pěkně platí pro všechny ty samé, stejně hnusné zákony. Pokud se ty zákony nelíbí akademikům, jen ať pěkně pomohou řadovým občanům ty zákony zlikvidovat. Nejlépe včetně jejich autorů.

 

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 04. 09. 2016 11:11

Nová zpráva říká, že si Elsevier nechal v USA patentovat systém používaný časopisy s otevřeným přístupem. Objevují se obavy, že se bude snažit je likvidovat. Zásadní otázkou je, zda je takový patent oprávněný? Je totiž možné ho získat pouze, prokáže-li se, že se jedná o řešení zcela nové!
Elsevier’s New Patent for Online Peer Review Throws a Scare Into Open-Source Advocates

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 27. 03. 2017 09:28

Nový pokus o zpřístupnění placých vědeckých zpráv - http://unpaywall.org/.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 22. 06. 2017 10:06

K věci vyšel nový přehledový článek studenta KISK na MEDIUM.com:
Lukáš Konečný - Problematika SOPA a PIPA

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 25. 06. 2017 08:40

Newyorský soud odsoudil Sci-Hub k zaplacení 15 mil.$:
US court grants Elsevier millions in damages from Sci-Hub.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 02. 09. 2017 10:56

Martin Weller předkládá zajímavou analogii s nepokoji ve Walesu v polovině 19. st., kdy se rolníci vzbouřili proti nadměrnému zavádění mýtných bran, které je ožebračovalo:
Sci-Hub and the Rebecca Riots

Autor: E KocourekVloženo: 02. 09. 2017 18:23

Údaje o selských bouřích Rebecca jsou správné a opravdu ukazují na analogii, ale Wellerův komentář je zavádějící a matoucí. V první řadě nejde o to, jak se chovali majitelé mýtných bran ("Toll owners became excessively greedy"), jak tvrdí Weller, ale o to, že se do věci vložil stát. Naštěstí britský stát se zachoval rozumně a záhy ze sporu vycouval.

Jisté je, že podobnou rozumnou reakci nelze očekávat od bruselských ředitelů zeměkoule. A už vůbec ne od české vlády nebo zákonodárců, kteří stojí v uctivém předklonu (pokud se rovnou neplazí) jak před svými bruselskými pány, tak i před takzvanými "majiteli" údajných "autorských práv", jakož i před veškerými dalšími lobbisty.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 03. 09. 2017 07:47

Teď jsem trochu zmaten. Pan Kocourek je zastáncem volné dostupnosti všech materiálů vytvořených za veřejné peníze? O tom, že si nepřeje, aby takové vůbec vznikaly a mohli se vzdělávat úplně všichni, samozřejmě víme.

Autor: E KocourekVloženo: 03. 09. 2017 08:54

Za jaké peníze byly jaké materiály vytvořeny vůbec neřeším. Nejsem zastáncem volné dostupnosti čehokoli. Co mi vadí jsou státní zásahy do této problematiky, všelijaké nesmyslné zákony na "ochranu" údajných "autorských práv". Vydavatelé mají možnost svoje datové produkty chránit pomocí technických prostředků, akorát by tomu museli věnovat jisté úsilí. Vydavatelé některých odborných časopisů to dělají a vydavatelé učebnic také.

Zřejmě je ale levnější uplatit zákonodárce a nechat si na ochranu svých kšeftů vyrobit zákony.

Pan Brdička rozhodně není zmaten "trochu", jak tvrdí.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 03. 09. 2017 10:08

Ten osobní útok jste si, pane Kocourku, mohl odpustit. Pořád jsme na portálu RVP. Jste tedy zastáncem toho, aby měl každý možnost se živit tím, že bude čistě jen vykořisťovat druhé. Je jedno, zda mají platit za každý průjezd mýtnou branou přes pozemek vlastněný vydřiduchem, nebo za přečtení článku, který je výstupem výzkumu hrazeného státem - tj. vlastně i tím, kdo se na něj chce podívat.
Váš přístup, podle něhož by stát vědu (ani studium) nepodporoval vůbec by vedl k tomu, že by základní výzkum neexistoval a studovat by mohlo jen pár vyvolených. Myslíte, že by si to ta zbývající většina nechala líbit?

Autor: E KocourekVloženo: 03. 09. 2017 11:26

Problém portálu RVP je, že jeho pravidla sice řeší možné i nemožné, ale nezakazují psát zřejmou nepravdu. Pokud nějaký autor jeden týden píše A a druhý týden non A, je IMO nejméně jedno z toho zřejmá nepravda.

Překrucování cizích výroků a vkládání vašich výmyslů do cizích úst vám připadá, pane Brdička, více košer nežli osobní útok?

Připomeňte mi, prosím, kde píšu o nějakém vykořisťování. Dále, jste si jistý, že mýtné brány stály na pozemcích jiných než státních? (Nebo možná tím "vlastněný vydřiduchem" míníte britský stát?) Vaši zmínku o placení za přečtení článku, který je výstupem výzkumu hrazeného státem, prosím upřesněte - bavíme se stále o článcích vydaných Elsevierem?A konečně jak souvisí soudní vymáhání čehosi firmou Elsevier se státním financováním vědy a školství? Buď ty vědce platí stát a pak stát může výsledky výzkumu publikovat jak chce, nebo ty vědce platí Elsevier a jejich dílo od nich kupuje.

Předpokládám, že zde jde o publikace, které koupil Elsevier a jejich autorům (vědcům?) za ně zaplatil. Tvrdím pouze to, že v takovém případě si má Elsevier svoje publikace hlídat sám (a že to jde!) a že stát se do toho nemá míchat - pokud Elsevier nebude "narušitele copyrightu" vraždit nebo naopak. Stejně jako se stát nemíchá do klukovských rvaček na pískovišti - pokud při nich neteče krev.

V případě Rebecca riots mi připadá závažné, že uživatelé cest považovali mýtné za příliš vysoké a proto podnikli akce proti těm, kdo stanovil výši mýta a vybíral je. Až sem OK. Jenže se do toho vložil stát a pokusil se výběrčí chránit ozbrojenou mocí. To bylo špatně. Naštěstí stát to pochopil a přestal výběrčí chránit. Správně. Vzniklá situace vedla k tomu, že výběrčí museli vzít na vědomí názor uživatelů cest. Opět správně. 

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 03. 09. 2017 11:43

Z Wellerova článku jsem vyrozuměl, že se jednalo o soukromé pozemky a výběr pro jejich majitele. Studovat detailně problematiku Rebecca riots nehodlám. Budu vám vděčný, uděláte-li to sám a dáte nám vědět.
Pokud by Elsevier publikoval výstupy výzkumů, které sám financoval, neměl bych nic proti placení a podporoval bych potrestání zlodějů. Hádám, že, skutečnost je zásadně odlišná. 

Autor: Jan MaršákVloženo: 03. 09. 2017 13:41

Ad E Kocourek, 14.8.2017:"...Chce-li autor ochránit svoje duševní vlastnictví, nabízí se jednoduchý postup- prostě svoje poklady nebude publikovat..." Nápad jak z dílny Járy da Cimrmana či radních z Kocourkova. 

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 23. 09. 2017 12:15

Budeme-li věřit tomu, co napsal Enrique Dans, vypadá to, že volný přístup k vědeckým publikacím vítězí:
Science, open access… and Sci-Hub.