Čím více studujeme formy, kterých může poznávání nabývat, tím více je nám jasné, že jediná správná teorie poznávání prostě neexistuje. To má nekonečně mnoho podob, v nichž se za určitých podmínek uplatní každá existující teorie. I když je možné zcela intuitivně učit skvělým způsobem, má smysl takovou schopnost podpořit též studiem. Připomeňme si 4 základní teoretické koncepce, o nichž se mluví nejčastěji – behaviorismus, kognitivismus, konstruktivismus, konektivismus (viz Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí). V tomto článku si naše povědomí o existujících didaktických konceptech rozšíříme o teorii LTCA (Learning and Teaching as Communicative Actions) profesora vzdělávacích technologií Scotta J. Warrena působícího na University of North Texas.
Warren vychází z německého filosofa a sociologa Jürgena Habermase, který patří k neomarxistům tzv. frankfurtské školy a je znám svou teorií komunikativního jednání. Ta se sice zabývá primárně vývojem společnosti, ale má mnohé přesahy do vzdělávání. Zjednodušeně řečeno je podle této teorie základním prvkem, bez něhož k žádnému poznávání nedochází, komunikace (interaktivita). Pro potřeby bližšího zkoumání zavádí 4 základní typy komunikace – normativní, strategickou, konstatující, dramaturgickou. Waren je pak modifikuje do podoby aplikovatelné v současných podmínkách vzdělávání využívajícího technologie a odehrávajícího se zčásti či úplně online (e-learning, m-learning). Výsledek přehledně znázorňuje následující tabulka.
Typ komunikace | Princip | Příklad aplikace |
Normativní | Komunikace směřující k definování podmínek (pravidel) a cílů formální výuky (kurzu). Každý zúčastněný má právo se zapojit. | Škola připravuje novou smlouvu s žáky, která specifikuje podmínky využívání internetu. Každý má právo obsah připomínkovat a konečné znění je výsledkem konsenzu. Pravidla musí být všemi bezpodmínečně dodržována. |
Strategická | Tradiční transmisivní předávání poznatků (frontální výklad, video, učebnice) vybraných odborníky bez účasti žáků (standardy). | Učitel umístí svou prezentaci použitou při prezenčním výkladu online a žákům v rámci systému řízení výuky (LMS) předá odkaz. |
Konstatující | Komunikace, jež umožňuje žákům konstruovat své vlastní pochopení probíraných témat a dovoluje prostřednictvím argumentace zpochybnit jakékoli předložené tvrzení a dospět s pomocí ostatních k porozumění. | V rámci kurzu internetové bezpečnosti učitel předloží strategické tvrzení, že je třeba přístup ke službám chránit pravidelně měněným heslem dlouhým alespoň 8 znaků, přičemž některé znaky musí být speciální (viz Bezpečné heslo). Žáci v rámci diskusního fóra (chatu, zpětného kanálu, twitteru apod.) předkládají své argumenty o nutnosti toto pravidlo akceptovat. |
Dramaturgická | Komunikace umožňující žákům demonstrovat vlastní pochopení probíraných témat (přesvědčení, nápady, výtvory) a získat reakce nejen od učitele. | Třída si založí blog (nástěnku, web, skupinu na Facebooku, kanál YouTube apod.), kde jsou publikovány příspěvky žáků. |
Typy vzdělávací komunikace podle teorie LTCA [1]
Je patrné, že každý z těchto typů komunikace je kompatibilní s některou ze stávajících pedagogických koncepcí. Čistě behavioristické plnění rozkazů se tu sice vůbec nevyskytuje, jinak je zde zastoupeno vše. Kognitivismus ve strategické komunikaci a konstruktivismus v ostatních. Není ani příliš divu, protože Habermas se inspiroval již Deweyovým pragmatismem (Learning by Doing) a navazoval na konstruktivisty Piageta a Vygotského, který zde má díky svému sociálnímu konstruktivismu mimořádné postavení. U něj je komunikace mezi zdrojem a příjemcem poznatků odpovídající zóně nejbližšího vývoje přímo podstatou učení. [2]
Důvodů, proč Warren implementoval model LTCA do současných podmínek, je však více. Pochopíme je, když se zamyslíme nad jeho souvislostmi s konektivismem. Ten řeší to, z jakých zdrojů poznatky přijímáme a budujeme si tzv. „osobní vzdělávací prostředí“. Uvědomit si též, jakými formami při tom komunikujeme, může být jen přínosem.
Na závěr si dovolím ještě připomenout, že nestačí zkoumat typy komunikace, zásadní význam má též její kvalita. S tou se setkáváme v rámci online vzdělávání např. u Andersonova teorému interakční ekvivalence či u Moorovy teorie transakční vzdálenosti.
Přeji vám, aby se vám dařilo ve výuce funkčním způsobem využívat všechny formy obohacující komunikace.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.